EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Normy: ekologie a životní prostředí – listopad 2024.*
Nefinanční reporting: Co je to dvojí materialita?*
České potravinářské podniky kritizují evropská zelená opatření.*
Neziskovky volají po zálohování nápojových PET lahví a plechovek.*
PV Forecast: Předpověď osvitu na území ČR.
Normy: ekologie a životní prostředí – listopad 2024.
28.11.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v listopadu 2024.
VYDANÉ ČSN
| Značka normy | Kat. číslo | Plný název normy |
| ČSN EN ISO 17892-2 (72 1007) |
520166 | Geotechnický průzkum a zkoušení – Laboratorní zkoušky zemin – Část 2: Stanovení objemové hmotnosti; (idt ISO 17892-2:2014) |
| ČSN EN ISO 17892-3 (72 1007) |
520162 | Geotechnický průzkum a zkoušení – Laboratorní zkoušky zemin – Část 3: Stanovení zdánlivé hustoty pevných částic; (idt ISO 17892-3:2015) |
ZMĚNY ČSN
| Značka normy včetně čísla | Kat. číslo | Plný název normy |
| ČSN EN ISO 28139 ed. 2 (47 1005) |
520175 | Zařízení na ochranu rostlin – Zádové rosiče poháněné spalovacím motorem – Bezpečnostní a environmentální požadavky a zkušební metody; |
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
ZMĚNY ČSN
| Značka normy včetně čísla | Kat. číslo | Plný název normy |
| ČSN EN IEC 63252 (36 1060) |
519556 | Spotřeba energie výdejních strojů; Vyhlášena: Únor 2021 Změna A11; (idt EN IEC 63252:2020/A11:2024); Účinnost od 2024-12-01 |
Nefinanční reporting: Co je to dvojí materialita?
6.9.2024, Ing. Pavla Blackmore, Zdroj: Verlag Dashöfer
Často dostávám otázky na klíčový pojem ze světa udržitelnosti, na dvojí materialitu. Co to tedy je?
V první řadě se jedná o inovativní přístup k hodnocení dopadů podnikání a činností a zároveň je to velmi efektivní nástroj, který umožňuje udržet reportování v rozumném a relevantním rozsahu pro danou organizaci.
Dvojí materialista je zásadní pojem v rámci ESG reportování, který je detailněji popsán v první části standardů – v části ESRS 1–a zahrnuje dva důležité aspekty:
- jak finanční faktory ovlivňují udržitelnost organizace (vliv okolí na organizace samotné), a
- jak udržitelné faktory ovlivňují finanční fungování organizace (vliv organizace na společnost a životní prostředí).
Tento přístup umožňuje vám ve vašich organizacích provést podrobnou analýzu a zohlednit klíčové aspekty udržitelnosti, které ovlivňují podnikání a finanční výkonnost podniku.
Materialitu můžeme dělit na vnitřní a vnější.
Vnitřní materialita zahrnuje to, co organizace považuje jako materiální z pohledu svého výkonu a dlouhodobé udržitelnosti. Posuzuje se tedy, které aspekty a témata jsou fundamentální pro dosahování stanovených interních cílů a hodnot. Tyto faktory mohou mít navíc dopad na dlouhodobou udržitelnost, konkurenceschopnost a renomé organizace.
Vnější materialita obsahuje faktory, které jsou relevantní pro externí stakeholdery podniku, jimiž jsou investoři, zákazníci, vlády, nevládní organizace a další zainteresované strany. Tyto prvky označují externí stakeholdeři jako zásadní při posuzování výkonnosti a dopadu organizace na společnost a životní prostředí.
Hodnocení vnější a vnitřní materiality je vzájemně propojeno a je tedy třeba tuto provázanost náležitě zohlednit. Obecně platí, že prvkem analýzy je zhodnocení dopadů. Záležitost udržitelnosti je z hlediska takových dopadů významná, týká-li se skutečných nebo potenciálních, ať už pozitivních nebo negativních vlivů organizace na lidi nebo životní prostředí v různě dlouhém časovém horizontu. Relevantní jsou pak takové dopady, které organizace přímo vlastní činností způsobila, jsou spojeny s výrobky nebo službami prostřednictvím obchodních vztahů nebo k nimž přispěla.
