EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Méně odpadu, více úspor: MŽP poskytne obcím a dalším subjektům 400 milionů korun.*
Více než třetina hygieniky kontrolovaných jídel přesáhla limity karcinogenního akrylamidu.*
Od 1.1.2025 mají obce povinnost třídit textilní odpad.*
Nový formulář F_VOD_HAV pro ohlašování havarijních plánů do ISPOP.*
Kde odpadová elektrárna neznamená spalovna odpadu.*
Otázka vlastnictví u obalů.
4.11.2024, Ing. Lukáš Vápenka, Ph.D., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak legislativa upravuje vlastnické právo u následujících typů obalů potravin:
(i) vratné lahve u nápoje;
(ii) vratné plastové bedny / přepravky u nápoje;
(iii) palety, na kterých se dodává nápoj.
Ohledně výše uvedeného mě zajímá konkrétně, jak přechází vlastnické právo ve vztahu
(i) výrobce a distributor / supermarket (B2B) a
(ii) supermarket a spotřebitel (B2C) – v tomto případě jsou relevantní pouze body (i) a (ii) výše.
Zůstává vlastnické právo k obalu u prodávajícího anebo se převádí spolu s výrobkem na kupujícího? Lze si případně tuto otázku upravit smluvně?
Odpověď:
Problematika vlastnických práv je částečně dána zákonem č. 477/2001 (Zákon o obalech), přičemž problematika těchto práv souvisí s problematikou oběhu a likvidace obalu a obalového odpadu. Ten, kdo uvádí obaly na trh nebo i do oběhu, má k obalům vlastnické právo, ale také povinnosti vyplývající z tohoto zákona. V případě převedení tohoto vlastnického práva od osoby uvádějící obal na trh jsou na nového vlastníka uvádějící obal do oběhu předvedeny i tyto povinnosti, pouze pokud to je smluvně upraveno. Výrobce lahví tedy při prodeji výrobci nápojů převede tato práva a povinnosti zpravidla na něj. Supermarket nebo distributor o tyto povinnosti většinou nestojí. Vlastnická práva k obalu má supermarket a povinnosti zůstávají na výrobci potravin nebo nápojů (není-li smluvně ošetřeno jinak).
Nicméně v konečném důsledku platí, že při každém prodeji výrobku včetně obalu a obalových prostředků, je na kupujícího převedeno vlastnické právo, pokud to není smluvně ošetřeno jinak (což lze).
Méně odpadu, více úspor: MŽP poskytne obcím a dalším subjektům 400 milionů korun na re-use centra, kompostéry a prevenci jednorázového odpadu.
12.11.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Obcím, jejich příspěvkovým organizacím a dalším veřejným subjektům se nyní otevírá nová možnost získat finanční prostředky na projekty, které sníží produkci odpadů v obcích. Ministr životního prostředí Petr Hladík vyhlásil v jednom ze sedmi brněnských re-use pointů novou výzvu z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), která podpoří vznik re-use center a nábytkových bank, pořízení domácích kompostérů a nákup opakovaně použitelného nádobí. Celkem je ve výzvě připraveno 400 milionů korun a příjem žádostí se otevře 20. listopadu 2024.
„Odpadu produkujeme obrovské množství. Dlouhodobě se snažíme obcím pomáhat s jeho odstraněním, protože pro mnohé obecní rozpočty jsou náklady na komunální odpad vysokou položkou. Důležitá je ale především prevence, což je případ této dotační výzvy. Pokud odpad vůbec nevznikne, není třeba jej draze odstraňovat,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Z nové výzvy z OPŽP mohou obce čerpat finanční příspěvek na koupi kompostérů pro snížení množství komunálního odpadu, dále také na budování re-use center pro opětovné použití výrobků včetně aktivit pro opravy a prodlužování životnosti výrobků, nebo na podporu prevence vzniku odpadů z jednorázového nádobí a jednorázových obalů.“
Podpora projektů na prevenci vzniku odpadu není žádnou novinkou. Resort životního prostředí tyto projekty podporuje z evropských zdrojů pravidelně, naposledy v loňském roce. „V předchozí výzvě jsme rozdělili z Operačního programu Životní prostředí více než půl miliardy korun. Peníze na předcházení vzniku odpadů získalo na 262 projektů, z nichž už jsou více než dvě třetiny hotové,“ vypočítává ministr Petr Hladík. „Tato výzva je dalším krokem ke snížení množství odpadu v obcích a k finanční úlevě obecním rozpočtům,“ uzavírá ministr Hladík. Řada měst, obcí a organizací této možnosti již využila a pořídila kompostéry pro své občany či otevřela re-use centra, tedy místa, kde končí vyřazené věci, které mohou ostatní ještě využít. Možností minulé výzvy využila například městská svozová a odpadová společnost SAKO Brno, která dostala dotaci ve výši 8,5 milionů korun. „Díky finančním prostředkům z výzvy jsme pořídili vybavení tří našich Re-Use pointů a podpořili nákup celkem 5 100 kompostérů, které jsme tak mohli ve spolupráci s brněnským magistrátem bezplatně rozdat občanům i zahrádkářským organizacím,” uvedl generální ředitel SAKO Brno Karel Jelínek.
