EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Hospodářská komora: Návrh novely obalového zákona nepřináší moderní řešení.*
Nové nařízení Komise (EU) 2024/197 mění přílohu VI nařízení CLP.*
Závislost na fosilních palivech v EU se v roce 2022 mírně zvýšila.*
50 opatření, jak zrychlit tempo renovace budov pro dosažení cílů energetické účinnosti a dekarbonizace.
11.1.2024, Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví (www.sps.cz/index.asp)
Česká republika stojí před výzvou zrychlení renovací budov, aby dosáhla ambiciózních cílů energetické účinnosti a dekarbonizace. Ročně projde komplexní renovací pouhé 1 % budov, což je nedostatečné tempo v porovnání s požadavky nedávno aktualizovaných směrnic o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov, které zdůrazňují potřebu zdvojnásobení tempa renovací.
Nově přijatá Směrnice o energetické účinnosti (EED) požaduje snížení spotřeby energie v budovách nejméně o 1,9 % ročně. To představuje zpřísnění oproti původní verzi Směrnice. Česká republika dosud povinný cíl zvyšování úspor energie v budovách neplnila.
Nově přijatá Směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Nejnovější Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) definuje budovy s nulovými emisemi a požaduje zvyšování energetické účinnosti nejméně kvalitních stávajících budov. Tyto opatření vytvářejí komplexní rámec pro dosažení udržitelného a bezemisního prostředí.
„Pro Českou republiku je nyní podstatné učinění kroků směrem k udržitelnější budoucnosti, a to zejména v oblasti energetické účinnosti budov. Právě proto Ministerstvo životního prostředí letos rozšířilo stávající výzvy z investičního programu Nová zelená úsporám. Je to rok od vypsání výzvy NZÚ Light, která je určená pro seniory a nízkopříjmové domácnosti na dílčí renovace. Podporu již dostalo téměř 53 tisíc žadatelů. V září se navíc otevřel podprogram Oprav dům po babičce, který je určený především pro rodiny na komplexní renovace starších domů. Pro veřejný sektor aktuálně běží výzvy z Operačního programu Životní prostředí a další se otevřou z Modernizačního fondu. V podpoře chceme pokračovat i nadále, v Národním klimaticko-energetickém plánu jsme si stanovili cíl roční míry kvalitních renovací na 3 %,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Spolupráce mezi různými sektory a hledání inovativních řešení jsou klíčovými prvky tohoto úsilí. Věřím, že tato událost poskytne podněty a inspiraci pro budoucí kroky, které povedou k urychlení renovací a dosažení cílů udržitelnosti v oblasti energetiky,“ dodal ministr.
V reakci na tyto výzvy byly před dvěma lety založeny tzv. národní kulaté stoly, kde se scházejí odborníci z různých odvětví, včetně stavebních podniků, finančních institucí, energetických firem, státní správy a akademické sféry. Cílem těchto setkání bylo nalézt inovativní přístupy k financování a renovacím budov, které povedou k rychlejšímu tempu a efektivnějšímu využití dostupných zdrojů.
„Úspory energie nejen v budovách, ale i ve výrobních halách, mají obrovský potenciál pro snížení emisí CO2. To zejména platí v tuhých mrazech, kdy energie, které v zimních měsících ušetříme zateplením budov, neumíme jednoduše nahradit obnovitelnými zdroji. Přitom právě zateplení budovy přináší úsporu na vytápění, která se ekonomicky vyplatí nejvíce,“ dodává Marian Piecha, vrchní ředitel Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu, který se osobně zúčastnil několika kulatých stolů.
Výsledky dosavadních kulatých stolů, kde bylo projednáno více než padesát konkrétních opatření, budou představeny na slavnostním kulatém stole 11. ledna.
Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, vnímá tuto událost jako důležitý krok směrem k nalezení praktických řešení pro dosažení cílů energetické účinnosti a dodává: „Závěrem této diskuse o zrychlení renovací pro energetickou účinnost v České republice je naléhavá potřeba spojení sil a inovativního přístupu. Klíčovou zprávou, kterou chceme předat, je, že výzvy spojené s dosahováním energetických cílů nelze překonat izolovaně. Spolupráce mezi veřejným sektorem, soukromými firmami, akademickou obcí a občanskou společností je klíčem k úspěchu.“
Tato událost není pouze prezentací konkrétních opatření, ale také výzvou k aktivnímu zapojení všech zainteresovaných stran. Přijměme proto tuto příležitost jako impulz k jednotnému úsilí, které povede k vytvoření udržitelnějšího a energeticky efektivnějšího prostředí v České republice. Společně můžeme dosáhnout změn, které nejenže přinesou ekonomické výhody, ale také pozitivně ovlivní životní prostředí a kvalitu života nás všech.
