EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Normy: ekologie a životní prostředí – leden 2023.
Bezpečnostní list – nové požadavky od 1.1.2023.
Dotaz: Těžba zeminy z koryta vodního toku.
Dotaz: Zařazení plastů a jejich likvidace.
Normy: ekologie a životní prostředí – leden 2023.
11.1.2023, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi
Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v lednu 2023.
NOVÉ NORMY
ČSN ISO 2537 (25 9321)
Hydrometrie – Vodoměrné vrtule s rotačním prvkem;
kat. č. 516266
ČSN ISO 3455 (25 9322)
Hydrometrie – Kalibrace měřidel rychlosti proudění vody v přímých otevřených nádržích;
kat. č. 516267
ČSN ISO 1438 (25 9331)
Hydrometrie – Měření průtoku vody v otevřených korytech pomocí tenkostěnných přelivů;
kat. č. 516289
ČSN ISO 4360 (25 9334)
Hydrometrie – Měření průtoku v otevřených korytech pomocí přelivů trojúhelníkového průřezu;
kat. č. 516416
ČSN EN 899 (75 5853)
Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě – Kyselina sírová;
kat. č. 516284
ČSN EN 476 (75 6301)
Obecné požadavky na stavební dílce kanalizačních systémů;
kat. č. 516248
ČSN ISO 18889 (83 2730)
Ochranné rukavice pro pracovníky aplikující pesticidy a pro pracovníky vstupující do prostoru ošetřeného pesticidy – Požadavky na provedení*);
kat. č. 515612
ČSN ISO 18889 (83 2730)
Ochranné rukavice pro pracovníky aplikující pesticidy a pro pracovníky vstupující do prostoru ošetřeného pesticidy – Požadavky na provedení*);
kat. č. 515612
ČSN P CEN/TS 17731 (83 6214)
Pěstební substráty – Stanovení specifických parametrů;
kat. č. 516449
ČSN EN 15216 (83 8027)
Environmentální pevné matrice – Stanovení rozpuštěných látek ve vodách a výluzích;
kat. č. 516285
OPRAVY ČSN
ČSN EN ISO 52000-1 (73 0334)
Energetická náročnost budov – Základní zásady pro soubor norem ENB – Část 1: Obecný rámec a postupy; Vydání: Listopad 2018 Oprava 1; Vydání: Leden 2023 (Oprava je vydána tiskem)
kat. č. 516448
ČSN EN ISO 52016-1 (73 0336)
Energetická náročnost budov – Potřeba energie na vytápění a chlazení, vnitřní teploty a citelné a latentní tepelné výkony – Část 1: Výpočtové postupy; Vydání: Září 2019 Oprava 1; Vydání: Leden 2023 (Oprava je vydána tiskem)
kat. č. 516447
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
ČSN EN 16247-1 (01 1505)
Energetické audity – Část 1: Obecné požadavky; EN 16247-1:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516054
ČSN EN 16247-2 (01 1505)
Energetické audity – Část 2: Budovy; EN 16247-2:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516053
ČSN EN 16247-3 (01 1505)
Energetické audity – Část 3: Procesy; EN 16247-3:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516052
ČSN EN 16247-4 (01 1505)
Energetické audity – Část 4: Doprava; EN 16247-4:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516051
ČSN EN ISO 24194 (06 0406)
Solární energie – Kolektorová pole – Kontrola výkonu; ISO 24194:2022; EN ISO 24194:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515955
ČSN EN 13203-2 (06 1430)
Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Část 2: Hodnocení spotřeby energie; EN 13203-2:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516041
ČSN EN 13203-3 (06 1430)
Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Část 3: Posouzení energetické spotřeby plynových spotřebičů s podporou sluneční energie; EN 13203-3:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516042
ČSN EN 13203-4 (06 1430)
Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Část 4: Hodnocení spotřeby elektrické energie kombinovaných zařízení pro výrobu tepla a elektrické energie (mCHP) k přípravě teplé užitkové vody a elektrické energie; EN 13203-4:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516043
ČSN EN 13203-5 (06 1430)
Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Část 5: Hodnocení spotřeby elektrické energie spotřebičů na plynná paliva kombinovaných s elektrickými tepelnými čerpadly; EN 13203-5:2022;
kat. č. 516044
ČSN EN 13203-6 (06 1430)
Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Část 6: Posouzení energetické spotřeby adsorpčních a absorpčních tepelných čerpadel; EN 13203-6:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516045
ČSN EN 13203-7 (06 1430)
Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Část 7: Posouzení spotřeby energie kombinovaných kotlů vybavených pasivním zařízením pro zpětné získávání tepla ze spalin; EN 13203-7:2022;
