ESG Trendy v roce 2025: Klíčové aspekty a konkrétní příklady.* 

Manuál pro práci s formulářem IRZ pro ohlašovací rok 2024.* 

Metodický pokyn MŽP k nakládání s odpady a vedení průběžné evidence odpadů.* 

Nová zelená úsporám bude pokračovat v podobě výhodného úvěru a dotace.* 

Rada EU formálně přijala nařízení o obalech a obalových odpadech.* 

Vodík má zelenou. Budování elektrolyzérů.* 

ESG Trendy v roce 2025: Klíčové aspekty a konkrétní příklady.

3.2.2025, Ing. Pavla Blackmore, Zdroj: Verlag Dashöfer

Rok 2025 představuje pro české firmy významný milník v oblasti ESG (Environmental, Social, Governance). Tento článek rozvádí a konkretizuje hlavní trendy, které budou formovat firemní strategie a přístupy k udržitelnosti.

1. Povinný ESG reporting

Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) výrazně rozšiřuje povinnost ESG reportingu. Zatímco dříve se povinnost týkala jen velkých společností, od roku 2025 zahrne firmy s 250 a více zaměstnanci a splňující jedno z kritérií (aktiva> 20 mil. € nebo tržby > 40 mil. €).

Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která vstupuje v platnost od roku 2025, představuje zásadní změnu v oblasti reportování nefinančních ukazatelů. Dosavadní povinnost ESG reportingu byla omezena na velké společnosti, které jsou veřejně obchodované nebo plní určité obratové a majetkové limity. Nová pravidla však výrazně rozšiřují okruh firem, na které se reporting vztahuje, a stanovují přísnější požadavky na rozsah a kvalitu poskytovaných informací.

Hlavní změny CSRD:

1. Širší okruh firem: Povinnost reportovat ESG data se od roku 2025 bude vztahovat na všechny firmy s více než 250 zaměstnanci a splňující alespoň jedno z následujících kritérií:
   1. Celková aktiva přesahující 20 milionů eur,
   2. Roční obrat přesahující 40 milionů eur. Tato pravidla tak zasáhnou i společnosti, které nejsou veřejně obchodované, což je významná změna oproti předchozí směrnici NFRD (Non-Financial Reporting Directive).
2. Vyšší standardy transparentnosti: Společnosti budou muset zveřejňovat detailní informace nejen o svém environmentálním dopadu (emise skleníkových plynů, spotřeba energie, plány dekarbonizace), ale také o sociálních a řídicích aspektech, jako je diverzita na pracovišti, dodržování lidských práv a etické řízení firmy.
3. Mezinárodní standardy: Reporting bude muset být prováděn v souladu s evropskými standardy udržitelnosti (European Sustainability Reporting Standards – ESRS), což zajišťuje jednotný přístup a usnadňuje porovnávání firem na úrovni EU.

Co to znamená pro firmy? Firmy, které dosud ESG reporting neprováděly, budou muset rychle reagovat. To zahrnuje nejen zavedení systémů pro sběr a analýzu dat, ale také vzdělávání zaměstnanců a úpravu interních procesů. Součástí reportingu budou také dlouhodobé plány a strategie směřující k udržitelnosti, které budou veřejně přístupné.

Praktický příklad: Představme si výrobní společnost v České republice s 300 zaměstnanci, která dosud ESG reporting neprováděla, protože nespadala do kategorie povinných subjektů. Od roku 2025 bude muset tato firma:

• Nasadit specializované nástroje: Software jako Enablon, OneTrust, nebo Sphera jí umožní sbírat data o emisích, spotřebě zdrojů, etických normách v dodavatelském řetězci a dalších klíčových ukazatelích.
• Vytvořit multidisciplinární tým: Reporting vyžaduje spolupráci oddělení financí, HR, compliance a technologií. Firma bude muset vyškolit pracovníky, aby rozuměli novým požadavkům.
• Komunikovat se stakeholdery: Zveřejněné informace budou přístupné nejen investorům, ale i zákazníkům, regulátorům a veřejnosti. To znamená, že každá nepřesnost nebo nedodržení standardů může vést ke ztrátě důvěry a reputace.

