EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Normy: ekologie a životní prostředí – únor 2023.
Informace k ohlašování do IRZ za ohlašovací rok 2022.
Přeprava kalů podle nové právní úpravy od 1.1.2023.
Začal platit zákaz lovu na mokřadech olověnými broky.
Normy: ekologie a životní prostředí – únor 2023.
13.2.2023, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi
Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v únoru 2023.
ČSN 36 0459
Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení; Vydání: Únor 2023
kat. č. 516634
ČSN EN IEC 62108 ed. 3 (36 4632)
Koncentrátor fotovoltaických (CPV) modulů a sestav – Posouzení způsobilosti konstrukce a schválení typu*); (idt IEC 62108:2022);
kat. č. 515759
ČSN EN 16933-1 (75 6109)
Odvodňovací a stokové systémy vně budov – Navrhování – Část 1: Zásady návrhu;
kat. č. 516459
ČSN EN ISO 5667-1 (75 7051)
Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků; (idt ISO 5667-1:2020);
kat. č. 516471
ČSN EN ISO 5667-1 (75 7051)
Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků; (idt ISO 5667-1:2020);
kat. č. 516471
ČSN P CEN/TS 17732 (83 6212)
Pomocné půdní látky a pěstební substráty – Terminologie;
kat. č. 516237
ČSN P CEN/TS 17730 (83 6215)
Vlastnosti kompostu a digestátu při použití v hnojivých výrobcích;
kat. č. 516460
ČSN P CEN/TS 17729 (83 6216)
Pomocné půdní látky – Stanovení specifických parametrů;
kat. č. 516462
ČSN P CEN/TS 17728 (83 6217)
Organické pomocné půdní látky – Stanovení specifických parametrů;
kat. č. 516461
ČSN EN 13451-3 (94 0915)
Vybavení plaveckých bazénů – Část 3: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro vtoky a odtoky vody a bublinkové a vodní atrakce instalované v bazénech pro veřejné užívání;
kat. č. 516464
ČSN ISO 26906 (25 9360)
Hydrometrie – Rybí přechody na objektech pro měření průtoku;
kat. č. 516474
ČSN EN ISO 8099-2 (32 5532)
Malá plavidla – Odpadní soustavy – Část 2: Úprava odpadních vod; (idt ISO 8099-2:2020);
kat. č. 516413
ČSN EN IEC 60335-2-62 ed. 3 (36 1050)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-62: Zvláštní požadavky na elektrické mycí dřezy pro komerční účely; (idt IEC 60335-2-62:2019);
kat. č. 516399
ČSN 57 0192
Stanovení cukrů v medu pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC);
kat. č. 516625
ZRUŠENÉ ČSN
ČSN P CEN ISO/TS 27687 (01 2011)
Nanotechnologie – Termíny a definice nanoobjektů – Nanočástice, nanovlákno a nanodeska; Vydání: Březen 2011; Zrušena k 2023-03-01
ČSN P ISO/TS 13434 (80 6197)
Geosyntetika – Pokyny pro hodnocení odolnosti; Vydání: Srpen 2010; Zrušena k 2023-03-01
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
ČSN EN ISO 29461-2 (12 5005)
Filtrační systémy pro nasávání vzduchu u rotačních strojů – Zkušební metody – Část 2: Zkouška životnosti filtračního prvku v mlžném prostředí a při mrholení; EN ISO 29461-2:2022; ISO 29461-2:2022; Platí od 2023-03-01
kat. č. 516209
ČSN EN ISO 29462 (12 5006)
Provozní zkoušení odlučivosti a tlakové ztráty filtračních zařízení a systémů pro běžné větrání v místě provozu; EN ISO 29462:2022; ISO 29462:2022;
kat. č. 516206
ČSN EN ISO 16890-2 (12 5009)
Vzduchové filtry pro všeobecné větrání – Část 2: Měření účinnosti odlučování částic a odporu proti proudění vzduchu; EN ISO 16890-2:2022; ISO 16890-2:2022;
kat. č. 516208
ČSN EN ISO 16890-4 (12 5009)
Vzduchové filtry pro všeobecné větrání – Část 4: Metoda určující stanovení minimální zkušební účinnosti odlučování částic; EN ISO 16890-4:2022; ISO 16890-4:2022; Platí od 2023-03-01
kat. č. 516207
ČSN EN 13141-8 (12 7131)
Větrání budov – Zkoušení výkonu součástí/výrobků pro větrání obytných budov – Část 8: Zkoušení výkonu přívodních a odsávacích větracích jednotek bez vzduchovodů (včetně zpětného získávání tepla); EN 13141-8:2022;
kat. č. 516205
ČSN EN ISO 772 (25 9300)
Hydrometrická měření – Terminologie; EN ISO 772:2022; ISO 772:2022; Platí od 2023-03-01
kat. č. 516031
ČSN EN ISO 10101-1 (38 5576)
Zemní plyn – Stanovení vody metodou Karl Fischera – Část 1: Obecné požadavky; EN ISO 10101-1:2022; ISO 10101-1:2022; Platí od 2023-03-01
