Do půlky listopadu připraví MZe návod pro firmy k plnění nařízení o odlesňování.* 

Sedimenty a naplaveniny z koryt vodních toků.* 

Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží.* 

Záchytné vany u IBC kontejnerů.* 

Do půlky listopadu připraví MZe návod pro firmy k plnění nařízení o odlesňování.

12.9.2024, Zdroj: ČTK

Ministerstvo zemědělství (MZe) připraví do poloviny listopadu návod pro české firmy, jak plnit nové evropské nařízení o odlesňování. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to řekl v rozhovoru s ČTK. Zároveň uvedl, že do konce týdne odešle dopis Evropské komisi (EK), kde znovu zažádá o odklad účinnosti, podle Výborného totiž nařízení není dostatečně připravené. Česko například neví, do jaké kategorie zemí s rizikem odlesňování bude zařazeno, podle úrovní se přitom má odvíjet počet kontrol i další administrativa.

„Připravíme společně s nevládními organizacemi jakési kuchařky pro jednotlivé hráče,“ uvedl Výborný. Mělo by se jednat o digitální systém, který zemědělcům, obchodníkům i potravinářům přiblíží, co musí v rámci nařízení plnit a vykazovat. Na systému pracuje MZe také s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, hotový ho chtějí mít do 15. listopadu. Výborný ale upozorňuje, že systém budou vytvářet takzvaně „na vodě“, protože ještě nemají od Evropské komise všechny informace. „Nevíme, na co se chystat,“ řekl.

Některé firmy budou muset nařízení plnit už od začátku příštího roku, přičemž systém, do kterého budou firmy vyplňovat údaje, má EK spustit necelý měsíc předem. „Dodnes není jasná kategorizace států. Oficiálně bychom to měli vědět 30. prosince, to znamená 24 hodin před nabytím účinnosti,“ upozornil Výborný. Dodal, že považuje za nemístné, aby EK vyžadovala implementaci nařízení, které samo o sobě není připraveno na evropské úrovni.

Podle úrovně rizika odlesňování při produkci bude nutné kontrolovat jedno až devět procent zasažených firem, ministerstvo podle předběžných odhadů počítá až s 2120 kontrolami ročně, což vyjde na 97,3 milionu korun za rok. Nyní ale neexistuje nástroj EU, ze kterého by bylo možné náklady uhradit, v současné chvíli se nepočítá se zohledněním výdajů ani ve státním rozpočtu. „Financování musí být zvládnuto v rámci kapitoly resortu zemědělství, respektive Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů,“ upřesnil Výborný.

Cílem nařízení je snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Bude se týkat firem, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva.

„V praxi to znamená, že zemědělec bude muset nově doložit elektronickým certifikátem EU u každého kusu skotu údaje o místě chovu, původu krmiv a další. Tato data od něj následně budou chtít potravináři, od nichž je zase budou požadovat obchodníci, aby novým pravidlům vyhověli,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal ve společné tiskové zprávě zemědělců, obchodníků a potravinářů.

Mezi lety 1990 a 2020 celosvětově ubylo zhruba 420 milionů hektarů lesů, což odpovídá velikosti EU. V ČR ale k odlesňování nedochází, plocha lesů naopak dlouhodobě roste.

Sedimenty a naplaveniny z koryt vodních toků.

24.10.2024, Ing. Václav Kuncl, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Naše společnost se nachází v uzavřeném technologickém areálu, kterým protéká vodní náhon. V rámci schváleného manipulačního řádu pro tento tok jsme byli určeni jako odpovědní za jeho údržbu. Rád bych se informoval o způsobu nakládání s materiálem (listí, dřevo, štěrk, bahno, plasty atd.), který se zachycuje na česlech a v sedimentační jímce před česly.

Odpověď:

Skutečnost je taková, že většinou toto obsluha přehodí za česla a pošle po toku dále. To je samozřejmě špatně, protože nehledě na odpady z plastů a jiných nebiologických materiálů, se tímto porušuje zákon o odpadech i zákon o vodách.

Zákon o odpadech – podívejme se na § 4, pojem odpad a potom na § 11 odst. 2 – biologický odpad, dřevo. Pokud tento materiál vytáhnete z náhonu – z česlí, je pro to i katalogové číslo, 19 09 01 Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů).

Podle vodního zákona, dvě varianty provozu náhonu:

• Máte náhon. To znamená, že máte povolený odběr vod a náhon je součástí vodního díla a vy to dílo udržujete – potom je vaše povinnost čistit – § 59 odst. 1 písm. f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona (zákon o odpadech).
• Máte náhon jako vodní tok. Potom je to § 52 odst. 1 – Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona (zákon o odpadech)

Vidíte, že vodní zákon vás vede k ochraně, čištění apod., ale potom Vás odkáže na zákon o odpadech.

Poznámka:

Odpady typu nebiologické – komunál, plast apod. odstraníte jako odpad. Pokud si ale pro biosložku (kaly, zeminu, písky) založíte v areálu kompostér, potom jdete mimo režim odpadu, a pokud vytvořený kompost (zeminu) využijete pouze v rámci areálu (na ozeleněné plochy například), tak neřešíte ani výrobek. Nejjednodušší a nejčistší řešení.

Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží.

9.9.2024, Ing. Petr Šulc, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je možné uložit v zařízení pro zasypávání (nejedná se o zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, ani malé zařízení, komunitní kompostování, ani ve smyslu § 70 zákona o odpadech) sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží pod kat. číslo 170504 – zemina a kamení, pokud vyjdou všechny vzorky dle přílohy č. 5 vyhlášky?

Odpověď:

Ano.  Musí  být  splněny požadavky dle § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.,  o podrobnostech  nakládání  s odpady.

Využito může být  zařízení dle přílohy č. 4 zákona o odpadech – bod 6 (pouze ohlašované zařízení): Zasypávání zeminou nebo kamením k zasypávání v maximálním množství 10000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50000 t odpadu, pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání.

Dále může být  využito  k uložení  klasické zařízení k zasypávání, povolované dle § 21 odst. 2 zákona o odpadech.

Záchytné vany u IBC kontejnerů.

6.9.2024, Ing. Václav Kuncl, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat ohledně umístění záchytné vany pod dvouplášťovým IBC kontejnerem (je v něm umístěna látka závadná vodám). Je nutné ji v tomto případě pod IBC pořizovat ?

Odpověď:

Jednoduchá odpověď zní: Ne, dvouplášťová nádoba nemusí mít záchytnou vanu.

Odpověď ale nemusí být tak jednoznačná:

1. Můžeme to přirovnat k tankovací  přenosné nádobě – jsou od 3 do 9 kubíků. Ty jsou dvouplášťové a nemají záchytnou vanu
2. Mají a musí mít ale úkapovou vaničku, alespoň pod ventil
3. Není zcela běžné používat dvouplášťový IBC, ne že by se nevyráběly – ale nezaměnit s oplechovaným – viz obrázek, to není dvouplášť
4. Pro úkapovou vaničku platí stejné zásady – § 39 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 254/2001 Sb.