EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Nová pravidla pro čistší ovzduší: Co přinese novela zákona o ochraně ovzduší?*
Kraje a města v ČR musí začít plánovat, jak sníží spotřebu energií. Cíle nastavila směrnice EU.*
MŽP otevírá dveře k odbornosti v ESG. Připravilo nový kvalifikační standard Manažer/ka udržitelnosti.
9.1.2025, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Nově vydaný kvalifikační standard Manažer/ka udržitelnosti otevírá příležitost nejen pro firmy, které chtějí zavádět udržitelné strategie, ale i pro jednotlivce, kteří se chtějí stát odborníky v tomto dynamickém oboru.
Firmy stále častěji zařazují udržitelnost mezi své strategické priority, což vytváří poptávku po odbornících orientujících se v rámci ESG (Environmental, Social, Governance). Kvalifikační standard, schválený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, vznikl proto, aby poskytoval jasnou strukturu požadavků na odborné způsobilosti v oblasti udržitelnosti a ESG, které se netýkají pouze teoretických znalostí, ale i praktických postupů na modelu „fiktivní“ firmy. Tento standard je rámcem, kterým se může řídit soukromý sektor při hledání zaměstnanců, ale i jednotlivci, kteří vybírají mezi vzdělávacími kurzy a chtějí znalosti stvrdit zkouškou, kterou se mohou následně prokazovat.
Zapojení se do systému Národní soustavy kvalifikací (NSK) je jednoduché
Uchazeči starší 18 let, bez ohledu na předchozí praxi, mají nyní možnost absolvovat zkoušku a získat profesní kvalifikaci Manažer/ka udržitelnosti. Zkoušky provádí subjekty autorizované Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Aktuálně již existuje jedna autorizovaná firma, která v tomto roce vypíše první zkušební termíny.
Další firmy, které by se chtěly stát autorizovanou osobou, mohou podat žádost na MŽP. Pokud prokážou dostatečné vzdělání a min. 5 let praxe v oboru, je jim autorizace udělena. Více na https://www.mzp.cz/cz/profesni_kvalifikace.
Co standard přináší?
Kromě samotného popisu odborných kompetencí nabízí standard praktické zkoušky založené na realistických případových studiích. Ty zahrnují např. přípravu strategie udržitelnosti podle modelu ESG, identifikaci uhlíkové stopy nebo analýzu greenwashingu v marketingové komunikaci. Tento přístup zajišťuje, že jsou absolventi připraveni na plnění reálných výzev v praxi.
Kvalifikační standard vznikl ve spolupráci Národního pedagogického institutu ČR, Národní rady pro kvalifikace, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva životního prostředí a odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Real Estate Academy a COM.SE Consulting.
Pokud vás tento obor láká, zjistěte více o možnostech získání profesní kvalifikace Manažer/ka udržitelnosti na webu Národní soustavy kvalifikací.
Nová pravidla pro čistší ovzduší: Co přinese novela zákona o ochraně ovzduší?
3.12.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Ve 2. díle podcastu ENVIhlas jsme si povídali s Kurtem Dědičem z Ministerstva životního prostředí o připravované novele zákona o ochraně ovzduší. Hlavními změnami jsou zavedení povinného digitálního systému pro monitoring emisí a jejich přenos do centrálního registru, což má zlepšit transparentnost a kontrolu. Součástí je také harmonizace s evropskými normami a přísnější imisní limity, které mají napomoci ke snižování znečištění ovzduší.
Novela se dotýká i lokálních topenišť a stavebních prací, kde budou zavedeny přísnější požadavky na minimalizaci prašnosti. Zároveň zavádí pravidla pro minimální vzdálenosti průmyslových zdrojů od obytné zástavby, což má zajistit lepší ochranu obyvatel. Podniky budou čelit nejen vyšším poplatkům za znečišťování, ale také povinnosti kontinuálního měření emisí a jejich hlášení v reálném čase. Ministerstvo však nabízí podporu na ekologické inovace a úlevy pro firmy, které aktivně snižují svůj environmentální dopad.
Kurt Dědič zdůraznil, že novela není jen represivní, ale také motivační. Cílem je zapojit podniky, veřejnost a odborníky do společného úsilí o čistší ovzduší. „Jde o krok, který vyžaduje spolupráci všech zúčastněných,“ shrnul. Nová pravidla přinesou změny, které mají dlouhodobě zlepšit kvalitu života a stav životního prostředí.
