RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
ostatní informace
RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

11. 11. 2024

K novele zákona o cenách od 1.1.2025.*

Náklady na energie ovlivňují výši firemních investic, přiznává polovina podniků.*

Postup posuzování shody pro měřidla.*

Trestní odpovědnost právnických osob.*

Devizový trh 45. týden.*

K novele zákona o cenách od 1.1.2025.

3.9.2024, Zdroj: Ministerstvo financí

Prezident republiky dal zelenou novele zákona o cenách. Současný zákon o cenách platí již téměř 35 let a poslední významnou novelizací prošel v roce 2009.

Novelu ještě čeká zveřejnění ve Sbírce zákonů. Účinná bude od 1. 1. 2025.

Cílem této novely zákona o cenách je primárně odstranit případy, ve kterých se zbytečně překrývá působnost jednotlivých cenových orgánů k výkonu cenových kontrol. Návrh obsahuje další legislativně technické úpravy, které zjednoduší a zpřehlední stávající právní úpravu. Mezi hlavní změny patří např. sjednocení nejednotného vymezení působnosti jednotlivých cenových orgánů, sjednocení pravidel pro vydávání cenových rozhodnutí nebo sjednocení terminologie napříč všemi cenovými předpisy.

Cenová rozhodnutí budou nově vydávána v podobě opatření obecné povahy, nikoliv v podobě zákonem blíže nepojmenovaného podzákonného právního předpisu, jak tomu bylo doposud. Jednotlivé případy cenové regulace díky tomu budou muset být v širší míře odůvodňovány a rozhodnutí o cenové regulaci bude nově podléhat soudnímu přezkumu podle § 101a a následujících soudního řádu správního.

Ministerstvo financí podle návrhu zákona o cenách nově vydá vyhlášku se seznamem baleného nepotravinářského zboží, které je třeba označit při prodeji vedle prodejní ceny i měrnou cenou, což dá spotřebiteli možnost snadného a spolehlivého srovnání cen. Tato vyhláška nahradí stávající vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu, která byla již dříve zrušena. Stejně tak bude zrušen zákon o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, tzv. „cenový kompetenční zákon“. Jeho obsah bude nově přímo včleněn do zákona o cenách.

Základní principy zákona o cenách, včetně zákonných důvodů, kdy je možné určité zboží cenově regulovat, zůstávají zachovány.

Náklady na energie ovlivňují výši firemních investic, přiznává polovina podniků.

Vyšší ceny energií představují pro české firmy významnou překážku a ovlivňují mimo jiné jejich schopnost investovat. Šetření Hospodářské komory potvrdilo, že je česká ekonomika vysoce energeticky náročná.

02.08.2024 | Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Ačkoliv až tři čtvrtiny podniků dražší energie přenášejí do cen, většinově zvýšené náklady do cen nepromítají v plné výši. Tuzemské firmy patří k energeticky nejnáročnějším v celé EU.

Většina firem je v kategorii energeticky náročných

Podle šetření Hospodářské komory podíl nákladů na energie na celkových nákladech v roce 2023 odpovídal méně než třem procentům pouze pro pětinu firem. To znamená, že drtivá většina podniků v Česku spadá do kategorie energeticky náročných společností.

„Je to zajímavé zjištění v kontextu tzv. dočasného krizového rámce EU. Ten zjednodušeně klasifikoval jako energeticky náročné ty firmy, u nichž náklady na energie převyšují tři procenta celkových nákladů,“ komentuje výsledky průzkumu předsedkyně Energetické sekce HK ČR Zuzana Krejčiříková.

Pro mnoho firem intenzita energetické náročnosti (tj. množství energie spotřebované na jednotku ekonomického výkonu) představuje zásadní problém. Bezmála 30 procent respondentů totiž na energie vyčleňuje více než 10 procent celkových nákladů.

Firmy z energeticky náročných odvětví podpoří vláda dvěma miliardami

„Význam nákladů na energie v celkovém objemu nákladů až tolik nesouvisí s velikostí podniku, určujícím faktorem je zde spíš ekonomická činnost, které se firmy věnují,“ uvádí Lenka Janáková, ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.

Náklady na energetické vstupy například v odvětví ubytování, stravování a pohostinství převyšují 15 procent u více než dvou pětin respondentů. Naopak ve stavebnictví asi dvě třetiny zástupců firem uvedli, že jejich náklady na energie nepřesahují pět procent celkových nákladů.

Navýšení cen pro spotřebitele?

