Vláda vymezila území pro výstavbu malých solárních elektráren.* 

Stav třídění komunálního odpadu na úrovni ORP.* 

Pokyny pro přispění k cílům udržitelného rozvoje OSN.* 

Původce odpadu ve zdravotnickém zařízení.* 

Nařízení EP a Rady (EU) o fluorovaných skleníkových plynech.* 

Vláda vymezila území, pro která nebudou platit rozvolněná pravidla pro výstavbu malých solárních elektráren do 50 kW.

20.11.2024, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

• Předmět úpravy
• Účinnost

Kabinet vydal nové nařízení, kterým na základě žádosti Ministerstva obrany vymezil území, pro která nebudou platit novelou stavebního zákona rozvolněná pravidla pro výstavbu malých solárních elektráren do 50 kW.

Na stavby malých solárních elektráren do 50 kW není nutné získat standardní stavební povolení, nicméně zákon umožňuje Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra vymezit nařízením vlády území, kde řízení o vydání stavebního povolení bude z bezpečnostních důvodů i nadále nutné. Oba resorty budou jako účastníci řízení vydávat závazná stanoviska, zda je možné v těchto případech malou solární elektrárnu povolit.

NÁVRH

ze dne … 2024

o stanovení vymezených území s dopadem na stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW

Vláda nařizuje podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 25 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb.:

• 1

Předmět úpravy

Toto nařízení v příloze stanoví území vymezená Ministerstvem obrany, ve kterých stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW nejsou drobnými stavbami dle stavebního zákona.

Nařízení vlády v souladu se zmocňovacím ustanovení Přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 25 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje některá území vymezená Ministerstvem obrany, kde nijak neregulovaná výstavba pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW může ohrozit funkčnost speciálních zařízení důležitých pro obranu státu. Tedy, pro povolení těchto staveb ve vymezených územích, bude potřeba získat závazné stanovisko Ministerstva obrany a povolení záměru od příslušného stavebního úřadu, jelikož nepůjde o drobné stavby.

• 2

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2024.

Účinnost nařízení vlády je navrhována k 1. říjnu 2024. Co nejrychlejší nabytí účinnosti navrženého nařízení vlády je v souladu s § 9 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Obecný zájem na zajišťování obrany České republiky může být totiž výstavbou staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW ohrožen, neboť ohrožuje funkčnost speciálních zařízení Ministerstva obrany, která jsou pro zajišťování obrany zcela klíčová.

Příloha k nařízení vlády č.

Vymezená území

1. Trnovany

Vymezené území se nachází Ústeckém kraji, okres Litoměřice, obec Trnovany. Má tvar kružnice o poloměru 10 km se středem určeným 50,5385331N, 14,1960539E (N 50°32′18.719″ E 014°11′45.794″).

2. Újezd u Uničova

Vymezené území se nachází v Olomouckém kraji, okres Olomouc, obec Újezd. Má tvar kružnice o poloměru 10 km se středem určeným 49,7515578N, 17,1831533E (N 49°45′05.608″ E 017°10′59.352″).

3. Božice

Vymezené území se nachází v Jihomoravském kraji, okres Znojmo, obec Božice. Má tvar kružnice o poloměru 10 km se středem určeným 48,8446556N, 16,2524431E (N 48°50′40.76″ E 016°15′08.795″).

4. Vestec

Vymezené území se nachází ve Středočeském kraji, okres Praha-západ, obec Vestec. Má tvar kružnice o poloměru 1 km se středem určeným 49,98125N, 14,4961E(N 49°58’52.50“, E 014°29’45.96“).

5. Kraví Hora

Vymezené území se nachází v Moravskoslezském kraji, okres Bruntál, obec Město Albrechtice. Má tvar kružnice o poloměru 7,5 km se středem určeným 50,2100214N, 17,4925975E (N 50°12′36.077″ E 017°29′33.351″).

6. Horoměřice

Vymezené území se nachází ve Středočeském kraji, okres Praha-západ, obec Horoměřice. Má tvar kružnice o poloměru 0,5 km se středem určeným 50.129997N, 14.348306E (N 50°07’47.99“, E 014°20’53.90“).