Výhody povinného reportingu: Zatímco nové povinnosti mohou být pro některé firmy administrativní zátěží, přinášejí i řadu výhod:

• Lepší přístup k externímu financování, protože investoři stále více preferují firmy s jasnou ESG strategií.
• Zvýšení reputace a důvěry zákazníků, kteří oceňují transparentnost a udržitelné praktiky.
• Identifikace rizik a příležitostí díky detailní analýze dopadů firmy na životní prostředí a společnost.

Povinný ESG reporting tak není jen regulací, ale také příležitostí, jak zlepšit fungování firmy a posílit její postavení na trhu.

2. Zvýšený tlak na dekarbonizaci

Evropská unie prostřednictvím své iniciativy Green Deal klade důraz na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento ambiciózní cíl vyžaduje koordinovaný přístup všech členských států a zapojení firem napříč sektory.

Klíčovou výzvou je dekarbonizace průmyslu, která zahrnuje snižování emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost a přechod na obnovitelné zdroje energie. Pro firmy to znamená nutnost přijímat inovativní technologie, optimalizovat provozní procesy a přizpůsobit se přísnějším regulacím.

Zavádění zelených technologií

Dekarbonizace se ve firmách projevuje zejména investicemi do technologií snižujících emise. Mezi nejčastější opatření patří:

Elektrifikace flotil: Automobilové a logistické společnosti přecházejí na elektromobily a hybridní vozy. Například DHL Express plánuje do roku 2030 využívat 60 % elektrických doručovacích vozidel.

Energetická účinnost: Továrny a výrobní závody modernizují zařízení, aby minimalizovaly spotřebu energie. Firmy jako ArcelorMittal Ostrava investují do energeticky úsporných hutních technologií.

Zachytávání uhlíku (CCUS): Technologie na zachytávání a ukládání uhlíku umožňují firmám neutralizovat emise, které nelze eliminovat jinými způsoby.

Role obnovitelných zdrojů

Kromě zvyšování energetické účinnosti je klíčové přecházet na obnovitelné zdroje energie. Tento přechod zahrnuje:

Solární a větrné elektrárny: Výroba energie přímo na místě pomocí solárních panelů nebo instalace větrných turbín.

Zelené certifikáty: Některé firmy kupují energii s certifikátem obnovitelného původu, aby splnily ESG požadavky.

Vodík: Zelený vodík se stává důležitým palivem v odvětvích, která jsou těžko dekarbonizovatelná, jako je chemický průmysl a doprava.

Příklady z praxe

Škoda Auto: Automobilka plánuje snížit emise na vozidlo o 30 % do roku 2030. Dosahuje toho díky elektrifikaci modelové řady a využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě v závodě v Mladé Boleslavi.

ČEZ: Společnost investuje do rozvoje větrných a solárních elektráren a zároveň rozšiřuje svůj program elektrifikace dopravy, včetně budování dobíjecích stanic.

Mattoni 1873: Výrobce minerálních vod zavádí ekologicky šetrné technologie balení a ve výrobě využívá výhradně zelenou energii.

Tlak regulací

Regulace ze strany EU, jako je Systém obchodování s emisemi (EU ETS), zvyšují náklady na uhlíkovou stopu. Firmy s vysokými emisemi musí platit za emisní povolenky, což vytváří ekonomický tlak na dekarbonizaci. Například cementářské a ocelářské společnosti čelí výrazně vyšším nákladům a hledají způsoby, jak svou činnost učinit udržitelnější.

Dekarbonizace jako konkurenční výhoda

Firmy, které přijmou dekarbonizační opatření dříve, získávají nejen regulační výhody, ale i vyšší důvěru investorů a zákazníků. Udržitelný přístup navíc zlepšuje jejich reputaci na trhu, kde stále více spotřebitelů upřednostňuje ekologické produkty a služby.

Dekarbonizace není jen závazkem vůči životnímu prostředí, ale také strategickou investicí do budoucnosti firem. Proaktivní přístup k této výzvě zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost a přispěje k naplnění globálních cílů udržitelnosti.

3. Investice do ESG

Investice zaměřené na environmentální, sociální a řídicí faktory (ESG) nabývají v roce 2025 na významu a představují zásadní změnu ve způsobu, jakým investoři hodnotí podniky. Analytici očekávají, že objem ESG investic poprvé překoná tradiční investice. Tento trend odráží rostoucí poptávku po udržitelných řešeních, která přinášejí dlouhodobé hodnoty nejen pro investory, ale i pro společnost a životní prostředí.