Další projekt re-use centra chystá i město Brno. „Jako město Brno připravujeme projekt velkého re-use centra, které by se ve spolupráci se společností SAKO Brno soustředilo na opětovné využití odpadu. Inspirací jsou nám velká centra například ve Vídni nebo v Ostravě. Chceme, aby budova v sobě obsahovala jak maloobchodní plochu bezbariérově dostupnou, tak i dílny na opravu předmětů a vzdělávací prostory. Motivem pro tuto budovu je téma ekologie, cirkularity a její osvěta. Chceme, aby budova byla energeticky udržitelná, v dobré dostupnosti MHD, ale i pro příjezd autem. Významným faktorem je i cenová přístupnost pro občany města Brna a jižní Moravy,” řekl náměstek primátorky města Brna pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Finanční podporu re-use center a kompostáren vítá i místostarosta městské části Brno-Židenice, kde se nachází jeden ze sedmi brněnských re-use pointů, v němž dnes ministr životního prostředí novou výzvu představil. „Rostoucí množství odpadů je velkou výzvou pro všechny obce a města. Proto velmi vítám finanční podporu na projekty, které se snaží předcházet vzniku odpadů. Jedním z takových funkčních projektů je místní re-use centrum, kam lidé odkládají drobný nábytek či věci z domácnosti. Co jeden už nepotřebuje, může využít někdo další. Vnímám to jako další skvělou příležitost pro naše občany, kteří již v minulosti ocenili například rozšíření tzv. hnědých popelnic na bioodpad i do lokalit, které nám sami navrhli. Skvělé jsou i kompostéry zdarma, díky kterým si lidé mohou připravit kvalitní přírodní hnojivo a my snížíme množství odpadu, který bychom museli zbytečně svážet do spalovny,” uvedl místostarosta městské části Brno-Židenice Štěpán Juránek (KDU-ČSL).
Vedle domácích kompostérů a re-use center se aktuální podpora zaměřuje také na omezení jednorázového nádobí. To se často týká například vánočních trhů, které se pomalu blíží a kde je tento druh odpadu běžný. Dotace umožní obcím pořídit opakovaně použitelné kelímky, tácky, příbory, nádoby na potraviny či lahve a obaly a zajistit infrastrukturu potřebnou pro jejich skladování a mytí a další zařízení. „Velmi dobrým počinem, kterým město Brno začalo, je i používání zálohovaných kelímků v rámci vánočních trhů, které umožňují i jejich darování na dobročinné aktivity,” doplnil náměstek primátorky Filip Chvátal.
Obce mohou peníze využít i na rozšíření stávající odpadové infrastruktury, například sběrných dvorů či svozu komunálních odpadů, ale pouze doplňkově ke třem hlavním aktivitám, a to maximálně do 20 % způsobilých nákladů.
Výzva poskytuje podporu v přibližně poloviční výši celkových nákladů. „Obce mohou získat dotaci až 40 % na pořízení kompostérů, a pokud se rozhodnou pro ekologičtější, tzv. zelené kompostéry, dostanou navíc bonus 15 %. U ostatních podporovaných opatření, která pomáhají předcházet vzniku odpadu, dotace pokryje až polovinu nákladů,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad žádosti vyřizuje, a dodává: „Podpořené kompostéry nemusí putovat jen na zahrady občanů, obce je mohou využít i pro komunitní zahrady, školy, školky nebo jiné veřejné instituce, což jim dále pomůže při nakládání s odpady.“
Žádat o výzvu mohou obce, městské části hl. města Prahy, dobrovolné svazky obcí, obchodní společnosti, družstva vlastněná ze 100 % veřejnoprávními subjekty a příspěvkové organizace. Příjem žádostí o dotaci se otevře 20. listopadu 2024 a potrvá do 30. května 2025. Výzva je průběžná (nesoutěžní) s jednokolovým modelem hodnocení žádostí s celkovou alokací 400 milionů korun. O výzvu lze žádat online přes Portál ISKP21+.
