EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Měsíční přehled legislativních změn: únor 2025.*
Nařízení o odlesňování. Otázky a odpovědi.*
Právní poradna: Nařízení proti odlesňování se blíží, týká se i palet.*
Evropská komise navrhla snížit počet firem, jež mají informovat o udržitelnosti.*
Dotaz: Převod odpadu na druhotný materiál + nařízení EUDR.*
Dotaz: Průběžná evidence odpadů podle vyhlášky č. 273/2021 Sb.*
Měsíční přehled legislativních změn: únor 2025.
3.3.2025, Zdroj: Fulsoft (www.fulsoft.cz)
Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc únor 2025.
Sbírka zákonů: vyhlášeno
| právní předpis | vyhlášen | účinný od |
| 27/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 44/2024 Sb. | částka 27 z 13.2.2025 | 15.2.2025 |
| 29/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů | částka 29 z 13.2.2025 | 22.5.2025 |
| 40/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 72/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby, ve znění nařízení vlády č. 44/2024 Sb. | částka 40 z 19.2.2025 | 1.3.2025 |
| 41/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů, aněkterá další nařízení vlády | částka 41 z 19.2.2025 | 1.3.2025 |
| 42/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony | částka 42 z 20.2.2025 | 1.3.2025 |
| 43/2025 Sb.; Vyhláška o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb | částka 43 z 20.2.2025 | 1.3.2025 |
Sbírka zákonů: nabylo účinnosti
| právní předpis | k datu |
| 18/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství | 1.2.2025 |
| 20/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů | 15.2.2025 |
| 27/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 44/2024 Sb. | 15.2.2025 |
Sbírka zákonů: novelizováno
| právní předpis | novelizován | od |
| 361/2007 Sb.; Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci | 20/2025 Sb. | 15.2.2025 |
| 273/2021 Sb.; Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady | 18/2025 Sb. | 1.2.2025 |
| 345/2021 Sb.; Vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností | 18/2025 Sb. | 1.2.2025 |
| 16/2022 Sb.; Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností | 18/2025 Sb. | 1.2.2025 |
| 81/2023 Sb.; Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství | 27/2025 Sb. | 15.2.2025 |
Nařízení o odlesňování. Otázky a odpovědi…
13.2.2025, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Evropská unie v roce 2023 přijala nařízení číslo 1115, které má za cíl předcházet odlesňování v EU i ve světě tím, že zavádí povinnosti pro firmy, které obchodují nebo pracují s vybranými komoditami a produkty jako je káva, kakao, čokoláda, sója, palmový olej, skot a hovězí maso, ale i kaučuk, pneumatiky, dřevo, knihy a další výrobky.
Firmy budou mít za povinnost zavést systém náležité péče a pro relevantní produkty vydávat prohlášení o náležité péči v IT systému EU. Účinnost nařízení byla o rok odložena a povinnost pro firmy začne platit 30. prosince 2025. Zároveň byl posunut termín, ve kterém musí Evropská komise provést zařazení do zemí s nízkým rizikem a vysokým rizikem. Pro produkty ze zemí s nízkým rizikem budou moci podniky provádět zjednodušenou náležitou péči.
Nařízení o fungování informačního systému EU
Často kladené Otázky a odpovědi
Průvodce nařízením EUDR z ÚHÚL
Zdroj: https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/8972-narizeni-o-odlesnovani-otazky-a-odpovedi
Právní poradna: Nařízení proti odlesňování se blíží, týká se i palet.
22.1.2025, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Nové nařízení EU, jež má zamezit odlesňování, se dotkne mnoha českých firem. A ačkoliv byl začátek povinnosti o rok posunut, s přípravami by nikdo neměl otálet. Požadavky jsou přísné a zavádění je časově náročné i drahé.
Pravidla se zkratkou EUDR si kladou za cíl snížit podíl zemí Evropské unie na globálním odlesňování a znehodnocování lesů. Jeho dopad je totiž zásadní a týká se odvětví od potravinářství až po papírenský průmysl. Nařízení se tedy netýká jen obchodníků se dřevem, ale i všech, kdo importují, exportují či uvádějí na trh EU komodity, jako je káva, kakao, sója, palmový olej a výrobky z nich. Stejně tak ale skot (tj. maso, kůže) nebo kaučuk (např. pneumatiky).
