Měsíční přehled legislativních změn: leden 2025.* 

Novela vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady vyšla ve sbírce.* 

Sdělení odboru ochrany vod MŽP k povinnosti digitalizace havarijních plánů podle vodního zákona.* 

Strategie udržitelného rozvoje ČR 2030 má svou aktuální verzi.* 

Klimaticko-energetickému plánu chybí analýza dopadů, cíle jsou nízké.* 

Z odpadu z polí, potravin nebo z čistíren vod vznikne energie.* 

Měsíční přehled legislativních změn: leden 2025.

6.2.2025, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)

Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc leden 2025.

Sbírka zákonů: vyhlášeno

právní předpis	vyhlášen	účinný od
18/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství	částka 18 z 23.1.2025	1.2.2025
20/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů	částka 20 z 31.1.2025	15.2.2025

Sbírka zákonů: nabylo účinnosti

právní předpis	k datu
463/2021 Sb.; Vyhláška o bližších podmínkách provádění klinického hodnocení humánních léčivých přípravků	31.1.2025
149/2023 Sb.; Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku	1.1.2025
167/2023 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony	1.1.2025
256/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů	1.1.2025
277/2023 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony	1.1.2025
156/2024 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 6/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 490/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů	1.1.2025
171/2024 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů	1.1.2025
224/2024 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů	1.1.2025
359/2024 Sb.; Nařízení vlády o stanovení vymezených území s dopadem na stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW	1.1.2025
378/2024 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů	1.1.2025
390/2024 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů	1.1.2025
425/2024 Sb.; Vyhláška o agrovoltaické výrobně elektřiny	1.1.2025
429/2024 Sb.; Vyhláška o formulářích žádostí předkládaných vodoprávnímu úřadu a formuláři návrhu na stanovení ochranného pásma vodního zdroje	1.1.2025
459/2024 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2022 Sb., o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie	1.1.2025
481/2024 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů	1.1.2025

Sbírka zákonů: novelizováno

právní předpis	novelizován	od
458/2000 Sb.; Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)	427/2023 Sb.	1.1.2025
458/2000 Sb.; Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)	265/2024 Sb.	1.1.2025
458/2000 Sb.; Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)	265/2024 Sb.	1.1.2025
274/2001 Sb.; Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)	167/2023 Sb.	1.1.2025
428/2001 Sb.; Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)	256/2023 Sb.	1.1.2025
428/2001 Sb.; Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)	390/2024 Sb.	1.1.2025
471/2001 Sb.; Vyhláška Ministerstva zemědělství o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly	378/2024 Sb.	1.1.2025
298/2005 Sb.; Vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů	302/2024 Sb.	1.1.2025
361/2007 Sb.; Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci	41/2020 Sb.	17.1.2025
361/2007 Sb.; Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci	41/2020 Sb.	18.1.2025
378/2007 Sb.; Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech)	338/2024 Sb.	1.1.2025
23/2008 Sb.; Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb	232/2023 Sb.	1.1.2025
165/2012 Sb.; Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů	469/2023 Sb.	1.1.2025
165/2012 Sb.; Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů	265/2024 Sb.	1.1.2025
344/2012 Sb.; Vyhláška o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu	171/2024 Sb.	1.1.2025
383/2012 Sb.; Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů	481/2024 Sb.	1.1.2025
481/2012 Sb.; Nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních	224/2024 Sb.	1.1.2025
318/2013 Sb.; Nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit	2/2025 Sb.	24.1.2025
408/2015 Sb.; Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou	6/2024 Sb.	1.1.2025
408/2015 Sb.; Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou	156/2024 Sb.	1.1.2025
189/2022 Sb.; Nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie	459/2024 Sb.	1.1.2025
287/2022 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů	265/2024 Sb.	1.1.2025

 

---

Novela vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady vyšla ve sbírce.

28.2.2025, Zdroj: ENVIprofi (www.ENVIprofi.cz)

Ve Sbírce zákonů vyšla pod číslem 18/2025 Sb. novela nejdůležitější odpadové vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Účinnost nastala 1. února 2025.

Důležitá informace pro vedení průběžné evidence odpadů:

V roce 2025 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 273/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Údaje zaznamenané do průběžné evidence od 1. ledna 2025 do 31. ledna 2025 musí být uvedeny do souladu s požadavky vyhlášky č. 273/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 31. března 2025.

---

Sdělení odboru ochrany vod MŽP k povinnosti digitalizace havarijních plánů podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona.