Jak materialitu posoudit?
Organizace si budou moci vybrat, jaká témata jsou vzhledem k povaze vašich činností relevantní, a která budete v nefinančním reportingu vykazovat.
Jak uvádějí mnozí experti a jak potvrzuje i moje zkušenost při zpracování dvojí materiality je posouzení materiality poměrně složitý proces a vyžaduje zásadní zaměření a také časovou dotaci.
Jednotlivé kroky pro posouzení materiality dle ESRS zahrnují:
- zmapování kontextu organizace, zejména co se týče jejích obchodních vztahů a zainteresovaných stran;
- promítnutí seznamu témat dle ESRS 1;
- identifikaci všech možných dopadů, a to jak pozitivních, tak i negativních na kterých se organizace podílí, k čemuž je možné využít proces due diligence;
- definování prahové hodnoty; a
- sestavení seznamu všech ESRS témat udržitelnosti zahrnující veškeré pro organizaci specifické informace, které vyplynuly během procesu a nejsou stanoveny v základních dokumentech ESRS. Nakonec, posouzení finanční materiality každého významného tématu, dle toho, jestli se jeví jako riziko nebo příležitost a určení pravděpodobného finančního dopadu.
Dvojí materialita se zabývá jak interními, tak externími perspektivami. Organizace by měly identifikovat aspekty a témata, která jsou klíčová z hlediska obou pohledů, a zaměřit své úsilí na sledování, reportování a řízení těchto zásadních otázek. Díky tomuto postupu dojde k lepšímu porozumění rizikům a příležitostem jejich činnosti a přizpůsobení se všem výzvám.
Jaký je rozdíl mezi jednoduchou a dvojitou materialitou?
Koncept jednoduché významnosti (používaný například Radou pro mezinárodní standardy udržitelného rozvoje (ISSB)) se soustředí na posouzení toho, jak klima a další faktory ESG ovlivňují finanční výkonnost organizace a její postavení na trhu. Organizace provádějí hodnocení jednoduché významnosti, aby identifikovaly rizika a příležitosti, které by mohly významně ovlivnit jejich provoz, příjmy, fyzická aktiva a celkovou hodnotu podniku. Tento přístup se zaměřuje výhradně na pochopení toho, jak externí faktory ovlivňují organizaci, aniž by výslovně zvažoval vzájemné dopady organizace na životní prostředí.
Na druhé straně dvojí významnost představuje komplexnější rámec, který uznává vzájemný vztah mezi organizací a jejím vnějším kontextem. Zatímco jednoduchá materialita se zaměřuje na to, jak je organizace ovlivňována vnějšími faktory, dvojitá materialita rozšiřuje tuto perspektivu o zkoumání toho, jak organizace naopak ovlivňuje vnější prostředí. Cílem tohoto holistického přístupu je zachytit dvojí význam dopadů na udržitelnost – zohlednit jak vnější vlivy na organizaci, tak dopady organizace na širší klima a životní prostředí.
Perspektiva “Outside-In“ vs. “Inside-Out
Co je příkladem dvojí významnosti?
Pojďme se krátce ponořit do živého příkladu dvojí významnosti v odvětví finančních služeb. Představte si banku, která pečlivě posuzuje své úvěrové postupy a úvěrová portfolia. Cílem je nejen pečovat o finanční růst, ale také zajistit, aby banka nepřímo nefinancovala činnosti škodlivé pro životní prostředí.
Představte si to: Banka se podobně jako ekologicky smýšlející investor rozhodne zbavit se investic do fosilních paliv. Tento krok nejenže je v souladu s pozitivním dopadem na životní prostředí, protože snižuje uhlíkovou stopu, ale má také vlnový efekt na finanční prostředí banky. Tím, že se banka zbavuje fosilních paliv, přispívá nejen ke zdravější planetě, ale mění také svou finanční výkonnost a úvěrové riziko.