Vymezená území uvedená v příloze byla vybrána ze širšího okruhu vymezených území chráněných v souladu s legislativou upravující stavební řízení v zájmu zajištění bezpečnosti a obrany státu. Tato vybraná vymezená území byla zvolena jako ta nejdůležitější z hlediska zajišťování obrany státu, jako území ve vymezených (konkrétně stanovených) vzdálenostech od příslušného objektu, který využívá anténní systémy; dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. šlo o „jev A082a – elektronické komunikace, jejich ochranná pásma a zájmová území“.

Objekt tvořící střed vymezeného území je identifikován vždy názvem a polohopisnými souřadnicemi; vymezené území je stanoveno jako kruh kolem objektu. Velikost kruhu je historicky nastavena dle místních podmínek a je tedy totožná s vnějšími hranicemi existujících vymezených území; takto jsou tato území zanesena také v územních plánech obcí nacházejících se v příslušném kruhu.

24. 1. 2023 nabyla účinnosti novela LEX OZE I

Z deseti na 50 kW se zvýší limit výkonu pro menší obnovitelné zdroje včetně solárních elektráren, od kterého musejí majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny. Senát dnes schválil novelu Ministerstva průmyslu a obchodu, která zjednodušuje povolovací řízení pro menší obnovitelné zdroje. Novela nyní čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Novela LEX OZE I má přinést snížení administrativních požadavků pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů energie a zefektivnění procesů na úrovni státní a veřejné správy. Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Vydáno: 23. 1. 2023
Účinné od: 24. 1. 2023

U staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, nebude nutné rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.  Pro stavební úpravy pro instalaci obnovitelného zdroje energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, která je součástí stavby, pokud se jí nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob užívání stavby, a která splní požadavky na bezpečnou instalaci, nebude nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Nebude potřeba ani licence Energetického regulačního úřadu.

Dosud platilo, že pokud se jedná o zdroj nad 10 kW, je třeba mít licenci i pro „samovýrobu“ elektřiny, a tím se tito výrobci stávali podnikateli, což v řadě případů přinášelo komplikace. Novela tak snižuje pro samovýrobce energie z OZE administrativní požadavky na povolování a provoz těchto zdrojů.

TZ Solární asociace: Soláry loni pokryly desetitisíce střech, trh rostl o 366 procent. Solární asociace vydává kodex kvality instalačních společností

V roce 2022 bylo připojeno celkem 33 760 solárních elektráren o celkovém výkonu 288,8 megawatt-peak (MWp). Oproti roku 2021, kdy bylo postaveno 9 321 elektráren s výkonem 62 MWp, to představuje nárůst o 262 % co do počtu a o 366 % co do výkonu elektráren. Nejvíc elektráren bylo připojeno ve Středočeském kraji (6 079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). I loni byly tahounem malé FVE s výkonem do 10 kWp, tedy primárně domácí instalace. Bylo jich připojeno 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp. Významně posílil i segment firemních instalací a poprvé po mnoho letech se v Česku stavěly i velké projekty nad 1 MWp. To odráží i průměrná velikost elektráren, která vzrostla z 6,6 kWp na 8,6 kWp. „Máme za sebou skutečně rekordní rok s nárůstem, který bude pokračovat i letos,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář a dodává: „V letošním roce se postaví obrovské množství firemních elektráren z Národního plánu obnovy.“ O dotace doposud požádalo víc než 6 000 firem.

Zásadní rozdíl je viditelný v akumulaci: zatímco firmy dokážou mnohdy většinu své vyrobené elektřiny okamžitě spotřebovat, domácnosti si ji naopak potřebují uložit na později. Proto je dnes baterie součástí 9 z 10 nových domácích FVE, u větších elektráren to bylo však pouze 41 %. „Stovky megawatthodin v bateriích u domácích fotovoltaik jsou skvělou zprávou pro bezpečné fungování elektrizační soustavy. Již od letošního roku však začnou přibývat stovky megawattů velkých obnovitelných zdrojů, ke kterým kvůli chybějící legislativě a zbytečným omezením pravidel veřejné podpory nebude vznikat dostatečné množství úložišť energie. A to může znamenat do budoucna velký problém, před kterým již mnoho let jako sektor varujeme. Je potřeba, aby vláda společně s podporou rozvoje OZE odstranila i všechny překážky pro rozvoj akumulace energie,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulace energie AKU-BAT CZ.

