RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Pozitivní obrat se nekoná. Důvěra v českou ekonomiku poklesla i mezi podnikateli.*
Hospodářská komora: Novela zákoníku práce přináší pozitivní změny pro zaměstnavatele – sloučí výpovědní důvody a změní mj. vyplácení odstupného v případě nemoci z povolání či pracovního úrazu.
28. 5. 2024
Sloučení výpovědních důvodů v případě ztráty zdravotní způsobilosti do jedné kategorie, které přinese novelizovaný zákoník práce z dílny MPSV, pomůže zaměstnavatelům i […]
Sloučení výpovědních důvodů v případě ztráty zdravotní způsobilosti do jedné kategorie, které přinese novelizovaný zákoník práce z dílny MPSV, pomůže zaměstnavatelům i zaměstnancům. Sníží podnikatelům finanční zátěž a také počet možných sporů o neplatnost výpovědi. Zaměstnancům přitom zůstanou zachovány jejich nároky.
Současná praxe, kdy může být výpověď z pracovního poměru zpochybněna kvůli nesprávnému určení příčiny zdravotní nezpůsobilosti, je nevýhodná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Výpovědní důvody jsou nyní dva – v prvním případě nesouvisí zdravotní stav zaměstnance přímo s prací, ale změnil se a práci už nemůže vykonávat (zaměstnanec např. utrpí mimopracovní úraz nebo prodělá závažné onemocnění).
V druhém případě ztrátu zdravotní způsobilosti zapříčinil pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Pokud ale není jisté, z jakých příčin zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost, a zaměstnavatel výpovědní důvod nesprávně určí, vystavuje se riziku, že půjde o neplatné rozvázání pracovního poměru. „Sloučení důvodů výpovědi a poskytnutí odstupného z pojištění zaměstnavatele v případech pracovních úrazů a nemocí z povolání zjednoduší a urychlí proces ukončení pracovního poměru a zároveň zajistí oprávněné nároky zaměstnanců,“ upřesňuje Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory.
S tím úzce souvisí další změna zákoníku práce, která zavádí novou náhradu nemajetkové újmy namísto odstupného v případech pracovních úrazů a nemocí z povolání. Všichni zaměstnavatelé v Česku jsou povinně pojištěni pro případ náhrady škody nebo nemajetkové újmy při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Nově zavedená náhrada nemajetkové újmy se bude hradit právě z něj a bude ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Pro firmy to znamená, že nebudou muset tyto náklady platit z vlastních zdrojů. To uvítají hlavně menší zaměstnavatelé, protože pojistné je po finanční stránce nezatíží tolik jako současná praxe. „Důležité je, že se podnikatelům uleví, ale pro zaměstnance se situace nezmění. Jestliže důvodem ztráty zdravotní způsobilosti bude pracovní úraz nebo nemoc z povolání, zaměstnanec bude mít nárok na dvanáctiměsíční odstupné a všechny dosud poskytované náhrady,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Statistiky
Státní úřad inspekce práce zaevidoval v roce 2022 celkem 36 117 pracovních úrazů, z toho 88 smrtelných, 797 závažných pracovních úrazů a 35 232 ostatních pracovních úrazů. (zdroj: SUIP)
Státní zdravotní ústav uvádí, že v České republice i v roce 2023 nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených především covidovou epidemií. V tomto roce bylo diagnostikováno u 6 156 osob (4 960, tj. 80,6 % žen
a 1 196, tj. 19,4 % mužů) celkem 7 001 profesionálních onemocnění, z toho bylo 6 937 nemocí z povolání a 64 ohrožení nemocí z povolání. (zdroj: SZÚ)
Povinné pojistné zaměstnavatelů – sazby určuje vyhláška MF č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jsou odstupňovány podle rizikovosti práce od 50,4 promile
z vyměřovacího základu (v zásadě souhrn hrubých mezd – stejný základ jako pro sociální zabezpečení) až k nejnižší sazbě 2,8 promile z vyměřovacího základu. Pokud pojistné vybrané za daný rok nebylo použito pro výplatu náhrad, stalo se příjmem státního rozpočtu. (zdroj: MF)
Pozitivní obrat se nekoná. Důvěra v českou ekonomiku poklesla i mezi podnikateli.
Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku poklesl. Letos v květnu se oproti dubnu snížil o 0,6 bodu na hodnotu 96,4. Květnová data podle ekonomů představují mírné zklamání především proto, že poměrně neočekávaně roste skepse u českých domácností.
24.05.2024 | BusinessInfo.cz
Až do dubna byl přitom vývoj pozitivní. Nálada podnikatelů i spotřebitelů se v roce 2024 zlepšovala, v dubnu se indikátor oproti březnu zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97,0 a byl nejvyšší od května 2023. Analytici si chválili lepší náladu mezi podnikateli i prudký růst spotřebitelské důvěry.
Ve srovnání například s loňským dubnem je hodnota indikátoru níže o 1,1 bodu. To je dáno nejen opatrným hodnocením ekonomické situace ze strany podnikatelů, ale také zmíněným návratem skeptických nálad (ohledně budoucího vývoje ekonomiky) do české veřejnosti.
Ke zhoršení došlo v květnu oproti letošnímu dubnu jak mezi podnikateli (pokles z 95,6 na 95,4 bodu) tak mezi spotřebiteli (z 103,8 na 101,6 bodu).
„Firmy stále limituje nedostatečná poptávka. Například v průmyslu považuje za hlavní bariéru růstu nedostatečnou poptávku téměř 42 procent firem. K problémům v dodavatelských řetězcích se navíc přidaly potíže s lodní dopravou v Rudém moři. Pro české firmy je velkým problémem i chřadnoucí německé hospodářství, s nímž je řada z nich úzce provázaná,“ varoval už v dubnu partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Do společnosti se (ne)vrací optimismus
Spotřebitelé na počátku roku uvěřili, že těžké období definitivně skončilo. Do české společnosti se po zkrocení inflace pomalu vracela optimistická nálada. Proč tedy květnová čísla zmíněný trend nepotvrdila?
Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, zpřesnil ČSÚ původní odhad
„Do spotřebitelů byly skutečně vkládány větší naděje,“ glosuje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil a dodává: „Češi nicméně nereportují, že by se zhoršila jejich aktuální situace. Jde spíše o jejich očekávání ohledně blízké budoucnosti, kde se kromě celkové ekonomické situace poněkud paradoxně více bojí i nezaměstnanosti, která v nedávné době klesala a zůstává nízká v historickém i evropském srovnání. To vše za situace, kdy většina analytických institucí naopak výhled české ekonomiky přepisuje směrem nahoru a ani v politické sféře nejsou diskutována nová úsporná či krizová opatření.“
Spotřebitele v uplynulých měsících uklidnilo především zkrocení inflace, ta se ale v dubnu opět mírně zvýšila, a to více, než předpokládaly predikce odborníků.
„Opětovné zvýšení tuzemské meziroční inflace mohlo mít vliv, ovšem podle mého soudu jen minimální. Její výsledek jsme se dozvěděli 13. května, zatímco průzkum probíhal v období 1. až 15. 5. a z větší částí tedy tímto nebyl ovlivněn. Aniž bychom chtěli úsudek českých spotřebitelů zpochybňovat, považujeme momentální nárůst pesimismu spíše za statistickou anomálii a předpokládáme, že hned v příštím měsíci dojde ke korekci směrem nahoru,“ uklidňuje ekonom.
Podnikatelé mají více důvodů ke skepsi
Mírný pokles optimismu logicky hlásí průmyslový sektor, kde se snížil očekávaný objem produkce v nadcházejícím čtvrtletí a nepříznivé zůstává hodnocení momentální poptávky. Zhoršení důvěry je patrné i stavebnictví, kde sice nepatrně narostla poptávka, ovšem směrem dolů zamířila očekávaná zaměstnanost.
