Víc než trend: proč se i české společnosti přiklánějí k principům ESG.* 

ČKAIT: Zvýšení hygienických limitů hluku nemusí ohrožovat zdraví obyvatel.* 

Hlášení o používání sedimentů na zemědělské půdě.* 

Dotaz: UFI kód na kosmetice.* 

Víc než trend: proč se i české společnosti přiklánějí k principům ESG.

16.8.2023, Zdroj: PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA, S.R.O. (www.prakab.cz)

ESG – trojlístek principů, které se ještě nedávno mohly zdát jako pomíjivý trend, nabývá na důležitosti v životě firem. Pro investory, partnery i zákazníky se tato zkratka postupně stává důležitým faktorem při hodnocení podniků, a proto je nutné přistupovat k ní s plnou vážností.

Písmena E,S a G jsou počáteční písmena slov Environmental, Social a Governance a označují oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy. Jejich rostoucí význam lze přičíst celé řadě faktorů, od budování reputace a tlaku zákazníků, až po lepší přístup ke kapitálu a zvýšení provozní efektivity. ESG také zohledňuje stále více zaměstnanců při výběru nového působiště. V důsledku toho společnosti přehodnocují své priority a začleňují hlediska ESG do svých aktivit, a to nejen proto, aby zmírnily rizika, ale také aby využily nově vznikající příležitosti. Principy ESG jsou také úzce provázány se 17 cíli udržitelného rozvoje, definovanými Spojenými národy pro léta 2015 – 2030.

Zřejmě nejdiskutovanější částí ESG je pečlivé řízení environmentálních problémů. S rostoucím povědomím o nejistém stavu ekosystémů naší planety se nyní od společností očekává, že přijmou udržitelné postupy ke snížení své ekologické stopy. Jednou z nejvíce diskutovaných součástí robustní strategie ESG je úspora energií. Obnovitelné zdroje jako solární, větrná a vodní energie představují životaschopnou alternativu k tradičním fosilním palivům, která jsou známá svým škodlivým dopadem na životní prostředí. Přechodem na čisté zdroje energie mohou společnosti snížit uhlíkovou stopu a posílit svou důvěryhodnost v očích zákazníků a investorů. Kromě úspory energií je velkým tématem i recyklace, která díky nižšímu množství energie vynaložené na výrobu pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a zabraňuje hromadění odpadu na skládkách.

Sociální aspekt klade důraz na přístup k zaměstnancům, dodavatelům, zákazníkům a komunitám, v nichž podniky působí. Upřednostňováním rozmanitosti, inkluze a spravedlivých pracovních postupů mohou společnosti podporovat příznivé a produktivní pracovní prostředí, které se promítne do dlouhodobého úspěchu.

Řídicí složka strategie ESG zajišťuje, aby společnosti ve svých rozhodovacích procesech dodržovaly etické standardy, zásady společenské odpovědnosti a podporovaly transparentnost. Tento aspekt se zabývá například právy akcionářů i zaměstnanců či férovostí odměňování. Společnosti se silnou strukturou správy a řízení mají větší šanci získat důvěru veřejnosti, což může vést ke zvýšení tržního ocenění a výhodě před konkurencí.

Pokud někdo ještě stále pochybuje o důležitosti ESG, stačí se podívat na několik čísel:

• V roce 2021 vydalo 86 % firem z indexu S&P 500 pravidelné zprávy týkající se ESG[1]
• Více než 300 společností podepsalo Klimatický závazek (The Climate Pledge), který se zavazuje dosáhnout cíle Pařížské dohody, tedy nulových čistých emisí uhlíku, o 10 let dříve[2]
• 85 % správců aktiv tvrdí, že ESG je pro jejich společnosti vysokou prioritou, ale 64 % z nich bylo znepokojeno nedostatkem transparentnosti a informací o aktivitách firem v oblasti ESG[3]

V České republice patří mezi zastánce ESG principů Prakab Pražská Kabelovna, výrobce kabelů s více než stoletou historií. Prvotní impuls vzešel zevnitř společnosti, která coby jeden z největších odběratelů energií v Praze, řeší problematiku úspornějšího provozu dlouhodobě. Ani poptávka ze strany zákazníků na sebe nenechala dlouho čekat, zejména v případě německých subjektů, které řeší dodržování ESG principů v rámci celého dodavatelského řetězce, snižování uhlíkové stopy a certifikace svých dodavatelů. V posledních letech se navíc zvyšuje zájem i ze strany finančních ústavů. Prakab pro posílení vnitrofiremních procesů přivedl novou ESG manažerku, Markétu Marečkovou, a přistoupil k řadě kroků směřujících k udržitelnějšímu provozu.

Patří k nim nahrazení některých výrobních zařízení energeticky méně náročnými nebo změna nastavení procesu výroby tak, aby se energie spotřebovalo méně. „Dalším způsobem úspory je již téměř finalizovaná výstavba vlastní střešní fotovoltaické elektrárny s výkonem 999 kWp. Do budoucna počítáme s využitím dalších ploch pro výstavbu FVE,“ představuje Markéta Marečková plány společnosti. Prakab nadto hledá i cesty k úspoře materiálu, a proto investuje do výzkumu a vývoje a snaží se vyvinout nové druhy kabelů. „Takové, které obsahují méně kovu nebo mají vlastnosti příznivější pro životní prostředí,“ vysvětluje Marečková. Prakab klade velký důraz i na principy oběhového hospodářství. Firma usiluje o recyklaci co největšího podílu odpadů, používání recyklovaných vstupních materiálů, ale i recyklovatelnost vlastních produktů firmy nebo cirkulaci obalových materiálů.

Za klíčový faktor však Prakab považuje průběžné snižování uhlíkové stopy. „Má největší přímý dopad na změny klimatu, lze jej poměrně přesně změřit a je navázáno na hlavní cíle Pařížské dohody a iniciativy UN Global Compact,“ říká Markéta Marečková. UN Global Compact je dobrovolná iniciativa Spojených národů, v jejímž rámci firmy usilují o přijetí udržitelných a společensky odpovědných kroků. Pařížská dohoda, k níž se Česká republika svým podpisem přihlásila, definuje závazky signatářů v boji proti globální změně klimatu.

Bezkabelová řešení v oblasti přenosu energie jsou zatím zcela nereálná a proto nelze v dohledné budoucnosti používání kabelů nijak zásadně omezit. Naopak rozvoj sítí energetické soustavy a elektrifikace dopravy vyžadují kabelů stále více. Inovaci kabelů, která by vedla k omezení uhlíkové stopy plynoucí z jejich výroby, proto v současné době řeší nejen jednotliví výrobci, ale celý kabelový průmysl. Možnosti omezení se týkají především používaných materiálů, které tvoří největší část hmoty kabelu. Trendem je omezování množství použitých kovů v kabelech, případně jejich nahrazování jinými vodivými materiály. „Množství lze omezit jak zlepšením vodivosti kovů, tak změnou podmínek uvnitř kabelu, třeba chlazením nebo kombinací kabelových prvků. Náhrady kovů vodivými plasty plněnými uhlíkem za použití nanotechnologií patří mezi vysněné trendy“ uvádí

Na významu nabývají kabely hybridní, které vedou nejen energii, ale i signály nebo jiná média. „Kabely také nebudou jen pasivní, ale budou vybaveny inteligencí, která pomůže řídit celou elektrickou síť, její výkon, ztráty, úniky a zapojení různých zdrojů elektrické energie,“ předpovídá vývoj ESG manažerka.

Za svůj přístup získala kabelovna ocenění Zodpovědná firma od společnosti EKO-KOM či usiluje o certifikaci od mezinárodní auditorské společnosti EcoVadis, jež se zaměřuje na udržitelnost dodavatelského řetězce.

Hlavní cíle PRAKAB v oblasti ESG

• nižší emise CO₂ ve Scopu 1 elektrifikace vozidel a vysokozdvižných vozíků
• nižší emise CO₂ ve Scopu 2 – vlastní zdroj udržitelné energie / nákup zelené energie
• nižší spotřeba energie ve výrobě
• snížení uhlíkové stopy v dodavatelském řetězci
• vydávání ESG zprávy včetně přesného vyčíslené CO₂ stopy
• recyklace
• zavedení pravidelného dotazníku spokojenosti pro zaměstnance
• výměna know how / zvýšení spokojenosti prostřednictvím programu rotace zaměstnanců
• nastavení dodavatelského řetězce se zohledněním principů ESG
• revize etického kodexu

O společnosti

Prakab Pražská Kabelovna je významným českým výrobcem kabelů, předloni oslavila 100 let od svého založení. V roce 1921 ji získal a pod tímto názvem zaregistroval průmyslník Emil Kolben. Mezi nejzajímavější projekty, na kterých se podnik v nedávné době podílel, je rekonstrukce Národního muzea v Praze, při které bylo použito přes 200 km požárně bezpečnostních kabelů. Produkty Prakabu najdeme i v Obchodním centru Chodov, v dopravních stavbách jako pražské metro, Tunel Blanka nebo Letiště Václava Havla, a také v mnoha tuzemských domácnostech.

