EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
V krajích odstartovala další vlna kotlíkových dotací.
Změny legislativy EU v oblasti chemických látek – červenec 2023.
Zvýšení hygienických limitů hluku nemusí ohrožovat zdraví obyvatel – reaguje na vývoj dopravy.
V krajích odstartovala další vlna kotlíkových dotací.
30.6.2023, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Kotlíkové výzvy vyhlásily k dnešnímu dni již všechny kraje. Seniorům a domácnostem s nižšími příjmy rozdělí 1,7 miliardy korun na výměnu starých neekologických kotlů.
Jako první začal v pondělí 26. června přijímat žádosti o podporu nových zdrojů vytápění Jihočeský kraj, v průběhu letních prázdnin spustí příjem žádostí Moravskoslezský, Olomoucký, Karlovarský, Královéhradecký a Ústecký kraj. Ostatní kraje plánují dotace začít rozdávat v září.
Výzva s alokací 1,7 miliardy korun pokryje zhruba 15 tisíc výměn pro ty nejzranitelnější domácnosti. Žádosti mohou podávat senioři čerpající starobní důchod, lidé ve 3. stupni invalidity či domácnosti, které čerpají příspěvek na bydlení.
„Kotlíkové dotace jsou dalším dílem do skládanky naší podpory rodinám, které jsou nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Právě jim chceme pomoci nejvíce, proto kotlíkové dotace nabízí vůbec nejvýhodnější podporu ze všech našich programů pro domácnosti. Ty tak získají prostředky na nový a čistý zdroj tepla a díky výměně zastaralých kotlů bude v našich městech a obcích zase o kus lepší ovzduší,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Žadatelé získají až 95% podporu na výměnu nevyhovujících kotlů 1. a 2. třídy na tuhá paliva. Nahradit je mohou tepelným čerpadlem nebo kotlem na biomasu. Dotace se vztahují nejen na plánované, ale i na výměny, které domácnosti realizovaly po 1. lednu 2021. Těm, kteří výměnu zdroje teprve plánují, bude dotace vyplacena zálohově.
„Podpoříme výměny nevyhovujících zdrojů tepla ve všech domácnostech. Ti, kteří nedosáhnou na kotlíkové dotace, si mohou říct o finanční podporu až 50 % v Nové zelené úsporám, kde navíc od září nabídneme dotaci i na výměnu starých plynových kotlů za tepelné čerpadlo,“ připomíná Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Od září 2024 začne platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu finanční prostředky již od roku 2015 a díky velmi úspěšnému programu kotlíkových dotací už bylo vyměněno přes 106 tisíc kotlů a vyplaceno přes 12 miliard korun. V současné době je hrubým odhadem třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů. Výsledkem bude čistší a zdravější ovzduší, zejména v lokalitách, kde je právě vytápění starými kotli hlavním zdrojem prašnosti a úniku škodlivin do okolního prostředí a limity škodlivých látek jsou zde opakovaně překračovány.
Web Kotlíkové dotace www.kotliky-dotace.cz
Kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS) a její varianty mají být zakázané, vláda dnes přijala změnu mezinárodní úmluvy.
20.7.2023, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech vloni v červnu v Ženevě rozhodlo o zařazení kyseliny perfluorhexansulfonové, jejích solí a sloučenin příbuzných mezi látky zakázané (zařazení do přílohy A této úmluvy), a to bez jakýchkoliv výjimek pro jejich výrobu a použití. Tyto látky se historicky používaly zejména v textiliích, nádobí s nepřilnavým povrchem a hasicích pěnách. Změnu úmluvy dnes schválila vláda, musí ještě projít parlamentem a nakonec být podepsána prezidentem republiky.
Příloha A úmluvy obsahuje chemické látky, které jsou obecně zakázané. Tyto chemické látky kvůli svým vlastnostem poškozují lidské zdraví a životní prostředí. Navíc jsou pro organismy, včetně člověka velmi těžko odbouratelné, a dochází proto ke kumulaci v jejich tělech. Za běžných podmínek se nerozkládají ani v životním prostředí, navíc se dálkově přenášejí, takže se pak vyskytují na místech, kde používány nebyly. Nedá se proto proti nim bojovat jinak než přijmout opatření na mezinárodní úrovni.