kat. č. 516224
ČSN EN ISO 10101-2 (38 5576)
Zemní plyn – Stanovení vody metodou Karl Fischera – Část 2: Objemová metoda; EN ISO 10101-2:2022; ISO 10101-2:2022; Platí od 2023-03-01
kat. č. 516181
ČSN EN ISO 5270 (50 0221)
Vlákniny – Laboratorní archy – Stanovení fyzikálních vlastností; EN ISO 5270:2022; ISO 5270:2022; Platí od 2023-03-01
kat. č. 516177
ČSN P CEN/TS 17830 (50 0426)
Papír a lepenka – Návod k použití termínu 2.2 „Zakázané materiály“ uvedeného v normě EN 643:2014; CEN/TS 17830:2022; Platí od 2023-03-01
kat. č. 516178
ČSN EN 13922+A1 (69 9032)
Nádrže pro přepravu nebezpečného zboží – Obslužné vybavení nádrží – Systémy pro zabránění přeplnění kapalnými palivy; EN 13922:2020+A1:2022;
kat. č. 516166
ČSN EN 17665 (77 1044)
Obaly – Zkušební metody a požadavky na prokázání, že plastové uzávěry a víčka zůstávají připevněny k nádobám na nápoje; EN 17665:2022;
kat. č. 516139
ČSN EN ISO 15750-3 (77 1060)
Obaly – Ocelové sudy – Část 3: Systémy vkládaných přírubových uzávěrů; EN ISO 15750-3:2022; ISO 15750-3:2022;
kat. č. 516140
ČSN EN ISO 23611-4 (83 6430)
Kvalita půdy – Odběr vzorků půdních bezobratlých – Část 4: Odběr vzorků, extrakce a identifikace půdních hlístic; EN ISO 23611-4:2022; ISO 23611-4:2022; Platí od 2023-03-01 Jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN ISO 23611-4 (83 6430) Kvalita půdy – Odběr vzorků půdních bezobratlých – Část 4: Odběr vzorků, extrakce a identifikace půdních hlístic; Vyhlášena: Leden 2012
kat. č. 516137
ČSN ETSI EN 300 019-2-0 V2.2.1 (87 2001)
Environmentální inženýrství (EE) – Environmentální podmínky a environmentální zkoušky na telekomunikační zařízení – Část 2: Specifikace environmentálních zkoušek – Podčást 0: Úvod; ETSI EN 300 019-2-0 V2.2.1:2022;
kat. č. 516127
Informace k ohlašování do IRZ za ohlašovací rok 2022.
23.1.2023, Zdroj: IRZ (www.irz.cz)
V sekci Ohlašování byla zveřejněna nová položka s informacemi, které se vztahují k ohlašovacímu roku 2022. Především upozorňujeme ohlašovatele na povinnost ohlašovat některé nové povinné položky v únicích do ovzduší, vody a půdy a v přenosech v odpadech. Dále byl ohlašovací formulář upraven pro možnost zadání vybraných nepovinných údajů.
V této souvislosti zejména upozorňujeme na nově přidanou část Novinky v ohlašovacím formuláři (ISPOP) a CRŽP, která se stručně věnuje výčtu změn ve formuláři a v CRŽP. Podrobné informace k samotnému ohlašování lze tradičně dohledat na webových stránkách ISPOP a CRŽP.
V případě dotazů k problematice IRZ se primárně obracejte na službu EnviHELP, která je k dispozici zde (odkaz „Zaslat dotaz“ vpravo nahoře). Za účelem řešení technických a jiných problémů spjatých se samotným procesem ohlašování prostřednictvím ISPOP je k dispozici i tradiční telefonická podpora zajišťovaná Českou informační agenturou životního prostředí.
Související dokument:
Novela nařízení vlády k ohlašování do IRZ
Dotaz: Přeprava kalů podle nové právní úpravy od 1.1.2023.
8.2.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jak je to s přepravou kalů? Podle zákona o odpadech a původního znění vyhlášky 273/2021 Sb. se s nimi od 1.1.2023 mělo nakládat při dopravě jako s nebezpečným odpadem a hlásit v systému SEPNO. Jak je to nyní po novele vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady?
Odpověď:
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, v platném znění, v § 67 odst. 2 stanoví, že kal, který nebyl upraven, se zařazuje jako ostatní odpad. S neupraveným kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika, která představuje. Osoby zúčastněné na přepravě neupraveného kalu musí splnit povinnosti podle § 78 a 79, jako kdyby se jednalo o nebezpečný odpad. Každý, kdo nakládá s kalem, musí zajistit, aby byl kal označen způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí označení kalu musí být vždy údaj o tom, zda se jedná o upravený kal či nikoliv, a v případě upraveného kalu podrobnosti o provedení úpravy kalů.