Změny ve financování firem

Finanční instituce, včetně bank a investičních fondů, stále více integrují ESG kritéria do svých investičních rozhodnutí. Firmy, které tato kritéria nesplňují nebo nemají jasnou ESG strategii, mohou čelit:

• Omezenému přístupu k financování: Banky upřednostňují poskytování úvěrů firmám s udržitelným profilem.
• Vyšším nákladům na kapitál: Investoři požadují vyšší návratnost od firem, které představují vyšší riziko z hlediska ESG.
• Ztrátě atraktivity pro investory: Fondy, jako jsou BlackRock nebo Vanguard, které spravují miliardy dolarů, aktivně vyřazují firmy bez ESG strategie ze svých portfolií.

ESG investice jako konkurenční výhoda

Podniky, které efektivně integrují ESG do svých strategií, získávají přístup k různým formám „zeleného financování„. Mezi nejběžnější nástroje patří:

1. Zelené dluhopisy: Tyto dluhopisy jsou určeny k financování projektů, které přispívají k ochraně životního prostředí. Například ČEZ vydává zelené dluhopisy na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
2. Udržitelné půjčky: Banky nabízejí půjčky s nižšími úrokovými sazbami firmám, které dosahují stanovených ESG cílů. Například firma Tesco v zahraničí získala financování na dosažení cílů v oblasti uhlíkové neutrality.
3. Impact investing: Investoři cíleně vyhledávají firmy, které přinášejí pozitivní společenský dopad, například v oblasti diverzity, inkluze nebo ochrany přírody.

Příklad: zelené financování v praxi

• ČEZ: Společnost získala financování prostřednictvím zelených dluhopisů na projekty, jako jsou nové solární a větrné elektrárny. Tento přístup nejen podporuje přechod na obnovitelné zdroje energie, ale také posiluje důvěru investorů.
• Pražská energetika (PRE): Investuje do chytrých sítí a elektromobility, přičemž většinu prostředků získává z ESG fondů.
• Heineken: Financuje své závazky k udržitelnosti, například snížení spotřeby vody při výrobě piva, prostřednictvím půjček s podmínkou plnění ESG cílů.

---

Manuál pro práci s formulářem IRZ pro ohlašovací rok 2024.

22.1.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) zveřejnila na webových stránkách ISPOP tradiční podkladový dokument s názvem „Manuál pro práci s formulářem IRZ (F_IRZ)“ pro ohlašovací rok 2024.

Dokument se komplexně věnuje problematice spojené s podáváním hlášení do IRZ prostřednictvím ISPOP. Dokument je k dispozici na webu ISPOP v sekci Manuály a návody nebo na webu IRZ v sekci Dokumenty a přikládáme jej i k této aktualitě.

V této souvislosti doplňujeme, že termín pro splnění ohlašovací povinnosti vůči IRZ za ohlašovací rok 2024 je tradičně spojen s koncem března (tj. 31. března 2025).

Dokument ke stažení:

• ISPOP_Manual_F_IRZ.pdf 1.29 MB, PDF

---

Metodický pokyn MŽP k postupu podle připravované novely vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady k vedení průběžné evidence odpadů a dalším povinnostem.

7.1.2025, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

S ohledem na to, že novelizace vyhlášky je v závěrečné fázi legislativního procesu a nabytí účinnosti lze očekávat pravděpodobně v únoru 2025, Ministerstvo životního prostředí doporučuje povinným subjektům v zájmu zjednodušení plnění povinností postupovat od 1. ledna 2025, zejména v případě vedení průběžné evidence odpadů a kritérií pro ukončení odpadového režimu pro recykláty ze stavebního a demoličního odpadu, již podle připraveného znění vyhlášky, které je přílohou tohoto pokynu.

Na konci roku 2024 dokončilo Ministerstvo životního prostředí návrh novelizační vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Podle připraveného návrhu novelizační vyhlášky se postupuje v případě některých povinností odlišně od stávajícího znění vyhlášek č. 273/2021 Sb., č. 345/2021 Sb. a č. 16/2022 Sb. S ohledem na to, že novelizace vyhlášky je v závěrečné fázi legislativního procesu a nabytí účinnosti lze očekávat pravděpodobně v únoru 2025, Ministerstvo životního prostředí doporučuje povinným subjektům v zájmu zjednodušení plnění povinností postupovat od 1. ledna 2025, zejména v případě vedení průběžné evidence odpadů a kritérií pro ukončení odpadového režimu pro recykláty ze stavebního a demoličního odpadu, již podle připraveného znění vyhlášky, které je přílohou tohoto pokynu.