kat. č. 516046
ČSN EN ISO 19901-2 (45 0027)
Naftový a plynárenský průmysl – Zvláštní požadavky na příbřežní konstrukce – Část 2: Seismické konstrukční postupy a kritéria; EN ISO 19901-2:2022; ISO 19901-2:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515805
ČSN EN 1186-2 (64 7110)
Materiály a předměty určené pro styk s potravinami – Plasty – Část 2: Metody zkoušení pro stanovení celkové migrace v rostlinných olejích+); EN 1186-2:2022;
kat. č. 516001
ČSN EN 1186-3 (64 7110)
Materiály a předměty určené pro styk s potravinami – Plasty – Část 3: Metody zkoušení pro stanovení celkové migrace v odpařitelných simulantech+); EN 1186-3:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 516000
ČSN EN 15749 (65 4874)
Hnojiva – Stanovení obsahu sulfátů s použitím tří různých metod; EN 15749:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515993
ČSN P CEN/TS 17751 (65 4914)
Anorganická hnojiva – Stanovení specifických parametrů v hnojivech typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku; CEN/TS 17751:2022;
kat. č. 515645
ČSN P CEN/TS 17752 (65 4915)
Anorganická hnojiva – Stanovení specifických inhibitorů; CEN/TS 17752:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515646
ČSN P CEN/TS 17753 (65 4916)
Anorganická hnojiva – Stanovení specifických kontaminantů; CEN/TS 17753:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515647
ČSN P CEN/TS 17754 (65 4917)
Anorganická hnojiva – Stanovení specifických mikroživin; CEN/TS 17754:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515648
ČSN P CEN/TS 17755 (65 4918)
Anorganická hnojiva – Stanovení specifických parametrů; CEN/TS 17755:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515640
ČSN P CEN/TS 17756 (65 4919)
Organická hnojiva, organominerální hnojiva, anorganická hnojiva a materiály k vápnění půd – Stanovení obsahu chloridů; CEN/TS 17756:2022;
kat. č. 515641
ČSN P CEN/TS 17787 (65 4950)
Hnojivé výrobky – Stabilita chelatačních a komplexotvorných činidel; CEN/TS 17787:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515999
ČSN P CEN/TS 17788 (65 4951)
Organominerální hnojiva – Stanovení frakce komplexovaných mikroživin; CEN/TS 17788:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515994
ČSN P CEN/TS 17789-1 (65 4952)
Organominerální hnojiva – Identifikace chelatačních činidel – Část 1: Stanovení EDTA, HEEDTA a DTPA iontovou chromatografií; CEN/TS 17789-1:2022;
kat. č. 515998
ČSN P CEN/TS 17789-2 (65 4952)
Organominerální hnojiva – Identifikace chelatačních činidel – Část 2: Stanovení Fe chelatovaného [o,o] EDDHA, [o,o] EDDHMA a HBED nebo množství chelatačních činidel pomocí iontové párové chromatografie; CEN/TS 17789-2:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515997
ČSN P CEN/TS 17790 (65 4953)
Organominerální hnojiva – Stanovení obsahu chelátových mikroživin a chelátové frakce mikroživin ošetřením kationtoměničovou pryskyřicí; CEN/TS 17790:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515996
ČSN P CEN/TS 17791 (65 4954)
Anorganická hnojiva – Stanovení chelatačních a komplexotvorných činidel; CEN/TS 17791:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515995
ČSN EN 13045 (77 1004)
Obaly – Flexibilní válcové plastové tuby – Rozměry a tolerance; EN 13045:2022; Platí od 2023-02-01
kat. č. 515985
Bezpečnostní list – nové požadavky od 1.1.2023
25.1.2023, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Nařízením Komise (EU) 2020/878 se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), která stanoví požadavky na sestavení bezpečnostních listů, používaných k poskytování informací o chemických látkách a směsích v zemích EU.
S účinností od 1. ledna 2023 musejí být všechny bezpečnostní listy (nově vypracované i stávající) v souladu s výše uvedeným nařízením Komise (EU) 2020/878. Mezi nejdůležitější změny ustanovení a formátu bezpečnostního listu patří:
- zavedení specifických požadavků pro nanoformy;
- začlenění do práva EU 6. a 7. revize GHS;
- povinnost uvádět jednoznačný identifikátor složení UFI (oddíl 1.1);
- povinnost uvádět specifické požadavky pro látky a směsi s vlastnostmi endokrinních disruptorů;
- povinnost uvádět specifické koncentrační limity, multiplikační faktory a odhady akutní toxicity (oddíl 3.1 a 3.2).
Více informací naleznete v „Pokynech pro sestavení bezpečnostních listů“ vydaných agenturou ECHA.
