EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Povinnost digitalizace havarijních plánů.*
Metodický pokyn k nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelné pohromy.*
Povinnosti ke kontrole provozovaného systému vytápění a systému vytápění a větrání.*
Návrh vyhlášky o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin.*
Povinnost digitalizace havarijních plánů.
1.10.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
MŽP vydalo sdělení odboru ochrany vod k povinnosti digitalizace havarijních plánů podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona.
Tzv. havarijní novelou zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, která byla publikována ve Sbírce zákonů ČR jako zákon č. 182/2024 Sb. bylo novelizováno ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, jež nově ukládá povinnost vkládání digitalizovaných havarijních plánů do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Dokument ke stažení:
- Sdělení (PDF, 81 kB)
Metodický pokyn MŽP k nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelné pohromy.
24.9.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Ministerstvo životního prostředí vydalo metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti správného nakládání s odpady vzniklými v důsledku mimořádné události – živelné pohromy.
Dokument ke stažení:
- Metodický pokyn (PDF, 165 kB)
Dotaz: Povinnosti dle vyhlášky č. 284/2022 SB., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.
23.9.2024, Ing. Vojtěch Svoboda, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Mám dotaz k vyhlášce 284/2022 Sb., která stanovuje povinné kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání.
Je nutné provádět kontroly klimatizačních systémů dle vy\hláška č. 284/2022, pokud jsou jednotlivé SPLITY vzájemně nepropojené a slouží např ke chlazení jednotlivých kanceláří v různých budovách (ale v jednom areálu) A přesto je součet výkonu větší než 70 kW.
V 284/2022 je uvedeno, že do celkového výkonu jsou započítávány všechny zdroje chladu umístěné v/na budovách. Do celkového výkonu se v případě obytných budov započítávají jen ty zdroje chladu, které zásobují více než jen jednu bytovou jednotku.
Ale někteří energetičtí specialisté tvrdí, že se kontroly provádí jen pokud je to vzájemně propojené.
Děkuji
Odpověď:
Vyhláška nijak nespecifikuje, že by systém klimatizace a jednotlivé jednotky musely být v rámci jedné budovy propojené (viz vámi citovaná část). Nicméně bych sčítal jen ty klimatizace/jednotky, které jsou v jedné budově, nikoliv v celém areálu. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v § 6a definuje, že
„Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni…“ , píše se tam vlastník budovy a nikoliv budov. Každá budova se hodnotí samostatně.
Jen předpokládám, že Vám jde o chlazení. Vyhláška č. 284/2022 Sb. se týká systému klimatizace v kombinaci s větráním. Nikoliv systému vytápění. Nicméně přístup je totožný.
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 253/2018 Sb., o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin.
26.9.2024, Zdroj: Úřad vlády
Účelem navrhované právní úpravy je transpozice směrnice Komise (EU) 2023/175 ze dne 26. ledna 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES, pokud jde o 2-methyloxolan.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 253/2018 Sb., o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin, je předkládán za účelem transpozice směrnice Komise (EU) 2023/175 ze dne 26. ledna 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES, pokud jde o 2-methyloxolan.
Extrakční rozpouštědla jsou rozpouštědla používaná při extrakci během zpracování surovin, potravin nebo jejich složek, která jsou následně odstraněna, ale mohou vést k neúmyslné, avšak technicky nevyhnutelné přítomnosti reziduí nebo derivátů v potravině. Rozpouštědlem obecně se rozumí jakákoli látka pro rozpuštění potraviny nebo jejích složek, včetně všech kontaminujících látek přítomných v potravině.
Právní předpisy upravující extrakční rozpouštědla používaná v potravinách by měly zohledňovat především požadavky na lidské zdraví, ale také požadavky pro ochranu zdravotních, ekonomických a technických potřeb. Je nezbytné, aby byla technologická potřeba dobře vysvětlena, včetně důvodu stanovení maximální reziduální úrovně na určité hodnotě. Rovněž musí být jasně prokázáno, že použití extrakčního rozpouštědla není nebezpečné.
Bezpečnost použití 2-methyloxolanu jako rozpouštědla pro extrakci potravin byla posouzena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, který dospěl k závěru, že extrakční rozpouštědlo 2-methyloxolan nepředstavuje při zamýšleném použití a při dodržení navrhovaných maximálních limitů reziduí žádné bezpečnostní riziko.
Návrh vyhlášky neobsahuje žádné požadavky nad rámec transpozice výše uvedené směrnice.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení
je navržena
Předložený návrh je v souladu se zákonným zmocněním k vydání vyhlášky uvedeným v § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Návrhem vyhlášky se provádí transpozice směrnice Komise (EU) 2023/175 ze dne 26. ledna 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES, pokud jde o 2-methyloxolan. Lhůta pro provedení transpozice směrnice Komise (EU) 2023/175 je do 26. ledna 2025.
Do vyhlášky č. 253/2018 Sb., byly již zapracovány následující směrnice týkající se extrakčních rozpouštědel:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES ze dne 23. dubna 2009 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
- Směrnice Komise 2010/59/EU ze dne 26. srpna 2010 o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
- Směrnice Komise (EU) 2016/1855 ze dne 19. října 2016, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
Navrhovaná právní úprava není technickým předpisem, neboť neobsahuje nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu nebude postoupen do notifikačního procesu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.
Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
Zdroj: https://www.odok.cz/portal/veklep/material/ALBSD73CHKM6/