Aroma.
23.1.2024, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jakým způsobem musí být ve složení výrobku uvedeny aromata?
Je nutné, pokud výrobek obsahuje více než jedno aroma uvést aromata, nebo je dostatečné uvést aroma?
Odpověď:
U syntetických aromat stačí uvést ve složení potraviny pouze výraz „aroma“ a v případě, že se jedná o více než jedno aroma, pak „aromata“, nebo lze uvést i bližší popisné označení aroma, např. „jahodové aroma“.
Výraz „přírodní aroma“ lze používat pouze pro látky určené k aromatizaci, v nichž aromatická složka obsahuje výhradně přírodní aromatické látky. Označení „přírodní“ lze používat pouze ve spojení s odkazem na potravinu, kategorii potravin nebo rostlinný či živočišný zdroj aromatu, pokud alespoň 95 % hmotnostních aromatické složky bylo získáno z uvedeného výchozího materiálu. Takže na rozdíl od syntetických aromat se musí vždy uvést při označování ve složení potraviny u výrazu „přírodní aroma“ původ tohoto aromatu, např. „přírodní malinové aroma“. Pouze je-li aromatická složka získána z různých výchozích materiálů a pokud by uvedení výchozích materiálů neodráželo jejich vůni nebo chuť použije se výraz „přírodní látka určená k aromatizaci.“
Hospodářská komora: Návrh novely obalového zákona nepřináší moderní řešení.
12.1.2024, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Návrh novely obalového zákona, který se zaměřuje na zálohování plastových lahví a plechovek, nepřináší podle Hospodářské komory (HK) moderní řešení. Úprava podle komory předpokládá využití zastaralých technologií, bude zatěžovat obchodníky a v praxi bude ekonomicky nákladná. HK o tom informovala ČTK. Komora upozornila, že se novela v rozporu s připravovanou evropskou legislativou zaměřuje jen na dva typy obalů, a mohla by tak vytvořit nepoměr v třídění různých druhů materiálů. Hospodářská komora proto doporučila návrh přepracovat.
Novela je v připomínkovém řízení a podle ministerstva životního prostředí (MŽP) by mohla začít platit v polovině roku 2025. Úprava má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo přibližně 39 korun za občana. Novela také počítá se zpoplatněním papírových letáků, takže celkový příspěvek obcím by měl být nakonec větší, uvedlo ministerstvo.
Hospodářská komora Komora předložila ministerstvu k návrhu desítky připomínek. „Ministerská novela směřuje k zavedení povinné finanční motivace spotřebitele k intenzivnímu sběru plastových lahví a plechovek. Přičemž sběr těchto komodit musí být prováděn prostřednictvím obchodní sítě, a současně musí být řešen jako zcela samostatný odpadový tok. Fakticky se tak vracíme do osmdesátých let minulého století,“ uvedl předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.
Novela podle komory mimo jiné vytváří nepoměr mezi jednotlivými komoditami jako plast, sklo, nápojové kartony, papír a kov. Případné rozšíření na další komodity kromě PET lahví a plechovek by podle ní bylo v budoucnu při navrhované úpravě novely náročné.
„S ohledem na stále probíhající jednání na evropské úrovni ale především požadujeme, aby ministerstvo celý návrh přepracovalo v souladu s budoucí evropskou legislativou a připravilo moderní řešení pro podporu třídění a recyklace všech obalů, u kterých lze přijít s vhodným systémem motivace obyvatel,“ uvedl Mraček.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) veřejnost zálohování podporuje. Uvedl, že to již dobrovolně zkouší tři řetězce. Pilotní projekt spustil loni Kaufland, Lidl a přidal se on-line supermarket Rohlík.cz. Ministr řekl, že zálohování je trend v okolních zemích, funguje například v Německu nebo na Slovensku. V sousedním Rakousku začne od ledna 2025. Na Slovensku se podle Hladíka ukázalo, že průměrně lidé vrací zhruba stejné množství lahví, kolik jich nakoupí.
