Normy: ekologie a životní prostředí – únor 2024.* 

ECHA spouští novou databázi chemických látek.* 

První zprávu o dovozu zboží, na které se vztahuje uhlíkové clo (CBAM), je možné podat dodatečně.* 

V roce 2050 skončí EU s F-plyny. EU zveřejnila dvě nařízení.* 

Normy: ekologie a životní prostředí – únor 2024.

8.2.2024, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi

Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v únoru 2024.

VYDANÉ ČSN

Značka normy (číslo)	Kat. č.	Plný název normy
ČSN EN 17669 (01 1508)	518699	Energetické služby se zárukou – Minimální požadavky; Vydání: Únor 2024
ČSN ISO 50006 (01 1517)	518698	Systémy managementu hospodaření s energií – Hodnocení energetické hospodárnosti pomocí ukazatelů energetické hospodárnosti a výchozích stavů spotřeby energie; Vydání: Únor 2024
ČSN EN 12097 (12 0511)	518597	Větrání budov – Vzduchovody – Požadavky na součásti vzduchovodů z hlediska údržby; Vydání: Únor 2024
ČSN EN IEC 60068-3-1 ed. 2 (34 5791)	518700	Zkoušení vlivů prostředí – Část 3-1: Doprovodná dokumentace a návod – Zkoušky chladem a suchým teplem; Vydání: Únor 2024
ČSN EN IEC 60904-2 ed. 4 (36 4604)	518686	Fotovoltaické součástky – Část 2: Požadavky na referenční fotovoltaické součástky; Vydání: Únor 2024
ČSN EN 12255-13 (75 6403)	518702	Čistírny odpadních vod – Část 13: Čištění odpadních vod chemickým srážením; Vydání: Únor 2024
ČSN ISO 20658 (85 5104)	518801	Požadavky na odběr a přepravu vzorků k vyšetření ve zdravotnických laboratořích; Vydání: Únor 2024

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

Značka normy (číslo)	Kat. č.	Plný název normy
ČSN EN ISO/ASTM 52924 (01 1818)	518256	Aditivní výroba polymerů – Kvalifikační zásady – Klasifikace vlastností součástí; EN ISO/ASTM 52924:2023; ISO/ASTM 52924:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN 15502-2-3 (07 5316)	518390	Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Část 2-3: Specifická norma pro hybridní jednotky kombinující plynový kotel a elektrické tepelné čerpadlo ve výrobku; EN 15502-2-3:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 11623 (07 8529)	518389	Lahve na plyny – Konstrukce z kompozitních materiálů – Periodická kontrola a zkoušení; EN ISO 11623:2023; ISO 11623:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 2614 (38 5583)	518365	Analýza zemního plynu – Biometan – Stanovení obsahu terpenů mikro-plynovou chromatografií; EN ISO 2614:2023; ISO 2614:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN P CEN/TS 17977 (38 6475)	518696	Zařízení pro zásobování plynem – Kvalita plynu – Použití vodíku pro plynové systémy; CEN/TS 17977:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN P CEN/TS 15656 (42 0623)	518363	Měď a slitiny mědi – Stanovení obsahu fosforu – Spektrofotometrická metoda; CEN/TS 15656:2015; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 13927 (64 0411)	518360	Plasty – Zjednodušená metoda stanovení vývinu tepla s použitím kónického zdroje sálavého tepla a detekce pomocí termočlánků; EN ISO 13927:2023; ISO 13927:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 20200 (64 0873)	518361	Plasty – Stanovení stupně rozkladu plastů za podmínek kompostování v laboratorním měřítku; EN ISO 20200:2023; ISO 20200:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 1172 (64 4041)	518359	Textilní sklo – Vyztužené prepregy (předimpregnovaný laminát) lisovací směsi a lamináty – Stanovení obsahu textilního skla a minerálního plniva pomocí kalcinačních metod; EN ISO 1172:2023; ISO 1172:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN P CEN ISO/TS 16486-7 (64 6409)	518362	Plastové potrubní systémy pro rozvody plynných paliv – Potrubní systémy z neměkčeného polyamidu (PA-U) se svařovanými a mechanickými spoji – Část 7: Posuzování shody; CEN ISO/TS 16486-7:2023; ISO/TS 16486-7:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 21368 (66 8539)	518358	Lepidla – Směrnice pro výrobu lepených konstrukcí a postupy pro přípravu zpráv vhodných pro hodnocení rizik těchto konstrukcí; EN ISO 21368:2023; ISO 21368:2022; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 5157 (80 0003)	518350	Textilie – Environmentální aspekty – Slovník+); EN ISO 5157:2023; ISO 5157:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 20685-2 (83 3589)	518346	Ergonomie – 3-D skenovací metody pro mezinárodně slučitelné antropometrické databáze – Část 2: Vyhodnocení protokolu povrchu tvaru a opakovatelnost relativní polohy orientačního bodu; EN ISO 20685-2:2023; ISO 20685-2:2023; Platí od 2024-03-01
ČSN EN ISO 21911-1 (83 8313)	518348	Tuhá alternativní paliva – Stanovení samozahřívání – Část 1: Izotermická kalorimetrie; EN ISO 21911-1:2023; ISO 21911-1:2022; Platí od 2024-03-01