1.12.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (www.mzp.cz)

Tzv. havarijní novelou zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, která byla publikována ve Sbírce zákonů ČR jako zákon č. 182/2024 Sb. bylo novelizováno ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, jež nově ukládá povinnost vkládání digitalizovaných havarijních plánů do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Dokument ke stažení

• Sdělení (PDF, 81 kB)

---

Strategie udržitelného rozvoje ČR 2030 má svou aktuální verzi.

7.11.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Vláda dnes schválila aktualizaci strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030) s výhledem do roku 2050. Rámec ČR 2030 je zastřešující strategický dokument, který spojuje ekonomický, sociální a environmentální pilíř udržitelného rozvoje a stanovuje vizi dlouhodobého rozvoje České republiky. Jedním z jeho úkolů je také to, že převádí Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) na národní úroveň.

„Původní strategický rámec ČR 2030 je z roku 2017, od té doby se svět a společnost značně proměnily – zejména v důsledku covidové pandemie, ruské agrese proti Ukrajině, uprchlické a energetické krize i akcelerace projevů změny klimatu. Potřebovali jsme náš rámec pro udržitelnost zasadit do kontextu světa, který se nám mění před očima,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jádro dokumentu ČR 2030 tvoří šest kapitol, které se věnují klíčovým oblastem rozvoje. Tedy jak společnosti, rodině, vzdělávání nebo práci, tak hospodářskému rozvoji, zdravé a odolné krajině, rozvoji obcí a regionů, zahraniční spolupráci na udržitelném rozvoji a také kvalitě veřejné politiky.

Aktualizovaná verze ČR 2030 reaguje na nové trendy a výzvy. Mezi jinými jsou to nutnost odpoutat se od závislosti na nedemokratických režimech, rychlejší odchod od využívání fosilních paliv nebo naopak lepší využívání druhotných materiálů. Do budoucna se Česká republika musí vyrovnat také s novými tématy, jako je umělá inteligence, obnova přírody, měnící se forma rodinného soužití nebo udržitelné financování.

Dosud se Česká republika v mezinárodním hodnocení naplňování Cílů udržitelného rozvoje dlouhodobě umisťuje v první patnáctce států, letos na 12. příčce ze 167 zemí světa (podle SDG Indexu). „I tyto mezinárodní publikace ukazují, že Česko je v trasování udržitelného rozvoje na dobré cestě, nikoliv v cílové rovince. A v čase geopolitické nejistoty je více než vhodné mít rámec, který říká, kam dlouhodobě směřujeme,“ dodává ministr Hladík.

MŽP pro podklad k aktualizaci využilo expertní studie a zapojilo odbornou i širokou veřejnost, státní správu, politickou reprezentaci, odborníky a mladé lidi do diskuze o podobě tohoto strategického materiálu. ČR 2030 stanovuje 27 strategických cílů, které vyplynuly z široké debaty nad prioritami v sociální, hospodářské, environmentální a správní oblasti. Rámec budou naplňován skrze tematické strategie jednotlivých rezortů.

Aktualizace strategického rámce navazuje na vyhodnocení naplňování ČR 2030 ve 2. zprávě o kvalitě života a její udržitelnosti, kterou vláda schválila počátkem letošního roku. Zpráva vychází z dat, která pravidelně sbírá Český statistický úřad v sadách konkrétních indikátorů (https://www.sdg-data.cz/). Ve dvou třetinách cílů, mezi které patří například zaměstnanost, boj s nepůvodními invazními druhy a podpora obnovitelných zdrojů energie, jsme dosáhli pozitivního pokroku. Nedostatky jsou naopak zejména v oblasti rovnosti žen a mužů nebo v ochraně ekosystémů.

Všechny zmiňované dokumenty a další informace jsou k dispozici na webu www.cr2030.cz. O dalších aktuálních tématech najdete informace i na sociálních sítích Facebook a Instagram.

---

Svazy: Klimaticko-energetickému plánu chybí analýza dopadů, cíle jsou nízké.

19.12.2024, Zdroj: ČTK

Dnes schválený klimaticko-energetický plán ohrožuje podle podnikatelských komor konkurenceschopnost tuzemského průmyslu, protože mu chybí důkladnější analýza jeho dopadů na ekonomiku. Zástupci výrobců takzvané zelené energie a ekologické spolky naopak kvitovali předpokládaný rozvoj obnovitelných zdrojů, vláda však podle nich plně nevyužila jejich potenciál. Vyplývá to z jejich komentářů pro ČTK.

Národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje takzvané zelené politiky a snižování emisí v ČR, schválil kabinet dnes. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Hospodářská komora ČR se kvůli podobě plánu obává případného ohrožení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Podle ní dokumentu chybí analýza ekonomických dopadů. „Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro ČR závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů i bez ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků,“ uvedl dnes odpoledne viceprezident komory Filip Dvořák.

