3x aktuálně životní prostředí v praxi měst.  

Na prevenci proti suchu plánuje ministerstvo zemědělství dávat téměř 16 miliard korun ročně.  

Toxický dechloran plus bude v Česku zakázán nejspíše na podzim příštího roku.  

3x aktuálně životní prostředí v praxi měst.

12.5.2023, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)

• Vláda schválila lepší ochranu vod, zpřísnila ohlašovací práh pro kyanidy
• MŽP představilo teze k povinnému zálohování nápojových plastových lahví a plechovek
• Sázíme budoucnost: Granty do 150 000 Kč

Vláda schválila lepší ochranu vod, zpřísnila ohlašovací práh pro kyanidy. MŽP představilo teze k povinnému zálohování nápojových plastových lahví a plechovek. Výzva Nadace Partnerství na podzimní výsadby stromů pro fyzické i právnické osoby.

Vláda schválila lepší ochranu vod, zpřísnila ohlašovací práh pro kyanidy

Novela vládního nařízení zpřísňuje prahové hodnoty pro ohlašování do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) u kyanidů v odpadech o jeden řád – z nynějších 500 kg na 50 kg za rok. Přísnější právní úprava zlepší povědomí o výskytu kyanidů ve výrobních procesech daných provozů a ve svém důsledku by tak měla pozitivně ovlivnit kvalitu vody v českých řekách.

První ohlašování kyanidů podle nového nařízení proběhne již v roce 2024 – tj. půjde o ohlašovaní za rok 2023. První ohlašování za vybrané látky ze skupiny PFAS se bude vztahovat na rok 2024, tedy k samotnému ohlašování dojde v následujícím roce 2025.

U kyanidů MŽP předpokládá nárůst počtu ohlašovatelů mezi 10 až 15 (za ohlašovací rok 2021 byly kyanidy ohlášeny celkem devatenáctkrát v únicích do vody a v přenosech v odpadech a odpadních vodách).

U dvaceti vybraných látek ze skupiny PFAS (per- a polyfluoroalkylované látky) stanovuje novelizované nařízení ohlašovací práh na úrovni 0,05 kilogramu za rok v celkovém množství. Využívají se typicky pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin nebo kuchyňského nádobí, ale také třeba u sportovního oblečení. Nejznámější je použití v teflonu a gore-texu.

U látek ze skupiny PFAS se v prvním roce dotkne povinnost hlášení řádově desítek provozovatelů. Dotčené průmyslové podniky totiž budou muset prověřit, zda se daná látka v jejich provozu nevyskytuje. V dalším období se podle odhadů MŽP ohlašování látek ze skupiny PFAS ustálí na jednotkách až desítkách ohlašovatelů.

Novelizované nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do IRZ, připravilo MŽP na základě studií Univerzity Pardubice a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

MŽP představilo teze k povinnému zálohování nápojových plastových lahví a plechovek

Ministerstvo životního prostředí představilo teze legislativní úpravy budoucího řešení zálohového systému na vybrané jednorázové nápojové obaly – PET lahve a plechovky. Díky němu by se k recyklaci mělo dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech a obcích i volné krajiny.

Ministerstvo životního připraví návrh změny zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025.

Zálohy by se měly týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholických nápojů do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 % alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.

Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vracení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, zároveň takové místo musí nabízet všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dohromady by mělo jít o přibližně 11 tisíc sběrných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.

Fungování celého systému bude zajišťovat jeden centrální operátor. Ten bude fungovat na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců, podobně jako při zpětném odběru pneumatik nebo vysloužilé elektroniky. Členy tohoto systému se stanou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % obalů podléhajících zálohování. Operátor požádá o autorizaci, kterou uděluje MŽP na předem vymezenou dobu. Ministerstvo také bude kontrolovat jeho činnost.

Prioritou pro MŽP je předcházení vzniku všech odpadů, tedy i jednorázových nápojových obalů. Tomu odpovídá také Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040 (Cirkulární Česko 2040).