Dokumenty ke stažení:

• Novela vyhlášky (PDF, 1 MB)
• Metodický pokyn (PDF, 107 kB)

---

Nová zelená úsporám bude pokračovat v podobě výhodného úvěru a dotace.

27.11.2024, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)

• Program z rodiny dotačních titulů Nové zelené úsporám oslovil již 5 tisíc domácností

Dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ) podporující renovace budov, jejich zateplení a zvýšení energetické udržitelnosti bude pokračovat v podobě kombinace výhodného úvěru a dotace. Bude tak podobný modelu Oprav dům po babičce, což je jeden z jeho programů.

Novinářům to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na konferenci Nová zelená úsporám k 15. výročí programu. V programu Nová zelená úsporám schválilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) za 15 let jeho fungování 412.000 žádostí za více než 91 miliard korun.

„Určitě to musí být tak, jak jsme začali Oprav dům po babičce. Kombinace investiční podpory a výhodného úroku tak, aby ti lidé si mohli tu renovaci dovolit,“ uvedl Hladík. V tomto modelu lidem podle Hladíka se splácením úvěru s výhodným úrokem kromě dotace pomohou peníze uspořené díky menší spotřebě energií.

Oprav dům po babičce je jeden z programů Nové zelené úsporám. Na komplexní zateplení je možné přes program získat od některých bank výhodnější, maximálně 3,5procentní úvěr, nebo až jeden milion korun. U menších rekonstrukcí, jako jsou například výměna oken a dveří, zateplení fasády, střechy, stropu či podlahy, lze zažádat maximálně o 150.000 korun. Dotace ale nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů. Prostřednictvím programu rozdělí stát mezi žadatele 40 miliard korun.

NZÚ bude podle Hladíka po vzoru programu Oprav dům po babičce podporovat komplexní renovace. Díky využití výhodnějšího úvěru pak na tyto renovace podle ministra dosáhnou i domácnosti se středními nebo nižšími příjmy. „Je tam i ta možnost pro ty lidi, kteří třeba nemají naspořeno několik set tisíc korun nebo milion, milion a půl korun, dosáhnout na tu komplexní renovaci,“ řekl Hladík.

Standardní program NZÚ spravuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) a podporuje všechny kategorie zateplování. Je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Čerpat mohou majitelé rodinných domů, ale i bytových domů, kde žijí senioři, rodiny pobírající příspěvek na bydlení nebo lidé se třetím stupněm invalidity. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice. Žadatelé, kteří zateplí svůj dům komplexně, mohou získat až 950.000 korun. U novostaveb se podpora týká staveb v nejvyšším energetickém standardu a výše dotace činí nejvýš 535.000 korun. U podpory na rodinné domy mohou domácnosti získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření.

Program z rodiny dotačních titulů Nové zelené úsporám oslovil již 5 tisíc domácností

Ministerstvo životního prostředí spustilo před rokem motivační program Oprav dům po babičce. České domácnosti dostaly poprvé k dispozici unikátní finanční nástroj – zálohovou dotaci kombinovanou s výhodným úvěrem na důkladné renovace starších rodinných domů.

Program z rodiny dotačních titulů Nové zelené úsporám oslovil již 5 tisíc domácností, převážně mladých rodin, které si řekly o více než 5 miliard korun. Ve srovnání s předchozím obdobím se zájem o podporu hlubokých renovací rodinných domů ztrojnásobil.

V programu Oprav dům po babičce mohou získat ekonomicky aktivní majitelé rodinných domů či rekreačních objektů využívaných k trvalému bydlení až jeden milion korun na komplexní zateplení obálky budovy, a to ještě před započetím renovace. Další statisíce korun dostanou navíc na ekologické zdroje tepla, fotovoltaiku, systémy na hospodaření se srážkovou a odpadní vodou a další úsporná a adaptační řešení.

Jedním z cílů programu bylo též pomoci domácnostem pečujícím o děti, které nejvíce pociťují důsledky vysokých životních nákladů a nízké dostupnosti hypotečních úvěrů. Rodinný bonus ve výši 50 tisíc korun proto zvýhodňuje v programu každé nezaopatřené dítě žadatele.