Nová SVHC látka: TPP.
20.11.2024, Ing. Monika Šrubařová, Zdroj: Sources-matter s.r.o. (sources-matter.com)
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) rozšířila seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy pro případné zahrnutí do přílohy XIV, o novou látku: Triphenyl phosphate (TPP). Tato chemická látka je využívaná zejména v průmyslu, a to jako zpomalovač hoření a změkčovadlo v polymerních směsích, lepidlech a tmelu. Tato látka byla přidána na seznam látek pro případné zahrnutí do příloha XIV, pro své možné působení jako endokrinní disruptor.
Co to znamená pro Vaši společnost? Ať už společnosti používají tuto látku jako takovou, ve směsi, či ji začleňují do svých výrobků, vyplývá pro vás dle Nařízení REACH několik povinností.
- Pokud výrobek obsahuje SVHC látku v koncentraci vyšší než 0,1 % (hmotnostních), musí dodavatelé poskytnout svým zákazníkům a spotřebitelům informace o přítomnosti této látky, a také o tom, jak ji bezpečně používat.
- Dovozci a výrobci předmětů musí agentuře ECHA oznámit, zda jejich předmět obsahuje látku ze seznamu kandidátských látek, a to do šesti měsíců od data jejího zařazení na seznam.
- Dodavatelé látek z EU a EHP, které jsou uvedeny na seznamu a jsou dodávány buď samostatně, nebo ve směsích, musejí aktualizovat bezpečnostní listy, které poskytují svým zákazníkům.
Podle Rámcové směrnice o odpadech mají společnosti dále povinnost oznámit agentuře ECHA, pokud jejich výrobky obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy v koncentraci přesahující 0,1 % hmotnosti. Tyto informace jsou zveřejňovány v databázi SCIP (Substances of Concern In Products), kterou spravuje agentura ECHA. Navíc také platí, že podle nových pravidel EU pro ekoznačku nesmějí být výrobky obsahující látky SVHC (Substances of Very High Concern) označeny ekoznačkou.
Seznam SVHC látek nyní obsahuje 242 položek – některé z nich tvoří skupiny chemických látek, takže celkový počet ovlivněných chemických látek je vyšší.
Společnosti by měly také sledovat, zda nebude tato látka v budoucnu zařazena na Seznam látek podléhajících autorizaci, což by znamenalo, že její používání bude možné pouze po získání speciální autorizace od Evropské komise.
Závěrem lze říci, že společnosti musí být proaktivní a zajistit, aby splňovaly všechny požadavky týkající se oznamování, komunikace a správy informací o nebezpečných látkách. Tímto způsobem mohou minimalizovat rizika pro zdraví lidí a životní prostředí a zároveň se vyhnout právním komplikacím.
Autor: Monika Šrubařová, Sources-Matter s.r.o.
Dotaz: Roční hlášení za zpracovatele elektrozařízení a za zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění.
26.2.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Potřebuji odeslat hlášení za rok 2024 za zpracovatele elektrozařízení podle § 22, odst. 3 vyhlášky 16/2022 Sb. V ISPOP je ale nasazen formulář podle Přílohy č. 8 k vyhlášce č. 352/2005 Sb., která byla už zrušena. Mám použít stávající podle vyhlášky č. 352/2005 Sb.?
A druhý dotaz: Tento zpracovatel elektrozařízení má také povolení ke třídění a k mechanické úpravě odpadů. Budu tedy podávat dvě hlášení? Jedno podle listu č. 8, přílohy 13, vyhlášky 273/2021 (o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě) a druhé podle listu č. 2, přílohy 8 vyhlášky 16/2022Sb. (zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady)?
Odpověď:
K otázce první:
Podobně jako bylo nastaveno přechodné ustanovení pro vedení průběžné evidence a podávání hlášení za odpady podle „původní“ legislativy (před nabytím účinnosti nového zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností, tj. před 1. lednem 2021), na roky 2021 až 2024 dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. (viz § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb.), tak bylo stejné přechodné ustanovení ustanoveno též pro tzv. specifické odpady, jako je nakládání s elektrozařízením / autovraky (resp. výrobky s ukončenou životností, dle vyhlášek č. 352/2005 Sb. a č. 345/2021 Sb.).