Průzkum Hospodářské komory se dále zabýval tím, jak respondenti prudký nárůst cen řešili: jestli změny nákladů propsali do svých cen, případně zda je financovali na úkor svého zisku nebo rezerv. Ukázalo se, že tři čtvrtiny firem vyšší cenu energetických vstupů do cen své produkce přenášejí a vyšší náklady zaplatí jejich zákazníci.

„Firmy nicméně ve většině zůstaly opatrné a promítaly zvýšené náklady do svých produkčních cen pouze částečně s ohledem na zachování konkurenceschopnosti své produkce. Takto postupovalo na šedesát procent respondentů,“ upřesňuje Lenka Janáková.

HK ČR: České firmy potřebují flexibilnější podmínky pro změnu dodavatele

Podniky čelící vyšším nákladům na energetické vstupy volily různé přístupy k řešení situace. Jen 14 % z nich se rozhodlo promítnout zvýšené náklady plně do svých cen. Mikro a malé firmy častěji pokrývaly zvýšené náklady z vlastních zdrojů; přibližně čtvrtina z nich volila tento přístup.

Velké podniky oproti tomu častěji využívaly dotační prostředky k řešení vysokých nákladů na energie, ale i mezi nimi byl tento přístup relativně vzácný a zvolilo ho jen 3,1 procenta velkých společností.

Vyšší ceny energií brzdí investice

Průzkum potvrdil, že náklady na energie zásadně vstupují do hospodaření podniku. Ovlivňují totiž mimo jiné schopnost firmy investovat. To se týká většiny společností zapojených do šetření.

Pouze 19,1 % respondentů uvádí, že výše nákladů na energie nemá na rozvoj společnosti žádný vliv. Více než polovina podniků (55,2 %) přiznala, že výše nákladů na energie má vliv na jejich rozvoj, ale stále jim dovolí omezeně investovat – rozšiřovat výrobní kapacity, vstupovat na nové trhy, investovat do nových technologií a podobně.

Méně papírování. Stát ukládá podnikatelům příliš povinností, HK ČR tlačí na změnu

Zhruba sedmina dotázaných uvádí, že v důsledku vysokých cen energií, kvůli kterým nezbývají prostředky na investice, dochází ke stagnaci firmy. Více než čtyři procenta respondentů pociťují, že jejich pozice na trhu se zhoršuje, a u 3,8 % dokonce hrozí, že budou nuceny ukončit svou podnikatelskou činnost. U bezmála čtvrtiny firem tak náklady na energie negativně ovlivňují jejich další růst.

S vysokými cenami energií se dobře vyrovnaly firmy působící ve stavebnictví, z kterých zhruba 43 % uvedlo, že výše nákladů na energie na rozvoj podniku nemá žádný vliv, což souvisí s nižší vahou nákladů na energie v jejich celkových nákladech.

Podobných výsledků dosáhly také velkoobchod a maloobchod (30,9 % firem) a informační a komunikační činnosti (32,1 % podniků).

Postup posuzování shody pro měřidla.

12.8.2024, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)

Měřidla jsou stanovené výrobky definované zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků a patří do harmonizované oblasti. Od 20. 4. 2016 nabyla účinnosti směrnice EP a Rady č. 2014/32/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh, která zrušila směrnici 2004/22/ES. Směrnice EP a Rady č. 2014/32/EU je pouze formálním přizpůsobením úpravy zásadám NLF a nepřináší změny samotných technických požadavků ani nedochází k rozšíření obsahu implementovaných norem. Výrobci tedy nemusí provádět konstrukční změny na svých výrobcích.

Poznámka: Pro EK se připravuje studie posouzení směrnic 2014/31/EU a 2014/32/EU z hlediska jejich funkčnosti, použitelnosti a aktuálnosti. V srpnu 2024 se předpokládá výsledek hodnocení a publikace zprávy EK. Více informací viz také webová stránka ÚNMZ ZDE, kde je pro případné zájemce uvedena možnost zapojení se do odborných konzultací v rámci této studie.

Tato směrnice EP a Rady č. 2014/32/EU (znění bez opravy) je implementována v ČR do nového nařízení vlády č. 120/2016 Sb., které zrušuje od 20. 4. 2016 nařízení vlády nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla ve znění změny nařízením vlády č. 246/2010 Sb., kterými se doposud provádělo posuzování shody.

