EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Komise podniká další kroky k navýšení investic do udržitelné budoucnosti.*
Normy: ekologie a životní prostředí – září 2023.*
MŽP vyhlásilo průběžnou výzvu pro integrované projekty z unijního programu LIFE.*
Komise podniká další kroky k navýšení investic do udržitelné budoucnosti.
6.7.2023, Zdroj: Evropská komise
Komise předložila nový balíček opatření, která rozvíjejí základy evropské rámce udržitelného financování a dále je upevňují.
Díky přechodu na klimaticky neutrální a udržitelné hospodářství do roku 2050 získají podniky i občané v celé EU nové příležitosti. Mnohé společnosti a investoři se na udržitelnou cestu již vydaly, jak dokládá rostoucí objem udržitelných investic. Při své transformaci se však potýkají s problémy, zejména pokud jde o plnění nových požadavků na zveřejňování informací a podávání zpráv.
Cílem balíčku je proto zajistit, aby rámec EU v oblasti udržitelného financování podniky a finanční sektor i nadále podporoval a zároveň stimuloval přísun soukromého financování do projektů a technologií zaměřených na uvedenou transformaci. Konkrétně pak dnes Komise v rámci balíčku doplňuje taxonomii EU pro udržitelné investice o další činnosti a navrhuje nová pravidla pro ratingové agentury pro životní prostředí, sociální záležitosti a správu. Tím se zvýší transparentnost trhu s udržitelnými investicemi. Balíček opatření má zajistit, aby rámec udržitelného financování fungoval ve prospěch podniků, které chtějí investovat do vlastního přechodu k udržitelnosti. Kromě toho má usnadnit používání tohoto rámce, a tím i nadále účinně přispívat k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu.
Více v článku ZDE.
Normy: ekologie a životní prostředí – září 2023.
12.9.2023, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)
Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve Věstníku ÚNMZ v září 2023.
VYDANÉ ČSN
ČSN EN ISO 734 (46 1042)
Extrahovatelné šroty olejnatých semen – Stanovení obsahu oleje – Extrakční metoda s použitím hexanu (nebo petroletheru); (idt ISO 734:2023);
kat. č. 517987
ČSN EN 890 (75 5808)
Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě – Roztok síranu železitého; kat. č. 517842
ČSN EN 891 (75 5809)
Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě – Chlorid-síran železitý; kat. č. 517841
ČSN EN ISO 4484-1 (80 0088)
Textilie a textilní výrobky – Mikroplasty uvolňované z textilií – Část 1: Stanovení úbytku materiálu z plošných textilií během praní; (idt ISO 4484-1:2023);
kat. č. 517976
ČSN EN 1875-3 (80 4624)
Textilie povrstvené pryží nebo plasty – Stanovení pevnosti v dalším trhání – Část 3: Lichoběžníková metoda (výpočet pěti nejvyšších vrcholů);
kat. č. 517977
ZMĚNY ČSN
ČSN EN 61951-1 ed. 4 (36 4385)
Akumulátorové články a baterie obsahující alkalické nebo jiné nekyselé elektrolyty – Uzavřené plynotěsné akumulátorové články a baterie pro přenosné aplikace – Část 1: Nikl-kadmium; Vydání: Prosinec 2017 Změna A1*); (idt IEC 61951-1:2017/A1:2023);
kat. č. 517281
ČSN EN ISO 16654 (56 0118)
Mikrobiologie potravin a krmiv – Horizontální metoda průkazu Escherichia coli O157; Vydání: Únor 2002 Změna A2; (idt ISO 16654:2001/Amd.2:2023);
kat. č. 517970
ČSN EN ISO 10272-1 (56 0126)
Mikrobiologie potravinového řetězce – Horizontální metoda průkazu a stanovení počtu bakterií rodu Campylobacter – Část 1: Metoda průkazu; Vydání: Prosinec 2019 Změna A1; (idt ISO 10272-1:2017/Amd.1:2023);
kat. č. 517979