Česko zrychluje, okolním zemím však zdaleka nestačí

Zatímco u nás počítáme nové fotovoltaické zdroje v nižších stovkách megawatt, u našich jižních sousedů bylo postaveno více než 1 000 MW a v Polsku dokonce 4 900 MW. Celkový výkon velkého množství malých střešních elektráren není dostatečný. Znatelný nárůst podílu bezemisní elektřiny a snížení cen energie zajistí především velké zdroje. S využitím modernizačního fondu se již začínají budovat pozemní elektrárny nad 1 MW, brzy bychom se mohli dočkat i prvních agrivoltaických projektů, kombinujících zemědělskou produkci s výrobou elektřiny ze slunce. Jejich vzniku do nynějška bránily administrativní i legislativní překážky, o jejichž odstranění se Solární asociace dlouhodobě zasazuje.

Nepružná legislativa však není jedinou překážkou rozšiřování fotovoltaiky. „Se vznikem velkého množství decentralizovaných zdrojů je třeba posilovat přenosovou soustavu, protože výstavba obnovitelných zdrojů energie se stává v současné situaci konečně energetickou prioritou,“ uzavírá Jan Krčmář.

Česká fotovoltaika 2022 v číslech
Počet nových elektráren v ks	33 760
Celkový výkon nových elektráren v MWp	288,8 MWp
Celkový nový výkon akumulace v MWh	360,2 MWh
Počet FVE do 10 kWp	32 909
Počet FVE nad 10 kWp	851
Průměrná velikost FVE v kW	8,6 kWp
Podíl akumulace u střešních	91 %
Nárůst oproti 2021 v ks	o 262,2 %
Nárůst oproti 2021 v MWp	o 365,8 %

 

Nové FVE podle kraje	počet	celkový výkon
Hlavní město Praha	861	6,5 MWp
Středočeský kraj	6 079	50,5 MWp
Plzeňský kraj	2 022	16,4 MWp
Ústecký kraj	1 683	15,1 MWp
Liberecký kraj	972	9 MWp
Karlovarský kraj	682	6,3 MWp
Královéhradecký kraj	1 940	16,4 MWp
Pardubický kraj	1 860	13,7 MWp
Olomoucký kraj	2 067	19,2 MWp
Moravskoslezský kraj	3 668	29,3 MWp
Kraj Vysočina	2 109	19,6 MWp
Zlínský kraj	2 446	22,3 MWp
Jihočeský kraj	2 555	24,1 MWp
Jihomoravský kraj	4 816	40,4 MWp

---

Stav třídění komunálního odpadu na úrovni ORP.

15.10.2024, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)

Prostřednictvím nového modulu Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH2) zpřístupnilo MŽP informace ke stavu třídění komunálního odpadu na úrovni obcí s rozšířenou působností. Jedná se o podrobnější pohled na stav třídění komunálních odpadů.

Data za roky 2021 a 2022 jsou k dispozici ZDE.

---

Pokyny pro přispění k cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (SDGs).

16.10.2024, Zdroj: iso.org (www.iso.org)

• Co je ISO/UNDP PAS 53002?
• Proč jsou směrnice ISO/UNDP pro SDGs důležité?
• Pro koho jsou?
• Výhody

Zjistěte, jak směrnice ISO/UNDP pro cíle udržitelného rozvoje pomáhají organizacím napříč všemi sektory mít pozitivní a hmatatelný dopad na urychlení pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje.

Co je ISO/UNDP PAS 53002?

Směrnice ISO/UNDP pro SDGs (ISO/UNDP PAS 53002) jsou návodem, který má organizacím pomoci přispívat k cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů  (SDG). Byly vyvinuty ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN (UNDP), aby organizacím poskytly jednotný přístup k systematickému  řízení a optimalizaci jejich dopadu na udržitelný rozvoj  napříč různými provozními aspekty.

