EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
CENIA zveřejnila manuál pro práci s formulářem IRZ pro ohlašovací rok 2023.*
Dotaz: frekvence kontrol nádrží.*
MŽP aktualizovalo Politiku ochrany klimatu v ČR.*
Unikátní metoda přiblíží, jak se v zemědělství ukládají mikro a nanoplasty.*
CENIA zveřejnila manuál pro práci s formulářem IRZ pro ohlašovací rok 2023.
23.2.2024, Zdroj: CENIA (www.cenia.cz)
CENIA zveřejnila na webových stránkách ISPOP tradiční podkladový dokument s názvem „Manuál pro práci s formulářem IRZ pro ohlašovací rok 2023“. Dokument se komplexně věnuje problematice spojené s podáváním hlášení do IRZ prostřednictvím ISPOP.
Manuál je určen uživatelům těch subjektů, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle § 3 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, v platném znění, a kteří podávají hlášení do IRZ prostřednictvím on-line formuláře.
Formulář F_IRZ je k dispozici po přihlášení v příslušném uživatelském účtu na webových stránkách ISPOP (www.ispop.cz).
Součástí dokumentu je popis jednotlivých části formuláře včetně podmínek vyplnění povinných polí, informace týkající se registrace provozovny IRZ a editace údajů o provozovně IRZ v systému CRŽP (Centrální registr životního prostředí).
V této souvislosti doplňujeme, že termín pro splnění ohlašovací povinnosti vůči IRZ za ohlašovací rok 2023 je tradičně spojen s koncem března (tj. 31. března 2024).
Dokument je k dispozici ZDE na webu ISPOP.
Dotaz: frekvence kontrol nádrží.
26.2.2024, Ing. Tomáš Lank, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Udává legislativa nebo normy frekvenci kontrol nádrží, jímek potrubí pro látky závadné? A pro zvlášť nebezpečné závadné látky (ZNZL)? Je nějaký rozdíl, pokud jsou dvouplášťové? A pro záchytné vany je nějaká frekvence? Nemyslím tím zkoušku těsnosti 1x za 5 let, ale nějakou vizuální kontrolu v mezidobí. Je frekvence na provozovateli, nebo je nějak daná?
Odpověď:
K těsnostem používáme normu: ČSN 75 0905.
Odpověď na dotaz zní ano, legislativa udává frekvence kontrol, konkrétně toto najdete v § 39 odst. 4 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Je to skryté v tom „nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod„. U vás ve firmě by měl existovat zavedený systém, který ve lhůtě 1x za 6 měsíců zkontroluje tzv. vizuální kontrolou s písemným záznamem všechny sklady (pro vás nádrže a potrubí), jímky, sklady a skládky, zkrátka objekty určené ke skladování a manipulaci se závadnou látkou pro vody.
Samozřejmě platí, že vizuální kontrolu na jímce zakopané v zemi udělat nelze, v tomto případě se může zkontrolovat v den kontroly pouze stav potrubí, úniky při přečerpávání, případně pokles hladiny v jímce (což by značilo, že jímka není těsná). Dvouplášťové nádrže podzemní mají zpravidla elektronické systémy signalizující úniky, zde se při kontrolách postupuje podle návodu výrobce. Záchytné vany by měly mít provozní frekvenci kontroly, protože ty mají být stále prázdné, aby splnily funkci záchytu v případě úniku závadné látky z nádrže nebo obalu nad ní umístěné nebo do ní svedené. Samozřejmě i tyto budou součástí kontroly 1x za 6 měsíců, pokud slouží jako prostředek k záchytu úniku ve skladech a skládcích dle výše citovaného paragrafu vodního zákona.
A zajímavost k těsnostem na závěr: Ze získaného výkladu od MŽP je dokonce na IBC kontejnery nahlíženo nikoliv jako na obal ale jako na zařízení a dokonce nám bylo zodpovězeno, že by IBC kontejner měl být 1x za 5let zkoušen na těsnost. V praxi je toto ale dost těžko představitelné, pokud IBC kontejnery migrují po firmě a mezi firmami. Pokud jsou ale součástí skladu a je v nich skladováno, pak je těsnost dle výkladu MŽP vyžadována.
