RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Pracovní volno kvůli povolávacímu rozkazu.
Otázky a odpovědi k dodávkám plynu v kontextu s invazí Ruska na Ukrajinu.
Pracovní volno kvůli povolávacímu rozkazu.
25.2.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Podle stanoviska ministerstva práce je možné kvůli povolávacímu rozkazu dostat pracovní volno.
Ukrajinští muži, kteří dostanou povolávací rozkaz a odjedou bránit svou zemi, nemusí o zaměstnání v Česku přijít. Mohou žádat o pracovní volno. Zaměstnavatel by měl jejich nepřítomnost v práci omluvit. Náhrada výdělku se nevyplácí. Vyplývá to ze zákoníku práce. Potvrdila to mluvčí ministerstva práce Eva Davidová. Resort má i vlastní právní stanovisko.
Kvůli ruské invazi a válečnému stavu je na Ukrajině mobilizace. Provést by se měla do tří měsíců. Týká se mužů od 18 do 60 let. Nesmějí opouštět zemi. Ministři české vlády už zmínili, že česká strana počítá s tím, že se Ukrajinci budou z ČR vracet domů. V lednu podle statistik úřadu práce firmy a instituce v Česku zaměstnávaly 115.849 ukrajinských mužů. Podle údajů ministerstva vnitra mělo v lednu v ČR povolení k přechodnému pobytu 67.035 mužů a k trvalému 46.616.
Český zákoník práce zmiňuje osobní překážky v práci i brannou povinnost a „službu v operačním nasazení“. Mobilizaci výslovně neuvádí. Zaměstnanec může požádat o uvolnění z práce kvůli povolávacímu rozkazu. Zaměstnavatel musí jeho nepřítomnost omluvit. Náhrada výdělku se nevyplácí.
Podle ministerstva práce povolávací rozkaz a odjezd na Ukrajinu není důvodem k tomu, aby zaměstnavatel dal pracovníkovi výpověď. Záleží na zaměstnanci, jestli při překážce v práci o volno požádá. Může ale také dát výpověď sám, nebo odejít na dohodu. Zaměstnání končí podle pravidel také při vypršení pracovního povolení či povolení k pobytu. Pokud je práce na dobu určitou, uzavře se ve stanoveném termínu.
Ministerstvo průmyslu o případném odchodu ukrajinských zaměstnanců jednalo se zástupci zaměstnavatelů i s odbory. Podle ministra vnitra Víta Rakušana téma padlo i na jednání Bezpečnostní rady státu. Dotkla se mimo jiné případné přípravy přepravy, aby se ukrajinští muži mohli dostat domů, uvedl ministr. Odmítl na téma pohlížet podle dopadů na firmy kvůli ztrátě pracovníků. „Na Ukrajině začala válka. Někdo bude povolán do zbraně, někdo přijde o život. Primárně nejsou Ukrajinci námezdní silou, jsou to lidé,“ řekl po jednání krizového štábu resortu vnitra Rakušan.
Otázky a odpovědi k dodávkám plynu v kontextu s invazí Ruska na Ukrajinu.
11.4.2022, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Jak to aktuálně vypadá s dodávkami plynu? Co udělá vláda do budoucna, aby byla Česká republika nezávislá na ruském plynu a ropě? Ministerstvo průmyslu a obchodu přináší odpovědi na dotazy k dodávkám plynu v kontextu s invazí Ruska na Ukrajinu. Vyšší životní minimum i pomoc firmám. MPO představilo balíček opatření kvůli zdražení energií.
Jak to teď vypadá s dodávkami plynu do ČR?
Současné dodávky plynu do České republiky jsou stabilní, nepozorujeme žádné výpadky. V tuzemských zásobnících je přibližně 490 milionů metrů krychlových plynu, což při současných denních spotřebách vystačí přibližně na měsíc. Aktuální naplněnost zásobníků je možné sledovat zde.
Jak se stát připravuje na možné odpojení dodávek ruského plynu?
V souladu s celoevropským cílem postupně odstoupit od dodávek z Ruska aktuálně ČR připravuje strategii diverzifikace dodávek i přepravních tras. Řada konkrétních kroků již probíhá. Například se připravuje legislativní prostředí pro přijetí norského plynu na území ČR, norské dodávky podle předběžných informací mohou zajistit přibližně čtvrtinu tuzemské spotřeby. Základem takového scénáře je společný postup na úrovni EU.