Dotace vyplácená před realizací rekonstrukce byla na jaře letošního roku doplněna o možnost získat výhodný úvěr od stavebních spořitelen a bank. Unikátní finanční nástroj je výsledkem spolupráce státu s bankovním sektorem a umožňuje spolufinancovat komplexní renovace rodinných domů za mimořádně výhodných podmínek, kdy prostředky na zvýhodněný úvěr rovným dílem poskytuje Státní fond životního prostředí ČR bezúročně z Modernizačního fondu a finanční instituce z vlastních zdrojů. Díky této kombinaci je výsledný úrok poloviční s fixací minimálně na pět let. Spořitelny a banky navíc pro potřeby tohoto finančního produktu nepožadují zástavu nemovitosti a nabízejí dlouhodobou splatnost.

Zvýhodněný úvěr je poskytován úspěšným žadatelům v programu Oprav dům po babičce na pokrytí způsobilých výdajů na renovaci a může dosáhnout až dvojnásobku schválené dotace. Renovovaný dům bude výrazně úspornější a peníze ušetřené za energie pomohou domácnostem úvěr splatit.

NZÚ Light splnila svůj účel a v době energetické krize pomohla více než 75 tisícům nízkopříjmových domácností

Program NZÚ Light byl spuštěn 9. ledna 2023 v rámci spolupráce MŽP, MPSV a SFŽP ČR v reakci na energetickou krizi. Měl za cíl poskytnout rychlou pomoc domácnostem ohroženým energetickou chudobou, tedy seniorům a nízkopříjmovým domácnostem. Program podporuje snadná a rychle realizovatelná opatření, například dílčí zateplení fasády, střechy, podlahy či stropu, výměnu oken a vchodových dveří či solární ohřev vody, a poskytuje podporu ve výši až 100 %, která je vyplácena zálohově.

„Úspěšnost programu dokazují následující čísla. Od jeho spuštění si o příspěvek zažádalo téměř 80 tisíc domácností v celkové výši 9 miliard korun. Velkou výhodou programu je vyplacení zálohy předem a možnost využít plnou asistenci proškolených poradců zdarma, kteří žadatelům pomohou jak s podáním žádosti, tak s posouzením jejich situace a s výběrem dodavatele či s dohledem nad realizací,” uvedl uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Jelikož byla alokace v programu 22. května vyčerpána, museli jsme příjem žádostí pozastavit a opět jej otevřeme v aktualizované podobě 25. června. Nová alokace bude činit 3 miliardy korun,” vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Tři zásadní změny v NZÚ Light: Více peněz na zateplení, zefektivnění podpory a zacílení na ty nejzranitelnější

V rámci Nové zelené úsporám Light, v níž jsou nejčastějšími žadateli senioři, dojde od června tohoto roku ke třem zásadním změnám.

Senioři a nízkopříjmoví získají až 250 tisíc na zateplení – o 100 tisíc více než dosud

„Od června bude možné získat částku až 250 tisíc koruna na rozdíl od dosavadní etapy budou mít žadatelé možnost využít celou částku na zateplení. Ukazuje se, že opatření spojená se zateplením nemovitosti výrazným způsobem zvyšují energetickou úsporu nemovitosti. Zároveň je ale zateplení finančně náročnější, je tedy potřeba ho především u těchto žadatelů ještě více zvýhodnit. Nově se proto bude výše dotace vypočítávat ne podle běžného metru zateplené fasády nebo paušálních částek u zateplení dalších konstrukcí, ale podle metru čtverečních, a to včetně oken a dveří. To bude reflektovat skutečný stav míry zateplení,” uvedl ministr Hladík. Navíc se v pokračující etapě rozšíří škála zateplovaných konstrukcí, vedle dříve podporovaného zateplení fasády, střechy, podlahy a stropu bude podporováno i zateplení podlahy na zemině a zateplení konstrukcí v kontaktu se zeminou.

