Průmysl, města i státní správa podporují zrychlení renovací budov v ČR.* 

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) přidala 5 nových “SVHC” látek na seznam pro případné zahrnutí do přílohy XIV.* 

Využití sádrového odpadu k rekultivaci.* 

Průmysl, města i státní správa podporují zrychlení renovací budov v ČR.

18.1.2024, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)

Závěrečný osmý kulatý stůl evropské iniciativy „Smart Finance for Smart Buildings“ nedávno přivedl dohromady více než padesát zástupců průmyslu, odborníků, státních a samosprávných institucí, aby společně diskutovali o 50 opatřeních urychlujících renovace budov v České republice.

Diskuse se zaměřila na klíčová témata, jako je připravenost českého stavebnictví na očekávanou renovační vlnu, rozvoj energetických služeb a využití finančních nástrojů. Navrženým opatřením vyjádřili podporu klíčoví hráči ve financování a realizaci projektů energetické účinnosti. Znakem úspěchem iniciativy kulatých stolů také je, že řada identifikovaných opatření se již realizuje.

Připravenost českého stavebnictví na renovační vlnu

Jedním z hlavních bodů diskuse byla připravenost českého stavebnictví na očekávanou renovační vlnu. Každoroční odchod více než 12 000 pracovníků ze stavebnictví, přičemž příliv nových pracovníků není dostatečný, zdůraznil potřebu zdvojnásobení výkonů tohoto odvětví. Aby se dosáhlo cílů renovační vlny, bude klíčové využít inovace a digitalizaci v odvětví stavebnictví.

Rozvoj energetických služeb a překonání administrativních bariér

Dalším důležitým tématem byl rozvoj energetických služeb se zárukou úspor (EPC) a jejich využití v organizačních složkách státu, obchodování s flexibilitou a rozvoj energetických společenství. Diskutované opatření má překonat administrativní bariéry, které dosud bránily dalšímu rozvoji těchto služeb. Zástupci diskutovali o možnostech, jak efektivně využívat EPC ve prospěch udržitelného rozvoje.

Využití finančních nástrojů pro podporu renovací

Další důležitý aspekt diskuse se týkal využití různých typů finančních nástrojů, včetně garancí, zvýhodněných úvěrů a zelených dluhopisů. Účastníci kulatého stolu se shodli, že posílení těchto nástrojů může zvýšit zapojení soukromého kapitálu a přispět ke zjednodušení administrace podporovaných projektů. S ohledem na nedostatek komplexních renovací podporovaných dotačními tituly je posílení finančních nástrojů klíčové pro urychlení renovací v České republice.

Podpis Zelené dohody a budoucnost kulatých stolů

Závěrečný kulatý stůl vyvrcholil, když zástupci klíčových institucí, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Státního fondu životního prostředí, Svazu města a obcí ČR a Aliance pro bezemisní budoucnost, podpořili symbolickým podpisem svých ředitelek a ředitelů cestovní plány Zelené dohody pro sektory průmyslových budov, bytových a nerezidenčních budov a městské infrastruktury. Tím položili základ další spolupráce na realizaci navržených opatření.

“Téma zrychlení podpory renovace budov v ČR rezonuje i na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které prostřednictvím Národního plánu obnovy alokovalo prostředky na komponenty, ze kterých podporuje projekty určené na obnovu a renovaci budov,“ říká vrchní ředitel Sekce fondů EU Marian Piecha.

Jana Morávková, ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost zdůraznila „v Česku se renovuje jen jedno procento budov ročně. To je s ohledem na nové cíle EU, které chtějí zlepšit energetickou účinnost a snížit emise velice malý počet. Proto jsem velice ráda, že se Aliance pro bezemisní budoucnost stala signatářem velice důležité deklarace o pokračování kulatých stolů. Je neocenitelné se nad těmito tématy potkávat a hledat způsob, jak a kdy stanovených cílů dosáhnout. Pokud totiž budeme investovat do energetické účinnosti budov, bude to pro nás znamenat nejen snížení produkce CO₂, ale také reálnou finanční úsporu a vyšší komfort.“

„Za SFŽP ČR jsem velmi rád, že jsme se mohli iniciativy „Smart Finance for Smart Buildings“ aktivně účastnit a svým podpisem jsem dnes potvrdil využitelnost opatření pro nastavování programů týkající se energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie, které máme v gesci. Celá řada opatření je i výzvou do blízké budoucnosti, a těším se na další spolupráci,“ uvedl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Je nutná celková změna paradigmatu v myšlení celé společnosti, aby jednotlivci lépe podporovali a motivovali vedení svých obcí k energetické soběstačnosti,“ dodává Radka Vladyková, ředitelka SMO ČR.

Zástupci konsorcia se zároveň zavázali k budoucímu pokračování kulatých stolů Green Deal for Buildings, což naznačuje dlouhodobý závazek k udržitelnému rozvoji prostřednictvím inovativních řešení, financování a spolupráce mezi různými sektory.

Celkově lze říci, že závěrečný osmý kulatý stůl přinesl důležitou otevřenou diskuzi a ukázal, že spolupráce a inovace jsou klíčovými faktory v dosahování udržitelného rozvoje a urychlení renovací budov v České republice. Potvrzením úspěchu kulatých stolů je také to, že řada navržených opatření se již začíná realizovat a cestovní plány Zelené dohody tak jsou živou a uplatňovanou strategií, která neskončí v šuplíku.

Příklady aktivit iniciovaných kulatými stoly:

• Příprava ČR na implementaci managementu emisí skleníkových plynů a zvyšování energetické účinnosti v kontextu pravidel ESG ve stavebnictví
• DoubleDecker – Strategie transformace stavebnictví v České republice a na Slovensku
• BungEES – Vývoj integrovaných energetických služeb

O projektu

Projekt Zelená dohoda pro budovy (Green Deal for Buildings) je součástí celoevropské iniciativy, financované z programu Horizon 2020. V rámci projektu bude v České republice a na Slovensku zorganizováno osm kulatých stolů za účasti odborníků ze soukromého i veřejného sektoru, na kterých budou prezentovány a projednávány nedostatky implementace energetických úspor, které limitují či omezují efektivitu veřejného financování a zapojení soukromého kapitálu. Společně budou hledány možnosti, jak ovlivnit národní politiku s cílem podpořit implementaci opatření. Konkrétně budou vypracovány cestovní mapy, akční plány a pokyny, na jejichž základě budou navržena opatření krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Současně se předpokládá vznik zásobníku projektů, které lze efektivně financovat. Na projektu se podílí devět partnerských organizací z České a Slovenské republiky.

Více o projektu

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) přidala 5 nových “SVHC” látek na seznam pro případné zahrnutí do přílohy XIV.

24.1.2024, Ing. Monika Šrubařová, Zdroj: Sources-matter s.r.o. (sources-matter.com)

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) aktualizovala dne 23. ledna 2024 seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV nařízení REACH. Celkem pět chemických látek, označujících se jako „látky vzbuzující mimořádné obavy“ (SVHC), bylo přidáno na seznam kvůli svým nepříznivým vlastnostem na lidské zdraví a životní prostředí.

Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) pro případné zahrnutí do přílohy XIV, aktuálně obsahuje 240 položek. Chemické látky na tomto seznamu mnohokrát přestavují skupiny chemických látek, a proto je seznam chemických látek jako takový v sumě reálně vyšší.

Jaké následky tato legislativní aktualizace přináší?

Dle článku 7 nařízení REACH musí dovozci a výrobci předmětů oznamovat agentuře ECHA přítomnost takových látek přesahujících koncentraci 0,1 % hmotnosti, a za předpokladu, že je tato látka v předmětu přítomna v celkovém množství více než 1 tuna na výrobce nebo dovozce za rok. Tyto informace musí být oznamovány do šesti měsíců ode dne jejího zařazení na seznam (23. ledna 2024).

Dle článku 31 nařízení REACH musí každý dodavatel takové látky (samostatně nebo ve směsích) do Evropské unie (EU) či do zemí spadajících do Evropského hospodářského prostoru (EHP) aktualizovat své bezpečnostní listy, které poskytují svým zákazníkům.

Dle článku 33 nařízení REACH musí každý dodavatel předmětu obsahujícího SVHC látku v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnosti poskytnout informace o takové látce svým zákazníkům, zahrnující dostatek informací umožňující bezpečné používání takového předmětu. V případě žádosti musí být tyto informace poskytnuty také spotřebitelům. Tyto informace musí být poskytovány zcela bez úplaty, a to do doby 45 dní.

V neposlední řadě a dle článku 9 rámcové směrnice o odpadech musí společnosti rovněž oznámit přítomnost těchto látek agentuře ECHA – tzv. SCIP oznamovací povinnost. Tato povinnost platí pro výrobce, dovozce a dodavatele předmětů obsahujících SVHC látky v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnosti. Tyto informace jsou následně zpřístupněny provozovatelům dozorčím orgánům, zařízením pro nakládání s odpady a spotřebitelům.

Dotaz: Využití sádrového odpadu k rekultivaci.

22.1.2024, Ing. Tomáš Lank, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je možné od 1.1.2024 používat sádru (sádrový odpad) k rekultivaci? Rekultivační středisko má povoleno sádru využívat k rekultivaci od roku 2017.

Odpověď:

Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v § 6 odst.1 odkazuje v případě zasypávání na svou přílohu č.4, kde v bodě B vyjmenovává odpady, které jsou zakázány využívat k zasypávání. Odpady na bázi sádry jsou zde přímo vyjmenované, tedy zakázané.
Pokud by v uděleném rozhodnutí bylo využívání těchto odpadů povoleno, pak je to v rozporu v účinným zněním vyhlášky a nemělo by k takové situaci dojít. Ve vzniklé situaci je provozovatel zařízení povinen dodržovat podmínky uděleného rozhodnutí a v případě nejasností, jako je tato, je nezbytné obrátit se s dotazem na příslušný krajský úřad s dotazem, jak správně udělené rozhodnutí používat a předejít tak sankci v případě kontroly.