Emitenti emisí CO2 v České republice odevzdali povolenky.* 

Legislativní souhrn: Obnovitelná energie.* 

Plán transformace zdrojů vyrábějících elektřinu a teplo.* 

Sdělení odboru ochrany vod MŽP k povinnosti digitalizace havarijních plánů.* 

Za poslední tři roky už od uhlí odešlo deset tepláren.* 

Emitenti emisí CO2 v České republice odevzdali povolenky.

2.10.2024, Zdroj: OTE (www.ote-cr.cz)

Většina společností v České republice, které jsou součástí evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS), splnila svou zákonnou povinnost a do 30. září odevzdala povolenky v množství odpovídajícím jejich emisím skleníkových plynů vypuštěných do ovzduší v roce 2023. Pro evidenci emisí a povolenek slouží jednotný rejstřík Evropské Unie, který v České republice administruje akciová společnost OTE. Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU v oblasti klimatu a jejím klíčovým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů. Jedná se o první trh s uhlíkem na světě a stále patří k těm největším.

Povinnost do 30. září kalendářního roku odevzdat povolenky v množství odpovídajícím jejich emisím skleníkových plynů vypuštěných do ovzduší v předchozím kalendářním roce se konkrétně týká provozovatelů zařízení pro každé zařízení, které má vydané povolení Ministerstva životního prostředí k vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, a provozovatelů letadel pro každé letadlo, které má provozní licenci vydanou v České republice nebo spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí. Povinnost odevzdat povolenky se tento rok týkala 6 provozovatelů letadel a 221 stacionárních zařízení, které jsou provozovány 153 společnostmi. Emise za rok 2023 činily 46 934 736t CO2e, což je o 18 % méně než v předchozím roce 2022.

V zákonném termínu odevzdalo povolenky 155 společností, což je 97,5 % z celkového počtu. Společnostem, které svou povinnost nesplnily, bude vyměřena pokuta ve výši přibližně 100 EUR za každou neodevzdanou povolenku.

Podrobnosti o jednotlivých provozovatelích budou v následujících dnech zveřejněny Evropskou komisí i na www.povolenky.cz.

---

Legislativní souhrn: Obnovitelná energie.

8.10.2024, Evropská komise, Zdroj: Verlag Dashöfer

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Zavádí společný systém na podporu energie z obnovitelných zdrojů * napříč různými odvětvími. Směrnice zejména:
  • stanovuje závazný cíl Evropské unie (EU) pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie v roce 2030,
  • vůbec poprvé reguluje samospotřebu a
  • zavádí společný soubor pravidel pro využití obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a dopravě v EU.
• Cílem je zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů v zájmu boje proti změně klimatu, ochrany životního prostředí a snížení energetické závislosti EU a přispět k vedoucímu postavení EU v oblasti technologií a průmyslu a k vytváření pracovních míst a růstu, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech.

KLÍČOVÉ BODY

Obnovitelná energie

• Podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním z cílů energetické politiky EU.
• Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů je důležitou součástí balíčku opatření potřebných ke snížení emisí skleníkových plynů a k dosažení souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 a  rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky (2020 až 2030) .
• Balíček Čistá energie pro všechny Evropany stanoví komplexní pravidla EU týkající se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a správy.

Změny z roku 2023

• EU aktualizovala svá energetická pravidla v rámci Zelené dohody pro Evropu a balíčku “ Fit for 55 „, jejichž cílem je zajistit, aby tato pravidla byla v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050 a s cílem snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990.
• Tato pravidla byla rovněž změněna s cílem provést plán REPowerEU, jehož cílem je snížit závislost EU na ruské ropě a plynu.
• Směrnice byla změněna směrnicí (EU) 2023/2413.

Tato směrnice zahrnuje:

• pravidla pro nákladově efektivní a tržně orientovanou finanční podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů,
• ochranu režimů podpory před změnami, které vystavují stávající projekty riziku,
• mechanismy spolupráce mezi členskými státy EU a mezi členskými státy a zeměmi mimo EU,
• pravidla, která umožňují elektromobilům a bateriím zajistit flexibilitu našeho energetického systému tím, že v případě potřeby dodávají do sítě elektřinu z obnovitelných zdrojů,
• pravidla, která umožňují spotřebitelům vyrábět vlastní elektřinu, ať už samostatně, nebo jako součást společenství pro obnovitelné zdroje, a to bez zbytečných omezení,
• zrychlené povolovací řízení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie,
• posílené požadavky na podporu a využívání biomasy pro výrobu energie, aby se snížilo riziko neudržitelné výroby bioenergie.