Zefektivnění solárních ohřevů

Vzhledem k navýšení částky na zateplení upravujeme podporu solárních ohřevů vody – tak, aby zároveň zohlednila aktuální situaci na trhu solárních technologií, kdy ceny klesají. „Dotace na solární systém se stávajícím bojlerem tak nově bude 50 000 korun (dosud 60 000 Kč) a s novým bojlerem 70 000 korun (dosud 90 tisíc Kč). Z podporovaných opatření cílíme více na obálku budovy a možnost komplexnějšího zateplení, které má pro domácnost nejvyšší přínos z hlediska úspor energií a peněz,”doplnil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Zacílení na nejzranitelnější domácnosti seniorů

V nové etapě program více zacílí pouze na nejzranitelnější domácnosti. „Program NZÚ Light byl spuštěn v době energetické krize, kdy bylo potřeba co nejdříve pomoci zranitelným domácnostem s vysokými cenami energií. Nyní se již situace stabilizovala a chceme tak podporu opět nasměrovat k těm nejpotřebnějším. Proto zavádíme pro žadatele z řad seniorů se starobním důchodem kritérium jedné nemovitosti na bydlení. Podpoříme je v případě, že vlastní pouze jednu nemovitost k bydlení. Nebudou moci vlastnit žádnou jinou nemovitost ani podíl na žádné další nemovitosti k bydlení, a to včetně bytu v osobním vlastnictví nebo družstevního bytu. Mohou si ale zažádat v Nové zelené úsporám Standard,”uvedl ředitel SFŽP Valdman s tím, že podmínka se nevztahuje na příjemce příspěvku na bydlení, přídavku na děti ani příjemce invalidního důchodu 3. stupně, ti nebudou muset nic dokládat.

Díky programu Oprav dům po babičce raketově roste zájem o komplexní renovace

Program Oprav dům po babičce funguje od 26. září 2023 a cílí hlavně na ekonomicky aktivní domácnosti s neúsporným rodinným domem. Velkou výhodou programu je vyplacení podpory přesahující 1 milion korun předem. O program Oprav dům po babičce požádalo už 2 521 domácností za 2,2 miliardy korun. „Právě díky Oprav dům po babičce se zvedla poptávka po celkových renovacích domů – ve srovnání s předchozí etapou programu Nová zelená úsporám vzrostl zájem o komplexní renovace 11x, za říjen 2021 až květen 2022 máme 419 žádostí a po spuštění programu Oprav dům po babičce od října 2023 do května 2024 vzrost počet na 4 509 žádostí,” vysvětlil ministr Hladík.

Letos v březnu pak Ministerstvo životního prostředí ještě dojednalo se stavebními spořitelnami a bankami nabídku zvýhodněného úvěru s polovičním úrokem a možností nízkých splátek na doplacení zbylé částky. „Jde o vůbec první finanční nástroj, který umožňuje spolupráci bankovního sektoru a státu. Výhodou je nejen menší administrativa, ale i fakt, že peníze se vrací zpět a mohou se používat pro další renovace. Od března už bylo vyplaceno celkem 108 milionů korun,” doplnil ministr životního prostředí Hladík.

Čerpání zálohové dotace je podmíněno realizací optimálního zateplení, které je možné doplnit dalšími energeticky úspornými opatřeními, například instalací fotovoltaiky, tepelného čerpadla nebo systému na zachytávání dešťové vody.

Nově na Oprav dům po babičce dosáhne více rodin

Od června 2024 dojde v programu Oprav dům po babičce ke zmírnění podmínky vlastnit pouze jednu nemovitost k bydlení. Nově může domácnost kromě nemovitosti, na kterou žádá o příspěvek, vlastnit také jednu další stavbu určenou k bydlení nebo podíl na takovéto nemovitosti, a to včetně bytu v bytovém domě či družstevního bytu.

„Od spuštění programu se ukázalo, že na podporu nedosáhnou lidé, kteří mají například částečný podíl nemovitosti v rámci pozůstalosti nebo vlastní podíl v jiné nemovitosti, ve které ale nemohou bydlet. Zároveň se často jednalo o domácnosti, které bydlí v malém nevyhovujícím bytě a plánují se přestěhovat do rodinného domu, ale po dobu rekonstrukce potřebují bydlet ve stávajícím bytě. Díky této změně tak bude možné podpořit širší okruh žadatelů a odstranit tyto překážky,” okomentoval ministr Hladík s tím, že podmínka trvalého bydliště po dobu 10 let v zrekonstruované nemovitost od doložení realizace zůstává.

Prezentace ke změnám v dotačních programech

---

Rada EU formálně přijala nařízení o obalech a obalových odpadech.