 

---

ECHA spouští novou databázi chemických látek.

8.2.2024, Zdroj: MPO ČR

ECHA CHEM je nová databáze pro zveřejňování informací o chemických látkách. Nyní je k dispozici její první verze s informacemi ze všech registrací podle nařízení REACH, které ECHA obdržela a postupně budou přibývat další informace (30. 1. 2024).

ECHA spravuje v Evropské unii největší databázi chemických látek, která obsahuje údaje předložené průmyslem v kombinaci s informacemi získanými v rámci regulačních procesů EU. Existující platforma Informace o chemických látkách, která byla spuštěna v roce 2016, se rychle rozrostla a dnes obsahuje informace o více než 360 000 chemických látkách. ECHA CHEM je nové řešení, které umožní zpřístupnit online rostoucí množství informací.

V první verzi ECHA CHEM jsou informace ze všech více než 100 000 registrací podle nařízení REACH, které společnosti předložily agentuře ECHA. V letošním roce bude databáze rozšířena ještě o přepracovaný seznam klasifikací a označení a následně o první soubor seznamů týkajících se regulací.

ECHA CHEM byla navržena jako flexibilní technická platforma schopná zpracovávat velké množství dat a lze ji přizpůsobit různým potřebám vyplývajícím z nových úkolů, které bude agentura ECHA řešit v budoucnu.

Další informace:

• ECHA CHEM nová veřejná databáze chemických látek
• Informace o chemických látkách
• ECHA CHEM – podpora

---

První zprávu o dovozu zboží, na které se vztahuje uhlíkové clo (CBAM), je možné podat dodatečně.

21.2.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Evropská unie zavedla uhlíkové clo na dovážené suroviny a výrobky ze třetích zemí, jejichž výroba je spojena se zvýšenou emisí skleníkových plynů. Od října 2023 funguje přechodné období tohoto tzv. Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích – CBAM [1]. Jde o zásadní nástroj, který nastavuje evropským průmyslovým odvětvím s vysokými emisemi skleníkových plynů spravedlivé podmínky s podniky ze států mimo EU, které nejsou v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Cílem je, aby se dovezené zboží vyrovnávalo ceně za vypuštěný uhlík u domácí výroby. Podle CBAM měly firmy do konce ledna 2024 poprvé oznámit Evropské komisi dovoz produktů, na které se toto uhlíkové clo vztahuje. Vzhledem k technickým potížím s přihlášením do portálu ale bude možné požádat o dodatečné podání – a to do konce února 2024.

CBAM – laicky „uhlíkové clo“ je jedním z důležitých nástrojů, který ochrání vnitřní trh EU. V první přechodné fázi se dotýká pouze odvětví s vysokými emisemi uhlíku a vysokým rizikem úniku uhlíku. Konkrétně se to týká zejména těchto komodit a produktů ze třetích zemí: železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku a hnojiv.

„Velmi podporuji rozšíření i na další komodity. Je důležité, aby se produkty jako je železo, cement, ale třeba i minerální vata a další materiály včetně produktů z nich, vyráběly uvnitř EU. A pokud budou dováženy z jiných, mimoevropských zemí, tak na ně bude uvaleno uhlíkové clo, tedy CBAM. Toto považuji za správné řešení. Je potřeba takovéto produkty co nejvíce vyrábět uvnitř EU a podporovat evropské výrobce,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zavedení CBAM je rozděleno do dvou fází. V první, přechodné, fázi je dovozcům dle příslušného nařízení EU stanovena od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2025 oznamovací povinnost. Při ní musí dovozci nebo nepřímí celní zástupci podat zprávu CBAM za každé čtvrtletí v případě dovozu zboží, na které se nařízení (příloha I nařízení 2023/956) vztahuje. První termín pro podání zprávy byl do 31. ledna 2024 za zboží dovezené v posledním čtvrtletí roku 2023. V minulých dnech se ale systém, ve kterém se zprávy CBAM podávají, a který spravuje Evropská komise, potýkal s technickými problémy.