Kyselina perfluorhexansulfonová, její soli a sloučeniny příbuzné této kyselině se v České republice, ani v celé EU ve výrobě nepoužívají, mohou být přítomny pouze jako nečistota v hasicích pěnách na bázi fluoru a také v perfluoroktansulfonové kyselině (PFOS). Tu je dosud v EU povoleno používat jako látku minimalizující tvorbu zákalu při tvrdém pochromování. Využívá se zejména v letectví, strojírenství, zemědělství, těžebním nebo papírenském průmyslu. Česka se její použití přímo netýká, sloučeniny na bázi PFOS se při procesu tvrdého pokovování u nás již nepoužívají. Dopady přijetí zákazu PFHxS pro Českou republiku jsou proto dány především povinností jejich monitoringu v životním prostředí a zvláštním nakládáním s odpadem, kde mohou být přítomny.
Stockholmská úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. Přijetí změn úmluvy, včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, podléhá ratifikaci prezidentem republiky se souhlasem Parlamentu ČR.
Stručná informace ke Stockholmské úmluvě
Cílem Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva byla sjednána v květnu 2001 pod patronací Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a vstoupila celosvětově i pro ČR v platnost 17. května 2004. V současné době má 186 smluvních stran, včetně Evropské unie.
Základním právním rámcem pro zákaz, omezení, odstraňování, zabránění výrobě, používání, snižování emisí, nakládání s odpady, resp. zásobami perzistentních organických polutantů je na úrovni Evropské unie přímo použitelné nařízení (EU) 2019/1021, které transponuje požadavky Stockholmské úmluvy do právního rámce EU.
Za účelem provedení rozhodnutí v Unii v souladu s rozhodnutím Rady Rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství, kdy uvedené změny musí být reflektovány v legislativě EU do vstupu změny v platnost, Komise navrhla akt v přenesené pravomoci, kterým bude příloha I nařízení (EU) 2019/1021 změněna tak, aby zahrnovala PFHxS, její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS bez výjimek z výroby a použití. Do konce srpna 2023 je uvedený akt dostupný k případnému vyslovení námitek Evropskému parlamentu a Radě, poté bude zveřejněn a vstoupí v platnost několik dní po zveřejnění.
Změny legislativy EU v oblasti chemických látek – červenec 2023.
10.8.2023, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Konsolidovaný text nařízení CLP; REACH – souhrn rozhodnutí o udělení povolení; Biocidy – konsolidovaný text nařízení č. 540/2011
Na stránkách EUR LEX bylo zveřejněno několik dokumentů, které zde pro přehlednost dělíme do kategorií dle základního předpisu, ke kterému se změny vztahují:
CLP
- Konsolidovaný text NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008 k 31.7.2023
Nařízení REACH
- NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1435 ze dne 2. května 2023, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, pokud jde o změnu záznamů v části 3 přílohy VI týkajících se 2-ethylhexanové kyseliny a jejích solí, kyseliny borité, oxidu boritého, tetraboritanu disodného, monohydrátu, tetraboritanu sodného, bezvodého, sodné soli kyseliny ortoborité, tetraboritanu disodného, dekahydrátu a tetraboritanu disodného, pentahydrátu
- NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1464 ze dne 14. července 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o formaldehyd a uvolňovače formaldehydu (Text s významem pro EHP)
- PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1530 ze dne 6. července 2023 kterým se schvaluje Chrysanthemum cinerariaefolium, výtažek z otevřených a zralých květů Tanacetum cinerariifolium získaný uhlovodíkovými rozpouštědly, jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 18 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
- PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1429 ze dne 7. července 2023, kterým se schvaluje Chrysanthemum cinerariaefolium, výtažek z otevřených a zralých květů Tanacetum cinerariifolium, získaný superkritickým oxidem uhličitým jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 18 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012.
- Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
Rozhodnutí o udělení povolení
| Odkaz na rozhodnutí (2) | Datum rozhodnutí | Název látky | Držitel povolení | Číslo povolení | Povolené použití | Datum uplynutí období přezkumu | Odůvodnění rozhodnutí |
| C(2023) 4320 | 3. července 2023 | 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný („4-terc-OPnEO“)
č. ES: –; č. CAS: – 4-nonylfenol, rozvětvený a lineární, ethoxylovaný (4-NPnEO) č. ES: –; č. CAS: – |
Roche Diagnostics GmbH, Sandhoferstrasse 116, 68305 Mannheim, Německo | REACH/23/16/0 | 4-terc-OPnEO ve složení a plnění diagnostických zkoušek in vitro (IVD) podle tabulky 1 přílohy | 4. ledna 2028 | V souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006 socioekonomické přínosy převažují nad riziky pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucími z použití látky a nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky nebo technologie. |
| REACH/23/16/1 | 4-NPnEO ve složení a plnění diagnostických zkoušek in vitro (IVD) podle tabulky 1 přílohy | ||||||
| REACH/23/16/2 | 4-terc-OPnEO v diagnostických zkouškách in vitro (IVD) podle tabulky 2 přílohy | ||||||
| REACH/23/26/3 | 4-NPnEO v diagnostických zkouškách in vitro (IVD) podle tabulky 2 přílohy | ||||||
| REACH/23/16/4 | 4-terc-OPnEO při výrobě bílkovin a konjugaci latexových kuliček, přičemž obě se používají jako složky nebo k výrobě součástí diagnostických testů in vitro (IVD), produktů výzkumu nebo kontroly jakosti a jiných analytických aplikací podle tabulky 3 přílohy | ||||||
| REACH/23/16/5 | 4-NPnEO při výrobě bílkovin a konjugaci latexových kuliček, přičemž obě se používají jako složky nebo k výrobě součástí diagnostických testů in vitro (IVD), produktů výzkumu nebo kontroly jakosti a jiných analytických aplikací podle tabulky 3 přílohy |
- Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
Rozhodnutí o udělení povolení
| Odkaz na rozhodnutí (2) | Datum rozhodnutí | Název látky | Držitel povolení | Číslo povolení | Povolené použití | Datum uplynutí období přezkumu | Odůvodnění rozhodnutí |
| C(2023) 4355 | 3. července 2023 | 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný („4-terc-OPnEO“)
č. ES: –; č. CAS: – |
ABBOTT Ireland, Ballytivnan, ROI Sligo, Connaught, Irsko;
ABBOTT GmbH, Max Planck Ring 2, D-65205 Wiesbaden, Německo; ABBOTT Diagnostics GmbH, Max Planck Ring 2, D-65205 Delkenheim, Německo |
REACH/23/13/0
REACH/23/13/1 |
Průmyslové použití jako povrchově aktivní látka při formulaci diagnostických prostředků in vitro pro klinické zkoušky za použití systémů automatických analyzátorů ARCHITECT, Alinity a ABBOTT PRISM | 4. ledna 2033 | V souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006 socioekonomické přínosy převažují nad riziky pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucími z použití látky a nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky nebo technologie. |
| REACH/23/13/2
REACH/23/13/3 REACH/23/13/4 |
Profesionální použití jako povrchově aktivní látka při konečném použití diagnostických prostředků in vitro pro klinické zkoušky za použití systémů automatických analyzátorů ARCHITECT, Alinity a ABBOTT PRISM | ||||||
| REACH/23/13/5 | Průmyslové použití jako povrchově aktivní látka při formulaci systémových roztoků (Pre-Trigger a Trigger) pro použití s diagnostickými prostředky in vitro u systému automatických analyzátorů ARCHITECT a Alinity | 4. ledna 2025 | |||||
| REACH/23/13/6 | Průmyslové použití jako povrchově aktivní látka při extrakci a čištění antigenů pro začlenění do diagnostických prostředků in vitro pro klinické zkoušky za použití systémů automatických analyzátorů ARCHITECT, Alinity a ABBOTT PRISM | 4. ledna 2033 |
- Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
Rozhodnutí o udělení povolení
| Odkaz na rozhodnutí (2) | Datum rozhodnutí | Název látky | Držitel povolení | Číslo povolení | Povolené použití | Datum uplynutí období přezkumu | Odůvodnění rozhodnutí |
| C(2023) 4322 | 30. června 2023 | 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný („4-terc-OPnEO“)
č. ES: –; č. CAS: – |
Biokit S.A., Avinguda Can Montcau 7, 08186, Llià d’Amunt, Španělsko | REACH/23/14/0 | Průmyslové použití jako detergent při přípravě činidel pro začlenění do in vitro diagnostických souprav ELISA a CLIA na bázi latexu. | 4. ledna 2031 | V souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006 socioekonomické přínosy převažují nad riziky pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucími z použití látky a nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky nebo technologie. |
| REACH/23/14/1 | Profesionální použití jako detergent během konečného použití in vitro diagnostických souprav ELISA a CLIA na bázi latexu. | 4. ledna 2033 |
- Nebezpečné látky – Seznam rozhodnutí o povolení přijatých státy esvo EHP v souladu s čl. 64 odst. 8 nařízení (ES) Č. 1907/2006 (REACH) ve druhé polovině roku 2022
Seznam rozhodnutí o povolení
Státy ESVO EHP přijaly v období od 1. července do 31. prosince 2022 tato rozhodnutí o povolení v souladu s čl. 64 odst. 8 nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH):
| Název látky | Rozhodnutí Komise podle čl. 64 odst. 8 nařízení (ES) č. 1907/2006 | Země | Datum rozhodnutí |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 1497 | Island | 3.8.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 1498 | Island | 3.8.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 1499 | Island | 3.8.2022 |