Detaily a dokumenty k výzvě naleznete zde: https://opzp.cz/dotace/68-vyzva/.
Více než třetina hygieniky kontrolovaných jídel přesáhla limity karcinogenního akrylamidu.
7.11.2024, Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Nevhodná technologická příprava může být příčinnou nadlimitního množství akrylamidu, které zjistili hygienici v 35,6 % z celkem 160 odebraných vzorků pokrmů z restauračních zařízení. Sledovaná jídla byla připravována pomocí smažení nebo pečení, což je proces podporující tvorbu akrylamidu. Ten je považován za potenciální karcinogen a neurotoxin, což znamená, že dlouhodobá expozice může zvyšovat riziko rakoviny a poškození nervového systému.
Krajské hygienické stanice (KHS) uskutečnily v období od 15. dubna do 15. června 2024 kontrolní akci zaměřenou na sledování přítomnosti akrylamidu ve vybraných pokrmech, které byly připravovány pomocí smažení nebo pečení, což jsou procesy podporující tvorbu akrylamidu. Šlo o teplé pokrmy, cukrárenské a pekařské výrobky a dále smažené bramborové chipsy. Cílem bylo zjistit, zda tyto potraviny splňují tzv. porovnávací hodnoty. Porovnávací hodnoty jsou konkrétní limity pro akrylamid u jednotlivých druhů potravin, které jsou stanoveny nařízením Komise (EU) 2017/2158, kterým se stanoví zmírňující opatření a porovnávací hodnoty pro snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách.
„Na základě cíleného úkolu hygienici provedli 156 kontrol v provozovnách stravovacích služeb, odebrali v nich 160 vzorků potravin k laboratornímu vyšetření. Největší počet zkoumaných jídel byl z kategorie teplých pokrmů. Ve stanovených kritériích nevyhovělo z počtu 120 vzorků celkem 47 vzorků, tj. 39,1 % vzorků. Výsledky kontrol celkově ukázaly na potřebu systematické edukace stravovacích zařízení v nakládání s potravinami při jejich zpracování a úpravě,“ shrnuje výsledky hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Kontrolou ale prošly i cukrárenské výrobky, kdy u těchto odebraných vzorků nebyly shledány nadlimitní hodnoty akrylamidu. Laboratoře zkontrolovaly i výrobky z obilovin a všechny tyto výrobky taktéž vyhověly stanoveným limitům. U pekárenských výrobků nevyhovělo přes 15 %. Vysoké procento, tj. 80 % nevyhovujících vzorků, bylo zaznamenáno u smažených bramborových chipsů. Nutno dodat, že výsledky u této skupiny pokrmů mohou být zkresleny kvůli malému počtu odebraných vzorků (5).
„Přítomnost akrylamidu bývá často spojována s intenzivně hnědou nebo připálenou barvou u některých potravin, které byly vystaveny vysokým teplotám při smažení nebo pečení. Při přípravě jídel se proto vyhýbejte nadměrnému smažení nebo pečení potravin bohatých na sacharidy, jako jsou brambory a obiloviny. Při vysokých teplotách nad 120 °C a nízké vlhkosti může v těchto potravinách akrylamid vznikat. Proto je vhodné volit šetrnější způsoby přípravy, například vaření nebo dušení, a dbát na to, aby jídlo nebylo nadměrně opečené či připálené,“ dodává ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.
Tam, kde se vzorky ukázaly jako nevyhovující, hygienici následně probrali s provozovateli potravinářských podniků správný postup vedoucí k omezení tvorby akrylamidů během přípravy konkrétního pokrmu. Jde především o teplotu a čas konečné přípravy nebo úpravu doby pečení/smažení.
Důležitým krokem KHS bude pokračování a rozšíření kontrolní činnosti, aby bylo možné zajistit dlouhodobé zlepšení situace v souvislosti s doporučeným množstvím akrylamidu v potravinách a ochranu spotřebitelů ve spojení s edukací provozovatelů stravovacích služeb. Podpora inovativních technologií a postupů přípravy pokrmů může také výrazně přispět ke snížení rizika vzniku akrylamidu.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví
Od 1.1.2025 mají obce povinnost třídit textilní odpad – Praha zavede kontejnery na textil, sběrné dvory budou mít limit.