Pokud se nad tím zamyslíte na několika příkladech, rychle si uvědomíte, že dvojí materialita má i některé výhody. Tři z nich vyzdvihujeme níže.
Jaké jsou výhody dvojí významnosti?
Přijetí přístupu dvojí významnosti ve výkaznictví o udržitelnosti přináší několik výhod, mezi něž patří např:
- Komplexní přehled: Dvojí materialita přispívá k ucelenějšímu pochopení výkonnosti společnosti v oblasti udržitelnosti.
- Sladění se zainteresovanými stranami: Tento přístup pomáhá společnostem sladit jejich výkonnost v oblasti udržitelnosti s potřebami zainteresovaných stran, posiluje důvěru a zajišťuje pozitivní přínos světu.
- Řízení rizik: Společnosti mohou zlepšit řízení rizik tím, že pochopí širší dopad otázek udržitelnosti, což jim umožní zmírnit rizika a využít příležitosti.
Co říká ESRS o dvojí významnosti?
Dvojí významnost hraje v rámci Evropských standardů pro vykazování udržitelnosti klíčovou roli. ESRS rozděluje dvojí významnost do dvou různých hledisek:
- Dopadovou materialitu, která představuje perspektivu “zevnitř ven“.
- Finanční významnost, která odráží perspektivu “zvenčí dovnitř“.
V ESRS jsou definovány následovně:
“Záležitost udržitelnosti je významná z hlediska dopadu, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Podstatná záležitost udržitelnosti z hlediska dopadu zahrnuje dopady, které podnik způsobil nebo k nimž přispěl, a dopady, které jsou přímo spojeny s vlastními činnostmi podniku, jeho výrobky a službami prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují předcházející a navazující hodnotový řetězec podniku a neomezují se pouze na přímé smluvní vztahy.“
České potravinářské podniky kritizují evropská zelená opatření. Vadí jim také nárůst byrokracie a přemíra kontrol.
3.10.2024, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Nová pravidla zelené transformace, přílišná byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy i přemíra kontrol. To jsou hlavní potíže, se kterými se v současnosti potýkají české potravinářské podniky a které komplikují jejich rozvoj. Potravinářská komora České republiky upozorňuje, že současný tlak na zelenou politiku a přemíra administrativy mohou způsobit úpadek českého potravinářství.
Za poslední měsíce jsem po celé ČR prošla mnoho potravinářských výrob a provozů. Od pekařství, mlékárenství, masného průmyslu až po výrobce nápojů a zpracovatele ovoce a zeleniny. Napříč regiony bez ohledu na velikost podniků jsem slyšela totéž. Naprostá většina z nich si stěžovala na nesmyslný tlak na zelenou politiku a přibývající administrativu,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
SPORNÁ ZELENÁ OPATŘENÍ
Potravinářská komora ČR například nesouhlasí s novým evropským nařízením proti odlesňování. Nově najatí státní úředníci mají kontrolovat, jestli firmy neuvádí na trh potraviny, které vznikly na místě nelegálně vykácených lesů. V Česku ovšem k žádnému odlesňování nedochází. Lesů naopak dlouhodobě přibývá. Od roku 1950 se jejich plocha u nás zvýšila o 165 tisíc hektarů. České podniky se na složitou agendu, která má platit už od prosince 2024, navíc nestíhají připravit, protože Evropská komise nevydala potřebné prováděcí předpisy, a hlavně není k dispozici IT systém, ve kterém se mají podniky zaregistrovat a ve kterém mají vydávat elektronické certifikáty. Potravináři proto společně s dalšími zástupci zemědělců, obchodníků a podnikatelů z jiných sektorů požádali premiéra Petra Fialu o zajištění výjimky pro Českou republiku.