Svazu průmyslu i Hospodářské komoře dále vadí, že se vláda podle nich nevypořádala s jejich připomínkami k plánu. „Naše připomínky nebyly nikdy řádně vzaty v potaz. Spokojeni nejsme ani s průběhem přípravy a schvalování finální verze dokumentu,“ řekl generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Urban.

Podle Komory OZE je cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě na spodní hranici, která bude v praxi překonána. „Podstatné je, že vláda pochopila význam obnovitelných zdrojů a dokončuje úpravy legislativy tak, aby postavit větrník netrvalo deset a více let – a aby ubylo byrokracie pro všechny obnovitelné zdroje,“ řekl dnes předseda komory Štěpán Chalupa.

Podle ekologického Hnutí Duha schválený plán plně nevyužívá potenciál domácích obnovitelných zdrojů, podle ní jde i o ekonomicky méně výhodný scénář jejich rozvoje. I přesto Česko podle hnutí čeká výrazný rozvoj nových zdrojů, zejména pak větrných elektráren.

„Aby se to však povedlo, nestačí mít cíl na papíře, ale stát musí vytvořit podmínky jako je razantní zrychlení povolovacích procesů včetně funkčních akceleračních zón, zajištění kapacity pro připojování zdrojů do sítě či fungující akumulace a chytré slaďování výroby a spotřeby,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Centrum pro dopravu a energetiku zase vládě vyčítá snížení cílů pro snižování emisí do roku 2030 i 2050. „Vytváří tím jen další nejistotu ohledně směřování zelené transformace Česka,“ uvedl expert na klimatickou politiku centra Štěpán Vizi.

---

Z odpadu z polí, potravin nebo z čistíren vod vznikne energie.

1.11.2024, Zdroj: Priorita (www.priorita.cz)

Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání domácích zdrojů energie. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a díky tomu využít jak energii, tak zbylý materiál jako hnojivo.

„Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ve výši téměř 500 milionů z Operačního programu Životní prostředí vzniknou nové bioplynové a biometanové stanice, a to hned na sedmi místech v Ústeckém, Olomouckém, Jihočeském a Libereckém kraji. Vedle energetického využití odpadu chceme také podpořit postupnou přestavbu téměř 600 bioplynových stanic na produkci biometanu a díky tomu snížit spotřebu dováženého zemního plynu. Bioplyn i biometan pomáhají v potřebném odchodu od uhlí a také umožňují lepší využívání domácích zdrojů energie, což zvyšuje i nezávislost a energetickou bezpečnost České republiky. Odpad je možné dál využít a z kalů z čistíren odpadních vod nebo z biologického odpadu vznikne díky těmto stanicím nová energie,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík.

V areálu Čistírny odpadních vod Litovel vznikne nová bioplynová stanice. Díky tomu bude možné využívat jak čistírenské kaly, tak i další biologicky rozložitelné odpady například od místních potravinářských závodů. Nové zařízení by mělo zpracovávat zhruba 7 000 tun odpadů za rok a vyrábět bioplyn o výhřevnosti téměř 5 000 MWh za rok. To pro ilustraci představuje například více než 500 domácností, které doma topí kotlem na zemní plyn.

Nově vyrobená energie pokryje spotřebu samotné čistírny a celého areálu. Do budoucna by se měl celý areál napojit na centrální zásobování teplem a lokální distribuční soustavu pro přenos elektřiny. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí dosáhne výše 33 milionů a pokryje přibližně 45 % uznatelných nákladů.

Podobně na dnes nevyužívaných plochách v areálu na okraji obce Mořice vznikne bioplynová stanice družstva AGRISPOL na zpracování zhruba 29 000 tun rozložitelného odpadu. Tu doplní kogenerační jednotka, která bude vyrábět elektřinu potřebnou pro provoz bioplynové stanice a teplo potřebné pro zahřívání nádrže. Zbylý bioplyn, po vyčištění na kvalitu zemního plynu, bude dodávat do plynové distribuční sítě. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí představuje zhruba 119 milionů, přibližně 49 % uznatelných nákladů.

Podporu získala i modernizace bioplynové stanice Všebořice, další rozvoj provozu na zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu v Šumperku, úprava bioplynové stanice Hroby, vybudování energetického centra Pekárny Srnín nebo rozvoj výroby tepla v bioplynové stanici v Jílovém u Držkova.

„Zájem o finanční podporu výstavby a modernizace bioplynových stanic je značný a v současné situaci ještě roste. Kromě těchto projektů jsme v minulém programovém období Operačního programu Životní prostředí úspěšně podpořili 21 projektů částkou ve výši zhruba 1 miliardy korun,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.