Proč jsou směrnice ISO/UNDP pro SDGs důležité?

Tyto pokyny jsou zásadní pro podporu holistického přístupu k udržitelnému rozvoji a umožňují organizacím pozitivně přispívat k cílům udržitelného rozvoje . Poskytují strukturovaný rámec pro maximalizaci pozitivních dopadů a snížení negativních, zejména pro zranitelné skupiny. Prostřednictvím proaktivních opatření a začleněním udržitelného rozvoje do obchodních operací a rozhodovacích procesů zajišťují vyvážený přístup k ekonomické, sociální a environmentální udržitelnosti .

Pro koho jsou?

Pokyny jsou relevantní pro organizace ve všech sektorech. Jsou zaměřeny na osoby s rozhodovací pravomocí na nejvyšší úrovni, kteří je mohou použít k určení, jak dosáhnout hmatatelného pozitivního dopadu na základě jejich vlastních jedinečných okolností.

Výhody

•  Sladí organizační strategie s cíli udržitelného rozvoje
•  Zvyšuje zapojení zúčastněných stran a společenský přínos
•  Zlepšuje reporting udržitelnosti a transparentnost
•  Podporuje řízení rizik souvisejících s otázkami udržitelnosti

Zdroj: https://www.iso.org/standard/87945.html

---

Dotaz: Původce odpadu ve zdravotnickém zařízení.

7.10.2024, Ing. Petr Šulc, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Zdravotnické zařízení pronajímá ordinace soukromým lékařům. Má zpracované Pokyny pro nakládání s odpady, které jsou součástí provozního řádu zařízení. Je možné s nájemci (soukromými lékaři) uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví (původce odpadů) i nebezpečného odpadu a odpadu ze zdravotní péče? Nebo to lze jen u komunálních odpadů a obalových odpadů? Pronajímatel (zdravotnické zařízení) má speciální chlazené místnosti na soustřeďování odpadů, označené shromažďovací prostředky a smlouvu s oprávněnou osobou na odvoz a likvidaci odpadů.

Odpověď:

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech řeší problematiku „smluvního původce odpadu“ v § 5, konkrétně v odstavcích 2 a 3.

V prvním případě (§ 5 odst. 2) je založena možnost smluvního původcovství odpadů na základě podmínky, že odpad vzniká při činnosti více osob, které by jinak byli původci odpadů dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech v rámci subdodavatelských vztahů. Původcem odpadu je v tomto případě „smluvní původce odpadů“, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami. Tento „smluvní původce odpadu“ se stává vlastníkem vzniklého odpadu nejpozději v okamžiku vzniku odpadu. Uvedený princip se vztahuje pouze na případy subdodavatelských vztahů, protože v takových případech je možné považovat za činnost, při níž odpad vzniká, za společnou činnost všech osob na takovém díle zúčastněných, včetně zadavatele takového díla. Typicky se jedná o činnosti na stavbách, kde současně působí např. generální dodavatel stavby a řada jeho subdodavatelů. Generální dodavatel stavby (nebo některý ze subdodavatelů) tak může na základě smlouvy s ostatními dodavateli plnit povinnosti „smluvního“ původce odpadu za všechny zúčastněné subdodavatele.

Pozn.: Právní konstrukce § 5 odst. 2 vychází z výkladové praxe k minulému zákonu o odpadech (č.185/2001 Sb.). MŽP vykládalo definici původce tak, že v rámci subdodavatelských vztahů se mohou smluvně jednotliví původci odpadů na původcovství smluvně dohodnout a v případě, že se nedohodnou, je původcem osoba, která fyzicky provádí činnost, při níž odpad vzniká, jak stanovila definice původce odpadu.

Ve druhém případě ( § 5 odst. 3) se jedná o možnost smluvního postupu v případě komunálních odpadů a odpadů z obalů (s výjimkou odpadů z domácností). Zde může roli původce odpadů smluvně převzít vlastník nemovité věci, kde vznikají, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy s osobou, která by byla klasickým původcem odpadu podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech. Smluvní původce odpadu se tak stává i vlastníkem odpadu, a to nejpozději v okamžiku vzniku odpadu.