Příslušné přechodné ustanovení lze nalézt konkrétně v § 33 odst. 2 vyhlášky č. 16/2022 Sb. Tj. za rok 2024 se ještě podává roční hlášení o odpadních elektrozařízeních podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. (poslední rok dle „původní“ legislativy), v ISPOP je to formulář F_ODP_PROD_EL.
Následně od roku 2025 se již evidence odpadů a roční hlášení vede již podle „nové“ legislativy, tj. příslušných vyhlášek:
- Dle § 27 a přílohy č. 13 a č. 14 k vyhlášce č. 273/2021 Sb., takto:
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 18/2025 Sb. Čl. II
V roce 2025 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 273/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. 1. února 2025). Údaje zaznamenané do průběžné evidence od 1. ledna 2025 do 31. ledna 2025 musí být uvedeny do souladu s požadavky vyhlášky č. 273/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 31. března 2025. - Pro elektroodpady podle § 22 a přílohy č. 8 k vyhlášce č. 16/2022 Sb., konkrétně takto:
Zpracovatelé odpadních elektrozařízení zasílají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok na formuláři podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. Formulář podle přílohy č. 8 k této vyhlášce se použije i pro hlášení o roční produkci a nakládání s odpady jinými, než jsou odpadní elektrozařízení, jejichž ohlašování je povinné podle § 95 odst. 4 zákona o odpadech.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 18/2025 Sb. Čl. VI
V roce 2025 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 16/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. 1. února 2025). Údaje zaznamenané do průběžné evidence od 1. ledna 2025 do 31. ledna 2025 musí být uvedeny do souladu s požadavky vyhlášky č. 16/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 31. března 2025.
K otázce druhé:
Máte zřejmě na mysli povinnost hlášení dle § 27 odst. 7 vyhlášky č. 273/2021 Sb., které mělo toto původní znění (před 1. únorem 2025): Provozovatel zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů s výjimkou zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů stavebních a demoličních odpadů při hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence zasílá jako součást ročního hlášení podrobné údaje z evidence odpadů na vstupu a výstupu z technologie úpravy odpadu v rozsahu podle listu 8 přílohy č. 13 k této vyhlášce.
A nové znění od 1. února 2025 (novela č. 18/2025 Sb.): Provozovatel zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění odpadů, které přijímá komunální odpady, odpady z obalů nebo odpady vzniklé jejich úpravou, při hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence zasílá jako součást ročního hlášení podrobné údaje z evidence odpadů na vstupu a výstupu z technologie úpravy odpadu v rozsahu podle listu 8 přílohy č. 13 k této vyhlášce.
Ani v jednom případě se ovšem tato povinnost netýká třídění a mechanické úpravy elektroodpadu, nýbrž vždy se jednalo o úpravce odpadů komunálních (skupina 20), popř. odpadů z obalů (skupina 15), resp. jejich úpravu pro další využití. Tito úpravci odpadů jsou provozovatelé dotřiďovacích linek, na jejich zařízeních dochází k úpravě (dotřídění, slisování apod.) využitelných složek komunálních odpadů a plnění stanovených cílů k zajištění materiálové recyklace obalů. Na dotřiďovacích linkách se zpracovávají neupravené odpady / využitelné složky tříděných komunálních odpadů z obalů původem z obcí a od dalších původců (v komoditách papír, plast, sklo, nápojový karton a kovy).
Úpravce odpadu je subjekt, který v rámci provozování své činnosti upravuje odpad z obcí a odpad od dalších původců prostřednictvím jeho třídění, resp. dotřídění, v souladu se Zákonem o obalech a Zákonem o odpadech tak, aby tyto odpady po úpravě splňovaly požadavky kladené na příslušnou druhotnou surovinu a aby vytříděná složka, která je následně odstraňována, dosahovala nejmenšího možného podílu. Druhotné suroviny získané z upravených odpadů předá k dalšímu využití s důrazem na materiálovou recyklaci.
Dotaz: Velikost štítků.
29.1.2025, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaké jsou aktuální rozměry štítků na odpadové nádoby a na nádoby s chemickými látkami? Například 750l sprej s jarovou vodou – celková velikost tohoto štítku, který bude obsahovat všechny důležité části.