Jak daleko je příprava společného postupu EU při nákupech zemního plynu?
ČR od začátku prosazovala společený unijní postup, Evropská unie si ho již úspěšně ozkoušela v případě covidových vakcín. Na společném postupu se shodla také 25.3 Evropská rada. 7.4. zahájila svou činnost platforma, jejímž cílem je plánování a koordinace společných nákupů plynu a jeho následné přerozdělování mezi jednotlivými členskými státy a připravenost na nadcházející zimu. Společný postup zajišťuje totiž nejen právě efektivní přerozdělování zásob plynu, ale může menším státům pomoci zajistit lepší pozici při vyjednávání při nákupech.
Už nějaký společný nákup plynu ze strany EU proběhl?
Prvním příkladem takové spolupráce je dohoda na jednání Evropské rady na dodávkách LNG do EU ze Spojených států z 25. března 2022. Podle ní má Amerika ještě letos dodat o 15 miliard kubíků LNG více než dřív. V následujících letech se mají americké dodávky zvýšit až na 50 miliard kubíků. EU bude zároveň dále jednat i s dalšími potenciálními dodavateli jako Katar, Ázerbájdžán, Alžírsko, Norsko, Izrael nebo Korea. Zároveň i my jednáme s ostatními státy ohledně LNG. Ministr Síkela jednal například s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem o možném českém zájmu o část kapacit budoucích LNG terminálů v Německu.
Jak by probíhalo odpojování od dodávek plynu? Kdo by přišel na řadu jako první a kdo poslední?
Odpojování kohokoliv je až tím posledním krokem. Nicméně pokud by se situace dlouhodobě a prudce zhoršila, postupovalo by se dle platné energetické legislativy – případným vyhlašovatelem stavu nouze je v takovém případě provozovatel přepravní soustavy, společnost NET4GAS, která by za stavu nouze tuzemskou plynárenskou soustavu řídila. NET4GAS by se řídil vyhláškou energetického zákona.
Při omezování dodávek by se postupovalo podle jednotlivých odběrových stupňů, kterých je 10. Na prvním stupni by došlo k omezení dodávek zákazníkům, kteří mají možnost přejít na jiné palivo. V posledním regulačním stupni by byl plyn dodáván pouze domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.
Jak jsou na tom obchodníci s plynem?
MPO je s obchodníky s plynem v kontaktu v podstatě od počátku ruské agrese proti Ukrajině. Už šest týdnů se schází například centrální krizový štáb v plynárenství. Zároveň už několik týdnů připravujeme pro případ omezení ruských dodávek komplexní analýzu toho, jaký konkrétní dopad by to mělo na tuzemský trh s plynem. Zároveň diskutujeme s plynárenským sektorem připravenost na potenciální přerušení dodávek ruského plynu, připravenost na nadcházející zimu či možnou pomoc ze strany státu. Některé dílčí studie pro tuto analýzu již máme hotové a první výstupy budeme mít dostupné tento týden.
Proč ČR nesouhlasí s platbami za ruský plyn v rublech?
ČR koordinuje svůj přístup v této věci s Evropskou komisí a aktuálně na úrovni EU diskutujeme právní rizika pro stávající platné kontrakty vyplývající z požadavku platit rublem skrz účet u Gazprombanky.
Co udělá vláda do budoucna, aby byla Česká republika nezávislá na ruském plynu a ropě?
To je bez pochyb jedním z hlavních témat, kterým se nyní věnujeme. Od počátku ruské agrese proti Ukrajině se snažíme dělat kroky, které naší energetickou bezpečnost posílí. Jedním z nich bude spolupráce s ostatními zeměmi. Například minulý týden se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela sešel s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem, kde jednal o navýšení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu. Dále projednali také úzkou spolupráci při výstavbě budoucích německých LNG terminálů. Navýšení LNG dodávek do Evropy bude dále vyžadovat posílení stávající infrastruktury, proto podporujeme jak propojování plynárenské sítě s Rakouskem, tak s Polskem. Zároveň je třeba hledat veškeré možné synergie, které stávající plynárenská síť nabízí, abychom minimalizovali potenciální utopené náklady na výstavbu nové sítě a negativní dopady na konečné zákazníky. Dalším opatřením je důraz na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů a energetických úspor v České republice. V řadě zemí se také přehodnocuje přístup k dalšímu využívání jaderné energetiky. MPO hledá další možnosti, jak českým občanům a českým firmám ještě více pomoci.