Evropská komise navrhla snížit počet firem, jež mají informovat o udržitelnosti.
26.2.2025, Zdroj: ČTK
Evropská komise (EK) dnes navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí. Významně například snížila počet firem, které musejí podávat zprávy o udržitelnosti.
Informoval o tom eurokomisař Valdis Dombrovskis, podrobnosti zveřejnila EK na svém webu. Cílem změn je zajistit vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jde o součást úsilí nové unijní exekutivy o snížení byrokratické zátěže firem.
Změny se týkají směrnice o vykazování podnikové udržitelnosti (CSRD), která na firmy v EU klade řadu požadavků. Podniky by podle CSRD měly podávat množství nefinančních informací o environmentálních, sociálních a správních tématech, tedy o dopadech svého podnikání na okolí. Podle návrhu by se ale nově povinnosti o reportování vztahovaly pouze na firmy s více než 1000 zaměstnanci.
Pravidla se v současné době zaměřují na firmy s více než 250 zaměstnanci a Evropská komise uvedla, že tato změna osvobodí 40.000 společností, tedy 80 procent všech firem, na které se měla pravidla původně vztahovat. Návrhy bude muset projednat a schválit Evropský parlament a členské státy EU.
Změny se netýkají pouze jednoho předpisu, Evropská komise dnes přijala celý nový balíček návrhů na zjednodušení pravidel EU, posílení konkurenceschopnosti a uvolnění další investiční kapacity. „Jde o významný krok vpřed při vytváření příznivějšího podnikatelského prostředí, které pomůže společnostem v EU růst, inovovat a vytvářet kvalitní pracovní místa,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
Cílem komise je snížit do konce svého mandátu administrativní zátěž podniků alespoň o 25 procent, pro malé a střední podniky alespoň o 35 procent. „Pokud budou návrhy přijaty a provedeny tak, jak je dnes stanoveno, podle konzervativního odhadu přinesou celkové úspory na ročních administrativních nákladech přibližně za 6,3 miliardy eur a zmobilizují dodatečné veřejné a soukromé investiční kapacity v objemu 50 miliard eur na podporu politických priorit,“ uvádí Evropská komise.
Další zjednodušení se týká směrnice o náležité péči o udržitelnosti podniků (CSDDD). Ta vyžaduje, aby firmy působící v EU identifikovaly a zmírňovaly environmentální a lidskoprávní rizika v rámci svých dodavatelských řetězců, předcházely jim, a zajistily tak odpovědné podnikání. Poslední změna by se měla týkat takzvané taxonomie EU, která definuje, co se považuje za udržitelnou investici.
Ke změnám směrnice CSDDD komise uvádí, že je potřeba „zjednodušit požadavky na hloubkovou kontrolu udržitelnosti, aby se společnosti v rozsahu vyhnuly zbytečným složitostem a nákladům, například soustředěním požadavků na systematickou náležitou péči na přímé obchodní partnery; a snížením frekvence pravidelných hodnocení a monitorování jejich partnerů z jednoho roku na pět let“. Rovněž je podle unijní exekutivy potřeba snížit zátěž pro malé a střední podniky.
Nové návrhy zmiňují i takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má za cíl zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky. O zavedení systému CBAM, označovaném také jako uhlíkové clo, rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří budou muset plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU. Od října 2023 mají dovozci povinnost čtvrtletně předkládat zprávy o emisích obsažených v dováženém zboží. Od roku 2026 mělo uhlíkové clo fungovat v plné míře.
Nyní ale komise rozhodla o několika změnách. První je osvobození malých dovozců od povinnosti podílet se na systému CBAM, většinou jde o malé a střední podniky a jednotlivce. Druhým cílem je pak zjednodušit pravidla pro firmy, které v oblasti působnosti mechanismu CBAM i nadále zůstávají.
Legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě EU, tedy členským státům, k posouzení a přijetí. Změny týkající se CSRD, CSDDD a CBAM vstoupí v platnost, jakmile strany dosáhnou dohody o návrzích, a po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Dotaz: Převod odpadu na druhotný materiál + nařízení EUDR.
