EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

 31. 7. 2023

Normy: ekologie a životní prostředí – červenec 2023.  

Vyrábět na poli elektřinu, nebo pěstovat zemědělské plodiny?  

Zájem o udržitelnost otevírá příležitosti firmám ve stavebnictví.  

Normy: ekologie a životní prostředí – červenec 2023.

11.7.2023, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v červenci 2023.

ČSN EN ISO 6165 (27 7400)
Strojní zařízení pro zemní práce – Základní typy – Identifikace a slovník; (idt ISO 6165:2022);
kat. č. 517483

ČSN EN 16907-4 (72 1017)
Zemní práce – Část 4: Úprava zemin vápnem a/nebo hydraulickými pojivy;
kat. č. 517301

ČSN ETSI EN 303 808 V1.1.1 (87 2019)
Environmentální inženýrství (EE) – Použitelnost metod EN 45552 až EN 45559 pro posuzování aspektů materiálové efektivnosti výrobků síťové infrastruktury ICT v kontextu oběhového hospodářství*);
kat. č. 517355

OPRAVY ČSN

ČSN 73 6141
Požadavky na použití R-materiálu do asfaltových směsí;
Vydání: Prosinec 2020 Oprava 1; Vydání: Červenec 2023 (Oprava je vydána tiskem)
kat. č. 517184

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN 17800 (13 0001)
Náklady životního cyklu (LCC) a hodnocení životního cyklu (LCA) pro emise CO2 v potrubních systémech z tvárné litiny; EN 17800:2022; Platí od 2023-08-01
kat. č. 517054

ČSN EN 1811 (42 1656)
Referenční zkušební metoda pro uvolňování niklu ze souprav, které se vkládají do propíchnutých částí lidského těla, a z předmětů určených k přímému a dlouhodobému styku s pokožkou; EN 1811:2023; Platí od 2023-08-01
kat. č. 517360

ČSN EN 113-3 (49 0664)
Trvanlivost dřeva a výrobků na bázi dřeva – Metoda zkoušení proti dřevokazným houbám Basidiomycetes – Část 3: Posouzení trvanlivosti desek na bázi dřeva; EN 113-3:2023; Platí od 2023-08-01
kat. č. 517010

ČSN EN ISO 13266 (64 6434)
Potrubní systémy z termoplastů pro netlakové kanalizační přípojky a stokové sítě – Šachtová dna nebo prodloužení šachty trubkou z termoplastů pro vstupní a revizní šachty – Stanovení odolnosti proti povrchovému zatížení a zatížení dopravou; EN ISO 13266:2023; ISO 13266:2022; Platí od 2023-08-01
kat. č. 517008

ČSN EN ISO 13268 (64 6439)
Potrubní systémy z termoplastů pro netlakové kanalizační přípojky a stokové sítě – Šachtová dna nebo prodloužení šachty trubkou z termoplastů pro vstupní a revizní šachty – Stanovení kruhové tuhosti; EN ISO 13268:2023;
kat. č. 517006

ČSN EN ISO 13267 (64 6441)
Potrubní systémy z termoplastů pro netlakové kanalizační přípojky a stokové sítě – Vstupní šachty a šachtová dna z termoplastů – Stanovení odolnosti proti zborcení; EN ISO 13267:2023; ISO 13267:2022; Platí od 2023-08-01
kat. č. 517007

ČSN EN 301 (66 8504)
Fenolická a aminová lepidla pro nosné dřevěné konstrukce – Klasifikace a funkční požadavky; EN 301:2023; Platí od 2023-08-01
kat. č. 517005

ČSN EN 16105 (67 3052)
Nátěrové hmoty – Laboratorní metoda stanovení uvolňování regulovaných nebezpečných látek z nátěrů při přerušovaném kontaktu s vodou; EN 16105:2023; Platí od 2023-08-01 Jejím vyhlášením se zrušuje
kat. č. 516994

ČSN EN 888 (75 5806)
Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě – Chlorid železitý; EN 888:2023; Platí od 2023-08-01
kat. č. 516991

ČSN EN 889 (75 5807)
Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě – Síran železnatý; EN 889:2023; Platí od 2023-08-01
kat. č. 516990

ČSN EN 14884 (83 4762)
Stacionární zdroje emisí – Stanovení celkového obsahu rtuti – Automatizované měřicí systémy; EN 14884:2022; Platí od 2023-08-01
kat. č. 516985

ČSN P CEN/TS 17883 (83 8047)
Environmentální charakterizace výluhů odpadů a půd s použitím reprodukční a toxikologické exprese genu v Daphnia magna; CEN/TS 17883:2022;
kat. č. 516984


Vyrábět na poli elektřinu, nebo pěstovat zemědělské plodiny? Novela zákona od příštího roku zemědělcům umožní obojí.