Jaká část spotřeby plynu v Česku připadá na domácnosti a jaká na průmysl? A jak se to v průběhu roku mění?
Pokud se jedná o rozložení spotřeby během roku, je velmi nerovnoměrné – nejvíce plynu se spotřebuje ve IV. a I. Q, naopak II. a III. Q jsou z tohoto pohledu výrazně minoritní. Většina plynu (téměř 70 % spotřeby) je spotřebována v průběhu topného období.
Vyjádřeno po měsících, které nás nyní čekají, jsou (viz údaje za rok 2020) duben, květen a následující měsíce z hlediska spotřeby podprůměrné, plyn v nich většinou odebírají velkoodběratelé, zejména technologického charakteru. Naopak v zimních měsících výraznou část plynu spotřebují domácnosti.
Jak je možné spotřebu plynu ušetřit a dělá v tomto ohledu nějaké kroky samotné ministerstvo průmyslu a obchodu?
Ministerstvo průmyslu a obchodu zavedlo úsporná opatření od přelomu loňského roku, díky kterým se snížila spotřeba plynu o 24 procent. Naše úsporná opatření byla následující: každodenní monitoring spotřeby, snížení teploty na chodbách a sociálních zařízeních o 3 stupně, snížení teploty v kancelářích o 1,5 stupně, zvýšení útlumů o víkendech a v noci a snížení teploty TUV.
Jak je to s dovozem a dovozci plynu do ČR?
Plyn pro tuzemský trh zajišťují privátní obchodníci s plynem (stát již po privatizaci odvětví v roce 2002 žádného obchodníka nevlastní) většinou od v zemích EU registrovaných velkoobchodníků s plynem nebo na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě (kde prakticky není možné jednoznačně určit zemi původu nakoupeného plynu). Většinou jde o nákupy na holandské burze od německých firem, reálně však lze předpokládat, že fyzicky jde většinově o plyn právě z Ruské federace přes plynovod Nord Stream.
Evropská unie je i díky snižující se domácí těžbě na importu plynu z Ruské federace značně závislá. Podíl dovozu plynu z Ruské federace se v posledních letech pohybuje okolo 40 % celkového importu této komodity do Evropské unie.
Dříve pro zásobování tuzemského trhu většinově využívaná trasa přes Ukrajinu a Slovensko je po změně evropských toků plynu v důsledku zprovoznění plynovodu Nord Stream 1 využívána pouze minimálně (objem jí přepraveného plynu netvoří ani cca 1 % celkové roční tuzemské spotřeby), drtivá většina plynu pro zásobování tuzemského trhu s plynem i jeho mezinárodní tranzit vstupuje do tuzemské plynárenské soustavy ze Spolkové republiky Německo – viz níže uvedený graf.
Dovoz plynu do ČR zajišťují ve větší míře zahraniční velkoobchodníci obchodníci (viz graf za únor t.r.- pod označením zahraniční obchodník je uváděn mezinárodní tranzit plynu přes ČR) jako UNIPER, RWE Supply & Trading, ENGIE a další. Jsou mezi nimi sice i firmy ze skupiny GAZPROM, ale formálně nejedná se o ruské subjekty. Jde o subjekty registrované v Německu jako WINGAS či ve Velké Británii jako Gazprom Marketing & Trading. Tuzemští obchodníci jako ČEZ či innogy jsou mezi největšími dovozci v menšině.
Pokud jde o tuzemský trh konečných zákazníků, tak přestože zde působí několik desítek obchodníků, rozhodující podíl drží pouze úzká skupina z nich jako innogy, Pražská plynárenská, ČEZ, E.ON či MND (viz přehled za únor t.r.)