Cíle

• Závazný celkový cíl 42,5 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 % pro dosažení cíle 45 %.
• V odvětví dopravy si členské státy mohou vybrat mezi:
  • závazným cílem snížit do roku 2030 intenzitu skleníkových plynů v dopravě o 14,5 % díky využívání obnovitelných zdrojů energie nebo
  • závazným podílem obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy ve výši nejméně 29 % do roku 2030.
• Pro odvětví průmyslu:
  • orientační průměrný roční nárůst využívání obnovitelné energie o 1,6 %,
  • 42 % vodíku používaného v průmyslu má do roku 2030 pocházet z obnovitelných paliv nebiologického původu a 60 % do roku 2035.
• Pro odvětví stavebnictví a vytápění a chlazení:
  • orientační cíl dosáhnout v roce 2030 alespoň 49% podílu energie z obnovitelných zdrojů v budovách,
  • postupné zvyšování cílů v oblasti obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení o 0,8 % ročně na vnitrostátní úrovni do roku 2026 a o 1,1 % od roku 2026 do roku 2030.

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

• Evropská komise přijala několik aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.
• Mezi těmito opatřeními je nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2003, kterým se zřizuje platforma EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jejímž cílem je podporovat členské státy, které mají zájem o mechanismy spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a zejména o předávání statistických údajů.

ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?

• Směrnice (EU) 2018/2001 musela být transponována do vnitrostátního práva do 30. června 2021.
• Většina pravidel zavedených pozměňující směrnicí (EU) 2023/2413 musí být provedena do 21. května 2025, avšak většina pravidel týkajících se postupů udělování povolení musí být provedena do 1. července 2024.

KONTEXT

Další informace viz:

• Obnovitelná energie (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Energie z obnovitelných zdrojů. Energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, jako jsou energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), aerotermální, geotermální, hydrotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82–209).

---

Plán transformace zdrojů vyrábějících elektřinu a teplo.

4.10.2024, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Plán transformace zdrojů vyrábějících elektřinu a teplo související s modernizací rozvodů tepla v rámci komponenty 2.3 Národního plánu obnovy

Tento dokument je plánem investic do zařízení na výrobu tepla/elektřiny v rámci komponenty 2.3 Národního plánu obnovy (NPO), která je zaměřená na podporu modernizace distribuce tepla v systémech dálkového vytápění a rozvoj fotovoltaických zdrojů (pro účely tohoto dokumentu toto není relevantní). Konkrétně se jedná o milník 113.

Dokument byl připraven v souladu s prováděcím rozhodnutím Rady, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 8. září 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka  a v souladu s technickým pokynem „Nezpůsobit významnou škodu“ (2021/C58/01), zejména kritériem pro výrobu elektřiny a tepla. Dokument dále prokazuje, že do tří let od modernizace sítě bude dosaženo toho, aby zařízení na výrobu tepla a elektřiny bylo v souladu s definicí „účinného dálkového vytápění a chlazení“ v čl. 2 odst. 41 směrnice 2012/27/EU.

Přílohy ke stažení

• Plán transformace zdrojů vyrábějících elektřinu a teplo [pdf, 563 kB]

---

Sdělení odboru ochrany vod MŽP k povinnosti digitalizace havarijních plánů podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona.

30.9.2024, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)

• Závěr MŽP

Tzv. havarijní novelou zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, která byla publikována ve Sbírce zákonů ČR jako zákon č. 182/2024 Sb. bylo novelizováno ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, jež nově ukládá povinnost vkládání digitalizovaných havarijních plánů do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Toto novelizační ustanovení nebylo předmětem vládního návrhu havarijní novely, ale do konečné podoby zákona bylo doplněno pozměňovacím návrhem v průběhu schvalování v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, proto nebylo součástí standardního meziresortního připomínkového řízení.

Předmětná novela vodního zákona:

• nemění stávající povinnost zpracovat havarijní plán a žádným způsobem nerozšiřuje okruh subjektů, na něž uvedená povinnost již nyní dopadá, pouze zavádí povinnost havarijní plány postupně digitalizovat,
• nezavádí povinnost havarijní plány nově aktualizovat.
• nestanovuje termín, od kterého mají být digitalizované plány vkládány do systému ISPOP; v přechodném ustanovení ukládá, aby stávající havarijní plány byly do systému ISPOP vloženy nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti novely zákona.
• Obecná účinnost daného ustanovení je od 1. 8. 2024 a povinnost provedení digitalizace bez zbytečného odkladu se tak týká pouze nově zpracovávaných havarijních plánů.