Na toto ustanovení navazovalo přechodné ustanovení vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v § 81 odst. 6. To stanovilo, že technologie úpravy kalů v čistírnách odpadních vod a zařízeních na úpravu kalů, které produkují upravené kaly a které splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedené v příloze č. 28 k vyhlášce nebo v tabulce č. 7.1 nebo 7.2 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, se do 31. prosince 2022 považují za ověřené z hlediska účinnosti hygienizace.
Tím byla vyloučena v přechodném období povinnost ohlašování přepravy kalů do SEPNO. Toto přechodné ustanovení nebylo vyhláškou č. 445/2022 Sb. prodlouženo a nahrazuje ho nová úprava v § 57 vyhlášky, konkrétně se jedná o odstavec 4.
- 57 v odstavci 4 stanoví, že technologie úpravy kalů, které produkují kaly splňující mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I nebo II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce, se považují za ověřené. To znamená, že všechny technologie, které produkují kaly kategorie I nebo kategorie II se považují za ověřené tak, aby mohly vůbec kaly upravovat, a to s ohledem na požadavek § 67 odst. 3 zákona o odpadech. Přitom se předpoklad ověření ověřené technologií z hlediska účinnosti hygienizace nastavuje na dobu neurčitou.
Rozdílný je přístup k technologiím, které splňují podmínky přechodného ustanovení v § 81 odst. 4 vyhlášky. Toto přechodné ustanovení není oproti § 81 odst. 6 vyhlášky časově omezeno. K těmto technologiím návrh novely vyhlášky přistupuje jako k technologiím, které v minulosti prošly nebo v budoucnosti projdou procesem ověření podle nového § 57 odst. 1 až 3 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.
Ověření kalů mikrobiologickou analýzou se, pro ověřené technologie ve smyslu § 57 odst. 1 až 3 vyhlášky a pro technologii, která se považuje za ověřenou ve smyslu § 57 odst. 4 vyhlášky, provádí pouze dvakrát za rok. To vyplývá z přílohy č. 39 vyhlášky (doplněný text pod tabulkou, která stanovuje minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok).
Závěr:
Ustanovením § 57 odst. 4 bylo nahrazeno přechodné období stanovené v § 81 odst. 6, které pominulo k 31.12.2022 a které všechny kaly považovalo za upravené a tedy neohlašované do SEPNO. To platí i nadále, ale již na základě § 57 odst. 4 vyhlášky. Proto se tak ani po 1.1.2023 přeprava kalů, neohlašuje v SEPNO. Ustanovení § 57 odst. 4 není časově omezeno.
Změna spočívá pouze ve způsobu, podle kterého se stanoví ověření plnění mikrobiologických kritérií těchto kalů. Od 1.1.2023 pouze splněním kritérií dle tabulky č. 38.1. přílohy č. 38 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Posuzování dle vyhlášky č. 437/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, již od 1. 1. 2023 není možné s ohledem na konec přechodného ustanovení § 81 odst. 6.
Související videozáznam:
Integrovaný registr znečišťování od A do Z
Začal platit zákaz lovu na mokřadech olověnými broky.
15.2.2023, Zdroj: ČTK
Myslivci ode dneška nesmějí při lovu na mokřadech používat olověné broky. Vyplývá to z nařízení EU. V tiskové zprávě to uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO), která se mimo jiné věnuje ochraně ptáků. Uvedla, že na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně uhyne podle odhadů milion ptáků, což je sedm procent všech zimujících ptáků. Otráví se poté, co broky snědí při sběru potravy.
Podle ornitologické společnosti se již podařilo zdokumentovat vliv otravy u 40 druhů vodních ptáků a 24 suchozemských druhů. Ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek uvedl, že myslivci každoročně vystřílí do mokřadů až pět tisíc tun olověných broků. „Velká část z nich ale mine cíl a dopadne do krajiny. Hrabaví ptáci, jako koroptve nebo bažanti, je mohou spolykat místo kamínků, které potřebují ke správnému trávení, vodní ptáci je většinou spolknou při sběru potravy ze dna,“ doplnil. Uvedl také, že zhruba tři miliony ptáků mají kvůli otravě zdravotní problémy.
Podle ČSO k zákazu používání olověných broků v EU vedla nedostatečná regulace na úrovni členských států a odpor mysliveckých organizací. Vermouzek poznamenal, že zákaz používání olověných broků k lovu pernaté zvěře obsahuje myslivecký zákon z roku 2001, platnost tohoto ustanovení ale byla původně odložena o deset let.
To podle něj vedlo k tomu, že se prosadila změna, která omezila používání broků jen na mokřadech a v praxi zákaz vůbec nefungoval. Uvedl, že nařízení EU jasně definovalo mokřady a omezení platí i například na rybnících, přehradách nebo u řek. Platí také ve stometrovém ochranném pásmu kolem nich a nařízení i přímo zakazuje myslivcům olověné broky mít v těchto místech u sebe.
ČSO upozorňuje na to, že zákaz sníží sekundární otravy dravců a mrchožravců, kteří se otravují pozřením kořisti zastřelené olověnými broky.