ČSN EN ISO 10272-2 (56 0126)
Mikrobiologie potravinového řetězce – Horizontální metoda průkazu a stanovení počtu bakterií rodu Campylobacter – Část 2: Technika počítání kolonií; Vydání: Leden 2020 Změna A1; (idt ISO 10272-2:2017/Amd.1:2023);
kat. č. 517978
OPRAVY ČSN
ČSN EN 14885 (66 5021)
Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Použití evropských norem pro chemické dezinfekční přípravky a antiseptika; Vydání: Březen 2023 Oprava 1; Vydání: Září 2023
kat. č. 517366
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
ČSN EN ISO 14083 (01 0983)
Skleníkové plyny – Kvantifikace a vykazování emisí skleníkových plynů pocházejících z operací dopravního řetězce; EN ISO 14083:2023; ISO 14083:2023; Platí od 2023-10-01
kat. č. 517379
ČSN EN IEC 62321-12 (36 9080)
Stanovení některých látek v elektrotechnických výrobcích – Část 12: Společné stanovení – Polybromované bifenyly, polybromované difenylethery a ftaláty v polymerech metodou plynové chromatografie s hmotnostním spektrometrem; EN IEC 62321-12:2023; IEC 62321-12:2023; Platí od 2023-10-01
kat. č. 517418
ČSN EN ISO 11337 (64 3608)
Plasty – Polyamidy – Stanovení e-kaprolaktamu a w-laurolaktamu plynovou chromatografií; EN ISO 11337:2023; ISO 11337:2023; Platí od 2023-10-01
Vyhlášena: Květen 2011
kat. č. 517425
ČSN EN 15522-1 (65 6081)
Zjišťování úniku ropy – Ropa a ropné výrobky – Část 1: Vzorkování; EN 15522-1:2023; Platí od 2023-10-01
kat. č. 517426
ČSN EN 15522-2 (65 6081)
Zjišťování úniku ropy – Ropa a ropné výrobky – Část 2: Analytická metoda a vyjádření výsledků založených na plynové chromatografii s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID) a hmotnostním detektorem (GC-MS) s nízkým rozlišením; EN 15522-2:2023; Platí od 2023-10-01
kat. č. 517429
ČSN EN 15195 (65 6163)
Kapalné ropné výrobky – Stanovení prodlevy vznícení a odvozeného cetanového čísla (DCN) paliv ze středních destilátů pomocí spalování ve spalovací komoře o konstantním objemu; EN 15195:2023; Platí od 2023-10-01
kat. č. 517427
ČSN EN 16568 (65 6573)
Motorová paliva – Směsi methylesterů mastných kyselin (FAME) s motorovou naftou – Stanovení oxidační stability metodou zrychlené oxidace při 120 °C; EN 16568:2023; Platí od 2023-10-0
kat. č. 517428
ČSN EN 16863 (72 7254)
Tepelněizolační výrobky pro budovy – Průmyslově vyráběné reflexní izolační (RI) výrobky – Specifikace; EN 16863:2023; Platí od 2023-10-01
kat. č. 517428
ČSN EN 12255-10 (75 6403)
Čistírny odpadních vod – Část 10: Zásady bezpečnosti; EN 12255-10:2023;
kat. č. 517435
ČSN EN 17665+A1 (77 1044)
Obaly – Zkušební metody a požadavky na prokázání, že plastové uzávěry a víčka zůstávají připevněny k nádobám na nápoje; EN 17665+A1:2023; Platí od 2023-10-01 Jejím vyhlášením se zrušuje
kat. č. 517438
MŽP vyhlásilo průběžnou výzvu pro integrované projekty z unijního programu LIFE.
28.7.2023, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)
Ministerstvo životního prostředí dnes vyhlásilo průběžnou výzvu k předkládání žádostí o podporu z národních zdrojů alokovaných pro program LIFE v období 2023-2024.
Výzva je určena na spolufinancování strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů předkládaných do řádných výzev programu LIFE v kategoriích „životní prostředí“ a „opatření v oblasti klimatu“. MŽP se dlouhodobě snaží české žadatele podporovat skrz informační, konzultační a finanční pomoc, aby se mohli snadněji zapojit do přípravy a realizace opatření s pozitivním vlivem na životní prostředí.