Odpověď:
Prostředky pro soustřeďování nebezpečných odpadů se označují písemně názvem odpadu, jeho katalogovým číslem a dále kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem pro nebezpečnou vlastnost.
Nádoby a štítky na chemické látky uváděné na trh se označují dle nařízení CLP, v současné době je již platná revize CLP, která požaduje:
| Objem balení | Rozměry štítku (mm) | Rozměry každého z výstražných symbolů (mm) | Minimální velikost písma(výška v mm) |
| ≤ 3 l | pokud možno alespoň 52 × 74 | větší než 10 × 10
pokud možno alespoň 16 × 16 |
≤ 0,5 l
1,2 |
| > 0,5 l ≤ 3 l
1,4 |
|||
| > 3 l, ale ≤ 50 l | alespoň 74 × 105 | alespoň 23 × 23 | 1,8 |
| > 50 l, ale ≤ 500 l | alespoň 105 × 148 | alespoň 32 × 32 | 2 |
| > 500 l | alespoň 148 × 210 | alespoň 46 × 46 | 2 |
Je nutné použít bezpatkové písmo, černé na bílém podkladu s touto velikostí
| Minimální velikost písma (x-height v mm) konvertována na Point Size (pt) | ||||
| Font | ≤ 0,5 l
1,2 mm |
> 0,5 l ≤ 3 l
1,4 mm |
≤ 50 l
1,8 mm |
≤ 500 l a > 500 l
2 mm |
| Arial | 6.6 | 7.6 | 9.9 | 10.9 |
| Calibri | 7.3 | 8.5 | 10.9 | 12 |
| Gill Sans | 7.5 | 8.8 | 11.4 | 12.6 |
| Helvetica | 6.5 | 7.6 | 9.8 | 10.8 |
| Open Sans | 6.3 | 7.4 | 9.5 | 10.6 |
| Trebuchet | 6.5 | 7.6 | 9.8 | 10.8 |
| Verdana | 6.2 | 7.3 | 9.4 | 10.4 |
Nádoby na provozní nádoby na chemické látky (rozlévané do menších nádob na pracoviště) musí splňovat požadavky § 4 Nařízení vlády č. 375/2017 Sb. o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů.
Nádoby musí být označeny příslušným výstražným symbolem nebezpečnosti na viditelném místě s kontrastním pozadím a podle potřeby i vzorcem nebo názvem chemické látky nebo směsi, případně bližšími údaji o její nebezpečnosti.
Pro nádobu 750 l jarové vody závisí na koncentraci nebezpečné látky v roztoku, a zda je roztok klasifikovaný jako nebezpečný. Pakliže ne, štítky dle CLP a dle odpadové legislativy nejsou nutné. Pakliže ano, platí požadavky viz výše.
Kraje a města v ČR musí začít plánovat, jak sníží spotřebu energií. Cíle nastavila směrnice EU.
12.12.2024, Zdroj: Národní rozvojová banka, a.s. (www.nrb.cz)
Připravit energeticko-klimatické plány je zásadní výzvou, před kterou stojí kraje, města a obce v České republice. Bez nich by totiž nešlo plnit cíle směrnice o energetické účinnosti Evropské unie. Ta požaduje snížení celkové konečné spotřeby energie veřejného sektoru o 1,9 % ročně oproti roku 2021. Tato povinnost nyní platí i pro velká města a postupně se rozšíří na všechna ostatní. Samosprávy tak musí rychle začít s renovací svých budov. Ty jsou však finančně i časově náročné a vyžadují efektivní plánování. Řešením mohou být energeticky úsporné projekty financované metodou EPC, kdy se náklady na renovace splácí z dosažených úspor. S přípravou těchto projektů pomáhá Národní rozvojová banka (NRB) prostřednictvím programu Nová ELENA.