Vyšší životní minimum i pomoc firmám. MPO představilo balíček opatření kvůli zdražení energií
Na současnou situaci na trhu s energiemi reaguje energetický balíček, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přináší opatření na pomoc s vysokými cenami energií, ale řeší také stabilitu trhu, posílení energetické bezpečnosti nebo ulehčení povolovacích procesů v rámci rozvoje obnovitelných zdrojů.
„Pomůžeme těm nejzranitelnějším a zároveň podpoříme to, aby se každý o sebe dokázal maximálně postarat sám. Pomáháme s energetickými úsporami i s podporou rozvoje obnovitelných zdrojů. Ruská agrese proti Ukrajině také jasně ukázala nutnost posílit českou energetickou bezpečnost a snížit závislost na Rusku,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Pro ty nejpotřebnější navrhlo MPO mimořádnou valorizaci životního a existenčního minima. To, že vláda toto opatření schválila, zajistí navýšení dávek pro více než 350 tisíc lidí,“ říká ministr Síkela a dodává: „OSVČ a malé a střední podniky nejvíce zasažené vysokými cenami energií mohou využít novou záruku, žádosti je možné podat na pobočkách Národní rozvojové banky.“ Podrobnosti k programu „Záruka – Energie“ jsou v této TZ.
Na pomoc větším firmám s energeticky náročným provozem MPO spolu s Ministerstvem životního prostředí připravuje kompenzace nepřímých nákladů na emisní povolenky. Před třemi týdny získala Česká republika notifikaci těchto programů od Evropské komise a celkem by firmy v rámci těchto kompenzací od státu mohly inkasovat až 800 milionů korun.
MPO dále analyzuje možnosti podpory firem v rámci takzvaného „Dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině.“
Pro pomoc domácnostem i firmám, které spadly do režimu Dodavatele poslední instance (DPI), připravuje MPO také legislativu, která zkrátí režim DPI na 3 měsíce, aby po této době ten, kdo řádně platil faktury, mohl automaticky přejít na roční produkt u daného dodavatele. Zvýšit by se měly i kontrolní pravomoci Energetického regulačního úřadu.
V rámci balíčku se MPO zaměřuje také na to, jak s ohledem na současnou situaci ještě více podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů. Tato opatření jsou důležitá kvůli posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky, ale také proto, že firmám i jednotlivcům ulehčí výrobu elektřiny z vlastních zdrojů a podpoří jejich snahy za energie šetřit.
MPO chce zrychlit povolovací procesy pro instalaci obnovitelných zdrojů. Plánovaná opatření zahrnují například zvýšení hranice pro povinnost stavebního povolení ze současných 20 kWp na 30 kWp, pro zjednodušené stavební povolení z 30 kWp na 100 kWp a řadu dalších zjednodušení. MPO dále plánuje vypsání výzev, které podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, připraveny jsou dotace v hodnotě vyšších desítek miliard korun. Na podporu účinnosti budov a úspory jsou připraveny nižší desítky miliard. Jde o prostředky především z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy.
„Další kroky MPO navržené v energetickém balíčku se zaměřují na posílení stability trhu s energiemi a prostřednictvím toho i energetické bezpečnosti,“ říká ministr Síkela. Jedním takovým příkladem je příprava opatření pro posílení likvidity obchodníků s energiemi ve vztahu k jistinám, které musí skládat u OTE a také pomoc se zárukami, které musí skládat podle burzovních pravidel. „MPO také připravuje plán, jak pomoci obchodníkům při zajišťování naplněnosti plynových zásobníků na 80 % celkové kapacity, která vychází z návrhu nařízení EK,“ říká ministr Síkela a dodává: „Kromě toho MPO v návaznosti na tento balíček připravuje analýzu trhu s energiemi tak, aby identifikovalo energetické firmy strategického významu a nastavilo mechanismus, jak jim případně pomoci.“
Na posílení české bezpečnosti směřuje také iniciativa navýšit kapacitu ropovodu TAL vedoucího z italského Terstu až o 2,5 milionu tun ropy ročně. Ministr Síkela o tom diskutoval s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem, který přislíbil pomoc v této věci.
Finanční trh 18. týden.
22-05-10 Finanční trh 18. týden