EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – únor 2025.*
Zvláštní požadavky týkající se 4,4’-isopropylidendifenolu („bisfenolu A“ nebo „BPA“) a jeho solí.*
Udržitelnost jako obchodní příležitost pro organizace.*
Dotaz: Trafostanice a záchytná jímka.*
Dotaz: Odpad z čištění multicyklonu.*
Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – únor 2025
13.3.2025, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Consulteco s.r.o. (www.consulteco.cz)
REACH – souhrn rozhodnutí EK týkajících se povolení k uvedení na trh; CLP – orientační seznam nebezpečných léčivých přípravků; nařízení EP o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu; biocidy – seznam rozhodnutí o schválení nebo neschválení některých biocidních látek; ostatní – Dokládání a sdělování výslovných environmentálních tvrzení; Nařízení EP o obalech a obalových odpadech.
Na stránkách EUR LEX bylo zveřejněno několik dokumentů, které zde pro přehlednost dělíme do kategorií dle základního předpisu, ke kterému se změny vztahují:
Nařízení REACH
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/1075 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/1073 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/1077 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/1076 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/780 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/857 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/876 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/762 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/859 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/1084 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/1103 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/763 |
| Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) | C/2025/764 |
Nařízení CLP
- SDĚLENÍ KOMISE – Orientační seznam nebezpečných léčivých přípravků podle článku 18a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci.
Hlavním účelem tohoto seznamu je další zvýšení bezpečnosti pracovníků s ohledem na jejich expozici nebezpečným léčivým přípravkům, a nikoli nahrazení nebezpečných léčivých přípravků léčivými přípravky, které nejsou nebezpečné nebo jsou pro zdraví pracovníků nebezpečné méně. To je ve skutečnosti zřídkakdy možné, protože vlastnosti nebezpečných léčivých přípravků jsou ze své podstaty obvykle pro léčbu pacientů nezbytné a zdraví pacientů by nemělo být nepříznivě dotčeno.
Cílem podrobnějších informací o nebezpečných léčivých přípravcích, které tento dokument poskytuje, je zlepšit kvalitu hodnocení rizik podle směrnice 89/391/EHS (3) a směrnice o karcinogenech, mutagenech a reprotoxických látkách, a tím přispět k lepší ochraně zaměstnanců. Je třeba poznamenat, že tento seznam nemůže nahradit povinné hodnocení chemických rizik na konkrétním pracovišti, které může zohlednit další dostupné informace, jako je koncentrace konkrétní látky nebo několika látek v léčivých přípravcích. Proto lze tento dokument považovat pouze za orientační, nezávazný a doplňující prvek k výše uvedenému hodnocení rizik.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009 (Text s významem pro EHP)
Biocidy
- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/457 ze dne 10. března 2025, kterým se obnovuje schválení dinotefuranu jako účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 18 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
- PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2025/360 ze dne 21. února 2025, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení bromoctové kyseliny pro použití v biocidních přípravcích typu 4 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
- PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2025/362 ze dne 21. února 2025, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení cypermethrinu pro použití v biocidních přípravcích typu 8 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
- Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/357 ze dne 21. února 2025, kterým se neschvaluje 5-chlor-2-methylisothiazol-3(2H)-on (CIT) jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 6 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
- Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/349 ze dne 21. února 2025, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení spinosadu pro použití v biocidních přípravcích typu 18 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
Ostatní
- P9_TA(2024)0131 – Dokládání a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (směrnice o environmentálních tvrzeních) – Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2024 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o dokládání a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (směrnice o environmentálních tvrzeních) (COM(2023)0166 – C9-0116/2023 – 2023/0085(COD)) (Řádný legislativní postup: první čtení)
- Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast životního prostředí, aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast klimatu a aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast zveřejňování informací
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES (Text s významem pro EHP)
Zvláštní požadavky týkající se 4,4’-isopropylidendifenolu („bisfenolu A“ nebo „BPA“) a jeho solí, dalších nebezpečných bisfenolů a derivátů nebezpečných bisfenolů, pokud jde o jejich použití při výrobě.