| Dehtová smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní („CTPht“) | C(2022) 1500 | Island | 3.8.2022 |
| Dehtová smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní („CTPht“) | C(2022) 1501 | Island | 3.8.2022 |
| Dehtová smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní | C(2022) 1503 | Island | 3.8.2022 |
| 4-nonylfenol, rozvětvený a lineární, ethoxylovaný (4-NPnEO) | C(2022) 1504 | Island | 3.8.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 1506 | Island | 3.8.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 1508 | Island | 3.8.2022 |
| Dehtová smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní | C(2022) 1510 | Island | 3.8.2022 |
| Dehtová smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní („CTPht“) | C(2022) 1511 | Island | 3.8.2022 |
| Dehtová smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní | C(2022) 1512 | Island | 3.8.2022 |
| Dehtová smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní („CTPht“) | C(2022) 1513 | Island | 3.8.2022 |
| Sulfochroman olovnatý, žluť | C(2022) 1514 | Island | 3.8.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 1521 | Island | 3.8.2022 |
| 4-nonylfenol, rozvětvený a lineární, ethoxylovaný (4-NPnEO) | C(2022) 1525 | Island | 3.8.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 1527 | Island | 3.8.2022 |
| 4-nonylfenol, rozvětvený a lineární, ethoxylovaný (4-NPnEO) | C(2022) 1528 | Island | 3.8.2022 |
| Oxid chromový | C(2022) 3678 | Island | 2.7.2022 |
| Oxid chromový | C(2022) 3685 | Island | 2.7.2022 |
| Chroman sodný | C(2022) 6036 | Island | 21.9.2022 |
| Chroman sodný | C(2022) 6036 | Lichtenštejnsko | 13.9.2022 |
| Chroman sodný | C(2022) 6036 | Norsko | 27.9.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6463 | Island | 13.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6463 | Lichtenštejnsko | 14.12.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6463 | Norsko | 27.9.2022 |
| Oxid chromový | C(2022) 6701 | Island | 13.10.2022 |
| Oxid chromový | C(2022) 6701 | Lichtenštejnsko | 14.12.2022 |
| Oxid chromový | C(2022) 6701 | Norsko | 20.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6861 | Island | 13.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6861 | Lichtenštejnsko | 14.12.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6861 | Norsko | 20.10.2022 |
| Trichlorethylen (TCE) | C(2022) 6874 | Island | 13.10.2022 |
| Trichlorethylen (TCE) | C(2022) 6874 | Lichtenštejnsko | 31.10.2022 |
| Trichlorethylen (TCE) | C(2022) 6874 | Norsko | 20.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6886 | Island | 13.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6886 | Lichtenštejnsko | 14.12.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6886 | Norsko | 20.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6922 | Island | 13.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6922 | Lichtenštejnsko | 31.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 6922 | Norsko | 20.10.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7381 | Island | 1.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7381 | Lichtenštejnsko | 14.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7381 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7397 | Island | 1.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7397 | Lichtenštejnsko | 14.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7397 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7399 | Island | 1.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7399 | Lichtenštejnsko | 14.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7399 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7402 | Island | 8.12.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7402 | Lichtenštejnsko | 14.12.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7402 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7405 | Island | 1.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7405 | Lichtenštejnsko | 14.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7405 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7407 | Island | 1.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7407 | Lichtenštejnsko | 14.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7407 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7411 | Island | 1.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7411 | Lichtenštejnsko | 14.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7411 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7512 | Lichtenštejnsko | 14.12.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7512 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO)
4-nonylfenol, rozvětvený a lineární, ethoxylovaný (4-NPnEO) |
C(2022) 7525 | Lichtenštejnsko | 14.12.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO)
4-nonylfenol, rozvětvený a lineární, ethoxylovaný (4-NPnEO) |
C(2022) 7525 | Norsko | 15.11.2022 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7569 | Lichtenštejnsko | 19.1.2023 |
| 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (4-terc-OPnEO) | C(2022) 7569 | Norsko | 15.11.2022 |
Biocidy
- Konsolidovaný text Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP ze dne 1.7.2023
Zpracovala 8.8.2023, Ing. Radka Vokurková, Consulteco s.r.o.
