EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
ECHA poskytuje poradenství k novým třídám nebezpečnosti látek a směsí.
Průmyslové firmy začínají pro vytápění volit propanová tepelná čerpadla. Po Německu lze tento trend očekávat i v Česku.
20.4.2023, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)
Radikální snížení emisí, jednoduchá modernizace či vyšší účinnost. To jsou jedny z hlavních důvodů, proč průmyslové firmy začínají pro vytápění svých hal častěji volit propanová tepelná čerpadla. Trend je zatím patrný zejména v Německu, a to u velkých nadnárodních společností, které mají vysoké ekologické cíle nebo se připravují na reportování ESG. Vzhledem k četnému provázání firem s Českem lze proto vzestup propanových tepelných čerpadel čekat i v tuzemském průmyslu.
Zatímco doposud se objevovaly zejména v rodinných domech, v nejbližších letech lze očekávat jejich rozmach i v segmentu průmyslového vytápění. Tepelná čerpadla využívající jako chladivo propan totiž pro firmy představují jedno z řešení, jak nejen modernizovat zastaralé systémy vytápění, ale zároveň plnit i vytyčené a zpřísňující se environmentální cíle. První signály lze již pozorovat u západních sousedů.
„V posledních měsících sledujeme zvýšenou poptávku po propanových tepelných čerpadlech zejména u firem na německém trhu. Tyto společnosti často dostávají doporučení od mateřských firem, aby snižovaly své emise, například kvůli ESG reportingu. Trendu nahrává také německá dotační politika. Vzhledem k blízkosti Česka a Německa přitom očekáváme, že podobný trend nastane zanedlouho i u průmyslových podniků v Česku, které jsou s těmi na západě úzce spojené,“ říká Radek Vašíček, obchodní manažer společnosti Schwank CZ, české pobočky celoevropského lídra v odvětví průmyslového vytápění a chlazení.
Přírodní propanové chladivo je u tohoto typu tepelných čerpadel alternativou k zatím hojně rozšířeným F-plynům, jejichž používání se Evropská unie aktuálně snaží výrazně utlumit a do budoucna pak omezit úplně. „Propan má hodnotu potenciálu globálního oteplování (GWP) pouze 3, což je výrazně méně než u běžně používaných chladiv na bázi F-plynů. Například u chladiva R-32 je hodnota GWP 675,“ doplnil Vašíček. Tento údaj začíná podle něj nabývat na důležitosti zejména v případech, kdy chladivo začne z tepelného čerpadla unikat. Zatímco v případě F-plynů jde co do environmentálního dopadu o problematické látky, propan je běžný plyn vyskytující se v přírodě.
Úspora až 50 % nákladů na vytápění
Dalším klíčovým důvodem, proč se průmyslové podniky začínají z hlediska vytápění více zaměřovat na propanová tepelná čerpadla, je i jejich kompatibilita se stávajícími otopnými systémy. Mohou totiž velmi dobře nahradit starší plynové zdroje, aniž by bylo nutné otopný systém výrazněji modernizovat.
„Pokud chce průmyslový podnik nahradit starý plynový kotel, je propanové tepelné čerpadlo ideální. Oproti čerpadlům s F-plyny mají ta propanová vyšší účinnost a i při velmi nízkých teplotách kolem mínus 12 stupňů Celsia jsou schopny vyrobit výstupní topnou vodu o teplotě 62 stupňů. Firmy tak ve finále mohou dosáhnout úspor až 50 procent na nákladech na vytápění, aniž by musely investovat do rozsáhlých modernizací,“ vysvětlil Radek Vašíček s tím, že v takových případech může být topná soustava dimenzována na vyšší teplotní spád, než jaký zvládají tepelná čerpadla s chladivy na bázi F-plynů.
Podobně jako klasická tepelná čerpadla mohou i ta propanová fungovat reverzibilně. Využití tak najdou i pro chlazení výrobních technologií či samotných vnitřních prostor v horkých letních měsících. „Při náhradě staré technologie plynových kotlů tepelným čerpadlem jde o velký benefit, zejména v souvislosti s velmi nízkou nezaměstnaností v Česku, a tím i rostoucími nároky zaměstnanců na komfortní pracovní prostředí. Kdo ho pracovníkům nezajistí, může se do budoucna potýkat s personální nouzí,“ doplnil Radek Vašíček.
Ačkoliv lze podle něj očekávat postupný přechod průmyslových podniků právě na propanová tepelná čerpadla, cenu tohoto chladiva to i přes rostoucí zájem ovlivní jen těžko. „Tím, že jde o vedlejší produkt těžby plynu a v přírodě je ho dostatek, nehrozí takové cenové výkyvy jako u jiných alternativ chlazení, pokud o ně rapidně vzroste zájem,“ uzavřel obchodní manažer společnosti Schwank CZ.
ECHA poskytuje poradenství k novým třídám nebezpečnosti látek a směsí.
8.5.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nařízení, které zavádí tři nové třídy nebezpečnosti pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí vstoupilo v platnost 20. dubna 2023. ECHA zveřejnila informace o datech podání žádostí a souvisejících pokynech (zveřejněno ECHA 20. 4. 2023).
Evropská komise aktualizovala nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP) o následující třídy nebezpečnosti:
- endokrinnní disruptory (ED) pro lidské zdraví nebo životní prostředí;
- perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT); vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB);
- perzistentní, mobilní a toxické (PMT); vysoce perzistentní a vysoce mobilní (vPvM).
Společnosti a orgány členských států mohou používat aktuální pokyny k identifikaci endokrinních disruptorů a posouzení PBT (perzistence, bioakumulace a toxicita) dokud nebudou aktualizovány Pokyny k uplatňování kritérií podle nařízení CLP. Předpokládá se, že budou připraveny v roce 2024.
Na jaře 2024 budou nové třídy nebezpečnosti zahrnuty do IT nástroje IUCLID a od této doby mohou společnosti sdělovat informace týkající se nových tříd nebezpečnosti v rámci svých oznámení do seznamu klasifikací a označení, registračních dokumentací a dokumentací pro výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy (PPORD), ale také v podáních podle nařízení o biocidech i v oznámeních toxikologickým střediskům.
Po uplynutí přechodných období bude povinnost uvádět, zda je látka klasifikovaná v některé z nových tříd nebezpečnosti.
Na internetových stránkách agentury ECHA jsou k dispozici informace o přechodných obdobích a datech, kdy se nařízení začne vztahovat na různé látky a směsi
Další informace:
Evropská komise:
- Udržitelné chemické látky: V platnost vstupují nová pravidla pro identifikaci endokrinních disruptorů a chemických látek s dlouhou životností
- Otázky a odpovědi: revize nařízení CLP
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/707