[1] Zdroj: Ethan Rouen, Kunal Sachdeva, Aaron Yoon: The Evolution of ESG Reports and the Role of Voluntary Standards

[2] Zdroj: RTT News

[3] Zdroj: Index Industry Association

---

ČKAIT: Zvýšení hygienických limitů hluku nemusí ohrožovat zdraví obyvatel.

16.8.2023, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)

O pět až třináct decibelů se nařízením vlády č. 433/2022 Sb., které nabylo účinnosti 1. července 2023, zvýšily hlukové hygienické limity pro dopravní stavby.

Nařízení vlády č. 433/2022 Sb.

Vzhledem k tomu, že decibel je logaritmická jednotka, kdy zvýšení o 3 decibely znamená dvojnásobnou hlukovou zátěž, vypadá to na první pohled jako skokové zvýšení přípustného hluku. Také proto na nařízení negativně reagovala řada měst a obcí. Přesto však nejde o změnu, která by nutně snižovala komfort obyvatel nebo je ohrožovala na zdraví. Dokonce se totiž ani nedá říci, že limity hluku jsou reálně zvýšeny. Naopak je možné konstatovat, že nové limity jsou nižší než ty původní.

Nařízení totiž uvádí provoz dopravních staveb, nevyjímaje železnice, do souladu s realitou. Tyto stavby byly dosud často kolaudovány na základě výjimky, která mírnila požadavky původních hygienických limitů na hluk někdy i benevolentněji než nové nařízení. Například u některých tratí a silnic bylo dosud možné na základě výjimky zkolaudovat stavby s hlukovou zátěží 70 dB ve dne a 65 dB v noci pro železniční dopravu a 70/60 dB pro silniční. Nyní to je maximálně 68/63 dB pro dráhy a 68/53 dB pro pozemní komunikace.

Novela nařízení o hlukových limitech souvisí především s intenzitou dopravy, která se soustavně zvyšuje a v mnohých případech se už nyní nachází na hranici kapacit stávajících komunikací. „Nařízení vychází vstříc tendenci zahušťování výstavby v městských strukturách a de iure narovnává rozvoj dopravy v posledních třiceti letech. Ke snížení hlukové zátěže také přispívají kvalitnější komunikací nebo řízený zákaz vjezdu nákladních aut do měst. Zároveň ale přicházejí méně hlučné technologie elektro či vodíkových pohonů, a to postupně do všech typů dopravních prostředků,“ říká Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), jejíž členové se podílejí na projektování i realizacích dopravních staveb dotčených daným nařízením.

ČKAIT v této souvislosti upozorňuje, že jediným oprávněným orgánem pro měření a dodržování hygienických limitů je orgán státní správy – hygienické stanice. Zástupci Inženýrské komory zároveň uznávají, že zvýšení limitů pomůže některým stavbám v zahuštěnější zástavbě pro to, aby mohly být povoleny, realizovány a zkolaudovány. „Přesto jsme přesvědčeni, že zvýšení hlukových limitů se v obcích a v okolí dopravních staveb nijak neprojeví,“ dodává Ing. Radim Loukota, člen Představenstva ČKAIT, jenž je autorizovaným inženýrem v oboru Dopravní stavby.

Hluk spojený s dopravními stavbami je ovlivněn hned několika faktory. Na prvním místě je intenzita dopravy a skladba takzvaného dopravního proudu. Do výpočtu promlouvá rovněž povrch (kryt) komunikace, stejně jako stavební a přírodní okolí. Jde o problém především v intravilánu a extravilánu měst – zvlášť takových, u kterých probíhá nebo se plánuje nová bytová výstavba. Pokud by byly aplikovány starší hygienické limity, prakticky všechny dopravní stavby, včetně kolejových, by musely vést pod zemí. To by znamenalo skokové zvýšení stavebních nákladů – a tím samozřejmě i nižší počet realizovaných dopravních staveb.

„Přirozeně je ideálním stavem, když se komunikace nebo kolejové dráhy vedou mimo hustěji osídlená místa. Proto vidíme množství obchvatů obcí, což souvisí i s bezpečností obyvatel. Bohužel ne vždy je ale možné trasování komunikací měnit, stejně jako stavební a přírodní okolí,“ objasňuje Ing. Radim Loukota.

I mezi dalšími odborníky na dopravní stavby panuje názor, že vládní nařízení narovnává podmínky v provozu dálnic, silnic, tramvajových nebo vlakových tratí, kdy doposud řada důležitých staveb mohla být realizována jen na základě udělení výjimky z tehdejších hygienických limitů. Změna nemá vést k vyšší dopravní zátěži ani neumožňuje nasazování hlučnějších kolejových vozidel či autobusů. Zároveň nařízení narovnává podmínky pro všechny typy silnic a železnic, protože zdroje a charakter hluku, stejně jako jeho působení na zdraví, jsou po celé republice stejné.