„Problémy s registrem, který nespravuje Česká republika, ale EU, v některých případech znemožnily podání zprávy CBAM včas. Vzhledem k těmto problémům vycházíme firmám vstříc a mohou tak bez sankce požádat o opožděné podání až do konce února 2024,” zdůrazňuje ministr Hladík.

Druhá fáze, tedy plné fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích se uplatní od roku 2026. Nyní podniky Evropské komisi zasílají pouze oznamovací zprávy CBAM. Povinnost platit za dovoz komodit ze třetích zemí pak firmy čeká od 1. ledna 2026 – dovozci budou muset nakupovat tzv. certifikáty CBAM v takovém množství, aby pokrylo emise vypuštěné při výrobě tohoto dováženého zboží ve třetích zemích.

Jak podat zprávu o dovozu portálu CBAM

Přímo v portálu CBAM je zpřístupněna funkce požádat o opožděné podání zprávy (tlačítko Request delayed submission), kterou naleznete v sekci My Quarterly Reports (Moje čtvrtletní zprávy). Po kliknutí na toto tlačítko je nutné zvolit důvod opožděného podání. Do konce února můžete zvolit možnost technical error (technické potíže). Druhá možnost (Requested by NCA) bude dostupná až do 31. července 2024, bude ale vyžadovat komunikaci s Ministerstvem životního prostředí v rámci opravného řízení pro přidělení referenčního čísla, které budete potřebovat pro vytvoření zprávy. Opravit nebo doplnit již podanou zprávu můžete sami až do 31. července 2024.

Pokyny k vyplňování CBAM

Podrobné pokyny k vyplňování zpráv CBAM naleznete na našich stránkách a zde zveřejněných dokumentech ke stažení.

O všech aktuálních informacích pravidelně informujeme osoby na našem kontaktním seznamu. V případě zájmu o aktuality se prosím obraťte s žádostí o zařazení na tento seznam na adresu CBAM_ETS@mzp.cz. Na tuto emailovou adresu se také můžete obrátit s Vašimi dotazy ohledně zprávy CBAM nebo s problémy při jejím vyplnění.

Poznámky: [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 (více zde) zavádějící Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon border adjustment mechanism (CBAM). Jedná se o zásadní součást balíčku „Fit for 55“ – souboru návrhů na aktualizaci stávajících právních předpisů EU k zajištění toho, aby politiky EU byly v souladu s cíli EU v oblasti klimatu (snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %).

---

V roce 2050 skončí EU s F-plyny. EU zveřejnila dvě nařízení, která do budoucna zregulují látky ohrožující klima a ozonovou vrstvu.

23.2.2024, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)

Byla zveřejněna dvojice nových nařízení Evropské unie o fluorovaných skleníkových plynech (tzv. F-plynech)* (EU) č. 2024/573 a o látkách poškozujících ozonovou vrstvu (tzv. regulované látky)** (EU) č. 2024/590, které nahrazují dosavadní předpisy (EU) č. 517/2014 a (EU) č. 1005/2009.

Byla zveřejněna dvojice nových nařízení Evropské unie o fluorovaných skleníkových plynech (tzv. F-plynech)* (EU) č. 2024/573 a o látkách poškozujících ozonovou vrstvu (tzv. regulované látky)** (EU) č. 2024/590, které nahrazují dosavadní předpisy (EU) č. 517/2014 a (EU) č. 1005/2009. Do výsledné podoby velmi ambiciózního nařízení o F-plynech výrazně zasáhl Evropský parlament, který mimo jiné prosadil rozšíření zákazů i pro používání dokonce i těch F- plynů, jejichž emise mají velmi malý dopad na klima a ani k jejich regulaci nebyla zpracována dopadová studie. To bylo nakonec také jedním z hlavních důvodů, proč se ČR zdržela hlasování o přijetí výsledného textu. Dopady nařízení se v nejbližších letech dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínací zařízení, izolačních pěn, aerosolů a řady dalších běžných použití F-plynů.