19.2.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně možnosti využití dřevěného odpadu z dovozu zboží mimo EU. Některé zboží nám přichází v jednorázových dřevěných boxech, které bychom rádi dále využili v rámci firmy (např. na tvorbu záhonů) nebo je nabídli zaměstnancům pro jejich vlastní využití, například na zahrady či jako dekorace. Chtěla bych se zeptat:
Jaké kroky je třeba podniknout, abychom tento odpad mohli legálně převést na druhotný materiál?
Jakým způsobem vést evidenci takto využívaného materiálu?
Je možné vytvořit smlouvu o odkupu nebo jinou formu právního vztahu se zaměstnanci či třetími stranami, aby bylo využití dřeva v souladu s platnou legislativou?
Jaké dopady bude mít na toto využití připravované nařízení EUDR, zejména v oblasti sledování původu a využití dřeva?
Budeme rádi za veškeré informace, které nám pomohou najít nejvhodnější udržitelné a zároveň legální řešení.
Odpověď:
Problematika vynětí určité movité věci z režimu odpadu je poměrně složitá. V novém odpadovém zákoně je základní definice odpadu stanovena v § 4, a dále jsou v zákoně určeny podmínky pro dva možné způsoby vynětí věci z režimu odpadu – jedná se o institut vedlejšího produktu a dále o ukončení odpadového režimu po recyklaci odpadu. Ani jeden z těchto režimů nelze použít na uvedený případ v dotazu. Proto se dále pokusím vysvětlit princip definice odpadu a případné možnosti, jak se vyhnout zařazení movité věci mezi odpady.
Z § 4 vyplývá, že pokud se movitá věc již nepoužívá ke svému původnímu účelu (zde jako přepravní obal pro výrobek), má se za to, že se stává odpadem pro svého vlastníka. A to zejména, pokud ještě může ohrožovat životní prostředí (např. nějakými svými nebezpečnými vlastnostmi). Takže jednoduše řečeno, pokud vlastník najde nějaké jiné vhodné použití pro tuto movitou věc, a přitom nedochází k žádnému ohrožování životního prostředí, teoreticky by se nemusela považovat tato movitá věc za odpad.
Problém ale je v tom, že je nutné věc znovu použít ke stejnému původnímu účelu (což zde asi nenastane, protože použití na záhonky není použití jako obal pro přepravu). Takto je to ostatně stanoveno i v dalších definicích, co se týče předcházení vzniku odpadu, a jeho opětovného použití (§ 11, odst. 1 zákona). Dřevěné obaly už vůbec nelze ani považovat za druhotnou surovinu (viz definice v § 11 odst. 2 písm. h) zákona).
Stručně shrnuto závěrem: Za současného legislativního rámce nedoporučuji nakládat s použitými dřevěnými obaly jinak než jako s odpady, pokud je nelze znovu využít jako obaly, či prodloužit jejich životnost. Jiné způsoby nakládání s nimi by bylo na hraně porušování zákona o odpadech. Nemluvě o tom, že dřevěné obaly pravděpodobně mohou být různě impregnovány za účelem ochrany před rostlinnými škůdci, tudíž nelze ani vyloučit možné ohrožení životního prostředí (výluhy do vody, půdy).
Jediným krajním řešením by snad bylo odprodat tyto dřevěné obaly zaměstnancům jako zboží (movitou věc bez uvedení jakéhokoli poškození), na základě nějaké smlouvy a další způsob nakládáni s nimi by bylo již věcí jejich nových vlastníků. Podobný problém se totiž už docela dlouho řeší i u dřevěných palet, a sice zejména jejich energetické využití spalováním.
Za účelem předcházení vzniku odpadů a opětovného použití obalů je vhodné zavést systém sběru použitých dřevěných obalů, jejich případnou opravu a opětovné zařazení do dodavatelského řetězce. Tento proces je klíčový pro snížení množství odpadu a zachování zdrojů, což je také klíčovým cílem EUDR. Obnovou a opakovaným použitím dřevěných obalů lze snížit svou závislost na nových materiálech a tím přispět k omezení odlesňování.