Firmy jsou mírně optimistické: Omezují dohodáře i home office, mzdy chtějí zvyšovat
„Optimismus naopak posílil v odvětví obchodu, který citelně zlepšil hodnocení nedávné ekonomické situace, byť jeho zástupci hledí s větší skepsí do blízké budoucnosti. Nálada se zlepšila také u poskytovatelů služeb, kteří vnímají oživování poptávky, zatímco celkovou ekonomickou situaci i výhled do příštích měsíců hodnotí přibližně stejně jako před měsícem,“ popisuje Vít Hradil.
Kovanda: Dobré zprávy došly, hůř ale nebude
Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy začínají lidé chápat, že ceny z doby před covidovou krizí jsou definitivní minulostí.
„Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v květnu letos zhoršila poprvé. Dobré ekonomické zprávy totiž jaksi došly. Zejména v prvních třech měsících roku se inflace stabilizovala, takže se lidé osmělili k navýšení svých nákupů. A to i kvůli vyhlídce na letošní celoroční růst reálných mezd. To je významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly. Příznivý efekt tohoto vývoje se však vyčerpal a v květnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a cenová úroveň z doby před covidem je nenávratně minulostí,“ popisuje ekonom.
Češi se navíc potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Podle Kovandy přitom lidé vnímají stále nepříliš utěšené vyhlídky tuzemské ekonomiky jako celku, které jim na důvěře nepřidávají.
V dalších měsících by se celková důvěra v ekonomiku měla mírně zlepšovat, a to i přes květnové zakolísání.
Lukáš Kovanda, ekonom
Také Kovanda je ale ohledně vývoje v dalších měsících mírným optimistou a neočekává další propad spotřebitelské ani podnikatelské důvěry. Naopak tvrdí, že se celková důvěra vrátí k mírnému růstu.
„V dalších měsících by se celková důvěra v ekonomiku měla mírně zlepšovat, a to i přes květnové zakolísání. Česká národní banka sice brzdí tempo svého snižování úrokových sazeb, což se negativně promítá do nálady spotřebitelů – jimž budou pomaleji zlevňovat hypotéky či spotřebitelské úvěry – ale zejména podnikatelů, například ve stavebnictví, kteří budou déle čelit hůře dostupným úvěrům a obecněji financování a kvůli nadále poměrně drahým hypotékám i slabší poptávce,“ doplňuje.
Přes zpomalování tempa redukce úrokových sazeb by inflace měla podle ekonoma zůstat relativně stabilizovaná, stejně jako míra nezaměstnanosti, která je stále druhá nejnižší v EU.
Růst důvěry v průmyslu? Ekonomové se neshodnou
Redukce základních úrokových sazeb by měla příští měsíc započít také v eurozóně, což podpoří tamní ekonomiky, v čele s tou německou. To by podle ekonoma ve druhé polovině roku mělo přispět ke zlepšení nálady dokonce i v tuzemském průmyslu.
Poměrně přesný odhad měl už v dubnu analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Proti dalšímu udržitelnému zlepšování důvěry v průmyslu podle něj hovořily slabé indexy podnikatelských nálad (PMI), které mapují kondici výrobního sektoru v eurozóně.
„Podniky zdůrazňují nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu produkce. Horší byl v tomto směru naposledy rok 2020, tedy doba pandemie,“ brzdil přílišný optimismus ekonom.
Český průmysl se v lednu nerozběhl. Ekonomové očekávali lepší čísla
U spotřebitelů šel podstatně nahoru podíl těch, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace, připomíná Analytik CitFin Tomáš Volf.