Agrovoltaika bude nově ukotvená v zákoně a zemědělci tak nebudou muset volit, jestli půdu využijí na pěstování plodin, nebo na výrobu elektřiny. Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP).

15.07.2023 | České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)

Česko tak po vzoru západních států podpoří rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Přispěje tak nejen k vlastní energetické nezávislosti, ale zároveň tím zvýší využitelnost zemědělských ploch. Problémem zůstává vztah agrovoltaiky k územnímu plánování, což je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR).

Zemědělcům agrovoltaika přináší řadu výhod. Nejenže díky ní ušetří za energie, což by se mohlo v konečném důsledku projevit i na cenách potravin, ale také pomáhá chránit samotnou plodinu. Fotovoltaické panely totiž při vhodném nastavení fungují jako ochrana plodů a květů před prudkým deštěm, kroupami nebo před ptactvem.

V horkých letních měsících navíc skýtají stín, prudké slunce tak nemá příležitost sežehnout rostlinky. To je potřeba již dnes a s postupující klimatickou změnou bude tato potřeba stále silnější.

Multifunkčnost zemědělské plochy

„Agrovoltaické systémy umožňují jak pokračování zemědělské činnosti, tak výrobu elektrické energie. Různé druhy agrovoltaických systémů umožňují zemědělcům aplikovat je na různé druhy plodin. Můžeme se tedy bavit o vysoké konstrukci pro ochranu ovocných sadů, ale i vertikálních systémech na povinně zatravněné plochy,” popsal Ing. Jiří Bím, doktorand katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

„Podmínkou agrovoltaických systémů je zachování zápisu dané plochy ve Veřejném registru půdy (LPIS), kde jsou vedené veškeré zemědělské plochy, na kterých opravdu probíhá zemědělská činnost a kterým je následně vyplácena dotace,” dodal Bím k chystaným změnám.

Původním záměrem, na němž stojí současná legislativa, totiž bylo využívat fotovoltaiku zpravidla na nezemědělské půdě a tzv. brownfieldech. Pokud si tedy farmář nyní nechá nainstalovat fotovoltaickou elektrárnu na pole, nesmí ho už použít pro zemědělské účely. V praxi to ovšem znamená, že ztrácí nárok na veškeré dotace. To mnoho lidí od pořízení fotovoltaiky odrazuje.

Jiří Bím, který se tématu agrovoltaiky věnuje ve své disertační práci, současně působí jako vedoucí příslušné sekce a její garant v Solární asociaci. Díky tomu se také jako konzultant podílel na přípravě legislativních změn. Pokud zmíněná novela projde, od 1. ledna 2024 bude moci půda i po nainstalování fotovoltaických panelů zůstat v Zemědělském půdním fondu.

Před instalací fotovoltaiky tak bude stačit získat územní a stavební povolení a potvrzení od orgánů ochrany Zemědělského půdního fondu. Právě územní řízení ale v současné době stále vrací agrovoltaiku na úroveň fotovoltaiky. Aby tomu tak nebylo, je třeba změna stavebního zákona.

Fotovoltaika pro vinice i brambory

Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s MŽP chce agrovoltaiku povolit jen na pozemcích s ovocnými sady, chmelnicemi a vinicemi, což by znamenalo zásadní omezení rozvoje agrovoltaiky v ČR.

Seznam plodin bude specifikovat společná vyhláška obou ministerstev, která je v současné době v přípravě. Fotovoltaické panely by tak mohly v budoucnu stát i vedle zeleniny. To ocení například pěstitelé brambor, což je plodina, které nevadí občasný stín.

„Pro Českou republiku nedává smysl, aby byla agrovoltaika povolena jen pro pěstitele ovocných sadů, chmelnic a vinic. Hlavním důvodem jsou geografické a klimatické podmínky, které mohou být v České republice vhodné právě pro instalaci vertikálních systémů. Ty mohou za určitých okolností vyrobit i více energie na jeden instalovaný kWp než instalace jižní,” vysvětluje Bím.