Od příštího roku budou muset všechny velké firmy, včetně potravinářských, také povinně poskytovat údaje o své uhlíkové stopě. Toto nové opatření podle Potravinářské komory může vést ke zhoršení konkurenceschopnosti domácích (potažmo i evropských) producentů. Výsledky přísné kontroly probíhající na území EU budou srovnávány s certifikáty ze třetích zemí, u kterých v řadě případů panují pochybnosti o jejich důvěryhodnosti. Navíc protokol, podle kterého se emise kvantifikují, se zaměřuje pouze na skleníkové plyny, ale nepokrývá například biologickou rozmanitost, znečišťování prostředí nebo využívání zdrojů, které jsou rovněž z pohledu udržitelnosti produkce velmi podstatné. Může tak být vytvářen nesprávný dojem udržitelnějších potravin pocházejících ze třetích zemí. Potravináři se ve své praxi setkali například s výrobky z Asie, které měly až podezřele nízkou uhlíkovou stopu. V oblasti biopaliv již byly prokázány případy úmyslného míchání různých produkcí nebo deklarování čistých olejů jako použité kuchyňské, které jsou z pohledu výpočtu uhlíkové stopy výhodnější.
Potravinářské podniky by také měly v příštích letech povinně snížit potravinový odpad. Evropská komise chce administrativním rozhodnutím snížit potravinový odpad u potravinářských podniků o 10 %, Evropský parlament dokonce požaduje snížení až o 20 %. Potravinářský průmysl však zde nepotřebuje žádné povinné plošné cíle, protože je ekonomicky sám motivovaný k tomu, aby množství potravinového odpadu snižoval. Vzhledem k nákladům na suroviny a jejich zpracování, ale i na likvidaci případných odpadů je pro výrobce potravin hospodárné využití suroviny klíčové. Největší množství potravinového odpadu naopak připadá na domácnosti.
„Potravinářská komora ČR nezpochybňuje rozumné snahy o zefektivnění evropského hospodářství. Evropská zelená politika se ale v současnosti prosazuje přes administrativní příkazy a zákazy z Bruselu bez znalosti konkrétních dopadů na životaschopnost a ekonomiku potravinářských podniků. EU by se měla zaměřit na podporu konkurenceschopnosti podniků namísto její snižování v důsledku obrovské byrokratické zátěže,“ dodává Večeřová.
České potravinářské firmy přitom už dnes samy podnikají mnoho kroků pro zlepšení udržitelnosti výroby. Přecházejí na obnovitelné zdroje energie, instalují solární panely, lépe hospodaří s teplem, izolují budovy a technologie, instalují tepelná čerpadla, šetří vodou, snižují množství používaných obalových materiálů anebo využívají ve výrobě recyklovatelné materiály.
„Potravinářské podniky chtějí podnikat odpovědně a ekologicky. Apelujeme na vládu, aby veškeré zelené cíle, které prosazuje, byly reálné, a to jak úrovni EU, tak v ČR. Nesmí učinit náš sektor nekonkurenceschopným. Pokud cíle politici správně uchopí, může to být příležitost pro skutečné dosažení klimatické neutrality v Česku. Potravináři dlouhodobě ukazují, že se chovají odpovědně a že jim na životním prostředí záleží,“ uvedla prezidentka Večeřová.
NÁRŮST PAPÍROVÁNÍ A PŘEMÍRA KONTROL
Potravináři se potýkají také s nárůstem administrativy. Vyplňování formulářů a tabulek pro finanční úřady, zdravotní pojišťovny, inspektorát práce, ale třeba i pro Státní zemědělský intervenční fond nebo Český statistický úřad. To jsou namátkou jen některé povinnosti vůči státu, které firmy „dusí“. Plněním povinností vůči úřadům stráví pracovníci firem řádově stovky hodin ročně.