„Zvedl se také počet těch, kteří svou ekonomickou situaci hodnotí letos stejně jako loni. Prakticky beze změny je i počet těch, kteří chystají velké nákupy či těch, kteří očekávají výrazné zhoršení či zlepšení. Spotřebitelé prakticky nečekají změnu a nedoufají ve výrazné zlepšení situace,“ říká Volf.
Na vině je podle něj opět rostoucí inflace, vysoké úroky úvěrů a povědomí o tom, že situace u našich zahraničních partnerů není nejlepší. Nic na tom nezmění ani dobré podmínky na trhu práce.
Ministerstvo financí předpokládá, že tuzemská ekonomika letos poroste o 1,5 procenta, Česká národní banka nejprve odhadovala růst HDP 0,6 procenta, v květnu ale představila optimističtější čísla. Hrubý domácí produkt by se podle ní měl v roce 2024 zvýšit o 1,4 %.
jap
Povinné uvádění země původu u čerstvého ovoce a zeleniny, suchých skořápkových plodů, sušeného ovoce, krájeného ovoce a zeleniny a banánů.
12.4.2024, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)
- Co se rozumí zemí původu?
- Produkty, které musí být nově povinně označeny zemí původu
- Jak údaj o zemi původu uvést?
- Upravené ovoce a zelenina
- Uvádění země původu primární složky potraviny
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2429, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o obchodní normy pro odvětví ovoce a zeleniny, některé výrobky z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 1666/1999 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011, se použije ode dne 1. ledna 2025.
Společně se zjednodušením pravidel týkajících se obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu a zelené banány toto nařízení zavádí povinnost u vybraných komodit povinnou informaci o zemi původu. Tím má být spotřebitelům umožněn informovaný a udržitelný výběr potravin.
Od 1. ledna 2025 nebude tedy možné uvádět na trh vybrané produkty, které nebudou označeny údajem o zemi původu. Přechodné období pro doprodej potravin neoznačených tímto údajem trvá od vstupu nařízení v platnost, tedy od 26. 11. 2023 do 31. 12. 2024.
Co se rozumí zemí původu?
V souladu s čl. 1. odst. 3 nařízení (EU) 2023/2429 se pro účely tohoto nařízení země původu určitého produktu určuje v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví Celní kodex unie. Zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území se považuje za zboží pocházející z této země nebo z tohoto území. Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.
V případě suchých skořápkových plodů a banánů je za zemi původu považována země, v níž byly plody vypěstovány a sklizeny. Vyloupání skořápkových plodů, vytvoření směsi, okrájení či oloupání čerstvého ovoce a zeleniny a samotné balení není považováno za podstatné zpracování, které vyústí v nový výrobek. Sušení ovoce může být považováno za důležitý stupeň výroby. Pokud se na výrobě sušeného ovoce podílí více zemí, za zemi původu je považována země, kde došlo k sušení ovoce.
Produkty, které musí být nově povinně označeny zemí původu
Nadále platí, že podle čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 ovoce a zelenina, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, mohou být uváděny na trh, pouze pokud splňují všeobecnou či zvláštní obchodní normu dle druhu a pokud je uvedena země původu (viz níže).
V souladu s čl. 3 nařízení (EU) 2023/2429 musí být země původu uvedenana:
- sušených plodech kódu KN ex 0813 ve smyslu části X přílohy I nařízení (EU) č. 1308/2013 (pozn. sušené meruňky, švestky, jablka, broskve, nektarinky, hrušky, papája, tamarind, jablka kešú, liči, jackfruit, sapodilla, mučenka, karambola, pitahaya, ostatní – jahody, maliny, kustovnice, brusinky, klikvy, borůvky, třešně, višně, moruše, mochyně, rybíz, ostružiny, meloun cantaloupe, broskve; směsi sušeného ovoce a skořápkových plodů)
- sušených fících kódu KN 0804 20 90
- sušených vinných hroznech kódu KN 0806 20 (pozn.: korintky, sultánky, ostatní sušené hrozny)
- zralých banánech kódu KN 0803 90 10, které jsou výsledkem dozrávání na území EU.
V čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2023/2429 jsou stanoveny výjimky z dodržení obchodních norem a osvobození od jejich použití. Dodržení obchodní normy se nevyžaduje u těchto produktů, s výjimkou údaje o zemi původu podle čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013:
- nepěstovaných hub kódu KN ex 0709 51 až ex 0709 56 a 0709 59 (pozn. volně rostoucí žampiony, hřiby, lišky, shiitake, macutake, lanýže, ostatní)
- kaparů kódu KN 0709 99 40
- hořkých mandlí kódu KN 0802 11 10 (pozn.: hořké mandle ve skořápce)
- mandlí bez skořápky kódu KN 0802 12 (pozn.: mandle ve skořápce jsou značeny zemí původu dle všeobecné obchodní normy)
- lískových ořechů bez skořápky kódu KN 0802 22 (pozn.: lískové ořechy ve skořápce jsou značeny zemí původu dle všeobecné obchodní normy)
- vlašských ořechů bez skořápky kódu KN 0802 32 (pozn:. vlašské ořechy ve skořápce jsou značeny zemí původu dle všeobecné obchodní normy)
- pistácií bez skořápky kódu KN 0802 52
- makadamia ořechů bez skořápky kódu KN 0802 62
- piniových oříšků bez skořápky kódu KN 0802 92
- pekanových ořechů kódu KN 0802 99 10
- ostatních ořechů kódu KN 0802 99 90
- sušených banánů plantejnů kódu 0803 10 90
- sušených citrusových plodů ex kódu ex 0805 (pozn.: sušené pomeranče, mandarinky, grapefruity, citrony, ostatní)
- směsí z tropických ořechů kódu KN 0813 50 31 (pozn.: směsi obsahující kokos, para, kešú, makadamy, kola, areky)
- směsí z ostatních ořechů kódu KN 0813 50 39 (pozn.: směsi obsahující mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kaštany, pistácie, piniové oříšky, pekany)
- šafránu kódu KN 0910 20 (pozn. šafrán čerstvý i sušený, nedrcený, nemletý, drcený, mletý)
- produktů klasifikovaných jako ovoce a zelenina a uvedených v části IX přílohy I nařízení (EU) č. 1308/2013, které byly podrobeny jakékoli úpravě přesahující rozsah okrájení podle příslušné zvláštní normy EHK OSN nebo nebyly celé ve smyslu všeobecné obchodní normy, díky které jsou připraveny k přímé spotřebě v čerstvém stavu nebo k tepelné úpravě.
Seznam KN kódů a vysvětlivek k nim lze nalézt v Prováděcím nařízení Komise 2023/2364, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Jak údaj o zemi původu uvést?
Údaj o zemi původu musí být uveden na etiketě balených produktů v souladu s pravidly nařízení (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
Pokud jsou produkty uváděny na maloobchodní úrovni na trh nebalené, je nutné postupovat v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2429. Údaj o zemi původu musí být čitelný a viditelný. Produkty smějí být nabízeny k prodeji, pokud maloobchodní prodejce vystaví v těsné blízkosti zboží zřetelné a čitelné údaje uvádějící zemi původu způsobem, který neuvádí spotřebitele v omyl.
Je-li uvedena země balírny a/nebo odesílatele nebo evokuje-li uvedená odrůda určité místo, musí být znaky označující zemi původu větší a viditelnější než znaky používané pro zemi balírny a/nebo odesílatele a pro odrůdu, pokud se liší.
Údaj o zemi původu doporučujeme u jednosložkových potravin uvádět ve formě „Země původu:“, kdy se za tímto uvozením uvede celý název nebo běžně užívaný název země (např. Česká republika, nikoliv ČR). Jestliže se potravina skládá z více produktů, u nichž je uvedení údaje o zemi původu povinné, může být země původu uvedena u každé složky ve složení výrobku; např. Směs lískových ořechů s rozinkami, Složení: lískové ořechy (50 %, Turecko), rozinky (50 %, Írán).
