Jak správně topit a ušetřit. MŽP spouští web, který pomůže všem majitelům kotlů na pevná paliva.  

Dotaz: Limity pro úniky chladiva z klimatizačních jednotek.  

Jak správně topit a ušetřit. MŽP spouští web, který pomůže všem majitelům kotlů na pevná paliva.

8.9.2022, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Nová webová stránka Ministerstva životního prostředí „Jak správně topit“ radí, jak účelně využívat kotle nebo kamna. Nabízí informace o vhodných palivech, o tom, jaké používat kotle a na co si dát pozor při jejich instalaci a údržbě nebo jaké dotace využít a snížit tak náklady na vytápění.

„Před nadcházející topnou sezónou chceme připomenout, jak správně topit v zařízení na pevná paliva. Dobře udržovaný kotel nebo kamna, ve kterých se pálí proschlé dřevo nebo kvalitní dřevní pelety příp. kvalitní uhlí může snížit dopad na znečištění ovzduší i na rozpočet domácnosti. Samozřejmě z pohledu čistého ovzduší je nejlepší vyměnit starý kotel za bezemisní zdroj. Na to mohou aktuálně domácnosti získat zhruba polovinu potřebné částky z Nové zelené úsporám a do konce roku plánujeme otevřít i nové kolo oblíbených kotlíkových dotací“, říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Při provozu lokálních zdrojů tepla na pevná paliva jsou zásadní čtyři faktory:

• v čem spalování probíhá (konstrukce kamen či kotle)
• co je spalováno (výběr a kvalita paliva)
• kdo a jak zdroj obsluhuje
• údržba a technický stav zdroje a jeho příslušenství

Bohužel ne vždy jsou kamna a kotle instalovány, udržovány a provozovány správným způsobem. To pak způsobuje zvýšené emise zdraví škodlivých látek do ovzduší. Při současné nejistotě na trhu s energiemi hrozí, že kvůli nesprávným postupům dojde ke zhoršení kvality ovzduší a zdraví. Proto je znalost správného způsobu provozování kotlů a kamen zcela zásadní.

Webové stránky „Jak správně topit a ušetřit“ jsou rozděleny do osmi oddílů. Vedle klíčových témat, tedy čím a v čem topit, poradí, jak se o zdroje tepla starat, jak je udržovat v perfektním stavu nebo kdy je potřeba nechat zdroj zkontrolovat odborníkem. Pomohou i s tím, jak se bránit, když vás obtěžuje kouř od sousedů, ať se jedná o dým z komína, spalování v otevřených ohništích, nebo nelegální spalování odpadů.

Vytápění pevnými palivy je jedním z nejvýznamnějších zdrojů, které znečišťuje naše ovzduší. Pokud ale majitelé kotlů, krbů nebo kamen budou dodržovat zásady správného vytápění, je možné jejich dopad na kvalitu ovzduší snížit na minimum. Třeba jen tím, že nechají technický stav a provoz svých spalovacích zdrojů na pevná paliva nejméně jednou za tři roky zkontrolovat odborníkem, který nejen že je zkontroluje, ale také poradí. Od začátku září 2024 bude v rodinných domech, bytových domech a ve stavbách pro rodinnou rekreaci zakázáno provozovat nejstarší a nejméně ekologické kotle, tedy spalovací zařízení horší než 3. třídy. Zda konkrétní kotel těmto podmínkám vyhovuje, i to majitelé zjistí při uvedené povinné tříleté kontrole odborníkem.

Výměnu zastaralého kotle není dobré odkládat. Naopak je vhodné ji řešit co nejdříve, k čemuž lze využít poskytované dotace. Aktuální výzva pro nízkopříjmové domácnosti v září 2022 sice skončila, Ministerstvo životního prostředí ale ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR a krajskými úřady ukončenou výzvu vyhodnotí a plánuje spustit dalšího kolo dotací ještě do konce letošního roku. Další domácnosti mohou stále využívat příspěvek z programu Nová zelená úsporám, kde na pořízení kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla zájemci získají až 140 000 korun.

Více najedete na jakspravnetopit.cz

Dotaz: Limity pro úniky chladiva z klimatizačních jednotek.

25.8.2022, JUDr. Pavla Bejčková, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jsou prosím někde v české legislativě (případně v přímo použitelných předpisech EU) definovány limity pro přijatelné (resp. nadlimitní) úniky chladiva z klimatizačních jednotek atd.? Na Slovensku mají definováno předpisy viz. níže, ale nevím jistě, jestli obdobně platí i v ČR?

Odpověď:

Fluorovaných skleníkových plynů (tzv. F-plyny) a látek poškozujících ozonovou vrstvu (tzv. regulované látky) se týká právní úprava na národní úrovni, předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy.

Legislativa ČR:

Zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění zákona č. 89/2017 Sb., který mění zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, jež vstoupil v platnost dne 1. 4. 2017.

Vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů

Předpisy Evropské unie:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 a jeho prováděcí nařízení

Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a jeho prováděcí nařízení

————————————————————-

Nařízení Evropské unie jsou tzv. přímo použitelná, povinnosti v nich stanovené proto nejsou převáděny do legislativy ČR. Zákon č. 73/2012 Sb. a vyhláška č. 257/2012 Sb. proto pokrývají pouze ty oblasti, kde nařízení Evropské unie stanoví členským státům zajistit vnitrostátní legislativní úpravu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 517/2014, zákona č. 73/2012 Sb. ani vyhláška 257/2012 Sb. nestanoví maximální limity pro úniky chladiva z klimatizačních jednotek. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 517/2014 stanoví povinnosti, jejichž dodržování má zajistit, aby byly úniky fluorovaných skleníkových plynů v maximální míře omezeny. Provozovatelé zařízení a pracovníci zajišťující servis mají obecně povinnost zamezovat vzniku emisí F-plynů. Jsou povinni přijmout preventivní opatření, aby zabránili únikům. Je-li zjištěn únik, musí být zařízení bez zbytečného prodlení opraveno (čl. 3 nařízení). Preventivní opatření na zamezení úniku F-plynů představují povinné periodické kontroly těsnosti (čl. 4 nařízení) a vybavení systémem detekce úniků (čl. 5 nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 517/2014 zakazuje úmyslné vypouštění fluorovaných plynů do atmosféry (čl. 3 odst. 1 nařízení). Pracovníci zajišťující servis jsou proto povinni zajistit, aby k němu nedocházelo. Mají povinnost přijmout preventivní opatření, aby se minimalizovaly veškeré úniky F-plynů (čl. 3 odst. 4 nařízení). Z uvedeného vyplývá, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 517/2014 neumožňuje žádné přijatelné úniky F-plynů v rámci nějakého maximálního limitu. Tyto limity proto nemohou stanovit ani vnitrostátní předpisy.

V souvislosti s úniky F-plynů z klimatizačních jednotek je nicméně třeba upozornit na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS. Tato směrnice stanoví limity pro míry úniků F-plynů a zkušební postupy pro hodnocení netěsnosti klimatizačních systémů konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, které jsou montovány do motorových vozidel. Tato směrnice byla do právního řádu ČR provedena zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a dále vyhláškou 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.