„V novém programovém období se Evropská komise zaměřuje stále více na podporu strategických integrovaných projektů LIFE. Pro letošní rok vyčlenila na jejich podporu 83 milionů eur,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „Ministerstvo životního prostředí chce na tento trend reagovat a rozšířit portfolio národní podpory i pro tyto typy projektů. Proto jsme vyhlásili průběžnou výzvu pro integrované projekty. Máme pro ni připravenou alokaci 120 milionů korun. Chceme tak zajistit podporu projektům, které řeší zásadní environmentální problémy a jejich výsledky mají výrazné pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu.“
Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí max. 20 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň ne více než 40 mil. Kč na jeden projekt. Maximální výše podpory pro spolufinancování projektu v součtu grantu poskytnutého Evropskou komisí a podpory schválené v rámci této výzvy, může činit nejvýše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu.
Finanční podpora je určena v programovém období 2021-2027 českým příjemcům na spolufinancování způsobilých výdajů souvisejících s realizací projektů, které budou podpořeny na evropské úrovni v rámci výzev unijního programu LIFE. O podporu mohou žádat předkladatelé, kteří jsou v pozici tzv. koordinujícího příjemce. Uzávěrka příjmu žádostí je 30. listopadu 2024.
„Průběžná výzva je další pobídkou pro české žadatele, aby při plánování svých projektů více využívali finanční prostředky z programu LIFE,“ doplňuje ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. „Ministerstvo životního prostředí se snaží české žadatele dlouhodobě podporovat prostřednictvím informační, konzultační a finanční pomoci. Podpora poskytovaná z národních zdrojů usnadňuje zapojení českých subjektů do přípravy a realizace opatření, která mají pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu. Tato výzva představuje rozšířenou formu podpory, která se zaměřuje na strategické přístupy přispívající k naplňování cílů a vizí MŽP.“
Dotazy a konzultace k výzvě na telefonních číslech 267 122 017, 731 690 215, 267 122 967; nebo e-mailu life@mzp.cz
Často kladené dotazy a odpovědi pro výzvu budou zveřejňovány na webových stránkách programu LIFE www.program-life.cz.
Předčasné ukončení příjmu žádostí ve výzvě I. Úspory energie a výzvě I. Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny OP TAK
Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (dále „OP TAK“) musí reagovat na významné změny v podmínkách veřejné podpory stanovené aktualizovaným zněním GBER (nařízení (EU) č. 651/2014) vzešlé v platnost 30. 6. 2023. Podmínky aktualizovaného GBER jsou natolik rozdílné od původních, že na ně není možné reagovat jinak než předčasně ukončit příjem žádostí ve výzvě I. pro aktivitu Úspory energie a výzvě I. pro aktivitu Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny OP TAK. Příjem žádostí bude ukončen 31. 8. 2023 ve 12:00.
Výzvy budou přepracovány tak, aby nové nastavení odpovídalo požadavkům revidovaného nařízení GBER, a to na základě již zahájených konzultací s poradním orgánem Evropské komise. Nové výzvy s upravenými podmínkami pak budou opětovně vyhlášeny v závislosti na délce nezbytných procesů spojených s vyjasněním příslušných článků nového GBER. Plánovaný termín je přelom roku 2023/2024.
Dále upozorňujeme žadatele, kteří ještě hodlají podat žádost do výzvy I. v aktivitě Úspory energie a do výzvy I. Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny před ukončením jejich příjmu, že Řídicí orgán musí vydat všechna Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále „RoPD“) nejpozději do 31. 12. 2023. Po tomto datu již lze vydávat RoPD výhradně podle nového znění GBER, s nímž však obě stávající výzvy bohužel nejsou (a nemohou být) v souladu. Pokud je tedy zřejmé, že plánovaný projekt nezíská veškeré podklady k vydání RoPD (například stavební povolení) do 30. 11. 2023, doporučujeme takový projekt vůbec neregistrovat a vyčkat s jeho podáním na novou výzvu.
Podrobné informace jsou přímo v části věnované výzvě I. pro aktivitu Úspory energie, nebo části věnované výzvě I. pro aktivitu Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny z OP TAK.
MŽP vydává první zásady regulace invazních nepůvodních druhů. Zaměřují se na bolševník velkolepý a pajasan žláznatý.