„V posledních letech je na plnění hygienických limitů hluku kladen značný důraz. Od roku 2000 však nepozorujeme výrazná navýšení hlučnosti. Proti stále rostoucí intenzitě dopravy stojí obnova vozového parku – jak silniční, tak i železniční dopravy. Jsou aplikována různá nová technická řešení pro eliminaci potencionální hlukové zátěže. Na železnicích dochází k obnovám na železničním svršku – například bezstyková kolejnice, pružné upevnění, kolejnicové absorbéry,“ vypočítává Ing. Ivan Pomykáček, výrobní ředitel projektové společnosti SUDOP PRAHA a.s. a autorizovaný inženýr v oboru Dopravní stavby, který se jako hlavní inženýr podílel na vzniku mnoha oceňovaných dopravních staveb (například Ejpovický tunel nebo Nové spojení v Praze).

Jak upřesňuje Ing. Pomykáček, u železniční dopravy dochází k přezbrojování vozů vybavených nekovovými brzdovými špalíky a kotoučovými brzdami, což má vliv na jízdní povrch kola, a je tak snížen hluk ze styku kola s kolejnicí. Za zmínku stojí také homologační proces nových automobilů a požadavek na nižší hlučnost automobilů, než jaká byla například před 30 lety.

ČKAIT považuje za velmi důležité i další argumenty: hygienické limity hluku (HL) nejsou čistě vědeckou záležitostí, nýbrž jsou i předmětem socio-politických nastavení závisejících na systému národních priorit zastoupených zájmových či politických skupin a vyplývajících z komplexních úvah o společenských rizicích, výnosech a nákladech. V tomto procesu se musí nalézt obecné standardy akceptovatelných rizik, které se mohou měnit podle úvah ohledně obecně pojatých nákladů a výnosů.

Přesné zdůvodnění vládního nařízení přinesla i Národní referenční laboratoř pro komunální hluk, která stála za novou legislativou. Podle jejích zástupců nově stanovené limity zajistí další rozvoj území měst, zejména dostavby/zahušťování sídlišť a proluk. Prakticky odpovídají přístupu k ochraně zdraví před hlukem uplatňovanému v Německu.

„Rozhodování o hygienických limitech v rámci politického normativního procesu tak jen zčásti vychází z vědeckých podkladů, jakými jsou zejména doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale bere v úvahu i ekonomická omezení a sladění jiných zájmů ve společnosti. WHO sama považuje své publikované limity za doporučené cílové hodnoty, jejichž dosažení může být dlouhodobým procesem závislým na možnostech a zvyklostech každé jednotlivé země. Tyto hodnoty jsou jen odborným doporučením WHO a nemají žádnou právní závaznost. Hygienické limity hluku v mimopracovním prostředí jsou tedy určitým kompromisem a jejich překročení neznamená automaticky akutní poškození zdraví, a lze je tedy považovat za mez přijatelného rizika, nikoliv za bezpečný (nepřekročitelný) práh,“ uvádí se v materiálech Národní referenční laboratoře pro komunální hluk.

---

Hlášení o používání sedimentů na zemědělské půdě.

2.8.2023, Redakce ENVIprofi, Zdroj: Verlag Dashöfer

Od 1.7.2023 je účinná vyhláška č. 93/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Tato vyhláška stanoví podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů a nově také způsob hlášení o používání sedimentů. Dále pak limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

Způsob hlášení o používání sedimentů

Vzor formuláře pro hlášení o používání sedimentů na zemědělské půdě je uveden v příloze č. 7 vyhlášky.

---

Dotaz: UFI kód na kosmetice.

31.7.2023, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Ráda bych se dotázala na povinnost uvedení UFI kódu na kyanoakrylátovém lepidle pro prodlužování řas. V rámci recenze na UV kyanoakrylátová lepidla si chci být jistá, že všechny produkty, které testují, splňují zákonné náležitosti. Každý z distributorů bohužel tvrdí něco jiného.

Odpověď:

UFI kód se u kosmetických přípravků neuvádí. Podle definice je „kosmetickým přípravkem“ jakákoli látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasovým systémem, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány) nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů.

Podle článku 13 nařízení musejí být všechny kosmetické přípravky registrovány v evropském notifikačním portálu CPNP.

Doporučujeme k prostudování manuál, který se nachází na webové adrese:

https://ec.europa.eu/docsroom/documents/29563?locale=cs