„Renovace škol, úřadů a dalších veřejných objektů vnímáme jako podstatný krok nejen k úsporám energie, ale také k vytvoření udržitelnějšího prostředí pro naše obyvatele. Realizace komplexního projektu EPC pro budovy města Znojma je pro nás zásadním krokem, jehož výsledkem má být dosažení úspor prostřednictvím provedení různých energetických opatření na celkem 8 objektech města Znojma. Máme také zpracovanou energetickou koncepci, která obsahuje opatření klimatického plánu – využití OZE, stabilizace zdrojů a opatření ke snížení energetické náročnosti budov města, což je dalším příkladem snahy města reagovat na problematiku negativních přírodních jevů a adaptace na změny klimatu. Jedním z klíčových dokumentů, kterým se také můžeme řídit při iniciaci mitigačních, adaptačních a implementačních opatření, je zpracovaný Klimatický akční plán Jihomoravského kraje,“ říká Růžena Salvetová, vedoucí oddělení strategického rozvoje a dotací města Znojma.
Příprava podrobného plánu na snižování energetické náročnosti veřejného sektoru je klíčovým dokumentem, který pomůže zajistit závazky vyplývající z evropské legislativy pro veřejné subjekty. Tento plán musí zahrnovat konkrétní opatření, jako jsou renovace budov vyžadované novými pravidly EU. Ta stanovují, že veřejné subjekty, tedy i kraje a města v České republice, musí renovovat 3 % vytápěných či chlazených budov ročně, pokud nesplňují standard téměř nulové spotřeby energie. Zároveň je třeba snížit celkovou konečnou spotřebu energie veřejného sektoru o nejméně 1,9 % ročně oproti roku 2021. Od roku 2027 se tato povinnost rozšíří na obce nad 5 000 obyvatel a od roku 2030 se bude vztahovat i na všechny ostatní.
Hlavním problémem však zůstává financování, protože renovace jsou finančně náročné a rozpočty samospráv často omezené. Řešením mohou být projekty s garantovanou úsporou energie. S jejich přípravou a realizací pomůže program Nová ELENA od NRB. „Prostřednictví našeho programu Nová ELENA nabízíme městům a obcím komplexní pomoc při přípravě energeticky úsporných opatření. Pomáháme jim s přípravou náročného EPC projektu, s vysoutěžením realizační firmy i s žádostí o spolufinancování z OPŽP. Navíc jim uhradíme až 90 % způsobilých nákladů na přípravu projektu. Díky této podpoře mohou města nejen plnit evropské klimatické cíle, ale zároveň ulevit svým rozpočtům,” říká Čestmír Hrdinka, koordinátor programu ELENA Národní rozvojové banky.
Renovace veřejných budov dokáží městům ušetřit miliony korun ročně, což v přepočtu na jednu budovu znamená statisícové úspory. Například ve Znojmě je díky metodě EPC financována modernizace školy, která zahrnuje výměnu vnitřního osvětlení, zateplení včetně střechy, instalaci fotovoltaiky a osazení IRC ventilů. Tyto úpravy škole ročně ušetří 777 tisíc korun, což odpovídá snížení energetické náročnosti o 39,5 %. Kromě této školy Znojmo renovuje touto metodou dalších sedm veřejných objektů. „S městem Znojmem jsme spolupracovali na tvorbě EPC projektu a pomohli jsme jim vysoutěžit realizační firmu, která opatření provede. Nyní se tak přesunuli do realizační fáze celého projektu, kdy dojde k požadovaným změnám za účelem snížení spotřeby energie. Předpokládaná investice je přibližně 108 milionů korun,” doplňuje Hrdinka.
Česko jako lídr v EPC projektech
Znojmo je jedním z příkladů měst, která díky metodě EPC přispívají k tomu, že se Česko řadí mezi lídry v implementaci těchto projektů v rámci EU, a to jak z hlediska počtu realizovaných projektů, tak i snížených nákladů na energie. Svůj podíl na tom má nejen podpora státu, ale také dalších subjektů jako je NRB, díky které mohou města efektivně reagovat na nové požadavky EU. Předpokládá se, že právě s ohledem na tato nařízení počet projektů snižující spotřebu energie v následujících letech dále poroste. „Česká republika má dlouholeté zkušenosti s energeticko-úspornými projekty, které se osvědčily jako účinný nástroj k modernizaci budov za účelem úspory energie. Evropská investiční banka si váží svého pokračujícího partnerství s NRB a věří, že program Nová ELENA bude hnacím motorem pro další rozvoj využívání metody EPC napříč celou Českou republikou,“ uzavírá Dinis Rodrigues, koordinátor programu ELENA při Evropské investiční bance.