„Přestože se mnozí politici chlubí, jak se v Česku úspěšně daří omezovat papírování, podniky v praxi zlepšení vůbec nepociťují, spíše naopak. Stát by měl provést revizi opatření a staré regulace, které nic nepřináší, jednoduše zrušit. Po koronavirové a energetické krizi se podniky musí soustředit na restart a modernizaci provozů. A k tomu potřebují mít čas na podnikání, aniž by museli neustále sledovat, co kdy nového vyšlo a co musí nově plnit,“ uzavírá Večeřová.
Ve výčtu obtíží zdržují potravinářské podnikatele od práce i další věci – od dlouhého čekání na stavební povolení přes drahé zdravotní prohlídky zaměstnanců, nefungující digitalizaci až po přemíru úřednických kontrol, které jsou často jen „kontrolami pro kontrolu“.
„Rozsah povinností nabyl neuvěřitelných rozměrů. Když hovoříme s kolegy v zahraničí, nemají u nich tolik papírování a kontrol. Česká republika bohužel často chodí nad rámec legislativy EU. Některá data a informace státním orgánům přitom předáváme opakovaně. Stát nám ukazuje, že pro něj nejsme vůbec žádným partnerem. Například při podání žádosti nebo formuláře musíme na odpověď čekat několik měsíců, v opačném případě ale máme povinnost odpovědět nejlépe ihned a za nesplnění lhůt hrozí sankce,“ dodává Martin z potravinářské firmy v Ústeckém kraji, která zaměstnává méně než 50 zaměstnanců. Nepřeje si být jmenován, komora však jeho identitu samozřejmě zná.
Nárůst byrokracie přitom vede ke zvyšování fixních nákladů a zhoršování konkurenceschopnosti zejména malých a středních podniků. Nechtěným důsledkem pak může být další posilování nadnárodních korporací a koncentrace kapitálu. Komora totiž předpokládá, že nová zelená opatření a růst administrativy mohou mít zásadní dopad především na menší a střední potravinářské podniky.
Špatný stav českého podnikatelského prostředí potvrzuje i mezinárodní průzkum Světové banky. Podle Indexu prosperity zase mělo v roce 2023 Česko až 20. nejlepší podmínky pro podnikání v EU. Jinak řečeno – jedny z nejhorších v EU.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR
Zdroj: https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/8373-ceske-potravinarske-podniky-kritizuji-evropska-zelena-opatreni-vadi-jim-take-narust-byrokracie-a-premira-kontrol
Neziskovky volají po zálohování nápojových PET lahví a plechovek.
2.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
České neziskové organizace zaměřené na ochranu životního prostředí (Asociace ekologických organizací, Greenpeace, INCIEN – Institut Cirkulární Ekonomiky, Zelený kruh, Hnutí DUHA, Arnika) společně ve svém apelu na vládu vyjádřily jednoznačnou podporu zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. Zároveň se přes iniciativu Zálohujme.cz k podpoře zálohování připojila další desítka environmentálních neziskových organizací.
Návrh novely zákona o obalech, který začátkem srpna prošel legislativní radou vlády, bude v nadcházejících týdnech projednávat vláda. Zástupci neziskových organizací proto společně sepsali otevřený dopis adresovaný vládním představitelům, ve kterém vyzývají k přijetí tohoto opatření pro ochranu životního prostředí a nastartování cirkulární ekonomiky.
Neziskové organizace v otevřeném dopise zdůrazňují, že zálohování nápojových obalů povede k efektivnějšímu využití materiálů a výraznému snížení litteringu (volně odhozeného odpadu). Dalším argumentem pro zavedení zálohování jsou podle nich finanční přínosy pro stát i obce. Organizace také poukazují i na nutnost splnění evropské legislativy, která do roku 2029 vyžaduje dosažení 90% míry zpětného odběru PET lahví a plechovek.
K uvedené výzvě se připojilo například Hnutí DUHA, které je členem mezinárodní federace ekologických organizací Friends of the Earth. „Dosavadní přes 20 let budovaný systém třídění odpadů přes kontejnery je velmi neefektivní. Zálohování je ekonomická motivace, která ve všech zemích, kde zálohování zavedli, vedla k rychlému zvýšení množství vytříděných zálohovaných obalů, jejich recyklaci a menšímu výskytu zálohovaných nápojových obalů v přírodě,“ vysvětlil Ivo Kropáček, odpadový expert z Hnutí DUHA.