7.8.2023, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Bolševník velkolepý i pajasan žláznatý patří mezi 88 invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu. Pro tyto široce rozšířené druhy zpracovávají členské státy tzv. zásady regulace. Pro Česko se jimi stanovují hlavně prioritní typy míst a druhy metod na zásahy proti invazním druhům. Ministerstvo životního prostředí nyní zveřejňuje Zásady regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) a bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) v ČR, jsou to první dva z plánovaných 20 druhů.
„Dostal se do první desítky Evropu zamořujících invazních druhů, které se podepisují na ztrátě její druhové rozmanitosti. Poté, co se někde objeví první kvetoucí rostlina bolševníku velkolepého, zjara jsou kolem ní desítky malých semenáčků. Ty pak znemožní růst dalším druhům. Je dominantní i vzrůstem, dorůstá několika metrů. Kromě jeho negativního dopadu na biodiverzitu způsobuje bolševník velkolepý zdravotní rizika. Obsahuje toxické látky, které mohou u citlivých osob způsobit popáleniny až třetího stupně. V České republice se proto snažíme o jeho úplné vymýcení,“ představuje účinky tohoto vlajkového druhu pro problematiku invazních druhů ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zcela zásadní je u tohoto druhu zamezit kvetení, resp. dozrání nové várky semen a její šíření dále do krajiny.
Druhý druh, pajasan žláznatý se dnes řadí mezi vysoce invazní nepůvodní druhy Evropy i Severní Ameriky. Dokáže likvidovat přírodní ekosystémy, obsazuje přírodně cenná území, ničí i lidské aktivity, narušuje stavby a dopravní infrastrukturu. I tento druh má nezanedbatelné zdravotní dopady – způsobuje např. záněty kůže. Cílem ČR je tento invazní nepůvodní druh také vymýtit.
V případě provádění zásahů vůči invazním nepůvodním druhům je zapojení vlastníků, resp. nájemců a uživatelů pozemků (včetně zvláštních užívacích práv, jako je právo myslivosti či rybářství) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, vztaženo k „běžné péči“ o pozemky v rozsahu, v němž je taková opatření schopen provádět a lze je spravedlivě požadovat. Co se rozumí „běžnou péčí“ se liší dle druhu a způsobu využití pozemku, ale i podle charakteru hospodařícího subjektu, povinností a oprávnění, kterými disponuje atp. Kupříkladu státní organizace zajišťující správu pozemků nebo obecní a městské organizace pečující o zeleň disponují zpravidla potřebnou technikou nebo oprávněními k profesionálnímu použití prostředků na ochranu rostlin (nebo subjekty s takovým oprávněním pro běžnou péči o pozemky zasmluvňují) a v jejich případě tedy bude rozsah opatření realizovaných v rámci „běžné péče“ odlišný (vyšší) oproti jednotlivým fyzickým osobám.
„Bližší podmínky uplatňování zásad regulace budou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny stanovovány na regionální úrovni místně příslušnými orgány ochrany přírody. To znamená, že je budou vydávat krajské úřady, správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo újezdní úřady, a to formou opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy pak budou aplikovat priority určené zásadami na celostátní úrovni a specifikovat konkrétní lokality či území, tedy konkrétně kde a případně kdy se má se systematickou regulací či eradikací v daném regionu začít.“ Představuje navazující krok orgánů ochrany přírody vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Michal Servus.
K realizaci zásahů vůči invazním nepůvodním druhům lze využít dotačních programů MŽP, konkrétně Operačního programu Životní prostředí 2021-27 prostřednictvím aktivity 1.6.1.3 a národních programů Program péče o krajinu a Program obnovy přirozených funkcí krajiny, více zde.
Zásady regulace pro bolšeník velkolepý (PDF, 1 MB) (Heracleum mantegazzianum) v ČR. Více o bolševníku velkolepém: zde.
Zásady regulace pro pajasan žláznatý (PDF, 3 MB) (Ailanthus altissima) v ČR. Více o pajasanu žláznatém: zde.
Schválené zásady regulace pro jednotlivé druhy budou postupně publikovány na webu MŽP webu MŽP.