Měřidla splňující požadavky nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění nařízení vlády č. 246/2010 Sb., mohou být nadále dodávána na trh a uváděna do provozu, pokud byla uvedena na trh před 20. dubnem 2016. Měřidla splňující požadavky stanovené právními předpisy platnými přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 464/2005 Sb. mohou být nadále uváděna na trh a do provozu, a to do ukončení platnosti schválení typu těchto měřidel, nejdéle však do 30. října 2016. Osvědčení vydaná notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 464/2005 Sb. zůstávají v platnosti podle tohoto nařízení.

Nařízení vlády č. 120/2016 Sb. o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh se vztahuje na tyto jednotlivé druhy měřidel:

vodoměry (MI-001),
plynoměry a přepočítávače množství plynu (MI-002) a jejich podsestavy,
elektroměry k měření činné energie (MI-003),
měřidla tepelné energie (MI-004) a jejich podsestavy,
měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda (MI-005),
váhy s automatickou činností (MI-006),
taxametry (MI-007),
ztělesněné míry (MI-008),
měřidla pro měření rozměrů (MI-009),
analyzátory výfukových plynů (MI-010).

Fungování některých měřidel je velmi citlivé na okolní prostředí zejména na elektromagnetické, proto odolnost proti elektromagnetickému rušení je součástí tohoto nařízení. Elektromagnetická odolnost měřidel se posuzuje podle nařízení vlády č. 120/2016 Sb. o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh. Elektromagnetické vyzařování měřidel se posuzuje podle nařízení vlády upravujícího posuzování shody výrobků z hlediska je jich elektromagnetické kompatibility.

Technické požadavky na měřidla
Příloha č. 1 nařízení vlády č. 120/2016 Sb. obsahuje obecné požadavky, která jsou společná pro všechny druhy měřidel. Pro jednotlivé druhy měřidel jsou pak ve zvláštních přílohách uvedeny specifické základní technické požadavky a postupy prokazování shody. Splnění základních technických požadavků u konkrétních měřidel se prokazuje postupem posuzování shody. Tyto požadavky odpovídají základním požadavkům na bezpečnost podle předchozího nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

Dodávání na trh a uvádění do provozu
Nařízení vlády č. 120/2016 Sb. se vztahuje na všechny formy dodávání měřidel, včetně prodeje na dálku. Měřidla mohou být dodány na trh nebo uváděna do provozu, pouze pokud jsou splněny požadavky nařízení vlády č. 120/2016 Sb. Výjimkou jsou veletrhy, výstavy a předváděcí akce, za splnění podmínky viditelného označení měřidel ohledně neshody s tímto nařízením. Rozdílné klimatické podmínky existující na vnitrostátní úrovni lze u měřidel zohlednit tabulkou č. 1 v příloze č. 1 nařízení vlády č. 120/2016 Sb., která uvádí horní a dolní teplotní mez. Lze také uvést používání měřidla v otevřeném nebo uzavřeném prostoru a podle vzniklé kondenzace lze stanovit i vlhkost. Měřidla určité třídy přesnosti mohou být uvedeny do provozu a pro danou aplikaci pouze když toto měřidlo pro tuto aplikaci odpovídá udané nebo lepší třídě přesnosti.

POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ
Nově jsou v nařízení vlády č. 120/2016 Sb. uvedena podrobná ustanovení týkající se hospodářských subjektů – výrobce, zplnomocněného zástupce, dovozce a distributora. V zájmu fungování dozoru nad trhem musí každý hospodářský subjekt na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikovat každý hospodářský subjekt, který jim měřidlo dodal a každý hospodářský subjekt, kterému dodaly měřidlo. Tyto informace musí hospodářské subjekty poskytovat po dobu deseti let od přijetí nebo dodání měřidla.

Povinnosti výrobce
Zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody nově požaduje na výrobci, aby učinil z vlastní iniciativy kroky k ochraně trhu před výrobky, které na tento trh uvedl a u kterých dodatečně zjistil nesoulad. Tyto kroky jsou: uvedení výrobku do souladu se stanovenými požadavky nebo stáhnutí výrobku z trhu nebo oběhu.

Výrobce je povinen provádět zkoušky vzorků měřidel dodaných na trh a šetření, pokud je to vhodné k fungování měřidla, a v případě potřeby vést evidenci nevyhovujících měřidel a stažení měřidel z oběhu a informovat o těchto činnostech distributory.

Dovozce nebo distributor, pokud uvádí měřidlo pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví měřidlo, které bylo již na trh uvedeno, způsobem ovlivňující soulad s tímto nařízením, je pokládán podle zákona o posuzování shody za výrobce a musí plnit povinnosti výrobce stanovené v nařízení vlády č. 120/2016 Sb.