Pravidla se zkratkou EUDR si kladou za cíl snížit podíl zemí Evropské unie na globálním odlesňování a znehodnocování lesů. Jeho dopad je totiž zásadní a týká se odvětví od potravinářství až po papírenský průmysl. Nařízení se tedy netýká jen obchodníků se dřevem, ale i všech, kdo importují, exportují či uvádějí na trh EU komodity, jako je káva, kakao, sója, palmový olej a výrobky z nich. Stejně tak ale skot (tj. maso, kůže) nebo kaučuk (např. pneumatiky).
EUDR – „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o dodávání na trh EU a vývozu z EU některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů“ je závazný legislativní nástroj Evropské unie, který se přímo uplatňuje ve všech členských státech.
Institucí pověřenou prováděním nařízení EUDR je v ČR Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Národní lesnický institut (NLI, dříve ÚHÚL) zveřejnil rovněž Průvodce nařízením EUDR a Vodítka k plnění povinností pro odvětví lesnictví., kde najdete veškeré podrobnosti při řešení plnění tohoto Nařízení.
Velké a střední podniky budou muset plnit požadavky EUDR od 30. prosince 2025. Na mikropodniky a malé podniky požadavky nařízení dopadnou od 30. června 2026. Pro všechny bude ale znamenat značnou administrativní zátěž a rozhodně i náklady na zavádění nových systémů či procesů, což budou muset doprovázet i školení zaměstnanců a vedení podniků. Společnost si musí nejdříve ujasnit, zda její výrobky spadají pod nové nařízení. Pokud ano, musí zmapovat celý dodavatelský řetězec a v některých případech také zavést takzvaný systém „náležité péče“. Kromě klasického prodeje se Nařízení vztahuje i na případy darování (mj. jako propagační předměty či vzorky) relevantních produktů; předpokladem je dohoda o převodu vlastnického práva. V tomto se EUDR v zásadě neliší od stávajícího nařízení EUTR.
Co se týče tedy posledního dotazu: Nařízení EUDR definuje výjimku pro výrobky ze dřeva, které slouží výlučně jako obaly, chránící jiné výrobky (viz příloha Relevantní produkty EUDR, kód 4415), a které nedávají výrobku charakteristické rysy. Na takové obalové materiály se Nařízení nevztahuje. Jedná se například o import relevantního produktu (např. palmový olej), dodávaného za použití ochranného obalu (např. na dřevěných paletách) nebo právě výrobek přepravovaný v dřevěném obalu (např. bedýnce).
Povinnost hospodářského subjektu předložit Prohlášení o náležité péči se vztahuje pouze na dovážený produkt (palmový olej); paleta výlučně na převoz není relevantním produktem a je nutné pouze prokázat nárok na uplatnění této výjimky. (EUDR, PŘÍLOHA I.) Tato výjimka na obalové materiály je pokynem Komise (POKYNY K nařízení (EU) 2023/1115 o produktech nezpůsobujících odlesňování) dále vztažena i na papírové obaly kódu 4819, sloužící výlučně ochraně/převozu jiného výrobku.
Důležité je dále rozlišit, zda tyto obaly nedodávají produktu specifický charakter. (GUID, KAP.7A; 2658/87, HLAVA I. A 5)
Je nicméně zásadní upozornit na situaci, kdy hospodářský subjekt dováží do EU obaly (např. přepravní palety) samostatně, a tyto následně používá na balení/ochranu/převoz jiných výrobků. Při importu těchto obalů je hospodářským subjektem, neboť je uvádí na trh EU jako samostatný produkt, musí vykonat náležitou péči a předložit Prohlášení. Pokud jsou následně tyto obaly používány výlučně na ochranu a převoz jiných výrobků, nevztahují se na ně již žádné povinnosti z Nařízení.
Dotaz: Průběžná evidence odpadů podle vyhlášky č. 273/2021 Sb.