5.3.2025, Zdroj: Evropská komise
Použije se od 16.3.2025
Nařízení Komise č. (EU)2024/3190 o používání bisfenolu A (BPA) a jiných bisfenolů a derivátů bisfenolů s harmonizovanou klasifikací ohledně specifických nebezpečných vlastností v některých materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami, o změně nařízení (EU) č. 10/2011 a zrušení nařízení (EU) 2018/213
// použije se od 16. 3. 2025
Zdroj: https://eur-lex.europa.eu/oj/direct-access.html
Udržitelnost jako obchodní příležitost pro organizace.
27.1.2025, Ing. Pavla Blackmore, Zdroj: Verlag Dashöfer
Úvod: Udržitelnost jako nový motor růstu
V dnešní době udržitelnost již není jen etickou odpovědností firem, ale také klíčovým faktorem jejich dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti. Rostoucí povědomí spotřebitelů o klimatických změnách a environmentálních otázkách mění trh – zákazníci stále více očekávají, že podniky budou jednat v souladu s principy udržitelného rozvoje. Společnosti, které se tomuto trendu přizpůsobí, mohou získat nejen na popularitě, ale i na ziskovosti.
Trendy a příležitosti
- Spotřebitelská poptávka po ekologických produktech: Zákazníci stále více upřednostňují produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Podle výzkumů například více než polovina spotřebitelů v USA a Evropě očekává, že značky budou transparentně informovat o dopadech svých produktů na životní prostředí. To představuje příležitost pro organizace, které dokáží nabízet ekologicky udržitelné produkty a služby. Některé firmy již začaly zavádět označení, která pomáhají zákazníkům identifikovat jejich ekologicky příznivé produkty.
Příklady: L’Oréal zavádí označení „Green Beauty“ na svých produktech, čímž informuje zákazníky o ekologických aspektech výrobků, jako je uhlíková stopa a použití recyklovaných materiálů. Švédská značka IKEA zase pro své produkty nabízí ekologické štítky „Better Cotton“ a „Forest Stewardship Council (FSC)“, aby zákazníkům pomohla zvolit udržitelnější produkty. Podobně výrobce obuvi Allbirds uvádí u každého produktu konkrétní údaje o uhlíkové stopě, což pomáhá zákazníkům udělat informovanější volbu.
- Investice do udržitelnosti a efektivity: Společnosti, které investují do udržitelných inovací a technologií, si mohou zajistit vyšší efektivitu a snížení nákladů. Například energetická efektivita snižuje provozní výdaje a umožňuje firmám být méně závislé na nestabilních cenách energií. Rovněž investice do obnovitelných zdrojů energií může přispět k významným úsporám, což vytváří prostor pro reinvestice a další rozvoj.
Příklady: Společnost Siemens investuje do energeticky úsporných technologií a systémů, které snižují provozní náklady a zvyšují efektivitu budov, zatímco McDonald‘s investuje do využití obnovitelných zdrojů energie ve svých restauracích. Tím snižuje náklady na energii a svou závislost na fosilních palivech. V oblasti dopravy Shell buduje síť nabíjecích stanic pro elektromobily v Evropě a zvyšuje své investice do obnovitelných zdrojů energií jako součást své strategie pro snížení uhlíkové stopy.
- Diverzifikace produktového portfolia: Společnosti, které integrují udržitelnost do svých produktových řad, mohou získat nové trhy a zákazníky. Například automobilky nyní rozšiřují své nabídky o elektromobily, aby se přizpůsobily změně poptávky a novým regulacím zaměřeným na snižování emisí. Tento přístup nejen zlepšuje vnímání značky, ale také poskytuje konkurenční výhodu na trhu.
Příklady: Automobilky jako Volkswagen a Ford nyní významně rozšiřují své nabídky o elektromobily, aby vyhověly požadavkům trhu i regulacím snižujícím emise. Volkswagen uvedl na trh modely ID.4 a ID.3, zatímco Ford uvedl model Mustang Mach-E, což představuje významný krok směrem k udržitelné mobilitě. Podobně Danone rozšířilo své portfolio o rostlinné alternativy mléka pod značkami jako Alpro, čímž vyhovělo rostoucí poptávce po udržitelnějších potravinách.
- Zlepšení reputace a budování loajality: Udržitelná strategie může významně ovlivnit vztah se zákazníky, což vede k vyšší loajalitě a důvěře. Podle výzkumu Nielsen více než 80 % spotřebitelů považuje udržitelnost za důležitý faktor při výběru značky. Značky, které aktivně podporují ekologické iniciativy, jsou vnímány jako zodpovědné a důvěryhodné, což podporuje dlouhodobé vztahy s klienty.
Příklady: Patagonia, známá svými environmentálními aktivitami, pravidelně podporuje ekologické iniciativy a vyzývá své zákazníky k ekologickým aktivitám – například prostřednictvím kampaně „Don’t Buy This Jacket“, která podporuje zodpovědné nakupování. Společnost Unilever se zavázala k dosažení nulových čistých emisí do roku 2039, což ji činí atraktivní pro zákazníky, kteří chtějí podporovat zodpovědné značky. Nestlé investuje do recyklace obalů a zavádí udržitelná řešení pro své produkty, čímž zvyšuje loajalitu spotřebitelů, kteří dávají přednost ekologicky uvědomělým značkám.
- Získání talentů a zaměstnanecké loajality: Dnešní zaměstnanci, zejména z generace mileniálů a Z, chtějí pracovat pro firmy, které jsou odpovědné vůči životnímu prostředí. Udržitelný přístup může být významným faktorem při náboru talentů a zvýšení zaměstnanecké loajality, což dlouhodobě přispívá ke stabilitě společnosti.
Příklady: Microsoft a Google přitahují talenty díky svým silným závazkům v oblasti udržitelnosti. Microsoft například slíbil, že do roku 2030 dosáhne uhlíkové negativity, zatímco Google investuje do projektů obnovitelné energie. Společnost Interface, která vyrábí koberce a podlahové krytiny, se zavázala k dosažení uhlíkové neutrality a environmentálního cíle „Mission Zero“. Tento závazek přilákal talentované profesionály a zvýšil zaměstnaneckou loajalitu díky hodnotám, které společnost ztělesňuje.
Připomínky: Zákon o stanovení rámce opatřen.í pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise.
5.3.2025, Zdroj: ODok.cz, ENVIprofi.cz
Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o stanovení rámce opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise, a o změně souvisejících zákonů.
Termín připomínek: 31. března 2025
Předkládá se z důvodu nezbytnosti adaptace právního řádu na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724, (také jako „nařízení NZIA“).
Navrhovaný zákon stanovuje institucionální zajištění aplikace nařízení č. 2024/1735/EU na národní úrovni, včetně určení působnosti orgánů veřejné správy k výkonu povinností podle nařízení včetně určení působnosti jako jednotného kontaktního místa.
Dokumenty ke stažení: mat_KORNDEBHMA6M_2025-03-03T14-29.zip
Dotaz: Trafostanice a záchytná jímka.
6.2.2025, Ing. Václav Kuncl, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Máme ve firmě několik betonových záchytných jímek pod trafy s olejovou náplní. Jímky jsou naplněné kamenivem. Velikost každé jímky je cca 16 ÷ 23 m3. Je to pouze záchytný havarijní prostor bez závadných látek.
Týká se kontrola těsnosti podle § 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona (1 x 5 let) i těchto jímek? Zákon hovoří o potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek…
Existuje předpis, specifikace, která by jasně stanovila, kterých nádob/jímek se kontroly týkají?
Odpověď:
Asi Vás nepotěším, protože výklad, kterých nádob a zásobníků se to týká, není. Jediný popis je pouze v § 39 odst. 4 písm. c) a d).
Pro 5-i letou zkoušku je to jasné. Tam, kde se skladují ZNZL a NZL.
Pro kontrolu je trochu nepřehledné (skaldy a skládky), ale obecně říkáme, že se jedná o ta zabezpečovací technická zařízení. Např. úkapové vany, havarijní jímky a to co vy popisujete není nic jiného. Kontrola 1x za 6 měsíců.
Dotaz: Odpad z čištění multicyklonu.
4.3.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o radu ohledně zařazení odpadu vzniklého z čištění cyklonových odlučovačů. Obsahem je převážně prach, sem tam železné třísky.
Jedná se o provoz nástrojárny, zdroj zařazen jako 4.13 Broušení kovů a plastů s celkovým el. příkonem vyšším než 100 kW. Stroje, ve kterých probíhá operace broušení, jsou místně odsávány dvěma páteřovými VZT systémy, které jsou ukončeny dvěma identickými odlučovacími zařízeními multicyklonového typu pro záchyt unášených tuhých znečišťujících látek.)
Jako kovový odpad nám nebylo umožněno toto předat z důvodu minimálního podílu kovových částí. Vzhledově vypadá jako zemitý odpad.
Odpověď:
Broušení je proces, při kterém vznikají nejen emise kouře, ale také jemné a hrubé prachové částice, které obsahují složky poškozující zdraví zaměstnanců, což je nežádoucí, proto je nutné pro provozovny broušení sestavit účinný filtrační systém.
Prachové částice, které se při broušení uvolňují do pracovního prostoru, jsou zdraví škodlivé. Obsahují podíly mastných olejů, kovových částic a částic brusiva. Účinné odsávání broušení kovů není snadné. Je potřeba odsávat nejen lehký polétavý prach, ale také větší a těžší prachové částice. Proto nejlepší a zároveň nejúčinnější způsob je odsávání přímo od zdroje broušení. Pokud to je tedy technicky možné, je nutné odsávat odsávané kryty pásových/kotoučových/úhlových brusek. Další možností je provádět broušení na odsávaných stolech, které umožňují odsávání spodního a zadního roštu. Tento způsob odsávání je však již technickým kompromisem.
Při broušení obrobků vzniká prach, a to jednak v důsledku odebírání materiálu z obrobku, jednak v důsledku opotřebení samotného brusiva. Pokud se prach dostane do ovzduší, hrozí riziko kontaktu s pokožkou – nebo ještě hůře: jeho vdechnutí. Na to, jestli a do jaké míry je vdechnutelný prach škodlivý, mají vliv různé faktory. Rozhodující je ale typ prachu, doba expozice a složení a velikost tzv. vzdušných částic. Ty jsou zase ovlivněny především obrobkem a vlastnostmi materiálu použitého brusiva.
Cyklónové odlučovače prachu jsou mechanické odlučovače prachových částic, které pro odloučení prachu využívají odstředivé síly působící na prachové částice unášené v odsávané vzdušnině. Směs vzduch s prachem vstupuje do cyklónového odlučovače ve vrchní části – do excentrického náběhu, který uvede tuto směs do rotace kolem osy cyklónu. Prachové částice vlivem odstředivé síly kloužou po vnitřní ploše tubusu cyklónového odlučovače a vlivem gravitace jsou unášeny směrem dolů k přírubě výsypu. Vzduch odchází ve vrchní části cyklónového odlučovače. Pro správnou funkci cyklónu je nutné zajistit tlakové oddělení výsypu odpadu od okolního prostředí, aby nedocházelo k ovlivňování proudění uvnitř cyklónu či úniku vzduchu skrz hrdlo výsypu. Cyklónové odlučovače se s úspěchem využívají pro odlučování těžších nečistot z odsávané vzdušniny, které jsou odlučovány s vysokou účinností.
V souladu v požadavky § 4 platné vyhlášky č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů platí pro zařazování odpadů obecně tento postup:
Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu. V dané podskupině se vyhledá název druhu odpadu s příslušným katalogovým číslem; při tom se volí co nejurčitější označení odpadu.
Pokud pro určitý odpad nelze v Katalogu odpadů nalézt odpovídající katalogové číslo odpadu ve skupinách 01 až 12 a 17 až 20, hledá se katalogové číslo pro daný odpad ve skupinách 13, 14 a 15 Katalogu odpadů.
Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupinách 13, 14 a 15, hledá se katalogové číslo pro daný odpad ve skupině 16.
Odpovídající skupina dle technologického postupu a oboru pro tento odpad (vesměs prachové částice s minimálním podílem kovových částic) je sice obecně stanovená v Katalogu odpadů jako 12 ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ, resp. 12 01 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů, nicméně v této podskupině nelze najít žádné odpovídající katalogové číslo.
Proto bych tento odpad spíše zařadila do podskupiny 19 01 Odpady ze spalování nebo z pyrolýzy odpadů, konkrétně pod katalogové číslo: 19 01 07* Pevné odpady z čištění odpadních plynů
Uvedený odpad totiž fakticky vzniká při čištění odsávané vzdušniny (resp. odlučování prachu z odtahu znečištěné vzdušniny z procesu broušení) z prostorů výše uvedených technologických procesů.