Související článek:
Dokumenty ke stažení:
- Nařízení Komise (EU) 2020_878 [pdf, 805 kB]
- Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů [pdf, 1737 kB]
Dotaz: Sběr dešťové vody
3.11.2022, Mgr. Veronika Vytejčková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Je potřeba pro sběr dešťové vody a její následné využití pro soukromé i firemní účely zvláštní povolení nebo můžeme realizaci provést, jak budeme chtít?
Odpověď:
Ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ukládá stavebníkům povinnost zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
Požadavky na řešení problematiky srážkových vod na pozemcích stanoví, při vymezování stavebního pozemku, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, jako prováděcí předpis k platnému stavebnímu zákonu (zákon č. 183/2006 Sb.). V souvislosti se stavebními záměry na pozemcích, je příslušný vodoprávní úřad, jako dotčený správní orgán, kompetentní dávat závazná stanoviska pro stavební a územní řízení konkrétně také ke splnění povinnosti k zneškodňování srážkových vod z povolovaných staveb (§ 104 odst. 9 vodního zákona). V rozporu s tímto stanoviskem, tedy bez splnění povinnosti stavebníka řádně zneškodňovat srážkové vody z jeho budoucí stavby, nemůže být takový stavební záměr povolen (§ 5 odst. 3 vodního zákona).
Jde-li o existující stavby a zpevněné plochy je jejich vlastník povinen zneškodňovat srážkové vody z nich způsobem, který nezpůsobuje škody v jejích okolí. Zpravidla se přitom jedná o tzv. obecné nakládání s povrchovými vodami, které nevyžaduje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu, protože k němu není třeba zvláštního technického zařízení. Může se například jednat o odvedení srážkových vod ze střechy do sudu a následné využití vody k zalévání konvemi.
Odvádění srážkových vod do zařízení, vodního díla (§ 55 vodního zákona), určeného například k zasakování srážkových vod do vod podzemních nebo jejich odvádění do vod povrchových však může být, v případě, že by mohlo docházet k ovlivnění vodních poměrů v lokalitě, pokládáno za nakládání s vodami, které je možné jen na základě povolení příslušného vodoprávního úřadu [§ 8 odst. 1 písm. b), bod 5 nebo písm. a), bod 5 vodního zákona]. Stejně tak tomu může být, pokud akumulovaná srážková voda bude odčerpávána ze sudů čerpadlem a rozstřikována ve velkém množství po pozemku. V tomto případě se již nemusí jednat o výše uvedené obecné nakládání s vodami, ke kterému není povolení vodoprávního úřadu třeba.
Pro úplnost je třeba uvést, že v pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s vodami, které je možné jen s povolením vodoprávního úřadu, je kompetentní rozhodnout příslušný krajský úřad (§ 8 odst. 4 vodního zákona).
Dotaz: Těžba zeminy z koryta vodního toku
23.11.2022, Mgr. Veronika Vytejčková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Je možné těžit zeminu (kameny) z koryta vodního toku? Pokud ano, za jakých podmínek?
Odpověď:
Podle § 46 vodního zákona je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. Uvedeny zákaz se nevztahuje na případy, kdy jsou činnosti prováděny „v souladu s tímto zákonem“ (§ 46 odst. 2).
Z § 46 vodního zákona vyplývá, že vytěžování zeminy z koryt vodních toků je obecně zakázáno. Tento zákaz neplatí pouze v případech, kdy je inkriminovaná činnost prováděna v souladu s vodním zákonem. Tak tomu bude zejména tehdy, bude-li činnost předmětem povolení vodoprávního úřadu vydaného formou správního rozhodnutí ve vodoprávním řízení [§ 14 odst. 1 písm. b)]. Povolení nemusí mít podle § 14 odst. 2 vodního zákona správce vodního toku při činnostech souvisejících s jejich správou, tedy například při odstraňování povodňových škod vzniklých v korytech vodních toků při povodni [§ 83 písm. m)], při provádění úprav koryta vodního toku, které byly na základě územního rozhodnutí o umístění stavby povoleny příslušným vodoprávním úřadem (§ 15), při realizaci vodohospodářských úprav na ohlášení (§ 15a) nebo případně při jiných činnostech souvisejících se správou vodních toků a vyplývajících z jeho povinností správce (zejm. § 47 odst. 2 nebo odst. 4). Tím se pozice správce vodního toku liší od pozice jiných fyzických a právnických osob, které by tutéž činnost mohly provádět jen na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu [§ 14 odst. 1 písm. b), odst. 2 a contrario vodního zákona]. Nicméně i v případě, že správce vodního toku může určitou činnost provádět zcela bez rozhodnutí či souhlasu vydávaných na základě vodního zákona, neznamená to, že by nemusel disponovat rozhodnutím vyžadovaným na základě jiného zákona, pokud by prováděním dané činnosti zasahoval do zájmů tímto zákonem chráněných. Proto, může-li v souvislosti s pracemi v korytě vodního toku dojít k potenciálnímu zásahu do vývoje některých zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, musí si i správce vodního toku opatřit rozhodnutí o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“). Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 17. 4. 2019, č. j. 4 As 23/2019 – 38, „povinnost získat výjimku podle § 56 ZOPK má i instituce vykonávající státní správu, pokud by v rámci výkonu státní správy mohlo dojít k ohrožení zvláštně chráněných rostlin nebo živočichů, a to i v případě, kdy tato instituce vydává tuto výjimku pro svoji vlastní činnost.“ Tím spíš bude mít tuto povinnost správce vodního toku, který nevykonává státní správu, ale který vykonává jiné činnosti uložené vodním zákonem, mezi které patří i údržba koryt vodních toků [§ 47 odst. 2 písm. d)], při které v konkrétních případech může docházet k ohrožení zvláštně chráněných rostlin nebo živočichů.
