RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Vyšla novela nařízení vlády č. 163/2002 Sb.*
Nová vyhláška o stanovení obecních stavebních úřadů.*
V Česku dochází písek. Nedostatek suroviny prodraží a zbrzdí stavby.*
Vyšla novela nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
10.6.2024, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)
Dne 4.6.2024 bylo ve Sbírce zákonů České republiky publikováno nařízení vlády č. 119/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů, na základě vládou České republiky schváleného návrhu usnesení č. 245 ze dne 17.4.2024.
Nařízení vlády je prováděcím předpisem zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Novela nařízení vlády, připravená Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě úkolu z Plánu legislativních prací vlády na rok 2023, má za cíl lépe zajistit plnění požadavků na stavby podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, pokud jde o stavební výrobky nepokryté harmonizační evropskou legislativou.
Hlavní změny:
Novela nařízení vlády přibližuje obsah prohlášení o shodě vydávaného výrobcem, dovozcem, případně distributorem jeho harmonizovanému ekvivalentu – prohlášení o vlastnostech.
V prohlášení o shodě bude uveden: „úplný soubor deklarovaných technických vlastností výrobku, které mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení; tyto vlastnosti se uvádějí v rozsahu počáteční zkoušky typu a vyjadřují se třídou, úrovní, mezní hodnotou nebo popisem tak, aby stavba mohla být řádně navržena a provedena.“
Vydáním prohlášení o shodě výrobce nebo dovozce odpovídá za to, že výrobek splňuje deklarované vlastnosti výrobku a že přijal opatření, kterými trvale zabezpečuje shodu jím uváděných výrobků na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky na stavby.
Prohlášení o shodě, které je dokumentem ve smyslu § 13 odst. 2 zákona, vypracovává výrobce nebo dovozce v českém jazyce a poskytuje jej uživatelům stavebních výrobků v tištěné podobě nebo na internetových stránkách.
Obdobně jako v harmonizované oblasti novela zavádí označení stavebního výrobku českou značkou shody CCZ: „Na základě posuzování shody vydá výrobce nebo dovozce prohlášení o shodě podle § 13 a připojí českou značku shody k výrobku; výrobce nebo dovozce nemusí připojit českou značku shody v případě posouzení shody při kusové výrobě podle § 9. Vzor české značky shody stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení.“
„Označení českou značkou shody musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobku. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, připojí se k obalu nebo k průvodní dokumentaci.“
Česká značka shody CCZ u neharmonizovaných stavebních výrobků potvrzuje, že daný výrobek splňuje národní technické požadavky stanovené nařízením vlády č. 163/2002 Sb. a výrobce tím dává najevo, že dodržel stanovený postup při posouzení shody dle uvedeného nařízení.
Novou úpravou jsou zajištěny podmínky pro identifikaci všech stavebních výrobků řádně uvedených na trh, jednotné podmínky pro návrh a použití výrobků, které přispějí k dosažení vyšší kvality a bezpečnosti staveb.
Novelizovaná právní úprava je v souladu s nařízením (EU) č. 515/2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného na trh v jiném členském státě EU. Povinnost označit výrobek českou značkou shody platí pouze pro výrobce sídlící v ČR nebo dovozce stavebních výrobků z třetích zemí, které uvádějí na trh v ČR. Pro neharmonizované stavební výrobky legálně uvedené na trh v jiných členských státech EU tato povinnost neplatí, protože § 13a obsahuje klauzuli o vzájemném uznávání, která umožňuje volný prodej těchto výrobků v ČR bez dodatečného označování.
Právní úprava je v souladu s právními předpisy EU, zohledňuje specifika neharmonizovaných stavebních výrobků a zároveň podporuje volný pohyb těchto výrobků na vnitřním trhu.
Účinnost nařízení je od 1.1.2025, přechodné období 3 roky.
Nová vyhláška o stanovení obecních stavebních úřadů.
29.5.2024, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Nový prováděcí předpis obsahuje přílohy, ve kterých je podrobně stanoven rozsah a obsah jednotlivých dokumentací, resp. projektových dokumentací a obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů.
Vydáno dne: 28. 5. 2024
Účinné od: 1. 7. 2024
V Česku dochází písek. Nedostatek suroviny prodraží a zbrzdí stavby.
29.4.2024, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)
- Do deseti let zavře více než polovina českých pískoven
- Delší trasy přepravy znamenají zdražení
- Dovážet ze zahraničí se nevyplatí
České stavebnictví čekají v příštích letech problémy. V tuzemsku totiž dochází základní surovina většiny staveb: písek. Vzdálenosti pro dovoz písku na staveniště se prodlužují, což s sebou přináší jeho zdražování.
Ačkoli si to málokdo uvědomuje, písek je pro lidstvo naprosto zásadní surovina. Po vodě jde o druhý nejvyužívanější přírodní zdroj. Na celém světě se každý rok vytěží až 50 miliard tun písku, v Česku pak přibližně 11 milionů tun.[1]
Nejcennějším typem písku je ten vhodný pro sklářství. Mimochodem, v Českém ráji se nachází ložisko jednoho z nejkvalitnější sklářských písků v Evropě vůbec. Bez písku by pak nebylo možné připravit ani například beton a omítkové směsi. Ve stavebnictví však zpravidla nelze použít písek z pouští, jelikož eroze příliš obrousila jeho zrna. A písek z mořského pobřeží se zase musí zbavit soli. Proto je nejvíce ceněn písek říční, který se však spotřebovává takovým tempem, že kolem roku 2050 může nastat globální písková krize.[2]
Do deseti let zavře více než polovina českých pískoven
Nedostatek písku a kameniva se začíná projevovat i v Česku. V provozu je u nás kolem 150 pískoven, většina z nich však bude zanedlouho vytěžena. „Do deseti let skončí 50 až 60 procent aktivně činných pískoven a velká část nejspíše ve stejnou dobu. Důsledkem budou výpadky v produkci, spolu s tím také zvýšená dopravní zátěž v některých regionech a horšící se kvalita, která je klíčová zejména při stavbě dálnic a železnic,“ upozornil už před dvěma lety Josef Godány z České geologické služby.