17.12.2024, Zdroj: Rada Evropské unie (www.consilium.europa.eu)

• Bezpečné, udržitelné a recyklovatelné obaly
• Plastové obaly na jedno použití
• Cíle v oblasti opětovného použití a povinnosti opětovného plnění
• Další postup
• Souvislosti

Rada schválila nová pravidla pro méně odpadu a větší míru jeho opětovného použití v EU.

Nová pravidla podstatně omezí vznik obalových odpadů, a to stanovením závazných cílů týkajících se opětovného použití, omezením některých druhů obalů na jedno použití a požadováním toho, aby používání obalů v co největší míře snížily i hospodářské subjekty. Nařízení se vztahuje na celý životní cyklus obalů.

Bezpečné, udržitelné a recyklovatelné obaly

Nová pravidla zahrnují mimo jiné tyto požadavky na obaly:

• cíle pro roky 2030 a 2040 pro minimální procentní podíl recyklovaného obsahu (u plastových lahví na jedno použití až 65 % do roku 2040);
• minimalizace hmotnosti a objemu obalů a zabránění zbytečným obalům;
• minimalizace látek vzbuzujících obavy, včetně omezení uvádění na trh obalů určených pro styk s potravinami, které obsahují perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), pokud přesahují určité prahové hodnoty.

Spotřebitelům by třídění i výběr měly usnadnit požadavky na označování a informace (např. o materiálovém složení nebo recyklovaném obsahu).

Plastové obaly na jedno použití

Nová pravidla zavádějí omezení týkající se plastových obalů na jedno použití pro:

• balené ovoce a zeleninu o hmotnosti menší než 1,5 kg;
• potraviny a nápoje plněné a konzumované v hotelech, barech a restauracích;
• jednotlivé porce ochucovadel, omáček, smetany do kávy a cukru v hotelech, barech a restauracích;
• malé kosmetické a toaletní výrobky na jedno použití v odvětví ubytování (např. lahvičky na šampon nebo tělové mléko);
• velmi lehké plastové tašky (např. tašky nabízené na trzích pro nebalené potraviny).

Cíle v oblasti opětovného použití a povinnosti opětovného plnění

V nařízení se stanoví nové závazné cíle pro opětovné použití pro rok 2030 a orientační cíle pro rok 2040. Cíle se liší podle druhu obalů používaných hospodářskými subjekty (například pro přepravní a prodejní obaly je závazný cíl 40 % a pro skupinové obaly 10 %).

Podle nových pravidel budou muset podniky rychlého stravování nabízet zákazníkům bezplatně možnost donést si své vlastní nádoby na teplé nebo studené nápoje nebo na hotové pokrmy.

Další postup

Dnešní formální přijetí nařízení Radou představuje poslední krok v rámci řádného legislativního postupu. Znění nařízení bude nyní vyhlášeno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost. Nařízení se použije po uplynutí 18 měsíců od jeho vstupu v platnost.

Souvislosti

Ačkoli se míra recyklace v EU zvýšila, množství odpadu z obalů roste rychleji než jeho objem, který je recyklován. V roce 2022 vyprodukovala EU téměř 186,5 kilogramu odpadních obalů na osobu, z nichž 36 kg byly plastové obaly. To znamená, že každá osoba v EU vyprodukuje denně půl kilogramu obalových odpadů.

Stávající směrnice EU o obalech a obalových odpadech byla poprvé přijata v roce 1994 a byla několikrát revidována. Stanoví pravidla pro předcházení vzniku obalových odpadů a nakládání s nimi ve všech členských státech EU. Z několika posouzení směrnice však vyplynulo, že se jejím prostřednictvím nepodařilo snížit negativní dopady obalů na životní prostředí.

Z toho důvodu předložila Komise v listopadu 2022 návrh nařízení o obalech a obalových odpadech, které by nahradilo stávající směrnici a aktualizovalo stávající rámec pro obaly a obalové odpady v průběhu celého životního cyklu směrem k oběhovému hospodářství a klimaticky neutrální Evropě.

Evropský parlament přijal svůj postoj k navrhovanému nařízení v listopadu 2023 a Rada v prosinci 2023. Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody 4. března 2024, a to po dvou kolech neformálních jednání.

---

Vodík má zelenou, na budování elektrolyzérů dáme z Modernizačního fondu tři miliardy korun, oznámil ministr Hladík.