Z MŽP putuje dlouhodobě významná finanční podpora na rozvoj odpadového a oběhového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednou z prioritních oblastí je právě podpora materiálové recyklace odpadů. V období 2014-2020 podpořil program projekty materiálové recyklace plastových odpadů za téměř 433 mil. Kč, o celkové kapacitě více než 93 tis. tun/rok.

V novém programovém období OPŽP 2021–2027 je na investice do odpadového a oběhového hospodářství vyčleněno celkem 7,1 mld. Kč.

Jednou z priorit je podpora vysoce kvalitního třídění a dotřiďování a materiálová recyklace odpadů.

MŽP rovněž podporuje rozvoj odpadové infrastruktury, což opět přispívá k vyšší poptávce po produktech z recyklovaných materiálů a zároveň k využití plastového odpadu. Například 24. výzva „Prevence vzniku odpadů“ bonifikuje vyšší mírou dotační podpory projektové žádosti na pořízení kompostérů vyrobených z recyklovaného materiálu.

K podpoře přechodu na principy oběhového hospodářství přispívá rovněž Operační program Spravedlivá transformace (OPST 2021-2027), který se zaměřuje na podporu inovativních projektů oběhového hospodářství v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

Základní východiska právní úpravy

• Nastavení povinných ambiciózních cílů sběru zálohovaných nápojových obalů
• Systém umožní pouze minimální výjimky
• Zálohované obaly budou jasně identifikovatelné a označené
• Místa odebírající zálohované obaly budou jasně určitelná
• Spotřebitelé mají jasné a srozumitelné informace k zálohovaným obalům
• Transparentní a nediskriminační systém zálohování
• Transparentní výběr operátora systému
• Operátor systému bude jen jeden
• Systém umožňuje rovný přístup a spravedlivé podmínky všem hospodářským subjektům, které se chtějí stát jeho součástí, za předpokladu, že uvádějí na trh obaly, které patří do typu nebo kategorie obalů zahrnutých do systému
• Stanoveny budou dostatečné požadavky na finanční způsobilost operátora systému
• Operátor systému poskytuje všem zapojeným subjektům a státní správě veškeré potřebné informace a pravidelně reportuje požadované údaje
• Neplnění povinností bude sankcionováno. Výše sankcí bude odrazující

Prezentace z tiskové konference (PDF, 4 MB)

Další informace najdete na stránce Zálohování.

Shrnutí zálohovacího systému v letáku (pdf)

Sázíme budoucnost: Granty do 150 000 Kč

Výzva na podzimní výsadby stromů pro fyzické i právnické osoby. Celkem rozdělíme 5 milionů korun.

KOMPLETNÍ ZNĚNÍ VÝZVY

Sázíme budoucnost: Granty do 150 000 Kč

O finanční podporu mohou žádat všechny subjekty s prokazatelným vztahem k místu realizace projektu, s výjimkou politických stran a hnutí. V rámci výzev Sázíme budoucnost: granty do 150 000 Kč (podzim 2022, jaro 2023 a podzim 2023) může stejný žadatel podat maximálně jednu žádost v rámci jednoho katastrálního území.

Způsobilé výdaje:

• Výdaje na pořízení nezbytného materiálu přímo souvisejícího s výsadbou, ochranou, ošetřením a péčí o stromy.
• Výdaje na zajištění zálivky.
• Výdaje na publicitu projektu.

Harmonogram:

• do 31. 7. 2023 (23:59 h) příjem žádostí
• do 15. 9. 2023 zveřejnění výsledků hodnocení žádostí
• od 1. 10. do 17. 12. 2023 realizace výsadeb

Žádost se zadává výhradně elektronicky přímo do formuláře na webových stránkách www.nap.grantys.cz, kde si žadatel zvolí grantovou výzvu Sázíme budoucnost: granty do 150 000 Kč

.

STÁHNĚTE SI KOMPLETNÍ ZNĚNÍ VÝZVY

---

Na prevenci proti suchu plánuje ministerstvo zemědělství dávat téměř 16 miliard korun ročně.

17.5.2023, Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství má hotový komplexní plán proti suchu na příští léta, na prevenci bude dávat téměř 16 miliard korun ročně.

Zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. To jsou hlavní cíle Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027 Ministerstva zemědělství (MZe). Materiál vypracovaný ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) dnes schválila vláda.