Ze shora uvedeného vyplývá, že v případě pronájmu ordinací není vlastník nemovitosti oprávněn přijmout do svého vlastnictví nebezpečné odpady ze zdravotní péče, jejichž původci jsou provozovatelé jednotlivých ordinací, umístěných v pronajatých prostorách.

Subjekt vlastníka (případně pronajímatele) by mohl odpady skupiny 18 Katalogu odpadů přijímat od jednotlivých původců odpadů skupiny 18 pouze v případě, že by byl provozovatelem zařízení pro sběr odpadů skupiny 18 ve smyslu § 21 odst. 2 zákona o odpadech. Samotná skutečnost, že má ve svém vlastnictví potřebné vybavení pro shromažďování odpadů (chlazené místnosti, umožňující shromažďování např. infekčních odpadů po dobu max. 30 dní), neopravňuje k převzetí uvedených odpadů od jejich původců.

---

Nařízení EP a Rady (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech.

28.11.2024, Eva Koliášová, Zdroj: CASEC s.r.o. (casec.cz)

struktura dokumentu

• Zákazy uvádění na trh podle čl. 11 odst. 1 (příloha IV) od 1. ledna 2025
•  Kontroly těsnosti
• Kontrola použití
• Výjimka
• F-plyny
• Hydrofluro-Olefiny HFO

Fluorované skleníkové plyny jsou chemické látky vyrobené člověkem, což jsou velmi silné skleníkové plyny, často tisícinásobně silnější než oxid uhličitý (CO2). Společně s CO2, methanem a oxidem dusným patří fluorované skleníkové plyny do skupiny emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje Pařížská dohoda přijatá v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“).

Toto nařízení se vztahuje na:

1. fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I, II a III, ať už se vyskytují samostatně, nebo ve formě směsí a (HFC, PFC, SF, HFE, HCFC, HCFE)
2. výrobky a zařízení a jejich části a součásti, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý.

Zákazy uvádění na trh podle čl. 11 odst. 1 (příloha IV) od 1. ledna 2025

• Chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (samostatná zařízení): obsahující jiné fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150.
• Jakékoli samostatné chladicí zařízení, s výjimkou chladičů kapalin obsahující fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, kromě případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu.
• Chladicí zařízení, s výjimkou chladičů kapalin a zařízení uvedených v bodech 4 a 6, které obsahuje tyto plyny nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý: fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 2 500, s výjimkou zařízení určených pro použití k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C.
• Dělená klimatizační zařízení a tepelná čerpadla: dělené systémy s jednou vnitřní jednotkou obsahující méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP nejméně 750 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý
• Protipožární zařízení: obsahující jiné fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo na těchto plynech závislé, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu.
• Výrobky pro osobní péči (tj. pěnící výrobky, krémy, pěny, tekutiny nebo spreje), které obsahují fluorované skleníkové plyny.
• Zařízení používaná pro ochlazování kůže, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou použití pro lékařské účely.

 Kontroly těsnosti

F-plyny	1 x 12 / 24* měsíců	1 x 6/12* měsíců	1 x 3/6* , ** měsíců
příloha I (HFC látky, např. R134a, R32, R410a)	5 – 50 t CO2-eq	50 – 500 t CO2-eq	>500 t CO2-eq
oddíl 1 přílohy II (např. HCF-1234yf)	1 – 10 kg	10 – 100 kg	>100 kg

* Při nainstalovaném systému detekce úniku
** Povinný systém detekce úniku

Kontrola těsnosti hermeticky uzavřeného zařízení se nekontroluje, pokud je označeno jako hermeticky uzavřené zařízení a splňuje jednu z těchto podmínek:

• obsahuje méně než 10 tun ekvivalentu CO2 F-plynů uvedených v příloze I nebo;
• obsahuje méně než 2 kilogramy F-plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II;

Pokud je hermeticky uzavřené zařízení nainstalováno v obytných budovách, se jeho těsnost nekontroluje, pokud toto zařízení obsahuje méně než 3 kilogramy F-plynů, za předpokladu, že je označeno jako hermeticky uzavřené.