Výrobce může jmenovat zplnomocněného zástupce písemným pověřením. Zplnomocněný zástupce vykonává pouze úkoly uvedené výrobcem v pověření. Výrobce ale nesmí na zplnomocněného zástupce přenést své povinnosti ohledně návrhu, výroby výrobku a vypracování technické dokumentace. Zplnomocněný zástupce musí uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru, je 10 let od uvedení měřidla na trh.

Výrobce při uvádění měřidel na trh nebo do provozu musí zajistit návrh a výrobu měřidel podle obecných technických požadavků uvedených v příloze 1 nařízení vlády č. 120/2016 Sb. a splnění zvláštních požadavků stanovených na jednotlivé druhy měřidel podle příslušných příloh nařízení vlády nařízení vlády č. 120/2016 Sb.

Výrobce měřidel musí vypracovat technickou dokumentaci podle § 12 nařízení vlády nařízení vlády č. 120/2016 Sb. Výrobce provádí nebo nechá provést příslušný postup posuzování shody podle § 10 nařízení vlády č. 120/2016 Sb. Při prokázání souladu měřidel postupem posuzování shody, výrobce vypracuje EU prohlášení o shodě podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 nařízení vlády č. 120/2016 Sb. a umístí na měřidla označení CE a doplňkové metrologické označení (M). Technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě musí uchovávat po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.

Výrobce musí zajistit identifikaci měřidel uvedených na trh přímo na měřidle, nebo pokud to povaha měřidla neumožní, požadované informace musí být v dokladu přiloženém k měřidlu nebo na obalu měřidla. Výrobce uvede na měřidle své kontaktní údaje (jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a jedinou poštovní adresu, na které lze výrobce kontaktovat). Údaje musí být v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru. Výrobce musí zajistit k měřidlům dodávaným na trh, přiložení kopie EU prohlášení o shodě, návodů a informací v českém jazyce. Pokud mají být měřidla dodávány na trh členského státu EU, tyto informace se poskytují v jazyce daného členského státu EU. Tyto návody, informace a jakákoli označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.

Povinnosti dovozce
Zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody nově požaduje na dovozci, aby učinil z vlastní iniciativy kroky k ochraně trhu před výrobky, které na tento trh uvedl a u kterých dodatečně zjistil nesoulad. Tyto kroky jsou: stáhnutí výrobku z trhu nebo oběhu.

Nově je v nařízení vlády č. 120/2016 Sb. uvedeno ustanovení týkající se povinností dovozce měřidel. Dovozce neprovádí úkony při posuzování shody, jeho povinností je zajistit provedení těchto úkonů výrobcem – příslušných postupů provádění shody podle nařízení vlády č. 120/2016 Sb. Dovozce je povinen provádět zkoušky vzorků měřidel dodaných na trh a šetření, pokud je to fungování měřidla, a v případě potřeby vede knihy stížností, nevyhovujících měřidel a stažení měřidel z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributory.
Dovozce musí také zajistit, aby výrobce měřidel vypracoval technickou dokumentaci, aby výrobce označil měřidla označením CE a doplňkovým metrologickým označením (M) a aby výrobce k nim přiložil požadované doklady (kopie EU prohlášení o shodě, návody, informace v českém jazyce).

Dovozce uvádí na měřidle své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a jedinou poštovní adresu, na které lze dovozce měřidel kontaktovat. Tyto údaje mohou být uvedeny v přiloženém dokladu nebo na obalu měřidel. Technickou dokumentaci a kopii EU prohlášení o shodě musí dovozce uchovávat po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh.

Povinnosti distributora
Zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody nově požaduje na distributorovi, aby učinil z vlastní iniciativy kroky k ochraně trhu před výrobky, které na tento trh uvedl a u kterých dodatečně zjistil nesoulad. Tyto kroky jsou: stáhnutí výrobku z trhu nebo oběhu.

Nově je v nařízení vlády č. 120/2016 Sb. uvedeno ustanovení týkající se povinností distributora. Před dodáním měřidla na trh distributor ověří splnění povinností výrobce nebo dovozce podle nařízení vlády č. 120/2016 Sb. Distributor před dodáním měřidla na trh ověřuje označení CE a doplňková metrologická označení (M) a přiložení všech požadovaných dokladů, kopie EU prohlášení o shodě, návodů a informací v českém jazyce srozumitelném všem spotřebitelům a konečným uživatelům, v členském státě EU, ve kterém má být měřidlo dodáno na trh.