17.2.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Prosím o odpověď, jedná se o průběžnou evidenci dle vyhl. č. 273/2021, paragraf 26, odstavec 2:
V rámci vedení průběžné evidence odpadů se provede záznam:
a) při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu,
b) při každém předání nebo převzetí odpadu,
c) odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu,
d) při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu,
e) při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu,
f) vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci
Lze si to vyložit tak, že jednou měsíčně za jeden odpad provedu záznam do evidence dle jednotlivých vážení a vývozů kontejnerů? Například u odpadu k.č. 19 08 13 budu mít měsíční sumu odpadů 60 t a rozepíšu to dle jednotlivých váženek na dny, kdy se kontejnery vyvezly. Mohu tedy tento soupis dělat jednou měsíčně, nebo pravidelně dle váženek?
Odpověď:
Průběžná evidence se vede dle § 26 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ve znění novely č. 18/2025 Sb. účinné od 1. února 2025.
Průběžná evidence odpadů tedy nemusí mít formální podobu přílohy č. 13, ale vždy musí obsahovat údaje v této příloze uvedené. Samozřejmě se doporučuje využít raději formální podobu této přílohy, protože pak na konci roku při zpracování ročního hlášení bude toto snadnější a jednodušší. Navíc se přidává i důvod větší přehlednosti o produkci odpadů.
Obecně se záznamy o pohybech odpadů vedou vždy souhrnně / sumárně za jeden den – tzn. jako denní záznamy, např. pokud dojde k odvozu / příjmu / předání jednoho druhu odpadu vícekrát za den (což není tak úplně neobvyklé), záznam do evidence se provede vždy jako jedna suma za tento den (samozřejmě se musí jednat i o stejného partnera).
Denní záznam se tedy provede (s údaji uvedenými v příloze č. 13 + údaje jako je příslušné datum, pořadové číslo zápisu a jméno zodpovědné osoby) vždy dle potřeby (nastalé skutečnosti) určitě při každém předání (převzetí) odpadu (oprávněné osobě / od dodavatele), při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu (u oprávněné osoby), při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu, a nově i vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci. Zůstatek odpadu (vlastního nebo přijatého) k 31. prosinci vykazovaného roku se zaznamená pod kódem XN5, a v případě technické nemožnosti provést zvážení hmotnosti, se doporučuje provést kvalifikovaný odhad hmotnosti tohoto zůstatku (např. podle objemu soustřeďovacího prostředku a znalosti hustoty a druhu odpadu apod.).
Přitom se používají příslušné kódy nakládání (tabulka č. 1 v příloze č. 13 k vyhlášce).
Dále platí pro používání evidenčních kódů pro způsoby využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu následující: XY, kde X = A pro vlastní odpad, X = B pro odpad převzatý, X = C pro odpad odebraný ze zásob z předchozího roku. Y = kód způsobu využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu podle přílohy č. 5 a 6 k zákonu a evidenční kód podle přílohy č. 13 k této vyhlášce.
Co se týče komunálních odpadů (směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností; komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad), tak na ně se v tomto případě vztahuje výjimka z výše uvedených pravidel vedení evidence v tom smyslu, že v případě jejich periodického (pravidelného) svozu (nejčastěji tedy se bude jednat o vytříděný papír, plast, sklo, kovy, kompozitní obaly, biologický odpad, a samozřejmě zbytkový směsný komunální odpad), resp. svozu nádob oprávněnou osobou (typicky mobilním zařízením), z důvodů usnadnění zápisů a zjednodušení jejich četnosti je stanoveno provádět tyto zápisy pouze jednou měsíčně, tj. vždy poslední den v měsíci (typicky opět jde spíše o kvalifikovaný odhad hmotnosti odpadů za celý měsíc dle znalosti objemu nádob a četnosti svozů). S tím, že na konci roku se pak většinou provádí zpětná korekce měsíčních hmotností dle celkového ročního údaje (sumy), popř. přímo průběžné evidence vyžádané původcem odpadu od oprávněné osoby.
Z uvedeného vyplývá, že uvedená výjimka platí pouze pro komunální odpady skupiny 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU, v případě jejich pravidelných svozů, nikoliv pro jiné, ostatní odpady.
Shrnuto závěrem: např. pro uvedený odpad katalogového čísla 19 08 13 * Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky, platí samozřejmě, že se povedou v průběžné evidenci denní sumární záznamy dle každého data odvozu kontejnerů (nádob apod…) s tímto odpadem, tj. dle vážních lístků.