Agrovoltaiku rozvíjí především Francie, Nizozemsko a Německo. A právě do Francie odjel Jiří Bím spolu s dalšími českými experty v rámci exkurze Solární asociace nastudovat technické řešení různých typů fotovoltaických panelů.

V rámci dalších exkurzí navštívil i projekty v Rakousku, Nizozemsku nebo Itálii. První pilotní projekty jsou připravené i v ČR, jejich povolení ale není o nic snazší než u těch komerčních, čekají tedy na změnu legislativy.

Střešní elektrárny nestačí

„Pokud chce Česko brát dekarbonizaci vážně, nemůžeme vsadit pouze na střešní elektrárny. Energetická spotřeba průmyslu, dopravy a bytových domů je mnohonásobně větší. Agrovoltaika je vhodným nástrojem, jak umožnit výstavbu solárních elektráren na volné ploše a neztratit přitom plochu ze zemědělského půdního fondu,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

„V mnoha ohledech Česko rozvoj obnovitelných zdrojů zaspalo, připravený zákon zavádějící agrovoltaiku nám ale dává šanci proniknout mezi evropské lídry,” dodává Krčmář.

Obavy z masivního záboru orné půdy na místě nejsou. „Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabere to méně než jedno procento orné půdy,” dodává Jiří Bím. Tato kalkulace vychází z finálního cíle Německa vztaženého k České republice, podle tohoto přepočtu bychom u nás měli postavit kapacity o 45 GW.

Solární asociace je profesní sdružení podnikatelů v solární energetice a příznivců fotovoltaiky. Asociace s 690 členy má 60procentní podíl na českém solárním průmyslu. Jedním z jejích partnerů je i Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT.


Zájem o udržitelnost otevírá příležitosti firmám ve stavebnictví.

14.7.2023, Zdroj: CEEC Research (www.studiestavebnictvi.cz)

Stavební firmy v uplynulém roce aktivovaly řadu nových opatření, která spojily s omezením dopadů na životní prostředí a snížením uhlíkové stopy ve stavebnictví. Nejvíce dotázaných stavebních společností realizovalo v období ekonomické nejistoty opatření k dosažení úspor energií (71 %). Současný tlak společnosti na cirkulární ekonomiku a udržitelnost ve výstavbě podle poloviny stavebních firem otevírá nové příležitosti pro stavebnictví. Důležitou roli začínají ESG kritéria (životní prostředí, společenská odpovědnost a správa podniku) hrát při rozhodování investorů nebo při poskytování financování u bank. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2023, zpracované analytickou společností CEEC Research.

Podle studie stavební firmy aktivovaly v uplynulém roce řadu opatření, která spojily s omezením dopadů na životní prostředí a snížením uhlíkové stopy ve stavebnictví. Nejvíce dotázaných stavebních společností realizovalo v období ekonomické nejistoty nová opatření k dosažení úspor energií (71 %). Dále dotázané stavební společnosti více omezují množství vygenerovaného směsného odpadu (57 %) a používají recyklované stavební materiály (56 %), neboť používání ekologicky šetrných a recyklovatelných stavebních materiálů může snížit spotřebu přírodních zdrojů a také omezit množství odpadu. To může zahrnovat využívání recyklovaných materiálů, dřeva z certifikovaného lesnictví a materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. Mezi často uváděné odpovědi patří také prodlužování životnosti strojů a techniky (56 %). Za zmínku stojí také fakt, že více než třetina firem v uplynulém roce sázela na využívání fotovoltaických zdrojů energie, další se rozhodly učinit opatření pro zkrácení dodavatelského řetězce a snižování dopravní zátěže a více než desetina z nich v uplynulém roce řešila opatření pro hospodaření s vodou.

„Velký smysl spatřujeme v šetření unikátních přírodních zdrojů, snižování objemu nevyužitelných odpadů a směřování k energeticky úsporným řešením. Zaměřujeme se významně například na recyklaci odpadů. V loňském roce jsme se zavázali aktivně podílet na plnění cílů vycházejících ze Zelené dohody pro Evropu,“ říká Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav.