Dovolím si připojit ještě poznámku, že zkouška těsnosti 1x za 5let neříká, že po provedení zkoušky v den, kdy je zkouška provedena, bude nádrž těsná příštích 5 let. Je to jen kotrola „revize“ oprávněnou osobou, která říká, že v den kontroly byla nádrž těsná. Pokud tedy pracujete se ZNZL, týká se vás hlavně povinnost v § 39 odst. 4, a to „Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení„. Tedy frekvence kontrol může být samozřejmě i častější s ohledem na váš provoz a splnění povinnosti, aby se u vás předešlo havárii únikem ať už ZNZL nebo NZL do vod.
MŽP aktualizovalo Politiku ochrany klimatu v ČR. Do roku 2030 budeme získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu snížíme o pětinu.
6.2.2024, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)
Ministerstvo životního prostředí připravilo aktualizaci základního dokumentu, který určuje cíle a strategii v ochraně klimatu. Aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR (POK) přináší plán, který povede k zásadnímu omezení skleníkových plynů a dlouhodobě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Ode dneška se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní resorty a odborová sdružení v rámci meziresortního připomínkového řízení.
„Změna klimatu není nic abstraktního, ale naše každodenní realita, kterou žijeme. Od roku 1961 se u nás průměrná teplota zvýšila o více než dva stupně. Nejviditelnější problém máme se suchem, které prohlubují jak teplejší zimy beze sněhu, tak vyšší teploty s čím dál častějšími tropickými dny v létě. To všechno má i své jasné dopady, na lesy decimované kůrovcem, na zemědělství nebo na zdraví lidí v přehřátých městech. Proto musí stát přijít s jasnými a předvídatelnými pravidly pro snižování emisí, které představuje Politika ochrany klimatu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zásadním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Pro úspěšnou modernizaci je klíčová ochrana domácností ohrožených chudobou, zejména rodin seniorů. Proto jsou zásadní investice do renovací domů, které přinesou snížení nejen energetické náročnosti, ale především nákladů domácností na energie. Pro nejohroženější skupiny bude možné využívat i přímé kompenzace ze Sociálního klimatického fondu.
Nově do POK zahrnujeme rovněž cíl dosažení klimatické neutrality České republiky do roku 2050. Použitý modelový scénář přitom dosahuje na snížení emisí o přibližně 95 % oproti roku 1990 a zbývající emise bude potřeba vykompenzovat zvýšeným ukládáním uhlíku v půdě a lesích nebo jejich zachytáváním v průmyslu a energetice.
Více slunce a větru a nižší spotřeba
Hlavní nástrojem je rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zvyšování energetické účinnosti. Tedy navýšit podíl OZE na konečné spotřebě energie na nejméně 30 % a snížit konečnou spotřebu energie ze současných 1064 PJ na 846 PJ, tedy přibližně o 20 %.
To v praxi znamená především hlubokou modernizaci české energetiky. Vedle rozvoje jaderné energetiky jde zejména o obnovitelné zdroje, kterých by mělo přibýt nejméně 8 GW instalovaného výkonu solárních a 1,2 GW instalovaného výkonu větrných elektráren do roku 2030. Do roku 2050 by oproti současnosti mělo vzniknout nově instalovaných 26 GW solárních zdrojů a 5,5 GWe větrných zdrojů.
Pro potřeby řídit výkon vyroste také kapacita nových plynových elektráren, tepláren a také akumulace energie. Proměnu čeká zejména teplárenství. Kromě dočasného nahrazení uhlí zemním plynem jde především o celkovou efektivitu služeb, včetně úspor energie, využití obnovitelného a odpadního tepla v kombinaci s velkými tepelnými čerpadly a využití místních obnovitelných paliv jako je udržitelná biomasa nebo využití předtříděného odpadu, který není možné využít materiálově.
Druhou stranou mince je zvyšování energetické účinnosti ve všech odvětvích ekonomiky. Především razantní snižování spotřeby energií v sektoru budov díky renovacím, zateplování nebo efektivnějšímu vytápění, které lidem přinese podstatné finanční úspory. Aby Česko bylo do budoucna konkurenceschopné, musí dojít k významným energetickým úsporám také v sektoru průmyslu, včetně lepšího využívání odpadního tepla z průmyslových podniků.
Snížení spotřeby se také významně dotkne dopravy, která je mimořádně závislá na spotřebě dovážených fosilních paliv. Úspory se kromě přechodu na čistší druhy pohonů týkají i přesunu dopravy na železnici jak v nákladní, tak v osobní dopravě a dalšího posilování veřejné dopravy. Vedle modernizace železniční infrastruktury bude potřeba rozvíjet také síť dobíjecích bodů a plnících stanic na nízkoemisní paliva.
Snižování emisí v průmyslu i v budovách
Konkrétní cíle dekarbonizace se týkají jak velké energetiky, průmyslu a letecké dopravy, tak postupně i ostatních oblastí ekonomiky. Cíle pro snižování se vztahují k úrovni roku 2005, kdy byl v Evropské unii spuštěn systém obchodování s emisními povolenkami.
Pro velkou energetiku, průmysl a letectví (tedy firmy, které jsou dnes součástí obchodování s povolenkami v systému EU ETS) odhadujeme na základě modelového scénáře snížení emisí do roku 2030 o 68 % do roku 2030.
Pro snižování v sektoru budov, pozemní dopravy, zemědělství, odpadů a části průmyslu a energetiky, tedy odvětví mimo EU ETS, odhadujeme do roku 2030 snížení emisí o 32 %.
Zvláštní cíle se týkají oblasti využívání půdy a lesnictví. V roce 2030 by ČR měla dosáhnout ukládání uhlíku (tedy záporných emisí) ve výši -1,2 milionů tun CO2. Přitom současná úroveň je kvůli kůrovcové kalamitě naopak kladná (v roce 2022 +3,3 milionů tun CO2).
Investice do zelené modernizace
„Zelená modernizace si vyžádá zásadní investice. Do roku 2030 odhadujeme náklady dekarbonizace a adaptačních opatření na úrovni 1000–1500 miliard korun nad úroveň běžného investičního cyklu do obnovy průmyslu, energetiky nebo budov. Vyšší náklady představují zejména investice do renovační vlny v budovách, která domácnostem sníží náklady na energie, modernizaci dopravy a dopravní infrastruktury i náklady modernizace energetické infrastruktury. Právě s těmito náklady nám navíc pomůžou peníze z evropských zdrojů, především z emisních povolenek a dalších nástrojů, jako je Národní plán obnovy nebo budoucí Sociální klimatický fond,“ vypočítává ministr Hladík.
Investiční vlna spojená s dekarbonizací přinese benefity zejména v odvětví stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a službách. Díky zvýšené poptávce poroste také zaměstnanost především u malých a středních firem. Z hlediska domácností, zejména těch ohrožených energetickou chudobou, je nejdůležitější postupná renovace domů a modernizace způsobu vytápění i výroby elektřiny. Díky tomu dokáží domácnosti snížit své náklady na energie. Do roku 2030 dosáhnou předpokládané investiční náklady renovací 560 mld. Kč, veřejná podpora je zhruba z poloviny pokryje.
Unikátní metoda přiblíží, jak se v zemědělství ukládají mikro a nanoplasty.
25.1.2024, Zdroj: Mendelova univerzita v Brně (mendelu.cz)
Do hledáčku světových lídrů se v posledních letech stále častěji dostávají mikro a nanoplasty. Podle dat OSN najdeme jen v mořích přes 50 bilionů částic mikroplastů, což je 500krát více, než kolik je hvězd v naší galaxii. Zatímco ve vodách jsou mikroplasty zmapované podrobně, v jiných oblastech přesnější data chybí. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se proto ve spolupráci s kolegy z Akademie věd ČR rozhodli popsat, jak se plastové částice šíří v zemědělství.