Předmětné ustanovení zavádí povinnost digitalizace a vkládání do systému ISPOP pouze těch havarijních plánů, kdy havárie může ovlivnit vodní tok, tedy ve výsledku se tato povinnost nedotýká všech havarijních plánů (§ 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona,
následovně:
(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení, a po schválení vodoprávním úřadem vloží havarijní plán do
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

Podrobnosti a náležitosti havarijního plánu stanoví prováděcí vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků (tzv. havarijní vyhláška). Nyní je připravována novelizace tohoto právního předpisu v důsledku přijetí
havarijní novely. Přílohou této vyhlášky by měl být vzor nového formuláře ISPOP, který bude obsahovat základní údaje z havarijního plánu (zejména druh a množství závadných látek se kterými je nakládáno, recipient, do kterého by tyto látky mohly uniknout v případě havárie, opatření k zabránění a snížení dopadů havárie, kontaktní údaje) a prostřednictvím kterého bude celý digitalizovaný havarijní plán vkládán do systému ISPOP.

Závěr MŽP

• Aktuálně (v průběhu září) byl ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA) a Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, v.v.i. připraven nový ohlašovací formulář, který umožní vkládání digitalizovaných havarijních plánů
  do systému ISPOP. Neexistence formuláře (tj. vhodného předepsaného způsobu) je objektivním důvodem, proč není možné povinnost splnit. Ohlašování by mělo být možné od 1.12.2024.
• Žádáme uživatele závadných látek, kteří mají havarijní plány schválené vodoprávním úřadem v termínu od 1.8.2024, aby tyto plány vkládali do systému ISPOP zpětně, tj. za období od 1. 8. do 30. 11. 2024.
• Zdůrazňujeme, že nová povinnost postupné digitalizace havarijních plánů není spojena se sankcí za její nedodržení a havarijní plány schválené vodoprávním úřadem od 1.8.2024, ale zatím nevložené do systému ISPOP, jsou platné. S jejich vložením do systému se počítá bez zbytečného odkladu poté, co bude možné tuto povinnost fakticky splnit, tj. po 1. 12. 2024.

Dokument ke stažení:

• Sdělení (PDF, 81 kB)

---

Za poslední tři roky už od uhlí odešlo deset tepláren.

1.10.2024, Zdroj: Teplárenské sdružení ČR (www.tscr.cz)

Za poslední tři roky se s uhlím rozloučilo deset tepláren, které zásobují teplem a teplou vodou přes 110 tisíc domácností a stovky dalších odběratelů. Celkově tyto teplárny nahradí při výrobě tepla přes půl milionu tun uhlí biomasou, zemním plynem, teplem z odpadu a dalšími energetickými zdroji. Díky náhradě uhlí nízkoemisními palivy se emise oxidu uhličitého sníží o více než 600 tisíc tun ročně.

V první etapě v letech 2022 až 2024 ukončilo nebo radikálně snížilo spalování uhlí na úroveň jednotek procent deset tepláren. Konkrétně se jedná o teplárny v Plané nad Lužnicí, Táboře, ve Strakonicích, ve Dvoře Králové, Uherském Hradišti, Přerově, Frýdku-Místku, Kolíně, v Ostravě Přívoze a Teplárnu ČSA u Karviné. Dohromady tyto teplárny dodávají ročně 5 milionů gigajoulů tepla a zásobují teplem pro vytápění a ohřev vody přes 110 tisíc domácností. Polovinu tepla z těchto tepláren odebírají školní, kulturní, sportovní, zdravotnická, obchodní a administrativní zařízení, průmyslové podniky a živnosti napojené na soustavy zásobování teplem. Celkové investice do náhrady uhlí ve výše uvedených teplárnách přesáhly 6 miliard Kč.

Biomasa, zemní plyn, odpadní teplo, teplo z odpadů a další zdroje v těchto teplárnách nahradí za rok přes půl milionu tun uhlí, což přispěje ke snížení emisí oxidu uhličitého téměř o 600 tisíc tun ročně. Bonusem přechodu z uhlí na jiná ekologičtější paliva je také výrazné snížení plateb za emisní povolenky, případně se jich teplárny úplně zbaví. To společně s podporou potřebných investic z Modernizačního fondu a dalších zdrojů pomáhá udržet příznivé ceny dodávaného tepla.