„Za necelých 40 let v Česku dojde k vyčerpání aktuálních zdrojů přírodního kameniva. Ačkoli se to může zdát jako dlouhá doba, je třeba už teď hledat alternativní technologie. V současnosti využíváme například stříkané betony s pojivy na bázi fluidních popílků na stavbě linky D pražského metra, kde předpokládáme úsporu až 2 700 tun cementu,“ říká Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief CZ, a dodává: „Je nutné podotknout, že aktivita stavebních společností sama nestačí. Je třeba postupně měnit legislativu, která nejenže nebude využití alternativních přístupů omezovat stávajícími normami, ale naopak ho bude aktivně požadovat a postupně naplňovat environmentální požadavky EU. Přizpůsobit by se tomu měla i pravidla veřejných soutěží – zatímco dnes je hodnotícím kritériem cena, a přírodní kamenivo je zatím téměř vždy levnější než alternativní materiály,“ vysvětluje Tomáš Koranda.

Jiného názoru je Martin Kupka, ministr dopravy, podle něhož jsou požadavky na nastavení principů cirkulární ekonomiky dostatečně zakotveny na úrovni evropského práva: „V praxi můžeme vidět, že stavební společnosti začínají uvažovat cirkulárně i bez toho, aby byly na úrovni státu stanoveny závazné podmínky jako součást zadávacích řízení. Z mého pohledu je mnohem praktičtější, aby si rozmanité způsoby a principy cirkulární ekonomiky nastavily samotné firmy, než aby je normativně stanovil stát. Závazné normy sice mohou spustit celou řadu procesů, ale často přinášejí i omezení v přehnané rigiditě a menší flexibilnosti. Zároveň také věřím, že pokud bude cirkularita poháněna soukromým sektorem, dočkáme se větší míry inovací,“ dodal Martin Kupka.

Trendem je zateplování a snižování energetické náročnosti budov

Celospolečenská poptávka po udržitelnosti ve výstavbě pak podle poloviny stavařů otevírá nové příležitosti. Cirkulární ekonomika se zaměřuje na minimalizaci odpadu a efektivní využívání zdrojů tím, že se snaží prodloužit životní cyklus produktů a materiálů. V kontextu stavebnictví to znamená, že se stavaři přiklání k hledání řešení, jak budovy navrhnout, postavit a provozovat s minimálním dopadem na životní prostředí.

„Současný tlak na cirkulární ekonomiku a udržitelnost ve výstavbě otevírá nové příležitosti nejenom pro stavební firmy, ale i pro výrobce stavebních materiálů a zpracovatele stavebních a demoličních odpadů, dává prostor i zeleným inovacím. Další příležitostí by měly být do budoucna veřejné zakázky. Jejich prostřednictvím mohou zadavatelé, státní správa a samospráva, vytvářet tlak na využití udržitelných řešení a inovace,“ myslí si Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj.

Společenský zájem o udržitelnost budov přináší některým oblastem stavebních dodávek výrazně vyšší obchodní potenciál. Zákazníci, investoři a veřejnost se stále více zajímají o udržitelné budovy, které minimalizují negativní dopady na životní prostředí a poskytují příznivé podmínky pro uživatele. Největší zájem stavební společnosti spatřují v zateplování a snižování energetické náročnosti budov (42 %) a ve využití obnovitelných zdrojů energie (30 %). Mezi silně zastoupené odpovědi patří také rekuperace a hospodaření s teplem nebo často zmiňovaný trend recyklace materiálů a stavebního odpadu, který v uplynulém roce následovala řada stavebních firem.

Zlepšení energetické účinnosti budov je klíčovým krokem k omezení uhlíkové stopy. Jak vidíme v praxi, zahrnuje to větší používání izolací, moderních oken a dveří, energeticky úsporných systémů pro vytápění a chlazení a osvětlovacích systémů s nízkou spotřebou energie. Velký obchodní potenciál v uplynulém roce získala také oblast rozvoje obnovitelných zdrojů energie,“ upozorňuje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.

Pro třetinu stavařů hrají ESG kritéria důležitou roli v rozhodování

Ochrana životního prostředí a cirkulární ekonomika ve spojení se snižováním uhlíkové stopy představují pro stavební firmy či jejich dodavatele, výrobce stavebních materiálů, významnou strategickou výzvu. „V oblasti dekarbonizace, tedy snižování produkce emisí nejen z našich výrobních procesů, se dlouhodobě zaměřujeme na omezování přímých emisí změnami produktové směsi výrobků tak, aby byly nahrazeny složky s vyšším obsahem uhlíku, a na dematerializaci, kdy se snažíme snižovat objem hmoty potřebné pro výrobu produktů, a tím opět dochází ke snížení produkce CO2. Nepřímé emise dále omezujeme přechodem na elektromobilitu, na střechy vybraných závodů instalujeme fotovoltaické panely a hledáme řešení pro využití odpadního tepla z naší produkce zpět do výroby a elektrifikaci plynových pecí. Okolí výrobních závodů zvelebujeme v rámci projektů na podporu biodiverzity,“ vypočítává konkrétní opatření Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger.