„Koncepce ochrany před následky sucha je zásadní materiál, ve kterém popisujeme, jakým způsobem se dlouhodobě chystáme zmírňovat dopady klimatické změny. Vycházíme při tom z nejmodernějších poznatků a inspirujeme se také zkušenostmi z realizace opatření v uplynulých letech. Musíme být včas připraveni na budoucí výskyt sucha, nerovnoměrných srážek a nárůst teploty vzduchu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

„Adaptovat se potřebujeme o to více a rychleji, protože z aktuálního vyhodnocení hydrologické situace a v Koncepci modelovaných scénářů lze očekávat nárůst teploty vzduchu o více než dva stupně Celsia ještě před rokem 2040. Nutnost realizace adaptačních opatření, zejména efektivních opatření k zajištění vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zabezpečení energetických zdrojů a současně i k zadržení a posílení vody v krajině pro krajinné ekosystémy i zemědělskou produkci, je o to naléhavější,“ uvedl za spolugestora Koncepce ochrany před následky sucha ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Prevence proti suchu zahrnuje různé stavby a postupy, které se vzájemně doplňují. MZe tak chce v příštích letech podporovat výstavbu a rekonstrukce rybníků, vodovodů a kanalizací, pozemkové úpravy, které vracejí vodu do krajiny, a propojování vodárenských soustav, aby bylo možné v případě sucha přivést vodu do postižených míst.

„Cílem všech opatření je zajistit dostatek pitné vody pro obyvatelstvo, zadržovat vodu v krajině, posilovat vodní zdroje a zajistit i dostatek vodních zdrojů pro dobrý stav životního prostředí a zároveň pro zemědělskou produkci,“ řekl ministr Nekula.

Na vybudování opatření každý rok MZe vynaloží téměř 16 miliard korun, z toho 40 % z národního rozpočtu a 60 % z fondů Evropské unie. Pro opatření v gesci MŽP bude potřeba ročně zhruba 9 miliard korun.

„Pro příklad, jen na potřebnou revitalizaci vodních toků počítáme s jednou miliardou korun z aktuálního Operačního programu Životní prostředí. Dotací na celou mozaiku opatření proti suchu připravujeme celou řadu, právě teď nám až do konce listopadu běží více než třicetimilionová výzva pro majitele nebo nájemce malých vodních nádrží na jejich dílčí opravy. Dobře víme, že čím více tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Kromě toho obcím a krajům také právě teď nabízíme finance ve výši přes 18 milionů korun na zpracování studií k posouzení potenciálu zadržování vody v krajině a návrhy konkrétních opatření,“ vysvětlil ministr Hladík.

K tomu ještě přibydou vlastní prostředky investorů (např. obcí nebo podniků povodí), jejichž podíl se pohybuje obvykle v rozmezí 20-50 %, ale pro některá opatření zaměřená na ochranu přírody může být dotace až 100 %.

Materiál navazuje na koncepci pro období 2017-2022, jejíž cíle se podařilo naplnit. V těchto letech bylo na prevenci proti suchu v gesci MZe každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun, a v gesci MŽP 2,7 miliardy. Bylo vybudováno 686 kilometrů vodovodních sítí, 34 úpraven pitné vody a zafinancováno 63 projektů propojení vodárenských soustav, což umožnilo nově napojit 104 tisíc obyvatel. Vodní poměry v krajině posílilo 2 300 malých nádrží a rybníků a akumulační prostor rybníků zvýšilo odbahnění o 1,3 milionu metrů krychlových. Na přípravu výstavby víceúčelových vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov) bylo alokováno 663 milionů korun a na rekonstrukce přivaděčů 78 milionů korun.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství, Lucie Ješátková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí

---

Toxický dechloran plus bude v Česku zakázán nejspíše na podzim příštího roku.