Zvýšení hygienických limitů hluku nemusí ohrožovat zdraví obyvatel – reaguje na vývoj dopravy.
7.8.2023, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)
O pět až třináct decibelů se nařízením vlády č. 433/2022 Sb., které nabylo účinnosti 1. července 2023, zvýšily hlukové hygienické limity pro dopravní stavby. Vzhledem k tomu, že decibel je logaritmická jednotka, kdy zvýšení o 3 decibely znamená dvojnásobnou hlukovou zátěž, vypadá to na první pohled jako skokové zvýšení přípustného hluku. Také proto na nařízení negativně reagovala řada měst a obcí. Přesto však nejde o změnu, která by nutně snižovala komfort obyvatel nebo je ohrožovala na zdraví. Dokonce se totiž ani nedá říci, že limity hluku jsou reálně zvýšeny. Naopak je možné konstatovat, že nové limity jsou nižší než ty původní.
Nařízení totiž uvádí provoz dopravních staveb, nevyjímaje železnice, do souladu s realitou. Tyto stavby byly dosud často kolaudovány na základě výjimky, která mírnila požadavky původních hygienických limitů na hluk někdy i benevolentněji než nové nařízení. Například u některých tratí a silnic bylo dosud možné na základě výjimky zkolaudovat stavby s hlukovou zátěží 70 dB ve dne a 65 dB v noci pro železniční dopravu a 70/60 dB pro silniční. Nyní to je maximálně 68/63 dB pro dráhy a 68/53 dB pro pozemní komunikace.
Novela nařízení o hlukových limitech souvisí především s intenzitou dopravy, která se soustavně zvyšuje a v mnohých případech se už nyní nachází na hranici kapacit stávajících komunikací. „Nařízení vychází vstříc tendenci zahušťování výstavby v městských strukturách a de iure narovnává rozvoj dopravy v posledních třiceti letech. Ke snížení hlukové zátěže také přispívají kvalitnější komunikací nebo řízený zákaz vjezdu nákladních aut do měst. Zároveň ale přicházejí méně hlučné technologie elektro či vodíkových pohonů, a to postupně do všech typů dopravních prostředků,“ říká Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), jejíž členové se podílejí na projektování i realizacích dopravních staveb dotčených daným nařízením.
ČKAIT v této souvislosti upozorňuje, že jediným oprávněným orgánem pro měření a dodržování hygienických limitů je orgán státní správy – hygienické stanice. Zástupci Inženýrské komory zároveň uznávají, že zvýšení limitů pomůže některým stavbám v zahuštěnější zástavbě pro to, aby mohly být povoleny, realizovány a zkolaudovány. „Přesto jsme přesvědčeni, že zvýšení hlukových limitů se v obcích a v okolí dopravních staveb nijak neprojeví,“ dodává Ing. Radim Loukota, člen Představenstva ČKAIT, jenž je autorizovaným inženýrem v oboru Dopravní stavby.
Hluk spojený s dopravními stavbami je ovlivněn hned několika faktory. Na prvním místě je intenzita dopravy a skladba takzvaného dopravního proudu. Do výpočtu promlouvá rovněž povrch (kryt) komunikace, stejně jako stavební a přírodní okolí. Jde o problém především v intravilánu a extravilánu měst – zvlášť takových, u kterých probíhá nebo se plánuje nová bytová výstavba. Pokud by byly aplikovány starší hygienické limity, prakticky všechny dopravní stavby, včetně kolejových, by musely vést pod zemí. To by znamenalo skokové zvýšení stavebních nákladů – a tím samozřejmě i nižší počet realizovaných dopravních staveb.