ESG (Environment, Social, Governance) kritéria a udržitelnost výstavby hrají stále větší roli při rozhodování o investici do nových stavebních projektů. Zatímco dříve byly investice primárně založeny na finančních kritériích a výkonnosti projektu, dnes je stále více investorů a developerů zaměřených na dlouhodobou udržitelnost a společenskou odpovědnost. Při rozhodování o investici do výstavby nových projektů mají ESG kritéria velkou důležitost – myslí si to téměř dvě pětiny oslovených stavebních firem (38 %), což je už poměrně vysoké číslo.

Udržitelnost je součástí sledovaných hodnot také mezi investory či developery: „Odráží se v našich projektech, ať už jde o dekontaminaci a revitalizaci brownfieldů a jejich přeměnu v příjemná místa pro život, budování parků a zelených ploch, recyklaci stavební suti, ale i používání řady dalších prvků, jako jsou například zelené střechy či retenční nádrže. Důležitou součástí je využívání moderních materiálů a technologií, díky kterým jsou byty nízkoenergetické a ekologické zároveň,“ potvrzuje Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti Central Group.

Na enviromentální a společenské cíle se strategicky zaměřuje čtvrtina stavebních firem. Při vypracovávání interních ESG dokumentů se zapojují interní a externí zainteresované strany, jako jsou vedení společnosti, odborníci na ESG, ale také zaměstnanci, investoři a další stakeholdeři. To pomáhá zabezpečit, že ESG strategie je dobře promyšlená, integrovaná do celkového podnikového plánu, a současně odráží hodnoty a cíle společnosti. Jedna čtvrtina dotázaných (26 %) má svou ESG strategii formulovanou do nějakého vnitřního dokumentu, kde jsou většinou cíle naplánované na nejbližší tři roky, a stanovené cíle jsou pak postupně upravovány a rozvíjeny.

Posouzení ESG kritérií má vliv na poskytování financování u bank

Hodnocení ESG kritérií a nefinančního reportingu se stává stále důležitějším prvkem hodnocení ze strany banky při posuzování investičních projektů a poskytování financování. Banky a finanční instituce tak částečně činí na základě evropské regulace, částečně si samy uvědomují rostoucí význam udržitelnosti a společenské odpovědnosti a věnují zvýšenou pozornost ESG faktorům při posuzování rizik a výkonnosti projektů.

Téměř jedna pětina stavebních firem (18 %) se již setkala při financování svého podnikání s posuzováním ESG kritérií jako součástí hodnocení ze strany banky. V takovém případě pak podle většiny dotázaných (78 %) mělo toto hodnocení reálný vliv na poskytnutí financování ze strany banky.

Greenwashing u dodavatelů zaznamenalo 17 % firem

Stinnou stránkou zájmu společnosti o odpovědný přístup k životnímu prostředí je takzvaný greenwashing, který proniká také do stavebnictví. Je to forma dezinformace, která je využívána pro obchodní prospěch. Nemalá část firem, 17 %, se setkala mezi svými dodavateli a obchodními partnery s tím, že z reklamních důvodů šíří účelově formulované nebo nepravdivé informace o své enviromentální odpovědnosti. Greenwashing se projevuje různými způsoby. Firma může například používat označení nebo loga s ekologickou symbolikou, aniž by měla skutečné důkazy o svém ekologickém angažmá. Může také vytvářet zavádějící reklamu nebo propagandu, která úsilí firmy o udržitelnost „přehrává“ (zveličuje), aniž by se tím ve skutečnosti zabývala. Podle většiny dotázaných stavebních společností (73 %) jsou jejich dodavatelé a partneři zodpovědní a tyto praktiky nepoužívají.

Výzkum čerpá ze 139 osobních, telefonických a elektronických interview, uskutečněných v malých, středních a velkých stavebních společnostech s jejich vrcholovým vedením. Kvartální analýza českého stavebnictví za Q2/2023 je zveřejněna na www.ceec.eu.

 

 

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526