Studie Světového fondu na ochranu přírody uvádí, že člověk pozře za týden zhruba pět gramů mikroplastů. To je množství odpovídající například jedné platební kartě. „Vědci po celém světě si kladou otázku, co takové množství plastů udělá v těle. Z předchozích výzkumů víme, že většina mikroplastů se vyloučí. Velké otazníky ovšem zůstávají u nanoplastů, které se mohou dostávat do krve a objeveny byly i v mateřském mléce nebo mozku,“ popsal Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU, který od loňského roku vede výzkum zaměřený na monitoring cirkulace mikroplastů v zemědělské produkci.
Cílem jeho vědeckého týmu je vyvinout detekční platformu, prostřednictvím které by bylo možné analyzovat výskyt mikro a nanoplastů v potravní pyramidě – tedy v půdě, v plodinách pěstovaných na poli, v mase či orgánech hospodářských zvířat a do budoucna i v lidském těle. „Kolegové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v současnosti pracují na vývoji mikrofluidního čipu. Využíváme metodu Ramanovy spektroskopie s optickou pinzetou, která umožňuje jak zachycení, tak analýzu mikroplastů,“ vysvětlil Horký.
Projekt začal loni na jaře, aktuálně odborníci analyzují první vzorky. Výzkum mají rozdělený na několik částí. „Unikátnost našeho projektu spočívá především v jeho komplexnosti. Zaměřujeme se na rostlinnou i živočišnou výrobu, ale také na zemědělskou půdu,“ řekl Horký. Letos budou vědci cíleně krmit mikroplasty drůbeži a budou sledovat, jak se částice transportují v rámci jednotlivých orgánů, částí těla, svalů a krve zvířat. „U nás je dělána spousta experimentů na laboratorních potkanech nebo myších, větším živočichům se ale nevěnuje pozornost. Právě proto se chceme posunout směrem k hospodářským zvířatům, protože z našeho pohledu je zde velký potenciál být unikátní.“
Vedle experimentů se zvířaty čeká výzkumníky také nádobový pokus ve sklenících. Mikroplasty budou vědci aplikovat do půdy, kam následně vysadí nejčastěji pěstované plodiny – například kukuřici nebo pšenici. Také v tomto případě budou sledovat, jak se z půdy dostávají plasty do různých částí rostlin.
Dílčím cílem projektu je pak zmapování výskytu mikroplastů v zemědělské půdě poblíž skládek komunálního odpadu. Výsledky z této části výzkumu by vědci měli mít už v letošním roce. Právě spolupráce s praxí je pro projekt klíčová. „V poslední fázi výzkumu budeme monitorovat mikro a nanoplasty přímo na vybraných farmách v Česku. Zaměřit se chceme na region Jižní Moravy a Vysočiny,“ přiblížil Horký.
Výsledný analytický nástroj chtějí odborníci nabídnout komerční sféře. „Stejně jako v současnosti kontrolujeme obsah mykotoxinů nebo antibiotik, možná do budoucna budeme sledovat i zastoupení mikroplastů – například v rámci ekologického hospodaření. Nabízí se ale využití i mimo zemědělství. Uplatnění by metoda mohla najít rovněž ve státní správě. Samozřejmě přemýšlíme také nad využitím v humánní oblasti u lidských tkání,“ zamyslel se vědec.
Mikroplasty se do přírody dostávají dvojí cestou. Takzvané primární mikroplasty se v prostředí vyskytují rovnou v podobě malých částeček. Více než třetina těchto částic pochází z praní syntetického oblečení, dalších téměř třicet procent mikroplastů se tvoří při sjíždění pneumatik. Vedle toho vznikají sekundární mikroplasty rozpadem větších kusů plastových produktů, jako jsou tašky nebo lahve.
Společný projekt vědců z MENDELU a AV ČR zaměřený na monitoring mikro a nanoplastů potrvá do roku 2025. Podpořený byl Technologickou agenturou ČR v rámci programu Prostředí pro život.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D., +420 731 454 364, pavel.horky@mendelu.cz, Ústav výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU
Zdroj: https://mendelu.cz/unikatni-metoda-priblizi-jak-se-v-zemedelstvi-ukladaji-mikro-a-nanoplasty/?psn=1660.800048828125