2.1.2025, Zdroj: ČTK
Pražský magistrát začíná v metropoli zavádět sběrná místa na textilní odpad, nejprve ve sběrných dvorech a poté v podobě speciálních kontejnerů. Zároveň zavádí roční limit objemného odpadu, který budou moci lidé bezplatně zanechat v městských sběrných dvorech, a sníží limit na stavební odpad. Schválili to zastupitelé na prosincovém jednání.
Povinnost zavést od ledna letošního roku sběrná místa pro textilní odpad vyplývá z odpadového zákona. Zavedení limitů je pak podle magistrátu kvůli rostoucím nákladům na provoz sběrných dvorů a také kvůli tomu, že bezplatný sběr zneužívají lidé přivážející velké množství objemného či stavebního odpadu, který však podle magistrátu téměř jistě pochází z podnikatelské činnosti.
Limit pro objemný odpad je stanovený na 750 kilogramů objemného odpadu. V případě stavebního a demoličního odpadu se maximální množství ročního svozu na osobu sníží z 12 na čtyři metry krychlové a stanovený bude limit na jeden svoz v objemu dvou metrů krychlových. „Tyto změny mají zároveň zajistit, že sběrné dvory hlavního města Prahy budou i nadále kapacitně dostačovat pro odkládání objemného a stavebního a demoličního odpadu,“ stojí v dokumentu.
V Praze je 20 sběrných dvorů, z toho deset pro magistrát provozuje jeho firma Pražské služby (PSAS). Do městských dvorů loni lidé podle informací PSAS odvezli 50.570 tun odpadu, do zbylých pak zhruba 34.000 tun. Praha loni otevřela dva nové sběrné dvory v ulicích Klikatá v Praze 5 a U Plynárny v Praze 10, přičemž město chce síť podle svého dřívějšího vyjádření dál rozšiřovat. Ve dvorech končí nejčastěji starý nábytek, vysloužilé spotřebiče, stavební suť z drobných rekonstrukcí nebo staré pneumatiky.
Nový formulář F_VOD_HAV pro ohlašování havarijních plánů do ISPOP.
10.12.2024, Zdroj: ISPOP (www.ispop.cz/magnoliaPublic/cenia-project/uvod.html)
Ke dni 2. 12. 2024 byl vyhlášen datový standard a popis datového standardu k ohlašovací povinnosti F_VOD_HAV – Havarijní plán dle § 39, odst. 2, písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a § 5 vyhl. č. 450/2005 Sb.
Formulář pro ohlášení havarijních plánů v roce 2024 je uživatelům dostupný v jejich účtech v systému ISPOP a je tedy možné plnit legislativní povinnost.
Informace k ohlašování havarijních plánů jsou k dispozici také ve Sdělení Ministerstva životního prostředí.
Při vyplnění formuláře prosím využijte nápovědu ve formátu FAQ – k dispozici na webových stránkách ISPOP -> „NÁPOVĚDA“ -> „ČASTO KLADENÉ DOTAZY – FAQ“.
Datový standard a formulář pro ohlašování havarijních plánů v roce 2025 budou k dispozici uživatelům v jejich účtech v průběhu ledna 2025.
Kde odpadová elektrárna neznamená spalovna odpadu.
31.10.2022, Zdroj: Asociace poskytovatelů energetických služeb (www.apes.cz)
V polovině října se se téměř tři desítky starostů, energetických manažerů, zástupců energetického průmyslu a manažerů českých zařízení na energetické využití odpadu vypravily do bavorského Schwandorfu, kde již 40 let funguje odpadová elektrárna. Akce se uskutečnila v rámci projektu Přeshraniční spolupráce v oblasti snižováním energetické náročnosti, podpořeného z německého programu nazvaného Evropská iniciativa na ochranu klimatu (EUKI).
Bavorský Schwandorf patří mezi větší okresní města, přesto zde velmi úspěšně už 40 let funguje odpadová elektrárna, která je technologicky téměř totožná s brněnským zařízením na energetické využívání odpadu, kapacitně je však téměř dvojnásobně větší. Spaluje totiž odpad z jedné pětiny Bavorska. To byl také důvod, proč se sem vydali mimo jiné starostové a energetičtí manažeři, které v rámci projektu přeshraniční spolupráce sdružuje Síť energetické účinnosti. Ukázalo se totiž, že otázky využití odpadu, ať už v souvislosti s koncem skládkování či nynějšími cenami energií, jsou nyní pro města a obce mimořádně aktuální téma.