20.1.2025, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)

Česko se může pustit do výroby nízkouhlíkového vodíku. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil uvolnění nových investic z Modernizačního fondu, které podpoří výrobu a využití vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů. Na budování nových elektrolyzérů jsou k dispozici tři miliardy korun. Příjem žádostí startuje 20. ledna.

„Vodík, vyráběný pomocí energie z obnovitelných zdrojů, považujeme za bezemisní palivo budoucnosti. Je i jedním z dalších řešení, které pomůže vedle baterií řešit přebytky elektřiny z větrných a solárních elektráren. Jeho výroba nám pomůže posílit nezávislost na fosilních palivech,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík a doplňuje: „Jsme si vědomi, že technologie na výrobu zeleného vodíku jsou jako u každé novinky nákladnou záležitostí. Tyto investice jsou proto jasným signálem, že stát má skutečný zájem o jejich rozvoj. Proto podpoříme výrobu a využití vodíku třemi miliardami korun.“

Vláda již loni schválila Vodíkovou strategii, jejímž cílem je nejen chránit životní prostředí, ale také vytvářet příležitosti pro český průmysl a podnikatele. Česká republika se v ní zavázala vyrábět do roku 2030 přibližně 20 000 tun obnovitelného vodíku ročně. K tomu bude nezbytné vybudovat nové elektrolyzéry s celkovým výkonem 400 MWe.

Právě na investice do elektrolyzérů se zaměřuje aktuálně otevřená dotační výzva programu GREENGAS financovaná z Modernizačního fondu. Jsou v ní připraveny tři miliardy korun, z nichž je jedna miliarda prioritně určena na projekty umístěné v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji – tedy v regionech, které jsou zasaženy útlumem těžby uhlí. Tyto kraje již delší dobu pracují na rozvoji vodíkového hospodářství, a to i s podporou Operačního programu Spravedlivá transformace.

A na co mohou investoři peníze využít? Ve výzvě GREENGAS č. 1/2024 je možné získat prostředky na instalace nových elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku a na akumulaci elektrické energie z obnovitelných zdrojů do vodíku.

Podpora těchto aktivit se liší procentuální výší dotace: „Maximální výše dotace je odstupňována podle velikosti podniku. Výroba zeleného vodíku bez možnosti dodávat elektrickou energii do elektrizační soustavy je stanovena až na 65 procent celkových způsobilých výdajů. Pokud půjdou dodávky elektrické energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů do sítě, může dosáhnout podpora maximálně 50 procent,“ popisuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Do okruhu oprávněných žadatelů spadají právnické osoby, fyzické osoby podnikající, obce a kraje a jejich příspěvkové organizace, energetická společenství, církve, náboženské společnosti, jejich svazy a jimi evidované právnické osoby. Žádosti mohou podávat v období od 20. ledna do 30. června 2025.

První vlaštovky v podobě pilotních projektů na výrobu zeleného vodíku se již objevují. Průmyslovou výrobu zeleného vodíku spustila v říjnu 2023 na Zlínsku společnost SG Hydrogen Napajedla, a to s podporou Modernizačního fondu ve výši 16 milionů korun. Další projekt podpořený 14 miliony korun na výrobu a využití zeleného vodíku v dopravě připravuje také Pražská plynárenská ve svém areálu v Praze-Michli. „Tyto projekty nám jednoznačně ukazují rostoucí zájem a investice do zeleného vodíku v České republice, které má smysl podpořit,“ uzavírá ministr Hladík.

Zelený vodík je bezemisní nosič energie vyráběný elektrolýzou vody za použití obnovitelné energie, který může sloužit v mnoha oblastech. V dopravě se používá v palivových článcích pro pohon automobilů, autobusů nebo vlaků. Vodíková vozidla produkují pouze vodní páru jako odpadní produkt. V průmyslu slouží jako palivo pro vysokoteplotní procesy. Vodík může být také skladován a později využit k výrobě elektřiny nebo tepla v období nedostatku obnovitelných zdrojů energie.

Vedle toho má zelený vodík i roli nosiče energie, který umožňuje akumulaci přebytků obnovitelné elektřiny a její pozdější využití. Jeho velká výhoda spočívá v čistotě, flexibilitě a možnosti jeho využití napříč všemi sektory.

Výzva GREENGAS č. 1/2024