EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
SFŽP: Listopadová Priorita je o úsporách i nových dotacích.
Nové výzvy z OPŽP přispějí k adaptaci Česka na změnu klimatu.
Potravinový odpad: V roce 2020 vyprodukoval každý Evropan 127 kg.
SFŽP: Listopadová Priorita je o úsporách i nových dotacích.
10.11.2022, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)
Dotační nabídka se rychle rozšiřuje. Operační program Životní prostředí vyhlašuje další výzvy, už jich je celkem pětadvacet, ty nové se zaměřují na přírodu a krajinu. Ostrý start má za sebou i Operační program Spravedlivá transformace, nové výzvy se vypíšou v polovině listopadu.
Pozadu nezůstávají ani Norské fondy, které cílí s novou výzvou na ovzduší a adaptaci. Z Modernizačního fondu se už vyčerpalo přes 140 miliard korun, dalších třináct miliard je připraveno v nových výzvách na ekologičtější provoz průmyslových podniků.
Tématem poslední doby jsou samozřejmě energie. V časopise najdete pár tipů, jak ušetřit za energie v domácnostech. Můžete si také vytrhnout čtyřstránkovou přílohu uvnitř tištěného vydání, která obsahuje pár rad. Obce šetří elektřinu i teplo díky modernizacím svých budov, na které přispíváme dotacemi. Samosprávy také kupují s podporou elektroauta, jejichž provoz je ekologičtější a oproti starým obecním flotilám i mnohem levnější.
Smrkové monokultury v našich lesích nemají příliš dobrou pověst. V Krkonoších na to jdou od lesa, zachraňují původní krkonošské smrky. Více si můžete přečíst v reportáži.
O stromech je také rubrika Úspěšný projekt, v Železném Brodě obnovili více než sto let starý park. V jiném Brodě, Českém, se chystají postavit školku. Bude to uhlíkově neutrální budova.
Nejen energiemi a stromy živ je člověk. V rubrikách Technologie a Zahraničí se podíváme na udržitelný rybolov, respektive řecký olivový olej.
Nové výzvy z OPŽP přispějí k adaptaci Česka na změnu klimatu.
21.11.2022, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)
Ministerstvo životního prostředí spouští spolu se Státním fondem životního prostředí ČR další dvě nové výzvy z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Stanou se zdrojem financí na preventivní opatření proti povodním a řešení svahových nestabilit zapříčiněných přírodními jevy.
„Je třeba se připravit na změny klimatu, je to nezbytná prevence, abychom do budoucna nemuseli ‚hasit‘ obří škody. Samozřejmě to ale znamená zvýšené finanční nároky třeba na obce. Proto dotace na přizpůsobení se dopadům změny klimatu jsou jednou z hlavních oblastí podpory v novém programovém období OPŽP s více než 61 miliardovou alokací,“ uvádí ministr životního prostředí Marian Jurečka a pokračuje: „Extrémní meteorologické jevy se bohužel čím dál tím častěji vyskytují i v České republice jako třeba letošní jarní bouřky se silným větrem a krupobitím nebo série povodní v minulé dekádě. Proto je potřeba se na ně co nejlépe připravit. Do komplexu preventivních opatření proti povodním spadá i budování systému předpovědní služby, modernizace systémů včasné výstrahy a také vytváření analýz a studií pro stanovení záplavových území. Právě na podporu těchto aktivit je určena jedna z aktuálně vypsaných výzev.“
Jedná se o 22. výzvu a své projekty v oblasti zkvalitnění protipovodňových systémů zde mohou podávat státní podniky a organizační složky státu včetně jejich příspěvkových organizací.
Ve 23. výzvě, která se zaměřuje na sanaci svahových nestabilit a skalních řícení, je okruh příjemců podpory širší, zažádat si o dotaci na svůj projekt mohou např. obce, jejich dobrovolné svazky, obecně prospěšné společnosti či také fyzické osoby podnikající i nepodnikající.
„Na projekty realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření ze strany obcí, měst, krajů a dalších subjektů je k dispozici finanční podpora v rámci již probíhající 19. výzvy, kterou jsme vyhlásili letos v září. Alokace výzvy činí dva a půl milionu korun a ještě v ní zbývá dostatek prostředků k čerpání. Navíc je to výzva nesoutěžní, takže je o dotaci možné žádat průběžně,“ dodal Petr Valdman, ředitel Státního fondu životní prostředí ČR.
Dokumenty k novým výzvám:
Potravinový odpad: V roce 2020 vyprodukoval každý Evropan 127 kg.
11.11.2022, Zdroj: Eurostat (ec.europa.eu/eurostat/web/main/home)
V roce 2020, prvním roce pandemie COVID-19, se v EU vyplýtvalo přibližně 127 kilogramů (kg) potravin na obyvatele. Domácnosti vyprodukovaly 55 % potravinového odpadu, což představuje 70 kg na obyvatele. Zbývajících 45 % tvořil odpad produkovaný směrem nahoru v potravinovém dodavatelském řetězci.
Údaje pocházejí z prvního celoevropského monitorování plýtvání potravinami , které zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Řešení plýtvání potravinami spotřebiteli zůstává výzvou jak v EU, tak na celém světě. Potravinový odpad v domácnostech představuje téměř dvojnásobek množství potravinového odpadu vznikajícího v sektorech prvovýroby a výroby potravinářských výrobků a nápojů (14 kg a 23 kg na obyvatele; 11 % a 18 %), sektorech, ve kterých existují strategie pro snižování potravinového odpadu, například s použitím vyřazených částí jako vedlejších produktů.
V restauracích a stravovacích službách připadlo 12 kg potravinového odpadu na osobu (9 %), zatímco maloobchod a ostatní způsoby distribuce potravin byly odvětvím s nejmenším množstvím potravinového odpadu (9 kg; 7 %).