Na konci 80. let patřil okres Schwandorf k nejchudším regionům v Bavorsku, navíc zde hrozilo zavření chemických závodů – jediného většího zaměstnavatele v regionu. Vedení město se proto rozhodlo založit komunální sdružení celkem 17 obcí, kterému Závod pro využití odpadu, jak se elektrárna oficiálně jmenuje, podléhá. Před ním stály dva úkoly: zajistit výhodnou likvidaci odpadu a vytvořit pracovní místa v oblasti, kde se nezaměstnanost šplhala k patnácti procentům. Sdružení se v rekordně krátkém čase podařilo získat veškerá povolení a stavba mohla začít. Již za tři roky byla zlikvidována první tuna odpadu.
Přestože v Bavorsku končí ve spalovnách 25–30 % veškerého odpadu, odpad je třeba svážet z území, které odpovídá rozloze České republiky. Aby zde svoz nezvyšoval emisní a hlukové zatížení, rozhodlo se vedení elektrárny pro železniční přepravu. Jen asi 20 % veškerého odpadu přijede po silnici. Jedná se především o komunální odpad ze Schwandorfu, kde by nemělo smysl jej překládat z kukavozů na železnici.
Srdcem elektrárny jsou 4 spalovací linky, které ročně přemění 455.000 tun komunálního odpadu od cca 1,8 mil. obyvatel na páru, elektřinu a teplo. Jen pro představu: pro roční spotřebu 4členné rodiny stačí spálit odpad o hmotnosti 3,5 tuny, což je objem jednoho drapáku jeřábu v bunkru. Výhřevnost spáleného odpadu je díky plastům a biogenním látkám srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí.
Jelikož ve Schwandorfu splňují nejvyšší požadavky na nízkoemisní spalovaní, likvidují často i poměrně kuriózní věci: kontrolní tisky z tiskárny cenin a bankovek, padělky originálních výrobků, tisíce vyřazených plastových lahví šamponu, ale i věci z likvidovaného policejního skladu, jako jsou drogy, důkazní materiály a vše co podléhá skartaci. Nevědomky, a hlavně nechtěně byly již také spáleny i ostré náboje, ruční granáty, a dokonce tankové střely z nedaleké americké vojenské základny. Jelikož se nejedná o ojedinělé excesy, je odpad z tohoto místa pro jistotu spalován ve zvláštním režimu.
Elektrárna disponuje dokonce zvláštním hasičským sborem, který je pravidelně cvičen k zásahům v elektrárně a sousední továrně. Bezpečnost provozu je zajištěna i na ostrovní systém v případě výpadku proudu a řeší i situace ohledně kybernetické bezpečnosti.
Vedení podporuje elektromobilitu svých zaměstnanců možností bezplatného dobití elektromobilů parkujících na pozemku elektrárny. Na území elektrárny funguje i školící středisko, kde si vychovávají budoucí zaměstnance.
Jen v roce 2021 zde vyprodukovali 1,6 mil. tun vysokotlaké páry, která pomocí tepelné sítě v celkové délce 69 kilometrů putuje do budov v okolních obcích a vytápí je, a také 213 GWh elektřiny, z toho 53 % obnovitelné energie díky podílu biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Teplo se přímo v elektrárně využívá i v sušárně kalů z vedlejší čističky odpadních vod.
Elektrárna si svou finanční bilanci, která je i díky státní podpoře v černých číslech, vylepšují prodejem kovů získaných ze strusky, a to až 1 milionem EUR ročně. Zbytkem strusky, což představuje asi 10 % původního objemu odpadu, se vyplňují štoly nedalekého dolu.
Zvláštní kapitolou je soužití odpadové elektrárny s okolím. Schwandorfská elektrárna je v těsném sousedství obytné čtvrti, kterou od elektrárny dělí jen protihlukový val. Na začátku byla samozřejmě nedůvěra a strach. I proto je vedení otevřeno všem exkurzím a akcím pro veřejnost, ročně zde projdou čtyři tisícovky návštěvníků. Mohou vidět bunkr s kapacitou 7 tisíc tun komunálního odpadu, kde je díky důmyslnému větrání nulová pachová zátěž. Emisní hodnoty v ovzduší elektrárny jsou tak nízké, že je často nelze ani měřit, navíc veškeré hodnoty jsou k dispozici v reálném čase online. Na webu je propagační film v češtině.
K akceptaci elektrárny lokální společností přispívá i fakt, že občané sem mohou svážet vlastní odpad svépomocí bez poplatků svozové společnosti.
Vedení závodu udržuje i čilé styky s podobnými závody v ČR. Na exkurzi a pro radu sem jezdí například kolegové z Plzeňského kraje a Českých Budějovic.