Nejvíce ložisek se nachází ve Středočeském kraji, který zajišťuje kolem třetiny tuzemské produkce. Očekává se, že z tamních 32 aktivních pískoven do roku 2030 přežijí pouze čtyři. Nové ale stejným tempem nepřibývají. Podle geologů se připravuje pouze devět nových těžebních záměrů.[3]
Rozšíření nebo otevření nové pískovny se v současnosti ukazuje být extrémně náročné. V cestě mohou stát předpisy pro ochranu přírody, odpor obcí a obyvatel. „Lidé samozřejmě nechtějí, aby kolem jejich domu projížděly kamiony, ale dají se udělat opatření, aby se to eliminovalo,“ tvrdí Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic.[4]
Delší trasy přepravy znamenají zdražení
Nevyhnutelným důsledkem tenčících se zásob je zdražování. Jelikož přeprava písku tvoří velkou část jeho ceny, hraje zásadní roli vzdálenost odběratele od ložiska. Například sklárny mají specifické požadavky na kvalitu písku a vyžadují surovinu pouze z konkrétní lokality. „My například dovážíme sušený písek do skláren nebo pro výrobu omítek z Česka až do Maďarska, Slovenska či Německa. Delší trasy přirozeně znamenají vyšší náklady na dopravu,“ potvrzuje Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti-RSC, která je největším silo cisternovým dopravcem v Česku.
Dražší písek znamená také dražší beton, v němž společně s kamenivem tvoří hlavní složku. To povede ke zdražení v podstatě všech staveb od dopravní infrastruktury po rezidenční výstavbu. Stát přitom v příštích letech plánuje velké strategické stavby, jako jsou vysokorychlostní tratě, dostavba dálnic, obchvatů či jaderného bloku v Dukovanech, které spolknou ohromné množství materiálů.
„Musíme hledat cesty k tomu, aby materiál opravdu nedošel, protože pak by nebylo z čeho stavět. Takže možná by bylo ve výsledku za co stavět, bylo by s kým stavět, ale nebylo by z čeho. Chyběl by materiál,“ upozorňuje šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.[5]
Dovážet ze zahraničí se nevyplatí
Už dnes musejí být stavby v některých regionech zásobovány kamenivem a pískem ze zahraniční. To však přináší ekonomická a environmentální negativa. „Spoléhat se na dovoz ze zahraničí znamená samozřejmě vyšší cenu pro odběratele a také větší zatížení komunikací i tranzitních obcí a více emisí,“ vypočítává Ondřej Stöhr z Conti-RSC.
Drahé suroviny se firmy snaží nahradit recyklovanou sutí ze zbouraných staveb, tento postup však má své limity. „Jednou z cest je využití recyklovaných materiálů. Bohužel ale stále narážíme na technické předpisy, které zatím neumožňují tyto materiály plně využít,“ vysvětluje mluvčí stavební společnosti Eurovia Kamenolomy Iveta Štočková. Pro velmi namáhané dopravní stavby je pak využití recyklátu vyloučeno úplně.[6]
Podle stavařů je nutné, aby stát řešil otázku těžby písku a kameniva celorepublikovým plánem. Mezi návrhy patří označení některých nerostných surovin za strategické, což by zjednodušilo legislativní cestu k těžbě. Další řešení by mohly přinést kompenzace městům a obcím za pískovny a lomy fungující v jejich okolí.[7]
[1]https://www.hornickystav.cz/hc/povrchove-dobyvani/item/vyznam-piskoven-a-jejich-prinos-pro-zdroje-pitne-vody-v-ceske-republice-2.html
[2] https://davidnavratil.substack.com/p/pisecna-mafie
[3]https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/blizi-se-pisecne-krize-kamen-a-pisek-bude-chybet-na-dokonceni-dukovan-stavbu-zeleznic-i-dalnic-1393625
[4]https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/suroviny-stavebni-materialy-sektor-cena.A190626_485546_ekonomika_rts
[5]https://ekonomickydenik.cz/ne-penize-ale-i-kamenivo-a-pisek-nedostek-techto-surovin-muze-ohrozit-v-cesku-vystavbu-silnic-a-dalnic/
[6]https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/v-cesku-dochazi-sterk-a-pisek-firmy-pro-ne-jezdi-stovky-kilometru-347878
[7] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2256179
Větrné mapy ČR.
6.5.2024, Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) (www.csve.cz)
Ústav fyziky atmosféry AV ČR provozuje aplikaci zobrazující větrné mapy, a to i pro malé větrné elektrárny, tedy výšku 10 m nad zemí.
Mapy vznikly a byly zpřístupněny s podporou programu Strategie AV21.
Aplikace je veřejně dostupná zde:
http://vitr.ufa.cas.cz/extremni-vitr/
http://vitr.ufa.cas.cz/male-vte/