Předpoklad shody
Základní technické požadavky k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. se považují za splněné, pokud je měřidlo ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na které byly zveřejněny odkazy v OJ EU. Jako alternativu k používání harmonizovaných norem je povoleno používání mezinárodně dohodnutých normativních dokumentů, které byly zveřejněny v seznamech v OJ EU. Výrobce může využít předpoklad shody pouze, když správně použije řešení uvedená v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentech.

Základní požadavky
Měřidlo musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze 1 nařízení vlády č. 120/2016 Sb. a v příslušné zvláštní příloze pro daný druh měřidla.

Posuzování shody
Posuzování shody měřidla s příslušnými základními požadavky se provádí, podle volby výrobce, jedním z postupů posuzování shody uvedených ve zvláštní příloze pro daný druh měřidla. Postupy posuzování shody jsou stanoveny v příloze č. 2 nařízení vlády
č. 120/2016 Sb.

Pozn.: OS – oznámený subjekt

Modul	Typ modulu	Výrobce	OS	Laboratoř výrobce	Zkouška typu	Audit systému
MODUL A	INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY	ANO	NE	NE	NE	NE
MODUL A2	INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLY MĚŘIDEL POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH	ANO	ANO/NE	ANO/NE	ANO	NE
MODUL B	EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU	NE	ANO	NE	ANO	NE
MODUL C	SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY	ANO	NE	NE	NE	NE
MODUL C2	SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLÁCH MĚŘIDEL POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH	ANO	ANO/NE	ANO/NE	ANO	NE
MODUL D	SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU	NE	ANO	NE	NE	ANO
MODUL D1	ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU	NE	ANO	NE	NE	ANO
MODUL E	SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY MĚŘIDLA	NE	ANO	NE	NE	ANO
MODUL E1	ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝSTUPNÍ KONTROLY A ZKOUŠEK MĚŘIDEL	NE	ANO	NE	NE	ANO
MODUL F	SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ	NE	ANO	NE	ANO	NE
MODUL F1	SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ	NE	ANO	NE	ANO	NE
MODUL G	SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU	NE	ANO	NE	ANO	NE
MODUL H	SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY	NE	ANO	NE	NE	ANO
MODUL H1	SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY A PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU	NE	ANO	NE	ANO	ANO

EU prohlášení o shodě
EU prohlášení o shodě potvrzuje prokázání splnění základních požadavků stanovených v příloze 1 nařízení vlády č. 120/2016 Sb. a v příslušných zvláštních přílohách pro jednotlivé druhy měřidel. EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k nařízení vlády č. 120/2016 Sb. Musí obsahovat prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze č. 2 nařízení vlády č. 120/2016 Sb. a musí být průběžně aktualizováno. Pokud se na měřidlo vztahuje více harmonizačních předpisů EU, které požadují vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům. Vypracováním EU prohlášení o shodě se výrobce se stává odpovědným za soulad měřidla s požadavky stanovenými tímto nařízením vlády. EU prohlášení o shodě se překládá do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, ve kterém se měřidlo uvádí nebo dodává na trh. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí EU prohlášení o shodě uchovávat po dobu deseti let od uvedení měřidel na trh pro potřebu orgánu dozoru. Kopie EU prohlášení o shodě na požádání poskytuje orgánu dozoru.

Označení CE a další označení
Označení CE a doplňkové metrologické označení (M) se umisťuje před uvedením měřidla na trh, umístí se na měřidlo nebo jeho výrobní štítek. Doplňkové metrologické označení tvoří velké písmeno „M“ a poslední dvě číslice roku, ve kterém bylo umístěno, ohraničené obdélníkem, jehož výška se rovná výšce označení CE.

Značka shody s požadavky pro měřidlo
Doplňkové metrologické označení (M) následuje ihned za označením CE. Obecné zásady označení CE platí pro doplňkové metrologické označení (M) obdobně. Za označením CE a doplňkovým metrologickým označením následuje identifikační číslo oznámeného subjektu nebo subjektů, které jsou zapojeny do kontrolní fáze výroby v souladu s přílohou č. 2. Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt, nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce. Za označením CE, doplňkovým metrologickým označením (M) a identifikačním číslem oznámeného subjektu nebo subjektů může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.