Sdružení místních samospráv v pondělí poukázalo na to, že zavedení zálohového systému přinese navýšení nákladů na svoz a zpracování odpadů, což se může dotknout i spotřebitelů. Zástupci obcí mají zároveň obavy, že by novela narušila stávající systém třídění.
Z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vyplývá, že spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku bude stát zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku.
Zdroj: https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/7375-hospodarska-komora-navrh-novely-obaloveho-zakona-neprinasi-moderni-reseni
Nové nařízení Komise (EU) 2024/197 mění přílohu VI nařízení CLP.
16.1.2024, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Bylo zveřejněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/197, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP) – Úřední věstník 5. 1. 2024.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/197 ze dne 19. října 2023, kterým se mění nařízení (ES) č. 1272/2008, pokud jde o harmonizovanou klasifikaci a označování některých látek. Nařízení vstoupí v platnost koncem ledna 2024.
Nové nařízení mění přílohu VI nařízení CLP tj. seznam harmonizovaných klasifikací, do kterého se vkládá 28 nových položek. Dále bylo aktualizováno 24 položek např. sirovodík, oxid siřičitý, benzylalkohol, resorcinol a triethylamin. Byla také změněna stávající klasifikace toxicity olověného prášku pro vodní prostředí (multiplikační faktor) a zavedena odlišná klasifikace toxicity pro vodní prostředí pro celistvé olovo kvůli jeho nižší rozpustnosti ve vodě ve srovnání s olověným práškem.
Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 1. září 2025, lze jej však použít i před tímto termínem.
Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.
Další informace:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/197
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/197[EN]
Závislost na fosilních palivech v EU se v roce 2022 mírně zvýšila.
6.2.2024, Zdroj: Eurostat (ec.europa.eu/eurostat/web/main/home)
V roce 2022 činila závislost EU na fosilních palivech v rámci celkových dodávek energie 70,9 %, což dokládá poměr fosilních paliv k hrubé dostupné energii (celková poptávka po energii v dané zemi nebo regionu). To je mírný nárůst oproti úrovni v roce 2021, kdy činil 69,9 %.
Tento podíl se v posledních desetiletích výrazně snížil. Od roku 1990, prvního roku, pro který jsou k dispozici údaje, klesl přibližně o 11,5 procentního bodu (p.b.), a to především v důsledku nárůstu obnovitelných zdrojů energie.
V roce 2022 byla Malta (96,1 %) i nadále zemí EU s nejvyšším podílem fosilních paliv na hrubé dostupné energii, následovaná Kyprem (89,3 %) a Nizozemskem (87,6 %). Většina ostatních zemí EU měla podíl mezi 50 a 85 %. Pouze Švédsko (30,4 %) a Finsko (38,3 %) měly podíl nižší než 50 %.
Ve srovnání s rokem 2021 došlo v roce 2022 k největšímu, avšak poměrně malému poklesu podílu fosilních paliv na hrubé dostupné energii v Lotyšsku (-3,7 p.b.), na Slovensku (-2,1 p.b.) a v Maďarsku (-1,9 p.b.). K největšímu nárůstu došlo v Estonsku (+4,2 p.b.), Francii (+2,9 p.b.) a Bulharsku (2,8 p.b.).
Rok 2022 byl výjimečný i z energetického hlediska. Byl to první celý kalendářní rok po zrušení významných omezení souvisejících s COVID-19. Byl také poznamenán ruskou invazí na Ukrajinu 24. února a prudkým nárůstem cen různých energetických komodit.
Kromě toho byl v roce 2022 zaznamenán pokles výroby jaderné energie, (viz nedávná zpráva o jaderné energetice). I když došlo k nárůstu obnovitelných zdrojů energie, nestačilo to na kompenzaci poklesu jaderné energie.
Eurostat nedávno zveřejnil roční energetické statistiky pro rok 2022. Navštivte databázi Eurostatu, kde najdete nové údaje o komoditních bilancích, energetických bilancích a energetických ukazatelích, a zapněte si upozornění na aktualizované články Statistics Explained, které vyjdou v následujících 3 měsících. Pokud se chcete dozvědět více o energetice v EU interaktivním a přizpůsobitelným způsobem, můžete také navštívit stránku s vizualizacemi energetiky, kde najdete širokou škálu interaktivních nástrojů, například grafy energetických toků a obchodu s energií.