„Přirozeně je ideálním stavem, když se komunikace nebo kolejové dráhy vedou mimo hustěji osídlená místa. Proto vidíme množství obchvatů obcí, což souvisí i s bezpečností obyvatel. Bohužel ne vždy je ale možné trasování komunikací měnit, stejně jako stavební a přírodní okolí,“ objasňuje Ing. Radim Loukota.
I mezi dalšími odborníky na dopravní stavby panuje názor, že vládní nařízení narovnává podmínky v provozu dálnic, silnic, tramvajových nebo vlakových tratí, kdy doposud řada důležitých staveb mohla být realizována jen na základě udělení výjimky z tehdejších hygienických limitů. Změna nemá vést k vyšší dopravní zátěži ani neumožňuje nasazování hlučnějších kolejových vozidel či autobusů. Zároveň nařízení narovnává podmínky pro všechny typy silnic a železnic, protože zdroje a charakter hluku, stejně jako jeho působení na zdraví, jsou po celé republice stejné.
„V posledních letech je na plnění hygienických limitů hluku kladen značný důraz. Od roku 2000 však nepozorujeme výrazná navýšení hlučnosti. Proti stále rostoucí intenzitě dopravy stojí obnova vozového parku – jak silniční, tak i železniční dopravy. Jsou aplikována různá nová technická řešení pro eliminaci potencionální hlukové zátěže. Na železnicích dochází k obnovám na železničním svršku – například bezstyková kolejnice, pružné upevnění, kolejnicové absorbéry,“ vypočítává Ing. Ivan Pomykáček, výrobní ředitel projektové společnosti SUDOP PRAHA a.s. a autorizovaný inženýr v oboru Dopravní stavby, který se jako hlavní inženýr podílel na vzniku mnoha oceňovaných dopravních staveb (například Ejpovický tunel nebo Nové spojení v Praze).
Jak upřesňuje Ing. Pomykáček, u železniční dopravy dochází k přezbrojování vozů vybavených nekovovými brzdovými špalíky a kotoučovými brzdami, což má vliv na jízdní povrch kola, a je tak snížen hluk ze styku kola s kolejnicí. Za zmínku stojí také homologační proces nových automobilů a požadavek na nižší hlučnost automobilů, než jaká byla například před 30 lety.
ČKAIT považuje za velmi důležité i další argumenty: hygienické limity hluku (HL) nejsou čistě vědeckou záležitostí, nýbrž jsou i předmětem socio-politických nastavení závisejících na systému národních priorit zastoupených zájmových či politických skupin a vyplývajících z komplexních úvah o společenských rizicích, výnosech a nákladech. V tomto procesu se musí nalézt obecné standardy akceptovatelných rizik, které se mohou měnit podle úvah ohledně obecně pojatých nákladů a výnosů.
Přesné zdůvodnění vládního nařízení přinesla i Národní referenční laboratoř pro komunální hluk, která stála za novou legislativou. Podle jejích zástupců nově stanovené limity zajistí další rozvoj území měst, zejména dostavby/zahušťování sídlišť a proluk. Prakticky odpovídají přístupu k ochraně zdraví před hlukem uplatňovanému v Německu.
„Rozhodování o hygienických limitech v rámci politického normativního procesu tak jen zčásti vychází z vědeckých podkladů, jakými jsou zejména doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale bere v úvahu i ekonomická omezení a sladění jiných zájmů ve společnosti. WHO sama považuje své publikované limity za doporučené cílové hodnoty, jejichž dosažení může být dlouhodobým procesem závislým na možnostech a zvyklostech každé jednotlivé země. Tyto hodnoty jsou jen odborným doporučením WHO a nemají žádnou právní závaznost. Hygienické limity hluku v mimopracovním prostředí jsou tedy určitým kompromisem a jejich překročení neznamená automaticky akutní poškození zdraví, a lze je tedy považovat za mez přijatelného rizika, nikoliv za bezpečný (nepřekročitelný) práh,“ uvádí se v materiálech Národní referenční laboratoře pro komunální hluk.