EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Ekologie
EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

16. 3. 2025

Normy: ekologie a životní prostředí – březen 2025.*

Co dělat po provedení GAP analýzy z hlediska ESG?*

Nakládání PO s elektroodpadem.*

Zapojení podnikatelského subjektu do odpadového systému obce vs vedení průběžné evidence odpadů a hlášení ISPOP.*

Jak je na tom vaše obec v třídění odpadů zjistíte to v novém datovém nástroji MŽP.*

Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – leden 2025.*

Normy: ekologie a životní prostředí – březen 2025.

10.3.2025, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi

Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v březnu 2025.

VYDANÉ ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN EN 50735-1 (36 1510)	521155	Elektromechanické ruční nářadí, přenosné nářadí a žací a zahradní stroje – Environmentální aspekty – Část 1: Požadavky na opravitelnost
ČSN EN IEC 62933-1 ed. 2 (36 4500)	520845	Systémy pro akumulaci elektrické energie (EES) – Část 1: Slovník
ČSN EN 50724 (37 8310)	520425	Pevné ultrazvukové detektory úniku plynu (UGLD) – Obecné požadavky a zkušební metody

ZMĚNY ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN EN ISO 50001 (01 1501)	521134	Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem k použití

OPRAVY ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN 75 7346	520656	Kvalita vod – Stanovení rozpuštěných látek

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

Značka normy	Kat. číslo	Plný název normy
ČSN P CEN ISO/TS 5387 (01 2013)	520661	Nanotechnologie – Měření hmotnostní zátěže plic nanomateriály pro zkoušky inhalační toxicity
ČSN EN ISO 5124 (38 6670)	520637	Plnění a vypouštění cisternových vozů a kontejnerů na zkapalněný zemní plyn (LNG)
ČSN EN ISO 23936-4 (45 0043)	520633	Naftový a plynárenský průmysl včetně nízkouhlíkové energie – Nekovové materiály ve styku s látkami v souvislosti s těžbou ropy a zemního plynu – Část 4: Kompozit vyztužený vlákny
ČSN EN 15346 (64 5805)	520634	Plasty – Recyklované plasty – Charakterizace polyvinylchloridových (PVC) recyklátů
ČSN EN 15347-1 (64 5806)	520632	Plasty – Tříděné plastové odpady – Část 1: Obecná charakteristika
ČSN P CEN/TS 927-15 (67 2010)	520624	Nátěrové hmoty – Nátěrové hmoty a nátěrové systémy pro dřevo ve vnějším prostředí – Část 15: Zkouška ponorem do vody k hodnocení migrace barevných extrahovatelných látek ze dřeva nátěrem
ČSN P CEN/TS 18044 (83 5726)	520625	Venkovní ovzduší – Stanovení koncentrace levoglukosanu – Chromatografická metoda
ČSN P CEN/TS 18073 (83 5727)	520626	Venkovní ovzduší – Stanovení koncentrace LDSA (celkový povrch částic usazených v plicních sklípcích) pomocí aerosolových monitorů na základě difuzního nabíjení
ČSN EN ISO 23611-5 (83 6430)	520623	Kvalita půdy – Odběr vzorků půdních bezobratlých – Část 5: Odběr a extrakce vzorků půdních makrobezobratlých
ČSN P CEN/TS 17883 (83 8047)	520622	Environmentální charakterizace výluhů odpadů a půd s použitím reprodukční a toxikologické exprese genu v Daphnia magna

Co dělat po provedení GAP analýzy z hlediska ESG?

10.3.2025, Ing. Pavla Blackmore, Zdroj: Verlag Dashöfer

ESG (Environmental, Social, Governance) se stává zásadní součástí strategického řízení organizací, protože investoři, zákazníci i regulátoři kladou stále větší důraz na environmentální a sociální odpovědnost firem a transparentní řízení.