Upravené ovoce a zelenina
Zemí původu musí být označeny také čerstvé ovoce a zelenina, které byly podrobeny jakékoli úpravě přesahující rozsah okrájení podle příslušné zvláštní normy EHK OSN nebo nebyly celé ve smyslu všeobecné obchodní normy, díky které jsou připraveny k přímé spotřebě v čerstvém stavu nebo k tepelné úpravě (čl. 5 odst. 1 písm. b) bod xvii) nařízení (EU) 2023/2429). Jedná se o oloupané, okrájené, půlené, nařezané čerstvé ovoce a zeleninu (např. půlený meloun, polévková směs dělené zeleniny, oloupaná čerstvá mrkev). Na balení těchto produktů musí být uveden údaj o zemi původu. Jestliže jsou upravené produkty uváděny na trh ve směsi, lze při označování využít ustanovení čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2429, kdy produkty ve směsi různých produktů nebo druhů produktů pochází z více členských států nebo ze třetí země, mohou být názvy zemí původu nahrazeny podle potřeby jedním z následujících označení:
- „z EU“
- „mimo EU“
- „z EU i mimo EU“.
Uvádění země původu primární složky potraviny
Je-li u dané potraviny povinně nebo dobrovolně uvedena země původu a nejedná se o stejnou zemi, ze které pochází její primární složka, uvede se rovněž země původu dané primární složky, nebo se alespoň uvede, že se země původu primární složky liší od země původu potraviny (čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 a nařízení EU č. 2018/775).
Tato povinnost se vztahuje rovněž na zpracovaný jednosložkový produkt, u něhož došlo k jeho poslednímu podstatnému zpracování na jiném místě než v zemi původu surovinové složky, nebo v případě, že byla složka získána z různých míst.
Příklad:
1. Sušené švestky – Čerstvé švestky jsou sklizeny a poté usušeny v České republice.
1. Uvede se údaj o zemi původu na základě čl. 3 nařízení (EU) 2023/2429.
2. Země původu celé potraviny (Česko) a země původu primární složky – švestek (Česko) je stejná a tedy není povinné uvádět zemi původu primární složky.
2. Sušené švestky – Čerstvé švestky jsou sklizeny v Německu a poté usušeny v České republice.
1. Uvede se údaj o zemi původu na základě čl. 3 nařízení (EU) 2023/2429.
2. Země původu celé potraviny (Česko) a země původu primární složky – švestek (Německo) je odlišná – spouští se povinnost označit zemi původu primární složky na základě čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 a způsobem podle nařízení (EU) č. 2018/775.
Všechna uvedená nařízení lze nalézt zdarma na stránkách www.eur-lex.europa.eu.
Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/povinne-uvadeni-zeme-puvodu-u-cerstveho-ovoce-a-zeleniny-suchych-skorapkovych-plodu-suseneho-ovoce-krajeneho-ovoce-a-zeleniny-a-bananu.aspx
Prodej ovoce a zeleniny.
21.5.2024, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
U nabízeného zboží v prodejní místnosti, jako je ovoce a zelenina, musí být v těsné blízkosti země původu a odrůda? U kterých druhů musí být uvedena např. i třída jakosti. Je povinnost uvádět i minimální trvanlivost? Anebo je to stejné jako u nebaleného pečiva, kde se trvanlivost také neudává?
Ale pokud se týká baleného zboží.
Například.
Sami si zabalíme po pár kusech jablíčka.
Stačí odrůda a země původu také v blízkosti nabízeného zboží např. na regále? Nebo musí být viditelně přímo na obale balíčku.
Musí tam být i informace o firmě, která balíček zabalila? Co dál by tam mělo být…..