Kontrola použití

Použití fluorovaných skleníkových plynů s GWP nejméně 2 500 pro údržbu nebo servis chladicích zařízení s velikostí náplně nejméně 40 tun CO_2-eq se zakazuje.

Od 1. ledna 2025 se zakazuje použití fluorovaných skleníkových plynů s GWP nejméně 2 500 pro údržbu nebo servis jakýchkoli chladicích zařízení.

Zákazy uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na vojenská vybavení nebo zařízení určená pro užití k chlazení produktů při teplotách nižších než – 50 °C.

Tento zákaz se až do 1. ledna 2030 nepoužije na:

• regenerované F-plyny
• recyklované F-plyny

z přílohy I s GWP 2500 a vyšší, pokud jsou a) regenerované F-plyny označeny jako „regenerované“ a dále označeny č. šarže a názvem a adresou zařízení; b) recyklované F-plyny znovuzískány v rámci údržby a servisu.

Výjimka

Povolení použití z 

• technických a bezpečnostních důvodů;
• pro nepřiměřené náklady.

Od 1. ledna 2026 se zakazuje použití F-plynů uvedených v příloze I s GWP nejméně 2 500 pro údržbu nebo servis klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel.

Tento zákaz se od 1. ledna 2032 použije na:

• regenerované F-plyny
• recyklované F-plyny

z přílohy I s GWP 2500 a vyšší, pokud jsou a) regenerované F-plyny označeny jako „regenerované“ a dále označeny č. šarže a názvem a adresou zařízení; b) recyklované F-plyny znovuzískány v rámci údržby a servisu.

Zdroj: AVTC

F-plyny

Chladiva s označením F-plyny neobsahují chlór a nepoškozují ozonovou vrstvu. Mají tedy ODP = 0. Přispívají však ke globálnímu oteplování. Většina F-plynů má GWP v řádu tisíců jednotek.

Typy F-plynů

Částečně fluorované uhlovodíky HFC jsou skupinou látek obsahujících uhlík, vodík a fluor. Jsou bez barvy a zápachu, chemicky jen málo reaktivní. Jsou to umělé látky, které v přírodě nevznikají.

Příklad chladiv, které jsou F-plyny typu HFC:

Označení chladiva	GWP
R-134a	1430
R-23	14800
R-32	675
R404A	3922
R407A	2107
R407B	2804
R407C	1774
R410A	2088
R417A	2346
R422D	2729
R427A	2138
R437A	1805
R507	3985
R508A	13214
R508B	13396

 

Hydrofluro-Olefiny HFO

Toto jsou nová chladiva vyrobená na bázi nenasycených uhlovodíků alkenů (dříve olefiny) s jednou dvojitou vazbou mezi atomy uhlíku v molekule. Mají ODP = 0 a některé se vyznačují velmi nízkým GWP.

Nejznámější je R1234yf, který potenciálně představuje náhradu chladiv typu HFC.

Příklad chladiva, které je F-plynem typu HFO: R1234yf (GWP = 4)

Některé fluorované skleníkové plyny jsou per- a poly-fluorované látky (PFAS), nebo je prokázáno, případně existuje podezření, že se na PFAS rozkládají:

Zdroj: Prezentace PFAS, Ing. Lenka Jirátová, listopad 2024

GWP = potenciál globálního oteplování (global warming potencial)
ODP = ukazatel pro hodnocení poškozování ozónové vrstvy (ozone depletion potencial)
Výpočet: ekvivalentní hmotnost CO_2-eq [kg] = hmotnost chladiva [kg] x GWP

Zdroje:

https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj?locale=cs#ntr2-L_202400573CS.004901-E0002
https://www.avtc.cz/omezeni-chladiv-v-tepelnych-cerpadlech-je-na-stole-majitele-starsich-i-novych-zarizeni-se-ale-bat-nemusi-provoz-a-servis-bude-bez-problemu/