“První etapa odchodu od uhlí v menších teplárnách je téměř dokončena. Velké teplárny v krajských městech na náhradě uhlí intenzivně pracují. Tyto projekty budou postupně uváděny do provozu v letech 2027 až 2030,” uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Teplárenství už udělalo první významný krok k odchodu od uhlí, který plánuje dokončit do roku 2030. Potřebné investice do náhrady uhlí v teplárnách podle aktualizovaných odhadů převýší částku 200 miliard korun. Zásadním zdrojem jejich financování je Modernizační fond, kam plyne část prostředků z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které teplárny nakupují.

C-Energy Planá: Teplárna v Plané provedla kompletní rekonstrukci uhelných kotlů K5 a K6 na 100% spalování odpadní dřevní biomasy. V roce 2023 došlo v teplárnách v Plané a v Táboře k ukončení spalování uhlí a ke snížení produkce emisí CO2 o 90 %. Uhelný zdroj v Táboře bude nahrazen novým plynovým kotlem a k doplnění palivového mixu se počítá s výstavbou v ZEVO v areálu v Plané.

Teplárna Strakonice: Od roku 2019 dokázali ve Strakonicích u dvou kotlů výrazně navyšovat podíl biomasy až na 98 % a omezit provoz třetího uhelného kotle, který byl naposledy v provozu v roce 2022. Zatímco v roce 2014 byla produkce CO2 přes 151 tisíc tun, letos se počítá maximálně s 10 tisíci tunami.

Teplárna Dvůr Králové nad Labem (ČEZ): V rámci dekarbonizace byly odstaveny dva staré uhelné kotle. Vedle nich teplárna disponuje dvěma menšími kotli na plyn. Jako náhrada za odstavené uhelné kotle byly postaveny dva nové. Jeden kotel spaluje rovněž zemní plyn a druhý kotel spaluje dřevní a lesní štěpku.

CTZ Uherské Hradiště (ENETIQA): Odchod od uhlí proběhl v teplárně Mařatice přechodem na spalování zemního plynu. Původně byla vybrána kombinace se zařízením na energetické využití odpadu (ZEVO) a výstavbou dvou kogeneračních jednotek. Nově se zvažuje místo ZEVO využití velkých tepelných čerpadel.

Teplárna Přerov (Veolia Energie ČR): Uhlí v Přerově vystřídal kotel na zemní plyn a nový multipalivový parní kotel, který dokáže spalovat biomasu a ročně až 100 tisíc tun tuhých alternativních paliv (TAP). To je vytříděná část komunálního odpadu, kterou už nelze dále materiálově využít.

Teplárna Frýdek-Místek (Veolia Energie ČR): Teplárna od letošního června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů výhradně bez využití uhlí. Aktuálně využívá palivový mix biomasy a zemního plynu, v provozu je biokotel a dva plynové kotle.

Elektrárna Kolín (Veolia Energie Kolín): Uhelný kotel byl přebudován na spalování čisté biomasy. Druhý uhelný kotel ukončil provoz a u kotle na zemní plyn se navýšilo jeho využití.

Teplárna Přívoz v Ostravě (Veolia Energie ČR): Teplárna skončila s uhlím v roce 2023 a byla mezi prvními zdroji vytápěnými ekologicky. Nyní spaluje zemní plyn a koksárenský plyn ze sousední koksovny. Do ostravské soustavy zásobování teplem dodává Teplárna Přívoz ročně kolem 1 milionu GJ tepla.

Teplárna Československé armády (Veolia Energie ČR): Letos v květnu bylo odstaveno všech 5 uhelných kotlů, které zásobovaly teplem Karvinou a blízký Havířov. Nahradilo je 5 nových plynových kotlů v Teplárně Karviná.

Poznámka: Už v letech 2020/2021 při modernizaci skončily s uhlím například teplárna v Příbrami (teplem zásobuje téměř 11 000 domácností), která ho nahradila biomasou, a teplárna v Náchodě (teplem zásobuje přes 5000 bytů), která přešla na zemní plyn.

Zajímavost: Jeden železniční vagón dopraví do teplárny zhruba 52 tun uhlí, ušetřený půl milion tun uhlí odpovídá 10 000 vagónů. Jedna vlaková souprava má standardně 30 vozů, ušetřené uhlí by odvezlo 333 vlakových souprav. Délka jedné vlakové soupravy s uhlím je 430 m, takže kolona ušetřených souprav by měřila přes 143 km. To je délka železniční trati z Pardubic přes hlavní nádraží v Praze skoro až do Berouna.