Již třetí generace této unijní legislativy se snaží postupně snížit emise F-plynů* v souladu s klimatickými cíli EU, Pařížskou dohodou i Montrealským protokolem. Jedná se o látky, které mají výrazně vyšší potenciál globálního oteplování (GWP) než CO2, a to v řádu sto až desetitisíc násobku. K roku 2050 se počítá s úplným ukončením jejich spotřeby. Nová nařízení přinášejí zpřísnění stávajících opatření včetně zákazu uvádění na trh některých výrobků a zařízení, u kterých existují komerčně běžně dostupné náhrady. Zavádí také nové požadavky ve vztahu k prevenci emisí těchto látek. Uvedená opatření se dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínací zařízení, izolačních pěn, aerosolů a řady dalších běžných použití F-plynů. Některé povinnosti ve vztahu k prevenci emisí se nově vztáhnou i na mobilní (chladicí ad.) jednotky, které dosud nebyly zahrnuty. Tyto požadavky však začnou platit až za tři roky a týkat se budou chladicích jednotek lehkých užitkových vozidel, kontejnerů, železničních vagonů, dále klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel těžkých nákladních vozidel, dodávek, nesilničních zemědělských, těžebních a stavebních strojů, kolejových dopravních prostředků a letadel.

Nařízení zároveň posilují mechanismy k zamezení nelegálním obchodům a jiným aktivitám, což zahrnuje zejména rozšíření pravomocí celních a kontrolních orgánů a zpřísnění nastavení sankcí za porušování předpisu. Současně nastavený systém postupného snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC) uváděných na trh EU v tříletých cyklech bude pokračovat i nadále skrze systém kvót. Zásadní změna se týká jejich zpoplatnění. Částka za přidělení kvóty 1 t ekvivalentu CO2 je stanovena na 3 €. Část příjmů bude použita na pokrytí nákladů spojených s implementací nařízení a zbytek z vybrané částky půjde do rozpočtu EU.

2025 – 2035 zákazy uvádění na trh pro celou řadu výrobků s HFC látkami. Náhrady za ně již existují

Nařízení zavádí úplný zákaz uvádění na trh několika kategorií výrobků a zařízení s obsahem HFC látek (příloha IV). U mnohých zařízení bude zákaz postupně rozšiřován podle jejich výkonu a také s ohledem na hodnotu potenciálu globálního oteplování obsaženého F-plynu. Zákaz použití těchto látek se v letech 2025 – 2035 dotkne domácího chlazení, chladičů kapalin (tzv. chillerů), monoblokových i dělených klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pěn, aerosolů a také elektrických spínacích zařízení, která používají fluorid sírový (SF6) (zákazy pro r. 2025 jsou detailněji popsány v tabulce pod zprávou). Výjimky ze zákazu jsou stanoveny pro případy plnění bezpečnostních požadavků v místě provozu, pro jaderné elektrárny a vojenské účely a v případě aerosolů pro použití v lékařství.

Přijetí těchto omezení předcházelo vypracování rozsáhlé dopadové analýzy, podle níž v dohledné době budou nebo již nyní existují v těchto sektorech komerčně dostupné náhrady. Jedná se na příklad o přírodní látky jako propan, CO2 či amoniak. Dopadová analýza Evropské komise navíc u naprosté většiny sektorů identifikovala značný klimatický benefit při náhradě těchto technologií (s relativně nízkými měrnými náklady). Součástí většiny omezení jsou navíc výjimky, které umožňují nadále uvádět na trh zařízení s příznivějšími parametry z hlediska celkových emisí (v životním cyklu, tedy se zohledněním účinnosti) nebo zařízení, bez kterých se nelze obejít z důvodu požárních norem.

2027: zákaz uvádění na trh pro malá tepelná čerpadla a klimatizace

Pro malá monobloková tepelná čerpadla a klimatizace s maximálním jmenovitým výkonem do 12 kW včetně a s F-plyny o GWP 150 a více bude platit úplný zákaz uvádění na trh od roku 2027. V roce 2032 už tato zařízení s obsahem jakýchkoliv F-plynů nebude možné uvádět na trh. Dělená tepelná čerpadla a klimatizace čekají zákazy postupně podle jmenovitého výkonu a GWP obsaženého F-plynu. Úplný zákaz uvádění na trh nastane v roce 2035. Již nyní jsou na trhu k dispozici tepelná čerpadla využívající přírodní chladiva, zejména propan. Také výrobci v České republice postupně přecházejí k těmto náhradám. Neznamená to tedy konec tepelných čerpadel, jen bude nutné používat jiné chladicí médium.

