EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Novela zákona o ochraně ovzduší vyšla ve Sbírce.*
Lepší kvalita ovzduší ve městech i obcích a nižší administrativa pro firmy.*
Jen sedm zemí na světě splnilo loni směrnici WHO ohledně čistoty vzduchu.*
Změny v nařízení CLP 2025.
20.3.2025, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Consulteco s.r.o. (www.consulteco.cz)
Hlavní změny v nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP), které reviduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2865, by se daly shrnout do následujících bodů:
- Rozšíření klasifikačních kategorií – účinné pro látky od 1. 5. 2025, přechodné období do 1. 11. 2026, pro směsi od 1. 5. 2026 a přechodné období 1. 5. 2028
- Větší důraz na čitelnost etiket – účinné od 1. 1. 2027, přechodné období do 1. 1. 2029
- Dodávky prostřednictvím plnicích stanic – účinné od 1. 1. 2027
- Stanovení doby pro povinnost aktualizace údajů na štítku – účinné od 1. 7. 2026
- Reklama a on-line prodej – účinné od 1. 7. 2026
- Oznamování nebezpečných směsí – účinné od 1. 1. 2027
- Seznam klasifikací a označení – od 1. 7. 2026
Jaké budou hlavní dopady těchto změn?
- Výrobci budou muset přepracovat etikety podle nových požadavků a zajistit jejich soulad s digitálním označením.
- Spotřebitelé získají srozumitelnější a lépe čitelné informace o rizicích.
- Regulátoři budou mít přesnější kritéria pro kontrolu shody etiket s legislativou.
Podrobněji se o změnách dočtete v článku: : Revize nařízení CLP
Novela zákona o ochraně ovzduší vyšla ve Sbírce. Účinná je od března!
3.3.2025, Zdroj: ENVIprofi (www.ENVIprofi.cz)
Kategorizace zdrojů, povinnost nepřetržitého sledování určeného provozního parametru nebo digitalizace kontinuálního měření. To a mnoho dalších změn zavádí novela zákona o ochraně ovzduší, která 20. 2. 2025 vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 42/2025 Sb. Poslechněte si 2. díl podcastu ENVIhlas, kde jsme s Kurtem Dědičem z MŽP novelu dopodrobna rozebrali.
Hlavními změnami jsou zavedení povinného digitálního systému pro monitoring emisí a jejich přenos do centrálního registru, což má zlepšit transparentnost a kontrolu. Součástí je také harmonizace s evropskými normami a přísnější imisní limity, které mají napomoci ke snižování znečištění ovzduší.
Novela se dotýká i lokálních topenišť a stavebních prací, kde budou zavedeny přísnější požadavky na minimalizaci prašnosti. Zároveň zavádí pravidla pro minimální vzdálenosti průmyslových zdrojů od obytné zástavby, což má zajistit lepší ochranu obyvatel. Podniky budou čelit nejen vyšším poplatkům za znečišťování, ale také povinnosti kontinuálního měření emisí a jejich hlášení v reálném čase. Ministerstvo však nabízí podporu na ekologické inovace a úlevy pro firmy, které aktivně snižují svůj environmentální dopad.
Kurt Dědič zdůraznil, že novela není jen represivní, ale také motivační. Cílem je zapojit podniky, veřejnost a odborníky do společného úsilí o čistší ovzduší. „Jde o krok, který vyžaduje spolupráci všech zúčastněných,“ shrnul. Nová pravidla přinesou změny, které mají dlouhodobě zlepšit kvalitu života a stav životního prostředí.
Lepší kvalita ovzduší ve městech i obcích a nižší administrativa pro firmy. Od března začne platit novela zákona o ochraně ovzduší, podepsal ji prezident.
7.2.2025, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší. Zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel, začne platit od 1. března 2025.
„Všechna nově platná opatření podle zákona o ovzduší mají společné cíle – zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit nadměrnou administrativu. Firmy budou muset nově minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, a omezovat šíření prachu. Kromě toho zákon také rozšiřuje kontinuální měření emisí a nová opatření především v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky budou přicházet jen digitálně a do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. A díky povinnosti nepřetržité kontroly technologie skončí dohady, zda firmy skutečně používají například filtry nebo odlučovače průběžně, i když se znečišťující látky měří například jen jednou za rok,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Povinnost nepřetržité kontroly technologie nebo opatření ke snižování emisí se podle návrhu novely dotkne od počátku roku 2026 zhruba 7 700 zdrojů, u kterých provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pouze jednorázovým měřením emisí většinou jednou za rok.
Kontinuální měření emisí pro různá odvětví a odstupy pro obydlí kvůli zápachu z výroben
Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Díky tomu bude možné získat okamžitý přístup k údajům.
Další důležitou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Ta se podle návrhu bude muset pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů. Minimální vzdálenosti budou stanoveny pro vybrané typy činností a ploch ve vyhlášce a jejich hodnoty budou pevně dané.
Méně prachu ze staveb ve městech a obcích i vyšší sazby poplatku za znečištění
Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích. „Například pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb,“ vyjmenovává ministr životního prostředí.
Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2026, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně. Cílem není vybírat peníze pro stát, ale dosáhnout takové výše, která bude motivovat k dalšímu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.
Zefektivnění nízkoemisních zón pro lepší ovzduší v obcích
„A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do zavedené zóny nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně bude možné jejich vjezd zpoplatnit. Zkrátka chceme, aby radnice mohly najít takové řešení, které v konkrétním městě nejlépe pomůže zvýšit kvalitu ovzduší,“ dodává ministr Hladík.
Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec.
Stejně tak bude radnicím umožněno lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu. To znamená například dočasně zvýhodnit veřejnou dopravu nebo zlepšit kvalitu ovzduší v místě třeba dočasným omezením spalování v otevřených ohništích, případně vytápění doplňkovými zdroji, jakými jsou třeba krby nebo regulací prašné činnosti například ze staveb tam, kde je k dispozici jiný zdroj tepla.
Jen sedm zemí na světě splnilo loni směrnici WHO ohledně čistoty vzduchu.
12.3.2025, Zdroj: ČTK
Téměř každá země na světě má špinavější vzduch, než jaký lékaři doporučují k dýchání.
Uvádí to výroční studie švýcarské společnosti zabývající se kvalitou ovzduší IQAir. Podle ní plnilo loni směrnici Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně čistoty vzduchu na celé Zemi jen sedm států ze 138, v nichž se měření uskutečnilo. Česká republika je v žebříčku až na 87. místě. Studie ale ukazuje částečné zlepšení úrovně znečištění ovzduší v Indii a Číně.
Každoroční výzkum švýcarské společnosti je založen na měření koncentrace drobných toxických prachových částic známých jako PM2,5 (polétavý prach o průměru 2,5 mikrometru, pozn. ČTK) ve vzduchu. Mezi zeměmi, které pokyny WHO splnily, byla například Austrálie, Nový Zéland, Estonsko nebo Island. Roční průměr výskytu těchto částic ve vzduchu v nich nepřekročil limit pět mikrogramů na metr krychlový. Úspěch zaznamenaly také některé ostrovní státy.
Mezi nejznečištěnější země naopak patří Čad, Bangladéš, Pákistán, Kongo a Indie. Úroveň PM2,5 byla ve všech pěti jmenovaných zemích nejméně desetkrát vyšší, než povoluje směrnice. Čad limity překročil dokonce až 18krát.
Podle lékařů žádná bezpečná úroveň koncentrace těchto částic ve vzduchu neexistuje. Částice jsou tak malé, že se dostanou do krevního oběhu a poškozují vnitřní orgány. Podle zdravotníků by každoročně mohly být zachráněny miliony životů, pokud by státy směrnici WHO dodržovaly. Znečištěný vzduch je po vysokém krevním tlaku celosvětově druhým nejvyšším rizikovým faktorem úmrtí.
„Znečištění vzduchu nás nezabije hned – trvá možná dvě až tři desetiletí, než se projeví dopady na zdraví, pokud není extrémní,“ řekl šéf IQAir Frank Hammes. „Vyhýbat se tomu je jednou z preventivních věcí, na které lidé v životě nemyslí, dokud není příliš pozdě,“ dodal.
Studie se ale zaměřila i na některá zlepšení. Například podíl měst, kterým se daří směrnici WHO ohledně částic PM2,5 plnit, vzrostl z devíti procent v roce 2023 na loňských 17 procent. Znečištění v Indii, kde se nachází šest z deseti nejšpinavějších měst na světě, se mezi roky 2023 a 2024 snížilo o sedm procent. Vzduch je čistější i v Číně, kde jde o dlouhodobý trend. Výskyt nebezpečných částic ve vzduchu se zde snížil mezi roky 2013 a 2020 téměř o polovinu.
V Pekingu nyní lidé dýchají zhruba stejný vzduch jako v bosenském Sarajevu, které je podle IQAir už dva roky po sobě nejznečištěnějším městem v Evropě. Praha limit WHO neplní, hůře jsou na tom ale tradičně města v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
IQAir vydává výroční zprávu o stavu ovzduší ve světě už sedm let.