Pro mnoho organizací je GAP analýza prvním krokem k identifikaci nedostatků a stanovení cesty k jejich nápravě. V dnešním příspěvku si uvedeme, jaké kroky je třeba podniknout po provedení GAP analýzy z hlediska ESG, a podíváme se na modelový příklad.

Kroky po provedení GAP analýzy

Prioritizace identifikovaných nedostatků

Po analýze je nezbytné roztřídit zjištěné nedostatky podle jejich dopadu na organizaci, jejich naléhavosti a složitosti řešení. Doporučuje se vytvořit matice priorit, například podle osy dopad na ESG výkonnost a náklady na nápravu.

Stanovení cílů a strategického plánu

Na základě prioritizace a na základě zkušeností můžu doporučit, definujte konkrétní cíle, které jsou v souladu s dlouhodobou strategií organizace a mezinárodními standardy ESG, jako jsou SDG (Sustainable Development Goals) nebo TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosures). Tyto cíle by měly být SMART – specifické, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené.

Příklady:

Environmentální cíl: Snížit emise CO₂ o 20 % během tří let.
Sociální cíl: Zlepšit spokojenost zaměstnanců měřenou pravidelnými průzkumy o 10 % do jednoho roku.
Governance cíl: Zavést systém transparentního reportingu ESG dat do šesti měsíců.

Vytvoření akčního plánu

Akční plán stanovuje konkrétní kroky, odpovědnosti a termíny k dosažení cílů. Zahrnuje nejen implementační fázi, ale také průběžné monitorování a zpětnou vazbu. Každý identifikovaný nedostatek z GAP analýzy by měl být přiřazen odpovědnému týmu nebo osobě.

Akční plán může zahrnovat:

Školení zaměstnanců o ESG tématech.
Investice do technologií s nižšími emisemi.
Zlepšení systému interní komunikace o ESG cílech a pokroku.

Alokace zdrojů

Realizace ESG cílů vyžaduje zdroje – finanční, personální i technické. Po provedení GAP analýzy by mělo vedení vyhodnotit, jaké zdroje jsou dostupné a zda je třeba zajistit externí financování (například prostřednictvím grantů nebo zelených dluhopisů).

Implementace zlepšovacích opatření

Implementace zahrnuje praktické provedení akčního plánu. Organizace by měla:

Zajistit, že odpovědné osoby mají jasné pokyny a nástroje k provedení zlepšení.
Průběžně sledovat pokrok v plnění stanovených cílů.
Komunikovat pokrok v rámci celé organizace, aby byly všechny zúčastněné strany informovány a zapojeny.

Monitorování a měření pokroku

K zajištění úspěšnosti je důležité pravidelně monitorovat klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) spojené s ESG. Například:

Pro environmentální cíle sledujte spotřebu energie, vodní stopu nebo množství odpadu.
Pro sociální cíle sledujte fluktuaci zaměstnanců, jejich spokojenost nebo míru diverzity.
Pro governance cíle sledujte transparentnost a včasnost ESG reportingu.

Pravidelný reporting a komunikace výsledků

Výsledky dosažených zlepšení by měly být pravidelně komunikovány interním i externím zúčastněným stranám (zaměstnancům, investorům, zákazníkům). Transparentnost je zásadní pro budování důvěry a udržitelnosti.

Například uvedeme vydání roční ESG zprávy, která obsahuje:

Představení dosažených výsledků.
Přehled plánovaných kroků.
Popis přínosů pro společnost a životní prostředí.

Opakování GAP analýzy a adaptace strategie
Po určitém čase je vhodné provést další GAP analýzu, která zhodnotí, jaké pokroky byly dosaženy a jaké nové nedostatky nebo příležitosti vznikly. Tento cyklus zajišťuje, že organizace zůstává v souladu s aktuálními požadavky ESG a pokračuje v neustálém zlepšování.