A když například uděláme mix ovoce nebo jablka různých odrůd např. (2x JONAGOLD, 2X PRINCE). Jak je to v tomto případě se značením?
A ještě dotaz – pokud nebudeme udávat cenu za kilo, ani váhu, ale jen cenu za celý balíček. Budeme se dopouštět nekalé praktiky?
Odpověď:
Je třeba rozlišovat, zda se jedná o ovoce nebalené nebo balené.
U nebaleného ovoce a zeleniny se musí v těsné blízkosti uvést jméno nebo obchodní název a adresa sídla výrobce (producenta nebo balírny), název ovoce nebo zeleniny zahrnující i odrůdu či tržní druh, země původu a případně jakost. Pro uvádění jakosti existují obchodní normy stanovené nařízením (EU) 543/2011.
Pro vybrané druhy ovoce a zeleniny platí zvláštní obchodní normy. Zvláštní obchodní normy jsou stanoveny v části B přílohy I tohoto nařízení pro tyto produkty:
- jablka;
- citrusové plody;
- kiwi;
- salát, endivii kadeřavou letní a endivii zimní;
- broskve a nektarinky;
- hrušky;
- jahody;
- papriku zeleninovou;
- stolní hrozny révy vinné;
- rajčata.
U těchto produktů je jakost povinným údajem. Plody se zařazují do 3 jakostních tříd: výběrová jakost, I. jakost a II. jakost. Požadavky na jednotlivé jakostní třídy a povolené odchylky jsou uvedeny v části B přílohy I nařízení (EU) 543/2011.
Ovoce a zelenina, na které se nevztahuje zvláštní obchodní norma, musí splňovat všeobecnou obchodní normu. Zde se neuvádí jakostní třída, pouze musí být splněny minimální požadavky na jakost uvedené v části A přílohy I nařízení (EU) 543/2011.
U čerstvého ovoce a zeleniny datum minimální trvanlivosti nemusí být uvedeno.
U baleného ovoce musí být splněny i požadavky nařízení (EU) 1169/2011. Údaje musí být uvedeny přímo na obalu nebo na štítku, který tvoří nedílnou součást obalu nebo je k obalu připevněn. Mezi povinné údaje patří jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku, který za uvedené údaje zodpovídá (např. kdo ovoce zabalil nebo kdo ho prodává), název ovoce nebo zeleniny zahrnující i odrůdu či tržní druh, země původu, případně jakost a množství (hmotnost nebo počet kusů). Požadavky na uvádění jakosti jsou stejné jako u nebaleného ovoce a zeleniny.
Na trh lze uvádět i balíčky, které obsahují směsi různých druhů ovoce a zeleniny, za předpokladu, že produkty jsou jednotné jakosti a každý dotčený produkt splňuje příslušnou zvláštní obchodní normu, nebo všeobecnou obchodní normu, čistá hmotnost nepřesahuje 5 kg a směs není takové povahy, aby uvedla spotřebitele v omyl.
U směsí jablek (nebo jiného ovoce či zeleniny) zřetelně odlišných odrůd musí být uvedeny názvy těchto různých odrůd. U směsí zřetelně odlišných odrůd jablek (nebo jiného ovoce či zeleniny) různého původu musí být vedle názvu příslušné odrůdy uvedeno i označení každé země původu. Pokud ovoce a zelenina ve směsi pochází z více členských států nebo ze třetí země, mohou být názvy zemí původu nahrazeny podle potřeby jedním z následujících označení: „směs ovoce a zeleniny z EU“ nebo „směs ovoce a zeleniny nepocházející z EU“ nebo „směs ovoce a zeleniny pocházející z EU i mimo EU“.
Vzhledem k tomu, že hmotnost je u baleného ovoce nebo zeleniny povinný údaj, nelze uvádět jen cenu za celý balíček, ale cena se musí vztahovat k uvedenému množství a měla by být též uvedena jednotková cena za 1 kg.