Podle § 125a odst. 1 písm. o) vodního zákona platí, že „právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz podle § 46 odst. 1.“ [pro fyzické osoby je obdobný přestupek zakotven v § 116 odst. 1 písm. n)]. Je třeba zdůraznit, že znakem skutkové podstaty tohoto přestupku není absence souhlasu orgánu ochrany přírody, nýbrž konání činností vymezených v § 46 odst. 1 vodního zákona, jež se týkají samotné úpravy koryt vodních toků. Absence citovaného souhlasu vydávaného podle ZOPK lze nicméně podřadit pod skutkovou podstatu přestupku uvedenou v § 88 odst. 2 písm. n) ZOPK. V konkrétním případě by se tak mohlo jednat o jednočinný souběh a trest by byl uložen ve dvou správních řízeních. Jeden orgán by vedl řízení o uložení pokuty za porušení ZOPK, druhý orgán by vedl řízení o uložení pokuty za porušení vodního zákona. Jednáním by totiž došlo k ohrožení rozdílných zájmů, které jsou stanoveny rozdílnými právními předpisy.
Dotaz: Zařazení plastů a jejich likvidace
10.1.2023, Ing. Petr Šulc, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Prosím o radu ohledně materiálového složení obalů a jejich správné likvidaci.
Obal je z materiálu CPE (chlorovaný polyethylen) – lze mu přiřadit značku dle Rozhodnutí č. 97/129/ES (např. ostatní, 7)? Takže by měl být vyhozen do žluté popelnice na plast?
Druhý obal je z materiálu EPE (pěnový polyethylen) – lze mu přiřadit značku dle Rozhodnutí č. 97/129/ES (např. ostatní, 7)? Takže by měl být vyhozen do žluté popelnice na plast?
Odpověď:
povinnost značení je stanovena zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech, v platném znění. Konkrétně se jedná o ustanovení § 6:
Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal, označí na tomto obalu materiál, ze kterého je obal vyroben, je povinna provést toto značení v souladu s právem Evropské unie 9c).
9c) Přílohy č. I až VII rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Související poznámka 9c) odkazuje na způsob značení stanovený rozhodnutím Komise 97/129/ES. V příloze tohoto rozhodnutí jsou tabulky, dle kterých se obaly zařazují dle charakteru použitého obalového materiálu (materiálů) a určují, na které materiály se tento identifikační systém vztahuje.
V příloze I. je uvedeno šest konkrétních druhů materiálů obalů a číselné kódy jejich označování:
Polyethylen-tereftalát PET 1
Polyethylen vysokohustotní HDPE 2
Polyvinylchlorid PVC 3
Polyethylen nízkohustotní LDPE 4
Polypropylen PP 5
Polystyren PS 6
Chlorovaný polyethylen patří do skupiny termoplastů a je vyráběn chlorací polyethylenu s vysokou hustotou. Obsah chloru se pohybuje v rozmezí 25 -70 % hmotnosti. Proto zařazení ve smyslu přílohy nařízení komise je možné v příloze I bod 7 ostatní plasty.
Pěnový polyethylen je vyroben z expandovaného polyethylenu s uzavřenou buněčnou strukturou. Jako vstup pro výrobu se užívá jak granulát LDPE i HDPE. Pro správné značení obalu je nutné znát výrobní materiál a podle toho jej označit jako HDPE skupina 2 nebo LDPE skupina 4.
V obou případech je plastový obal zařazen jako 15 01 02 Plastové obaly (pokud je původcem odpadu podnikatelský subjekt) nebo 20 01 39 Plasty (v případě, že se jedná o odpad od obyvatel či obdobný živnostenský odpad).