Modelový příklad GAP analýzy a navazujících kroků

Scénář: Společnost vyrábějící spotřební elektroniku provedla GAP analýzu z hlediska ESG. Byly identifikovány následující nedostatky:

Environmentální: Vysoké emise CO₂ spojené s výrobou a logistikou.
Sociální: Nízká spokojenost zaměstnanců a nedostatek příležitostí k profesnímu rozvoji.
Governance: Chybí transparentní systém reportingu ESG dat.

Navržený akční plán:

Environmentální opatření:
1. Přechod na obnovitelné zdroje energie v rámci výrobních závodů.
2. Optimalizace logistiky pomocí nízkoemisních vozidel.
3. Zavedení monitorovacího systému pro sledování emisí.
Sociální opatření:
1. Organizace školení zaměřených na profesní rozvoj a nové technologie.
2. Zavedení pravidelných průzkumů spokojenosti zaměstnanců.
3. Vytvoření programu uznání a odměn za dosažené výkony.
Governance opatření:
1. Zavedení softwaru pro sběr a analýzu ESG dat.
2. Školení managementu o důležitosti ESG a způsobu transparentního reportingu.
3. Vytvoření roční ESG zprávy pro investory a veřejnost.

Výsledky:

Po 12 měsících společnost dosáhla snížení emisí o 15 % díky přechodu na obnovitelné zdroje.
Spokojenost zaměstnanců vzrostla o 20 % díky školením a zavedení systému uznání.
Společnost úspěšně vydala svou první ESG zprávu, což vedlo k posílení důvěry investorů a zajištění nových příležitostí na trhu.

Po provedení GAP analýzy z hlediska ESG je klíčové stanovit jasný plán, který se zaměří na identifikované nedostatky a využije příležitosti ke zlepšení.

Prioritizace, transparentnost a pravidelný monitoring jsou základními kameny úspěšného ESG přístupu. Organizace, které se ESG věnují systematicky a s jasnými cíli, získávají nejen konkurenční výhodu, ale také zajišťují udržitelný růst a pozitivní vliv na společnost i životní prostředí.

Prioritizace identifikovaných nedostatků: Klíčový krok po ESG GAP analýze

Prioritizace identifikovaných nedostatků je kritickým krokem k tomu, aby organizace efektivně zaměřila své zdroje na oblasti s nejvyšším dopadem. Při analýze výsledků GAP analýzy je nezbytné roztřídit zjištěné nedostatky podle několika kritérií, která zahrnují jejich dopad na ESG výkonnost, naléhavost řešení a složitost nápravy. Pro tento účel lze využít jednoduchou, ale účinnou metodu, jako je matice priorit. Níže uvádíme podrobný přístup a konkrétní příklady.

Matice priorit: Osa dopad a náklady

Matice priorit umožňuje vizualizovat a klasifikovat identifikované nedostatky podle jejich dopadu a nákladů na nápravu. Osy mohou být definovány následovně:

Dopad na ESG výkonnost: Jak zásadně zlepšení konkrétní oblasti přispěje k dosažení ESG cílů (např. snížení emisí, zlepšení sociálních podmínek, posílení transparentnosti).
1. Nízký, střední, vysoký.
Náklady na nápravu: Jak finančně, časově nebo organizačně náročné je řešení daného nedostatku.
1. Nízké, střední, vysoké.

Na základě těchto os lze nedostatky rozdělit do čtyř kvadrantů:

Vysoký dopad, nízké náklady: Nejvyšší priorita – snadno realizovatelné změny s velkým přínosem.
Vysoký dopad, vysoké náklady: Strategické priority – vyžadují více zdrojů, ale mají významný přínos.
Nízký dopad, nízké náklady: Rychlá zlepšení – nízká priorita, ale lze je realizovat jako „rychlé vítězství“.
Nízký dopad, vysoké náklady: Odložit nebo znovu zvážit.

Tento graf znázorňuje matici priorit, kde na ose X jsou náklady (Costs) a na ose Y dopad (Impact). Každý bod představuje jednu možnost (Option 1–4) s ohledem na její náklady a dopad. Vodorovná a svislá čára rozdělují graf na čtyři kvadranty, což umožňuje snadno identifikovat:

Nízké náklady, vysoký dopad: Nejlepší priorita (levý horní roh).
Vysoké náklady, vysoký dopad: Zvažte nákladovou efektivitu (pravý horní roh).
Nízké náklady, nízký dopad: Nízká priorita (levý dolní roh).
Vysoké náklady, nízký dopad: Nejnižší priorita (pravý dolní roh).

Praktické příklady prioritizace nedostatků

Příklad 1: Výrobní společnost s vysokými emisemi CO₂

Zjištěné nedostatky:

Vysoká spotřeba elektrické energie v závodech (využívání neobnovitelných zdrojů).
Nedostatek školení zaměstnanců v oblasti environmentální odpovědnosti.
Zastaralé osvětlení v kancelářských prostorách s vysokou energetickou náročností.
Absence ESG reportingu.

Matice priorit:

Vysoký dopad, nízké náklady: Nahrazení zastaralého osvětlení LED technologiemi – snadná implementace, okamžité snížení spotřeby energie.
Vysoký dopad, vysoké náklady: Přechod na obnovitelné zdroje energie – dlouhodobý strategický cíl, vyžaduje investice a postupnou realizaci.
Nízký dopad, nízké náklady: Organizace školení pro zaměstnance o environmentální odpovědnosti – rychlé a snadné, ale přínos omezený na zlepšení povědomí.
Nízký dopad, vysoké náklady: Zavedení komplexního ESG reportingu – potřebné pro budoucnost, ale nenaléhavé v krátkodobém horizontu.

Příklad prioritizace:

Realizovat LED osvětlení.
Zahájit přípravy na přechod k obnovitelným zdrojům (např. analýza dodavatelů).
Organizovat školení pro zaměstnance.
Plánovat zavedení ESG reportingu v následujícím roce.

Dotaz: Nakládání PO s elektroodpadem.

28.2.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Mohu jako firma (právnická osoba) předat vyřazené elektro jako odpad pod kódem 16 01 14 nebo 20 01 36 nebo to musím předat POUZE jako zpětný odběr mimo evidenci odpadů?

Odpověď:

Elektroodpad či elektronický a elektrický odpad (v angličtině zkráceně e-waste) zahrnuje celou řadu různých výrobků, které již dosloužily a byly vyřazeny. Patří sem zejména:

velké domácí spotřebiče (jako jsou pračky či sporáky)
počítačová a telekomunikační zařízení (laptopy, tiskárny)
elektrospotřebiče (videokamery, fluorescenční lampy) fotovoltaické panely
malé domácí spotřebiče (vysavače, topinkovače, varné konvice)
ostatní kategorie (jako jsou zdravotnické přístroje a elektrické nářadí)

Obecně řečeno: elektroodpad je třeba co nejvíce recyklovat, v rámci tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR – Extended Producer Responsibilty), a to z mnoha důvodů (obsahují nebezpečné látky, ale především cenné suroviny pro zpětné využití). Aby mohla samotná recyklace proběhnout, musí být zajištěn sběr odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ nebo také odpadních elektrozařízení) odděleně od jiných druhů odpadů. Tyto odpady jsou pak dále tříděny a demontovány na jednotlivé materiály, které je možné následně recyklovat. Ze sběrných míst jsou vysloužilé elektrospotřebiče tedy odvezeny do zpracovatelských zařízení, kde jsou přístroje nejprve rozebrány na jednotlivé komponenty, ze kterých jsou odstraněny součásti obsahující nebezpečné látky (např. kondenzátory, baterie atd.). Následně se součásti bez nebezpečných látek drtí a třídí podle druhu materiálu pro recyklaci. Recyklovatelné materiály jsou použity pro výrobu nových produktů, kde nahrazují primární suroviny.

Nakládání s elektroodpadem (OEEZ) je v ČR legislativně ošetřeno zákonem č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „zákon“), neboť patří mezi tzv. vybrané výrobky s ukončenou životností (pokud se staly odpadem). Tento zákon je „nadřazen“ zákonu o odpadech, resp. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a na nakládání s výrobky s ukončenou životností zákon o odpadech.

Odpadním elektrozařízením pocházejícím z domácností je myšleno odpadní elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jim podobná odpadní elektrozařízení pocházející od právnických osob a podnikajících fyzických osob; o odpadní elektrozařízení pocházející z domácností jde vždy, bylo-li elektrozařízení předtím, než se stalo výrobkem s ukončenou životností, možné použít jak v domácnostech, tak i jinými konečnými uživateli.

Zákon se tedy vztahuje na veškerá elektrozařízení splňující definici dle § 3 odst. 1 písm. c), která zároveň nejsou vyjmuta z jeho působnosti dle § 2 odst. 3.

Všechny vyřazené výrobky s ukončenou životností (elektrozařízení, ale patří sem i baterie, akumulátory, pneumatiky) je nutno odevzdávat v režimu tzv. zpětného odběru (tzv. zjednodušený odpadový režim), dle zákona o výrobcích, kdy se zákon o odpadech nepoužije při nakládání s nimi od okamžiku jejich zpětného odběru do okamžiku jejich předání zpracovateli. Do okamžiku předání zpracovateli nesmí být vyřazený výrobek předmětem jakékoliv úpravy, využití nebo odstranění.

Konečný uživatel (občan nebo podnikatel) smí předat výrobek s ukončenou životností pouze na místo zpětného odběru (MZO) nebo poslednímu prodejci, popřípadě jiné osobě určené výrobcem – tedy na místa zřízená výrobcem, do provozovny osoby oprávněné ke zpracování, nebo prodejci v rámci povinnosti prodejce odebírat kus za kus prodaný, nebo do rozměru 25 cm v prodejnách s plochou nad 400 m². Jsou stanoveny i výjimky – a to předání za vědeckými, výzkumnými, nebo muzejními účely. Lze je také předat pro účely umělecké, tvůrčí, nebo sběratelské. Mimo výše vyjmenované odpadní elektrozařízení není nikdo jiný oprávněn přijímat, a to ani sběrný dvůr nebo sběrné místo zřízené obcí, pokud nemá smlouvu s výrobcem, resp. provozovatelem kolektivního systému.

Výrobci je tak vytvořena sběrná síť, tzv. veřejných míst zpětného odběru, které jsou přístupné konečným uživatelům v průběhu celého roku, byť v určené provozní době, mj. i v každé obci nebo městské části s počtem obyvatel nad 2000 nebo tam, kde o zřízení takového místa projeví zájem obec nebo poslední prodejce.

Výrobce může zřídit i neveřejná místa zpětného odběru, a to pouze pro určité konečné uživatele, např. pro své zákazníky v případě elektrozařízení určeného pro profesionální použití.

Výrobky s ukončenou životností se nezapočítávají do objemu produkce a nakládání s odpady, který je rozhodný pro plnění ohlašovacích povinností podle zákona o odpadech. O jejich předání je možné ale vést si oddělenou evidenci spolu s doklady o jejich předání (na vyžádání).

Vzhledem ke skutečnosti, že v praxi může být někdy problematické určit, zdali se na konkrétní výrobek daný právní rámec vztahuje či nikoliv, vydal odbor odpadů Ministerstva životního prostředí sdělení ze dne 17.3.2021 k zajištění jednotného postupu ze strany výrobců elektrozařízení. Předmětem tohoto sdělení jsou informace o konkrétních výrobcích majících povahu elektrozařízení, zda splňují výše uvedené definice zákona o výrobcích, resp. zda mají být tyto výrobky považovány za elektrozařízení ve smyslu zákona o výrobcích či nikoliv. Pokud jsou dané výrobky za elektrozařízení považovány, vztahují se na jejich výrobce povinnosti dané zejména v § 58 – § 74 zákona o výrobcích, a na jejich konečné uživatele dále povinnost zpětného odběru.