31.5.2023, Zdroj: ČTK

Bude trvat roky, než se zákaz toxického zpomalovače hoření dechloranu plus projeví na recyklačních linkách a jeho cesta do lidského krevního oběhu se stane obtížnější, říká odbornice na toxické látky Jitka Straková z organizace Arnika, jejíž terénní výzkum v Thajsku přispěl jako podklad na květnové konferenci stran Stockholmské úmluvy. Její signatáři se na konferenci dohodli na zařazení dechloranu plus na seznam zakázaných látek, byť s četnými výjimkami. V Česku začne zákaz platit nejspíše na podzim příštího roku, sdělilo dnes ČTK ministerstvo životního prostředí.

Dechloran plus (DP) jako zpomalovač hoření nahradil jinou látku dříve zakázanou v rámci Stockholmské úmluvy, průmysl si jej oblíbil mimo jiné pro jeho stabilitu; využívá se při výrobě plášťů kabelů a další elektroniky, monitorů, motorů aut, ale i nábytku a střešních krytin. Tatáž vlastnost jej ale činí problematickým pro životní prostředí.

„Dechloran patří do skupiny perzistentních organických polutantů (POP). Ty se v přírodě nerozkládají, cestují vzduchem i mořskými proudy na velké vzdálenosti…zároveň jsou toxické, v lidském těle se váží na tuky a kumulují se,“ popisuje Straková. Studie Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) v roce 2020 vypozorovala, že dechloran plus u savců narušuje funkci endokrinního systému, způsobuje tzv. oxidační stres a poškozuje játra. Pod nejvyšším rizikem vystavení DP jsou lidé žijící v blízkosti recyklačních center elektronického odpadu v méně rozvinutých zemích či přímo dělníci, kteří v centrech pracují.

Arnika prováděla vzorkování a výzkum v recyklačních centrech v Thajsku, kde na rozdíl od evropských recyklačních dílen dělníci pracují v nebezpečných a nevyhovujících podmínkách. Hladina DP v jejich krvi kvůli tomu je v průměru 40krát vyšší než ta v krvi lidí z nezatížených lokalit.

„Evropští dělníci mají daleko lepší ochranu, na ústech roušku, ochranný oděv, je tam ventilace. Naproti tomu v Thajsku to dělají na dvorech za domem s jednoduchými nástroji, mají kladiva a šroubováky a v jedné hale z vlnitého plechu drtičku. Dechloran se dostává do okolí a lidi to vdechují, o kousek dál jsou slepice, které zobou ze země, a dostává se to tak do potravního řetězce,“ vysvětluje Straková. Dodává, že v Thajsku není dostatek dostupných laboratoří, které by problematičnost těchto pracovních postupů prokázaly.

Konkrétně v Thajsku se pod ruce dělníků dostává odpad z různých zdrojů, jak z místní produkce, tak i z dalších částí světa včetně Německa nebo České republiky. Odpad se tam podle Strakové vyváží za účelem recyklace oficiální cestou, ale i nelegálně.

Zástupci zemí se na konferenci Stockholmské úmluvy tento měsíc dohodli na zákazu DP a několika dalších látek. Než omezení vejde v platnost, bude to kvůli legislativním procesům podle Národního centra pro toxické látky, které v Česku napomáhá plnění Stockholmské úmluvy, trvat do podzimu příštího roku.

Zákaz zahrnuje četné výjimky, z textu rozhodnutí vyplývá, že DP budou moci firmy nadále používat například v letectví a vesmírném průmyslu, ve výrobě vojenské techniky, stavební techniky, lékařských přístrojů, ale i motorových vozidel.

Na dotaz ČTK ohledně používání a dopadů zákazu DP reagoval k dnešku zatím český výrobce kabelů Kablo Vrchlabí s.r.o. „Dechloran plus v PVC směsích nepoužíváme a ani to nemáme v plánu. Nehořlavosti, respektive samozhášivosti PVC směsí docilujeme jiným způsobem,“ uvedl specialista vývoje z Kablo Vrchlabí Vít Chudoba. Vyjádření dalších českých výrobců ČTK zjišťuje.

Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách je mezinárodní právně závazná dohoda o řešení globálního chemického znečištění pod hlavičkou OSN. Podepsána byla v roce 2001, signatářské státy se v ní zavazují k eliminaci nejvýznamnějších perzistentních organických látek, tedy látek setrvávajících dlouhodobě v životním prostředí a ohrožujících lidské zdraví už při velice nízkých koncentracích.