Symbol omezeného používání
Označení CE deklaruje zákazníkům a uživatelům shodu jeho výrobku s technickými požadavky ve všech právních předpisech, které se na něho vztahují a které výrobce použil. Obecné zásady označení CE stanoví nařízení EP a Rady č. 765/2008.

Zdroj: https://www.nlfnorm.cz/informacni-portal/888/postup-posuzovani-shody-pro-meridla

Trestní odpovědnost právnických osob.

Článek pojednává o základech problematiky trestní odpovědnosti právnických osob, jež se od roku 2012 uplatňuje vedle trestní odpovědnosti osob fyzických, a to na základě zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“ nebo „ZoTOPO“).

27.06.2024 | BusinessInfo.cz

Strana 1

Úvod

Strana 2

Působnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Strana 3

Zásada přičitatelnosti jednání právnické osobě

Strana 4

Strana 5

Druhy trestů a ochranných opatření, které lze uložit právnické osobě

Strana 6

Související právní předpisy:

Související právní průvodci:

Úvod

Článek rozebírá především otázky působnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, vzniku trestní odpovědnosti právnických osob založené na tzv. přičitatelnosti, okruhu trestných činů, kterých se mohou právnické osoby dopustit. Dále okruhu právnických osob, u nichž může být dovozena trestní odpovědnost, vztahem mezi trestní odpovědností právnických a fyzických osob, zvláštnostmi v sankcionování právnických osob a v neposlední řadě také specifiky trestního řízení vedeného proti právnické osobě.

Trestní odpovědnost právnických osob byla do tuzemského práva zavedena s účinností od 1. ledna 2012, přičemž budila a dosud budí rozpaky mezi právními teoretiky i v rámci soudní praxe. Spory se přitom vedou jak o potřebnost a účelnost trestání právnických osob, tak o souladnosti tohoto, pro kontinentální právo relativně nového, pro angloamerické právo naopak tradičního, institutu se základními teoretickými východisky trestní odpovědnosti.

Soudní praxe i z těchto důvodů zatím přistupuje k aplikaci trestní odpovědnosti právnických osob poměrně opatrně. Například v roce 2022 byla dle Zprávy o činnosti státního zastupitelství na základě výsledků přípravného řízení podána obžaloba nebo návrh na potrestání na 197 právnických osob. U fyzických osob se, pro srovnání, jednalo o 62 459 případů. V poslední době lze ale obecně zaznamenat mírně zvyšující se tendenci přistupovat k trestnímu potrestání právnických osob.

I přes problémy se kterými se praxe doposud musí potýkat, například otázka zastupování právnických osob v případech souběžného trestního stíhání fyzické a právnické osoby, má však postih právnických osob nezastupitelné místo při potírání hospodářské, majetkové a finanční kriminality a korupce.

Na úvod si zařaďme zákon o trestní odpovědnosti právnických osob do systematiky tuzemských trestních předpisů. Svou povahou je zákon o trestní odpovědnost pramen práva hmotného i práva procesního. Při uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob s ním však rozhodně nevystačíme. Se svými necelými padesáti paragrafy zákon totiž ani nemá ambici komplexně upravit problematiku trestní odpovědnosti právnických osob. Nebylo by to pravděpodobně ani účelné, protože byť se jedná o trestní odpovědnost právnických osob, jsou z velké části plně použitelná ustanovení trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o mezinárodní justiční spolupráci, tedy předpisů komplexně vyčerpávajících problematiku trestní odpovědnosti osob fyzických v rovině práva hmotného i procesního.

Cílem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je tak upravit pouze odchylky od „běžného režimu“ trestní odpovědnosti s ohledem na zvláštní povahu právnických osob, tedy některé instituty modifikovat, aplikaci některých institutů vyloučit a o některé naopak právní řád obohatit.

Právní teorie tak mluví o tzv. vztahu speciality zákona o trestní odpovědnosti ke shora uvedeným trestním předpisům. Tato zásada je přitom stanovena hned v § 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Nestanoví-li tedy zákon o trestní odpovědnosti právnických osob jinak, použije se pro uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob výše uvedených trestních předpisů. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob má tedy povahu tzv. vedlejšího trestního zákona. U trestní odpovědnosti právnických osob se nepoužijí ty ustanovení obecných právních předpisů, u kterých je to z povahy věci vyloučeno (například ustanovení o věku, nebo ty, ke kterým stanoví ZoTOPO úpravu zvláštní, například účinná lítost.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Devizový trh 45. týden.

24-11-12 IN Devizový trh 45. týden