Např. Tiskařské tonerové kazety, které se používají v laserových nebo v inkoustových tiskárnách, popř. v jiných tiskařských zařízeních (tzv. cartridge), které obsahují elektronické součásti (nikoliv samotné nádoby na toner bez elektronických součástí) a jejichž funkce závisí na elektrickém proudu, jsou také považovány za elektrozařízení ve smyslu zákona o výrobcích, přičemž náleží do skupiny č. 6 „Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm“ dle přílohy č. 1 k zákonu o výrobcích (viz Sdělení OO MŽP). Z výše uvedeného tak vyplývá, že použité tonerové kazety mohou být sbírány především v režimu zpětného odběru, který zajišťují výrobci, resp. kolektivní systémy. V případě, že tyto výrobky nelze odevzdat v režimu zpětného odběru, s ohledem na určitou specifitu těchto „komponentů“ (např. nebezpečné vlastnosti, konzistenci, kdy hrozí riziko vysypání toneru a znečištění okolí či okolních odpadních elektrozařízení), lze s nimi v těchto případech nakládat také ve standardním odpadovém režimu dle zákona o odpadech, zařazené pod katalogová čísla 16 02 14 / 16 02 13* (obecně podskupina Katalogu odpadů 16 02 Odpady z elektrického a elektronického zařízení).

Dotaz: Zapojení podnikatelského subjektu do odpadového systému obce vs vedení průběžné evidence odpadů a hlášení ISPOP.

25.2.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Můj dotaz se týká ohlašování odpadů do ISPOP v případě zapojení podnikatelského subjektu do odpadového systému obce:

1) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevede průběžnou evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila.

2) V případě, že je podnikatelský subjekt zapojen jen s některým komunálním odpadem, je třeba ve formuláři dle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. vybrat „ANO“ v položce „Provozovna je zapojena do systému sběru komunálního odpadu obce“ a v hlášení uvést všechny komunální odpady, které v ohlašovaném roce vyprodukoval.

Pojem „veškerý komunální odpad“ jehož je podnikatelský subjekt původce se týká za danou provozovnu, tj. za IČP (danou provozovnu) nebo za celé IČO podnikatelského subjektu?

Příklad: Podnikatelský subjekt má po celé ČR několik provozoven. Splňuje povinnost pro ohlašování odpadů v ISPOP. Ve většině provozoven předává odpad oprávněným osobám s povolením k nakládání s odpady. V jedné provozovně je však zapojen do odpadového systému obce se všemi odpady za tuto danou provozovnu.

Odpady do ISPOP se ohlásí:

a) Za všechny provozovny mimo provozovnu zapojenou do odpadového systému obce (dle odst.1)), tj. nepodává za tuto provozovnu hlášení do ISPOP ani nevede pro tyto odpady, vzniklé v této provozovně, průběžnou evidenci.

b) Za všechny provozovny včetně za provozovnu zapojenou do odpadového systému obce (dle odst.2)), tj. provede i za tuto provozovnu hlášení do ISPOP, pouze u odpadů vybere „ANO“ v položce „Provozovna je zapojena do systému sběru komunálního odpadu obce“ a vede i za tento druh odpadu průběžnou evidenci.

Který postup ohlášení odpadů do ISPOP je tedy, pro tento příklad, správný?

Odpověď:

Zákon o odpadech v § 62 stanoví povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s komunálním odpadem takto:

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která produkuje komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí předávat do obecního systému. V takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.
Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevede průběžnou evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila.