Povinná recyklace a regenerace F-plynů

U stávajících chladicích zařízení obsahujících F-plyny s vysokým potenciálem globálního oteplování (GWP) 2500 a více bude od roku 2025 možné pro jejich servis a údržbu použít pouze látky recyklované a regenerované. Úplný zákaz servisu F-plyny s GWP 2500 a více u těchto zařízení bude platit od roku 2030. Analogicky bude možné pro servis stávajících chladicích zařízení od roku 2032 použít pouze recyklované a regenerované F-plyny s GWP 750 a více. Toto načasování souvisí s předpokládanou životností dotčených chladicích zařízení. Pro zařízení určená k chlazení výrobků na teploty pod -50°C je stanovena výjimka pro použití recyklovaných či regenerovaných F-plynů bez omezení. Úpravy se týkají také systému certifikace a školení několika tisíců techniků, kteří mají oprávnění provádět instalace, servis, údržbu a demontáž zařízení s obsahem F-plynů jako jsou klimatizace, chladicí zařízení, tepelná čerpadla, ale také hasicí systémy a rozvodné a distribuční sítě elektrické energie. Systém bude nově rozšířen také o alternativy fluorovaných skleníkových plynů, včetně přírodních chladiv. Všechny certifikáty vydané podle předchozích předpisů zůstanou nadále v platnosti podle podmínek, za kterých byly původně vydány. S ohledem na rychlost vývoje však budou muset všichni držitelé certifikátu absolvovat pravidelná školení, a to alespoň každých 7 let k obnovení znalostí. Certifikované osoby projdou prvním školením nejpozději do roku 2029.

Novinkou v obou nařízeních je od roku 2025 zavedení povinnosti znovuzískávání jak F-plynů, tak látek poškozujících ozonovou vrstvu z izolačních materiálů budov v rámci jejich renovací a demolic za účelem jejich zneškodnění. Oba typy látek se používaly jako nadouvadla při výrobě izolačních materiálů. Jelikož se jedná o novou oblast, která dosud nebyla žádným z předchozích předpisů zahrnuta, zadalo MŽP pro více informací výzkumnou studii, která má mj. určit riziko úniků emisí a stanovení možností zneškodnění vyřazených stavebních izolačních materiálů.

Poznámky:

Co jsou fluorované skleníkové plyny (F-plyny)?

Fluorované skleníkové plyny, k nimž se řadí částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC), fluorid sírový (SF6) a řada dalších, jsou pro své vlastnosti využívány zejména v odvětví chlazení, klimatizace, tepelných čerpadel, požární ochrany a částečně také stavebnictví (izolační hmoty), zdravotnictví (inhalační anestetikum, přípravky pro léčbu astmatu) a energetiky, kde plní důležitou úlohu při budování přenosových soustav (transformátory a rozvodny). Ve většině těchto aplikací F-plyny nahradily látky poškozující ozonovou vrstvu, tzv. regulované látky či „freony“, které se používaly ve druhé polovině 20. stol. V ČR byla otázka jejich emisí nejvíce aktuální zejména v 80. a 90. letech. F-plyny na druhou stranu výrazně přispívají ke globálnímu oteplování, mnohonásobně více než CO2, a to v řádu sto až desetitisíc násobku. Hodnota je vyjádřena potenciálem globálního oteplování (GWP – Global Warming Potential), který má určen každá jednotlivá látka. F-plyny představují přibližně 2,5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a tento podíl nadále narůstá. Regulace emisí F-plynů proto představuje důležitý nástroj v kontextu klimatické neutrality do roku 2050.

Co jsou látky poškozující ozonovou vrstvu (regulované látky)?

Látky poškozující ozonovou vrstvu (regulované látky) jsou halogenované organické sloučeniny, které se podílejí na poškozování ozonové vrstvy ve stratosféře, která chrání Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením. Těmito látkami se zabývá Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (více zde), který je prováděcím mechanismem Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy. Smyslem všech těchto nástrojů je co nejvíc omezit celosvětovou spotřebu těchto látek a jejich emise do ovzduší.

• Zákazy uvádění některých zařízení na trh s platností od r. 2025 (2025.PDF, 191 kB)