Zálohované PET lahve chtějí velké i malé organizace
Menší regionální neziskové organizace, které se aktivně zasazují o udržitelnost a čistotu české přírody, se souběžně připojily k obdobné výzvě iniciativy Zálohujme.cz. „Pravidelně 2x ročně se účastníme akce „Ukliďme Česko“ a odvážíme z přírody minimálně 20 pytlů naplněných odpadem. Pokud zálohování pomůže snížit množství pohozeného odpadu třeba jen o třetinu, bude to velký úspěch,“ řekla Lenka Skoupá, předsedkyně Střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr.
Některé ze spolků varují například před nebezpečím, které plasty představují pro volně žijící zvířata. „Jako provozovatelé záchranné stanice pro zraněné živočichy, ale i jako ochránci přírody, se každou chvíli setkáváme s tím, jak plastový odpad zabíjí a týrá divoká zvířata. Zálohování je naše morální nutnost nejen ke zdrojům naší celé planety, ale i vůči divokým zvířatům celého světa,“ uvedl předseda a hlavní koordinátor ochranářské Skupiny JARO David Číp.
V otázce zálohování PET lahví a plechovek panuje názorová shoda ekologických organizací, výrobců nápojů, odborníků na cirkulární ekonomiku, Ministerstva životního prostředí i široké veřejnosti. Na druhé straně však návrh zákona čelí hlasitému odporu odpadářských společností, které se obávají, že by zálohování mohlo ohrozit jejich byznys. Ekologické organizace proto nyní apelují na vládu, aby umožnila využít všechny ekologické a ekonomické benefity zálohování a podpořila schválení zákona.
Kompletní znění otevřeného dopisu naleznete na webu [odkaz na výzvu].
Organizace, které podepsaly otevřený dopis vládě:
Greenpeace
INCIEN – Institut Cirkulární Ekonomiky
Asociace ekologických organizací Zelený kruh
Hnutí DUHA
Arnika – program Toxické látky a odpad
Organizace, které podpořily zálohování skrz iniciativu Zálohujme.cz:
Občanský spolek táborníků APOLENA
Přátelé přírody z.s.
Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím, z. s.
TEREZA, vzdělávací centrum, z. ú.
Toulcův dvůr, z.s.
ZO ČSOP JARO Jaroměř
ZO ČSOP Ekocentrum Koniklec
Mladí chovatelé zvířat, z.s.
Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno
PV Forecast: Předpověď osvitu na území ČR.
25.4.2019, Zdroj: Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (www.uceeb.cz)
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT nabízí provozovatelům fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť po celé České republice novou on-line službu předpovědi intenzity slunečního záření, která jim umožní maximalizovat místní využití solární energie.
Nabídka služeb ČVUT UCEEB se rozrostla o předpověď slunečního osvitu a z ní vycházející výpočet produkce energie ve fotovoltaických elektrárnách. Dokážeme určit intenzitu slunečního záření pro libovolný bod v České republice v hodinových intervalech až na pět dní dopředu. Pracujeme hned s několika různými zdroji satelitní predikce, což zaručuje robustnost a celkovou spolehlivost služby. Výsledky můžeme s pomocí kamerového snímače oblohy a přídavného senzoru osvitu dále zpřesňovat až na minutové intervaly.
© UCEEB
Predikované hodnoty poskytujeme jako on-line službu vhodnou zejména pro řídicí systémy fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Na základě naší předpovědi lze vypočítat množství energie vyrobené konkrétní fotovoltaickou elektrárnou a odvodit průběh její produkce v čase. Díky tomu může algoritmus inteligentního řízení bateriového úložiště zvolit vhodnou strategii hospodaření s energií a maximalizovat tak její využití.
Více o naší službě se můžete dozvědět na webu www.pvforecast.cz