V příloze č. 13 k vyhlášce č. 273/2021 Sb. (Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence, List 2 – Souhrnné údaje) se dále upřesňuje:

Smluvní zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady – pokud provozovna/zařízení má podle zákona uzavřenou smlouvu s obcí o zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady, například využíváním kontejnerů na tříděný sběr nebo zajištěním svozu odpadu, uvede se „Ano“, pokud nemá smlouvu a zajišťuje si nakládání s odpady jiným způsobem, uvede se „Ne“.
Odpady, s nimiž je zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady – uvedou se katalogová čísla odpadů a názvy odpadů podle Katalogu odpadů, s nimiž je provozovna zapojena do obecního systému nakládání s komunálními odpady.

Nejprve je nutné zdůraznit, že výše uvedená výjimka z povinností (vedení evidence a podávání ročního hlášení odpadů) se týká pouze komunálních odpadů (tj. odpadů skupiny 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU, popř. odpadů z obalů takto zařazených), a to pouze v případě, pokud se s nimi podnikatel zapojí do obecního systému obce (svoz / sběr oprávněnou osobou pro obec) na základě písemné smlouvy. V takovém případě totiž se tyto jeho odpady okamžikem vložení do nádoby ke sběru stávají vlastně odpady obecními (obce), dle § 60 odst. 1 zákona (V okamžiku, kdy osoba zapojená do obecního systému odloží movitou věc nebo odpad, s výjimkou výrobků s ukončenou životností, na místě obcí k tomuto účelu určeném, stává se obec vlastníkem této movité věci nebo odpadu.). Proto za tyto komunální odpady již podnikatel nemusí vést evidenci (nejsou to již jeho odpady).

Z konkrétního dotazu jasně nevyplývá, zda podnikateli v dané provozovně vznikají i jiné odpady než komunálního charakteru. Pokud ano, musí podat hlášení (a vést provozní evidenci) za ty ostatní vzniklé opady v dané provozovně, i když s KO bude zapojený do obecního systému. Evidence se vede a hlášení se podává (v případě překročení limitů) vždy samostatně za každý druh odpadu, a za každou provozovnu, kde odpad vzniká (§ 94 odst. 1 zákona). V případě produkce komunálních odpadů, se kterými je podnikatel zapojen do obecního systému obce, se pouze v hlášení tedy vybere v příslušné kolonce „ANO“, a uvedou se přesně druhy odpadů, kterých se to týká.

Samozřejmě, pokud v dané provozovně, podnikateli nevznikají už žádné další odpady, pouze tyto komunální, se kterými je zapojen v systému obce, tak pro ně nevede evidenci za danou provozovnu ani za ní nepodává žádné hlášení, tudíž správná by byla varianta pod písm. a).

Jak je na tom vaše obec v třídění odpadů zjistíte to v novém datovém nástroji MŽP.

7.1.2025, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)

Jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů ukazuje nový datový nástroj, který zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

Na jednom místě tak zájemci najdou přehledně data o odpadovém hospodářství na místní úrovni, což podpoří efektivnější plánování v oblasti nakládání s odpady.

„Chceme, aby tato data sloužila především občanům, ale také zastupitelům obcí. Každý by měl mít jasný přehled o tom, jak jejich obec plní své cíle v oblasti odpadového hospodářství. Proto tu najdete informace za poslední tři roky o celkovém množství komunálního odpadu, o tom, kolik bylo například velkoobjemového odpadu a jak se třídí konkrétní komodity. Kupříkladu u nás v Brně se daří vytřídit 68 % skla, 45 % plastu, 39 % kovů a 35 % papíru,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Indikátorová data o produkci odpadu obcí najdou všichni zájemci na webu Informačního systému odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí.

Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – leden 2025.

6.2.2025, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nařízení REACH

Nařízení REACH: souhrny rozhodnutí týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití nebo k použití; prováděcí nařízení, které odnímá schválení účinné látky acibenzolar-S-methyl.

Na stránkách EUR LEX bylo zveřejněno několik dokumentů, které zde pro přehlednost dělíme do kategorií dle základního předpisu, ke kterému se změny vztahují:

Nařízení REACH

Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek