Provozovatel skládky po nás chce doložit výsledky zkoušek laboratorních analýz na stanovení výluhových tříd u všech dodávaných odpadů kromě směsného komunálního odpadu. Je to sice požadavek provozovatele skládky, ale domnívám se, že dle platné legislativy OH lze na příslušnou skládku přijímat odpady jak na základě výsledků zkoušek, ale také odpady bez zkoušek na základě odborného úsudku v souladu s přílohou č. 12, bodem 4 a) vyhlášky č. 273/2021 Sb. Prosím o Váš názor a odpověď. Existuje „seznam odpadů“, které je možné ukládat na příslušné skládky bez zkoušek jako byl seznam odpadů uvedený v příloze č. 8 vyhlášky č. 294/2005 Sb.?

Dále po nás provozovatel skládky ještě chce, abychom dodali analýzy za všechny naše zákazníky/původce za každý jeden dodávaný druh odpadu. Dodavatelem odpadu na skládku jsme ale my jako oprávněná osoba a provozovatel mobilních a stacionárních zařízení pro nakládání s odpady, za kvalitu dodávaného odpadu odpovídáme my. Analýzy některých odpadů můžeme udělat, ale nikoliv za všechny naše zákazníky/původce, to se domnívám, že je neoprávněný požadavek provozovatele skládky, co si o tom myslíte?

Odpověď:

K první části dotazu:

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, v patném znění (dále také jen „zákon o odpadech“) nově a jednoznačně vymezuje požadavky na informace, které má původce i provozovatel zařízení předávat provozovateli zařízení při předání odpadu. V případě odpadu určeného k uložení na skládky nebo k zasypávání je nezbytné zpracovat tyto informace do podoby podrobnějšího základního popisu odpadu. Nově zákon umožňuje, aby základní popis odpadu vypracovala oprávněná osoba, která od původce odpad přebírá, což byla již v předcházející právní úpravě rozšířená praxe. Podle zákona je za to, že bude základní popis zpracován, odpovědný původce odpadu. Zároveň je novým zákonem o odpadech zdůrazněna povinnost stanovovat kritické ukazatele ve vztahu k látkám, které by mohly překročit povolené limity, a provádět jejich ověřování.

Pokud se týká údajů o odpadu, který je ukládán na skládku, postupuje se v souladu s povinnostmi původce odpadu dle § 15 odst. 2 písm. d) a e) zákona.

Na provozovatele zařízení se nevztahuje § 15, ale § 17 zákona o odpadech, který tuto problematiku upravuje v odst. 1 písm. d).

Z obou ustanovení zákona o odpadech jednoznačně vyplývá povinnost provozovatele zařízení předat provozovateli skládky informace o své osobě, o odpadu v rozsahu přílohy č. 12 bodu 1 a 2 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.

Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění (dále také jen „vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady“) oproti předchozí právní úpravě sjednotila požadavky na základní popis odpadu a údaje o odpadu předávané v jiných případech než při předání odpadu na skládku nebo k zasypávání. Konkrétně jsou požadavky stanoveny v § 24 a v příloze č. 12 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.

Podrobné stanovení povinných údajů, které provozovatel zařízení, jenž předává odpady na skládku, musí předat společně s odpadem, je uvedeno v příloze č. 12 bod 1 a 2 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Údaje o předávající osobě a odpadu a základní popis odpadu

Předávající osoba poskytne osobě provozující příslušné zařízení určené pro nakládání s odpady a obchodníkovi s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek následující písemné informace:
1. a) IČO, bylo-li přiděleno, obchodní firmu/název/jméno a příjmení osoby předávající odpad odpadu, identifikační číslo obchodníka s odpady, pokud je předávající osobou obchodník s odpady, identifikační číslo zařízení, ze kterého je odpad předáván, pokud je předávající osobou provozovatel zařízení, identifikační číslo provozovny, pokud je předávající osobou původce odpadu, název, adresu a identifikační číslo základní územní jednotky (dále jen „IČZUJ“) provozovny. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se uvede kód SO ORP / SOP z číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem podle místa vzniku odpadu a stručné označení činnosti, při které odpad vznikl, adresa a IČZUJ podle místa vzniku odpadu; v tomto případě se identifikační číslo provozovny a název provozovny neuvádí,
2. b) katalogové číslo odpadu, kategorie a v případě nebezpečného odpadu také údaje o jeho nebezpečných vlastnostech, a dále identifikační list nebezpečného odpadu, jeho kopii nebo údaje nezbytné pro zpracování identifikačního listu nebezpečného odpadu, a v případě odpadu skupiny 19 původem ze skupin 20 a 15 01 a 17 podle Katalogů odpadů rovněž údaj o tom, jaká hmotnost z předávaného odpadu je původem z každé z těchto skupin,
3. c) další údaje o vlastnostech odpadu v případech, kdy ověření specifických vlastností pro přijetí odpadu do zařízení vyžadují právní předpisy nebo povolení provozu zařízení, včetně kopií protokolů o zkouškách a k nim kopie příslušných protokolů o odběru vzorků, pokud jsou zkoušky pro tento účel nezbytné,
4. d) v případě odpadu katalogových čísel 16 11 01*, 16 11 03* a 16 11 05* musí být uveden údaj, zda obsahují azbest,
5. e) kopii osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností, pokud bylo pro daný odpad vydáno,
6. f) v případě, že je původcem odpadu fyzická osoba nepodnikající, poskytne při předání název obce, na jejímž území odpad vznikl.

Základní popis odpadu obsahuje údaje podle bodu 1 písmene a) a b) a dále:
1. a) popis vzniku odpadu zahrnující popis vstupních materiálů,
2. b) fyzikální vlastnosti odpadu, alespoň skupenství, barva a zápach,
3. c) údaje o složení odpadu,
4. d) údaje o jednotlivých parametrech rozhodných pro možnost uložení odpadu na příslušnou skupinu skládek nebo využití k zasypávání včetně protokolů o vzorkování a zkouškách odpadu, pokud z této vyhlášky nevyplývá, že vzorkování a zkoušení nemusí být vdaném případě prováděno,
5. e) odůvodnění toho, proč s odpadem nelze nakládat jiným způsobem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství,
6. f) skupinu skládky, na kterou může být odpad uložen, nebo způsob, jakým může být odpad použit k zasypávání,
7. g) v případě zamýšleného opakovaného dodávání odpadu vymezení kritických ukazatelů, h) v případě odpadu předávaného na skládku dále

údaje o mísitelnosti odpadu s jinými druhy odpadů,
popis provedeného způsobu úpravy před uložením na skládku, nebo odůvodnění toho, proč není možné úpravu provést,
v případě potřeby údaje o opatřeních, které je třeba na skládce učinit po přijetí některých druhů odpadu, zejména překryv u odpadů obsahujících azbest nebo zákaz míšení odpadů.

Kritické ukazatele se ověřují alespoň jednou ročně, v případě odpadů vzniklých soustřeďováním odpadů jednoho druhu od více původců alespoň dvakrát ročně. Výhřevnost odpadu v sušině je kritický parametr, který se ověřuje s následující četností:

Roční produkce odpadu nebo výstupu	Četnost kontrol
0 – 1000t	1x za rok
1001 a více	4x za rok

Odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek, jsou:
1. a) odpady, jejichž hodnocení pro účely přijetí do zařízení lze provést odborným úsudkem na základě znalosti vstupních surovin, technologie vzniku, úpravy a dalších informací; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení,
2. b) odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení.

Z textu bodu 4 písm. b) přílohy č. 12 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady vyplývá, že základní popis odpadu není nutné zpracovávat na základě výsledků zkoušek pouze pro odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku. Úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení. Co se týká možnosti odebrání reprezentativního vzorku, vychází se z ČSN EN 14889 (Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití). Reprezentativní vzorek je vzorek, v němž je zjišťovaná vlastnost celku zastoupena se spolehlivostí příslušnou k cílům programu zkoušení. V případě, že jsou u odpadu a způsobu jejich vzniku nějaké nejasné nebo heterogenní vstupy nebo pokud dochází k proměnám technologického postupu, které mohou ovlivňovat takové vlastnosti odpadu, které jsou relevantní pro přijetí odpadu na skládku nebo k zasypávání, nejedná se o opakované dodávky odpadu a musí být vždy zpracován samostatný základní popis odpadu. Jedinou výjimku představuje případ, kdy ke změně vlastností dochází pouze u ukazatelů, které jsou pravidelně ověřovány jako kritické ukazatele. Žádný prováděcí předpis k zákonu o odpadech nestanovil druhy odpadů, pro které je možné zpracovávat ZPO na základě odborného úsudku.

Pokud jde o úpravu vzorkování odpadů, je problematika obsažena ve vyhlášce č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů. Jedná se konkrétně o § 8 odst. 1, 3 a 4 – viz následující text:

Kritéria pro obsah škodlivin v odpadech ukládaných na skládky, využívaných k rekultivaci skládek, uvádí vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady ve své příloze č. 10:

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Kritéria pro obsah škodlivin v odpadech ukládaných na skládky, využívaných k rekultivaci skládek

Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti
1. a) Pro upravené odpady některým ze způsobů pod kódem D9 zejména solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry, mající konzistenci pevnou, charakteru skla nebo stavebních materiálů zejména, pojených cementem nebo asfaltem, se laboratorní vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g +/-10 g a je vyluhován celý bez drcení.
2. b) Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 10.1.

Tabulka č. 10.1

Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti

*Výluhová třída*	I	*IIa*	*IIb*	*III*
Jednotka	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
DOC	50	80	80	100
Jednosytné fenoly	0,1
Chloridy	80	1500	1500	5000
Fluoridy	1	30	15	50
sírany	100	3000	2000	5000
As	0,05	2,5	0,2	2,5
Ba	2	30	10	30
Cd	0,004	0,5	0,1	0,5
Cr celkový	0,05	7	1	7
Cu	0,2	10	5	10
Hg	0,001	0,2	0,02	0,2
Ni	0,04	4	1	4
Pb	0,05	5	1	5
Sb	0.006	0,5	0,07	0,5
Se	0,01	0,7	0,05	0,7
Zn	0,4	20	5	20
Mo	0,05	3	1	3
RL (rozpuštěné látky)	400	8000	6000	10000
PH	>=6		>=6

c) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.
Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S – inertní odpad

Tabulka č. 10.2

Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládky skupiny S – inertní odpad

*Ukazatel*	*Limitní hodnota (mg/kg sušiny)*
BTEX	6
Uhlovodíky C10 – C40	500
PAU	80
PCB	1
TOC	30 000 (3 %)

V případě zeminy může být nejvýše přípustná hodnota ukazatele TOC 3 % překročena za předpokladu, že ukazatel DOC nepřekročí 50 mg/l.

Použité zkratky

BTEX – suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule

PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

TOC – celkový organický uhlík

DOC – rozpuštěný organický uhlík

Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota rozpuštěného organického uhlíku_uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo Na

Tabulka č. 10.3

Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele rozpuštěného organického uhlíku uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo Na

*Ukazatel*	*Limitní hodnota mg/kg sušiny*
Uhlovodíky C10-C40	750
PAU	80
Benzo(a)pyren	50
EOX	50

C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule

EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny

Ke druhé části dotazu:

Zákon o odpadech v § 15 odst. 2 písm. e) ukládá povinnost předání údajů o původci i o odpadu v rozsahu přílohy č. 12, bod 1 a 2, vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, pokud je odpad určen k uložení na skládku (nebo k zasypání).

Pokud je tedy odpad původcem předáván do jiného zařízení, než je skládka nebo zasypávání, pak původci nevyplývá povinnost předávat společně s odpadem informace v rozsahu základního popisu odpadu (ZPO), ale pouze v rozsahu bodu 1 přílohy č. 12 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Původce odpadů nemůže vědět a ani ovlivnit, zda jím předávaný odpad bude v zařízení pouze upraven a následně skládkován, nebo upraven a následně předán do zařízení k využití odpadů.

Naopak provozovatel zařízení (například zařízení k úpravě odpadů), který výstupní odpady ze svého zařízení předává k uložení na skládce, má povinnost, stanovenou v § 17 odst. 1 písm. d) zákona o odpadech, poskytnout provozovateli skládky informace o své osobě, o odpadu a podrobné informace ve formě a frekvenci stanovené zákonem o odpadech a vyhláškou o podrobnostech nakládání s odpady, uvedené v první části odpovědi na dotaz.

Dotaz: Zdravotnické odpady.

7.11.2022, Ing. Petr Šulc, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

V řadě firem vznikají odpady typu:

– stará léčiva z lékárniček

– použité prostředky z úrazů (obvazy apod.), je-li úraz ošetřen ve firmě

– zbytky z kontrol z testování Covidu nebo testování na přítomnost omamných látek

Je nutno s těmito odpady nakládat dle § 72 vyhlášky 273/2021 a mít dokumenty dle § 73?

Odpověď:

Léky po expiraci z lékárniček na pracovišti

Pokud se jedná o běžný subjekt, který nespadá do regulace ve speciální části zákona o odpadech (Díl 10 – vztahující se na subjekty poskytující zdravotní péči ve smyslu zákona o zdravotních službách v lůžkových, ambulantních nebo jim podobných zdravotnických zařízeních, nebo subjektů, které poskytují zdravotní péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta, nebo subjekty, které nejsou zdravotnickými zařízeními, ale produkují odpad, vykazující stejné vlastnosti a rizika a vyžadující zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení (např. zařízení sociální péče, tetovací salony nebo protidrogová centra, atd.), ale ani se nejedná o odpad z léčiv z domácností (Díl 11 zákona o odpadech), pak se na produkované odpady vztahují běžné povinnosti pro nakládání s odpady.

V případě léků po expiraci z lékárniček půjde o odpad 20 01 32 (N) Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31. Jedná se tedy o odpad, na který se vztahují obecné podmínky pro nakládání s nebezpečnými odpady (§ 39 a 40 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění a podmínky Dílu 3 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, v platném znění – § 72, § 73, § 78 a § 79).

Požadavky § 72 a § 73 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění se na tyto případy nevztahují.

Odpad z testovacích sad na COVID 19/odpad z testování na přítomnost omamných látek

Pokud se jedná o odpady z testování na přítomnost COVID 19, pak se na tyto odpady vztahuje Metodické sdělení odboru odpadů MŽP Č.j.: MZP/2021/720/874 ze dne 25.2.2021.

V případě výrobků (testovacích sad) určených pro sebetestování osob (např. zaměstnanců, občanů, žáků atd.), kdy testy lze provádět bez asistence zdravotního personálu, Ministerstvo životního prostředí doporučuje v souladu s vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) odpad, vzniklý ze sebetestování pomocí těchto testů na přítomnost antigenu SARS-CoV-2, zařadit jako běžný směsný komunální odpad pod katalogové číslo 20 03 01. S ohledem na riziko, že testovací materiál může být kontaminovaný, metodika stanoví následující podmínky pro správnou manipulaci s takovýmto odpadem:

Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění (nejpozději však do 24 hodin) pytel pevně zavažte a na povrchu ošetřete dezinfekčním prostředkem.
Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je nutné takové obaly zdvojit. Plastový pytel proto vložte ještě do druhého pytle a zavažte.
Povrch vnějšího pytle ošetřete dezinfekčním prostředkem a zavázaný pytel až pak dejte do černého kontejneru na směsný komunální odpad.
Nikdy nenechávejte odpad mimo sběrnou nádobu.
Po manipulaci s odpadem si pokaždé pečlivě umyjte ruce mýdlem a teplou vodou nebo použijte dezinfekční gel.
Buďte ohleduplní a minimalizujte riziko pro všechny osoby, které nakládají s odpady.

Přiměřeně je možné postupovat i v případě odpadu z testování na přítomnost omamných látek u zaměstnanců.

Použitý obvazový materiál z ošetřování drobných úrazů na pracovišti

Obdobný postup jako v případě testovacích sad na COVID 19 je možné použít i pro znečištěný materiál z ošetřování drobných úrazů na pracovišti. Odpad se rovněž zařazuje jako 20 03 01 Směsný komunální odpad.

EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

Nové normy ČSN ekologie a životní prostředí – listopad 2022.

Dotaz: Analýza odpadů při ukládání na skládku.

Dotaz: Zdravotnické odpady.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje