RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Konec kolků a jejich zpětný odkup jen do konce roku.*
Díky zákonu budou přístupná online data o počasí, klimatu, kvalitě vody a ovzduší.*
Metodický pokyn MMR pro kolaudaci staveb povolených podle předchozích verzí stavebních zákonů.*
Vláda schválila 22 opatření na omezení byrokracie.*
Konec kolků a jejich zpětný odkup jen do konce roku.
2.9.2024, Zdroj: Ministerstvo financí
Do definitivního konce kolkových známek zbývá už jen několik týdnů. Pokud jste jimi byli zvyklí platit správní či soudní poplatky a nakoupili jste si je třeba do zásoby, měli byste zpozornět. Využít či zpětně odkoupit je totiž možné jen do konce tohoto roku, tedy do 31. prosince 2024. Po tomto datu se z těchto cenin stanou jen bezcenné kusy papíru.
Nechat si zpětně odkoupit nepoškozené kusy kolkových známek je možné pouze na vybraných pobočkách České pošty (viz ZDE), kde bude úkon zpoplatněn dle aktuálního ceníku. Od ledna 2025 bude na úřadech či soudech možné využít všech ostatních a již existujících nástrojů hrazení poplatků, jako jsou například platba kartou či v hotovosti, případně bankovním převodem.
Přestože lze kolkové známky do konce roku stále využívat a můžete je tedy na výše uvedených pobočkách České pošty i nakoupit či vyměnit poškozené a nepoužité za nové, doporučujeme všem, kteří byli zvyklí kolky využívat, aby spotřebovali případné zásoby a postupně přešli na ostatní a již zavedené způsoby hrazení poplatků na úřadech.
Kolkové známky byly zrušeny v rámci konsolidačního balíčku vlády, a to zejména z ekonomických důvodů. V dnešní digitální době šlo totiž o drahý přežitek, který zbytečně zatěžoval státní rozpočet, protože kolky musel někdo vytisknout a následně je také rozvést na prodejní místa. Pro představu, v období 2014 až 2021 činily náklady související s výrobou a distribucí kolků bezmála půl miliardy korun. Státu tak jejich zrušení uspoří ročně desítky milionů.
Díky zákonu o veřejné hydrometeorologické službě budou přístupná online data o počasí, klimatu, kvalitě vody a ovzduší.
28.8.2024, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)
Prezidentem podepsaný zákon o veřejné hydrometeorologické službě nově zřídí databázi s otevřenými daty, která bude online přístupná všem občanům. Zákon výlučně opravňuje Český hydrometeorologický ústav k vyhlašování nebo odvolávání hydrometeorologických výstrah a upravuje jeho spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu.
Zákon o veřejné hydrometeorologické službě reguluje pouze veřejnou hydrometeorologickou službu. Ta je definována jako činnost ve veřejném zájmu pro plnění úkolů veřejné správy, např. v rámci výstražné služby, protipovodňové služby, smogového varovného a regulačního systému. Jedná se o provoz státních monitorovacích sítí, pořizování, shromažďování a zpracovávání hydrometeorologických údajů a tvorbu produktů a služeb, zpřístupnění a archivaci těchto údajů a produktů prostřednictvím nově zřizované databáze a vyhlašování hydrometeorologických výstrah.
Tyto úkoly jsou státu, potažmo obcím a krajům, uloženy právními předpisy, nebo jde o potřeby obrany státu. Zákon tedy neřeší poskytování služeb mimo rámec vymezený právními předpisy, které si kdokoliv objednává na soukromoprávní bázi. Návrh zákona také upravuje spolupráci ČHMÚ se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu.
Navrhovaným zákonem bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod a ovzduší nebo meteorologická a klimatologická data, která ČHMÚ vytváří v rámci veřejné služby. Data a standardizované produkty budou zdarma a komukoliv k dispozici online, což sníží administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a zrychlí jejich poskytování.
„Přijetí zákona o hydrometeorologické službě legislativně ukotví všechny činnosti ČHMÚ. Taková úprava v oblasti meteorologie a klimatologie dosud chyběla, což i Bezpečnostní rada státu vyhodnotila jako rizikový faktor, “ doplňuje za Český hydrometeorologický ústav Libor Černikovský, ředitel pro meteorologii a klimatologii.
Ministerstvo životního prostředí tímto zákonem přispívá k naplňování programového prohlášení vlády, konkrétně bodu o zrychlení procesu otevírání dat (open data), aktualizaci otevřených dat na úřadech veřejné správy a veřejnému zpřístupnění monitoringu stavu klíčových složek životního prostředí.
Zákon také řeší historický dluh vůči ČHMÚ tím, že veškeré jeho činnosti jednoznačně legislativně zakotví i s ohledem na jeho nezastupitelnou roli v rámci kritické infrastruktury a další zásadní úlohy. Nutnost této právní úpravy je přitom známá více než dekádu a upozornila na ni řada dokumentů, počínaje usnesením Bezpečnostní rady státu z roku 2012.
Metodický pokyn MMR pro kolaudaci staveb povolených podle předchozích verzí stavebních zákonů.
2.9.2024, Zdroj: Státní energetická inspekce (www.cr-sei.cz)
Ministerstvo pro místní rozvoj, jakožto věcný gestor stavebního zákona, vydalo metodický pokyn týkající se kolaudování staveb povolených podle předchozích verzí stavebních zákonů. Tento metodický pokyn zahrnuje rovněž problematiku řešenou SEI jako dotčeným orgánem podle odst. 1 §13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
V reakci na tento metodický pokyn, se kterým se SEI ztotožňuje, nebude figurovat jako dotčený orgán v případech, kdy již vydala závazné stanovisko k povolení stavby, to však platí pouze v případech, kdy v průběhu stavby nedojde k nějaké změně s vlivem na energetickou náročnost této budovy. V těchto případech byl zpracován průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) na začátku stavby a pokud se v tomto dokumentu nic nezměnilo (tedy nedošlo v průběhu stavby např. ke změně způsobu vytápění nebo nebyla použita slabší vrstva zateplení oproti původnímu projektu), není důvodné, aby SEI takovýto PENB posuzovala opětovně. SEI se bude zaměřovat na případy, kde došlo ke změně s dopadem do energetické náročnosti budovy v průběhu její výstavby a je tedy potřeba zpracovat nový PENB, který zohlední tyto změny a ten předložit SEI k novému posouzení a rovněž na případy, kdy je stavba povolována již podle nového stavebního zákona a SEI figuruje nově na konci procesu v rámci kolaudačního řízení.
Snazší život pro podnikatele? Vláda schválila 22 opatření na omezení byrokracie.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo 22 opatření na omezení administrativní zátěže podnikatelů. Úpravy v oblasti živnostenského podnikání, zaměstnanosti nebo daňové správy, které schválila vláda, mají podnikatelům pomoci snížit náklady a ušetřit čas.
22.08.2024 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Cílem je všechna opatření realizovat do konce první poloviny příštího roku. Podnikatelský balíček vznikl na základě podnětů odborné veřejnosti, podnikatelských svazů a asociací.
„Předvídatelné podnikatelské prostředí bez zbytečných překážek je základním předpokladem pro úspěšné podnikání, což platí obzvlášť o malých a středních firmách. Proto jsme připravili 22 opatření, která jim s tím pomohou. Jejich cílem je podnikatelům zjednodušit život, umožnit jim snižovat výdaje, šetřit čas a zvýšit produktivitu. Zaměřujeme se na digitalizaci procesů, využití umělé inteligence, ale také na legislativní změny, které pomohou usnadnit podnikání napříč oblastmi a zvýšit atraktivitu Česka i mezi zahraničními investory,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Podnikatelský balíček přináší řadu inovativních opatření, která reagují na potřeby podnikatelů a cílí na snížení byrokratické zátěže. Všechna opatření MPO konzultovalo přímo se zástupci firem, s odbornou veřejností, ostatními resorty a zástupci podnikatelských svazů a asociací v rámci Expertní skupiny MPO pro snižování byrokracie.
Digitalizace podnikání
Jednou z hlavních oblastí, na kterou se resort v rámci opatření zaměřuje, je podpora digitalizace. Portál podnikatele poskytne jednotné digitální místo pro elektronickou komunikaci s institucemi a nabídne všechny potřebné informace na jedno místě.
„Díky tomuto rozhraní si podnikatelé vyřídí řadu úkonů z pohodlí domova, namísto toho, aby museli čekat na úřadech nebo hledat informace na jednotlivých webech úřadů,“ popisuje ministr Síkela. Rezort také pracuje na Databázi informačních povinností, kde bude seznam hlavních legislativních povinností na jednom webu.
Vize pro rozvoj české ekonomiky? Hospodářská strategie ČR je v meziresortním připomínkovém řízení
Od tohoto roku ministerstvo spustilo Portál živnostenského podnikání, kde je možné on-line založit živnost, změnit údaje, vyhledávat v registru nebo čerpat aktuální informace.
„Naším cílem je tento web dále vylepšovat tak, aby byl co nejvíce uživatelsky přívětivý. Jedním z možných vylepšení by mohlo být nasazení chatbota s umělou inteligencí, který živnostníkům pomůže při řešení jejich dotazů,“ dodává Síkela.
Digitální účtenka
Proces nakupování pomůže usnadnit legislativní ukotvení elektronické a digitální účtenky, o kterém se bude diskutovat. Papírová forma účtenky by byla pouze na vyžádání zákazníka.
Digitální účtenku v jednotném formátu by bylo možné získat například prostřednictvím aplikace, e-mailu či QR kódů, což proces nakupování zrychlí, zjednoduší, zefektivní a zároveň přispěje k postupnému odstranění situace, kdy se účtenka vytiskne a rovnou „hází do koše“, protože ji zákazník nechce.
Výplata mzdy v cizí měně
Na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem umožnit rozšíření výplaty mzdy v cizí měně širšímu okruhu zaměstnanců. Jednalo by se o měnu, ke které vyhlašuje Česká národní banka (ČNB) kurz devizového trhu. Vyplácení v cizí měně by se týkalo například cizinců, zaměstnanců žijících v zahraničí nebo zaměstnanců, kteří mají partnera/ku s jiným než českým občanstvím.
Od ledna můžou firmy účtovat a platit daně i mzdy v cizí měně. Přiznání vyplní v korunách
Opatření konzultoval resort s ČNB, která s návrhem souhlasila. Zároveň se provede analýza možnosti sjednávání mezd v eurech i zaměstnancům, kteří nemají místo výkonu práce v zahraničí. Už dnes (od ledna 2024) mohou některé firmy odvádět daně a platit mzdy zaměstnanců v eurech či dolarech
Jednodušší převody vozidel
Při přepisu vozidel je nutné provádět evidenční kontrolu vozidla, což administrativně zatěžuje nové majitele. Proto MPO navrhuje současnou povinnost zavést v rámci STK. Nebylo by tedy nutné tento úkon provádět individuálně.
Omezení byrokracie
Balíček také obsahuje návrhy na změny v oblasti pokut podle zákona o přestupcích. Pokud pokutovaný zaplatí sankci ve zkrácené lhůtě od jejího udělení, automaticky se sníží její výše o polovinu. Mezi schválenými opatřeními je dále aktualizace obsahů jednotlivých živností či zavedení podkladů pro posuzování vlivu na životní prostředí pouze v elektronické podobě.
„V rámci meziresortního připomínkového řízení jsme vypořádali všechny připomínky. Vznikl tak seznam opatření, který bere komplexně v potaz potřeby podnikatelů napříč oblastmi. Nově jsme například do balíčku přidali navýšení limitu pro fotovoltaiku z 50 kW na 100 kW, do kterého by nebyla nutná výrobní licence od Energetického regulačního úřadu. Díky tomuto návrhu podpoříme rozvoj obnovitelných zdrojů, usnadníme povolávací procesy a celý proces tak urychlíme,“ prozrazuje ministr.
Podle něj by se jednalo o drobné stavby s výjimkou stavby vodního díla, kulturních památek a staveb ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo v památkové zóně.
Do Podnikatelského balíčku MPO na základě meziresortního připomínkového řízení přidalo návrh na definici automatizované provozovny, včetně řešení jejich otevírací doby o státních svátcích, reklamací zakoupeného zboží nebo návrh k součinnosti při kontrole v provozovně bez fyzické přítomnosti personálu.
Podnikatelský balíček je důležitým krokem k modernizaci a zjednodušení podnikatelského prostředí v České republice a jeho zavedení patří mezi hlavní priority vlády. Opatření budou realizovat jednotlivá gesční ministerstva ve spolupráci s dalšími dotčenými institucemi, MPO bude jejich koordinátorem. Cílem je všechna opatření realizovat do konce poloviny příštího roku.
Podnikatelský balíček – seznam všech 22 opatření
1) Databáze informačních povinností (DIP)
Zveřejnění povinností podnikatelů v jednom informačním systému a jejich průběžná aktualizace.
2) Portál podnikatele
Vytvořit jeden centrální web, kde budou k dispozici elektronické služby veřejné správy vůči podnikatelům. Portál bude sloužit jako rozcestník, odkud může uživatel elektronicky komunikovat s institucemi z jednoho místa. Portál podnikatele bude vytvořen na základě zkušeností Portálu občana.
3) Portál živnostenského podnikání
Provést úpravy Portálu živnostenského podnikání s cílem dosáhnout uživatelsky přívětivější podoby portálu. Zapojení umělé inteligence, která pomůže uživatelům při řešení jejich podnětů.
4) Zvýšení limitu pro fotovoltaiku
Zpracovat návrh na navýšení limitu pro fotovoltaiku z 50 kW na 100 kW, do kterého by nebyla nutná výrobní licence od Energetického regulačního úřadu. Navýšení limitu by se týkalo drobných staveb s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády.
5) Aktualizace obsahových náplní jednotlivých živností
Aktualizace obsahových náplní jednotlivých živností v nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, aby byl obsah co nejvíce srozumitelný.
6) Řešení problémů souvisejících s odlišným zápisem předmětu podnikání ve veřejném rejstříku oproti živnostenskému rejstříku
Vést diskusi o existenci odlišností v zápisech ve veřejném rejstříku a živnostenském rejstříku. Zápis předmětu činnosti do obchodního rejstříku je soukromoprávní povahy a zápis do živnostenského rejstříku povahy veřejnoprávní. V obchodním rejstříku se zapisuje to, co firma deklaruje ve svých zakladatelských dokumentech. V živnostenském rejstříku jsou činnosti vymezené zákonem.
Pro zajištění právní jistoty a srozumitelnosti je důležité odstranit nesrovnalosti v zápisech mezi oběma rejstříky. Proto navrhujeme obecně zvýšit osvětu v této oblasti a zvážit doplnění vysvětlení u údaje „Předmět činnosti“ v obchodním rejstříku.
7) Diskuse nad uzákoněním digitální a elektronické účtenky. Jednotný formát pro digitální účtenky.
Diskuse nad legislativním ukotvením elektronické a digitální účtenky a zavedením jednotného formátu. Papírová forma účtenky by byla pouze na vyžádání zákazníka. Digitální účtenku by bylo možné získat například prostřednictvím aplikace nebo e-mailu, což proces nakupování zrychlí, zjednoduší, zefektivní a zároveň přispěje k postupnému odstranění situace, kdy se účtenka vytiskne a rovnou „hází do koše“, protože ji zákazník nechce.
8) Administrace využívání služebního vozidla zaměstnancem k soukromým účelům
Pro jednoduché vykazování a mapování služební a soukromé cesty je dnes možné využít digitální nástroje. Technické možnosti MPO prodiskutuje s technologickými firmami a například s iniciativou propodnikave.cz.
Součástí návrhu je také zvýšit informovanost a povědomí o současném systému použití vozidla k soukromým účelům a rozpracovat a zveřejnit příklady konkrétních životních situací.
9) Sjednocení postupů pracovišť Úřadů práce – závazné posouzení
Sjednocení postupů pracovišť Úřadů práce při statistickém vykazování. Zanalyzovat současný stav a na základě výsledků analýzy případě přijmout závazný metodický pokyn.
10) Výplata mzdy v cizí měně
Na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem rozšířit možnosti výplaty mzdy v cizí měně širšímu okruhu zaměstnanců a zanalyzovat možnosti sjednávání mezd v eurech i zaměstnancům, kteří nemají místo výkonu práce v zahraničí. O možnosti sjednávání mezd v cizí měně budeme dále intenzivně jednat.
11) Zjednodušit převody vozidel
Při přepisu vozidel je nutné provádět evidenční kontrolu vozidla, což administrativně zatěžuje nové majitele. Proto navrhujeme současnou povinnost zavést v rámci STK. Nebylo by tedy nutné tento úkon provádět individuálně.
12) Režim obchodního rejstříku – minimalizace časových prodlev při zápisech
V souvislosti s uplatňováním rejstříkového zákona je vhodné uvažovat o možnostech snížení formálnosti rejstříkového řízení. Možnou variantou je rozšíření okruhu situací, pro které je umožněn přímý zápis notářem bez rejstříkového řízení vedeného soudem. To by umožnilo zejména rychlejší a efektivnější promítnutí změn prováděných ve společnostech do obchodního rejstříku.
13) Podklady pro posuzování vlivu na životní prostředí v listinné podobě
Zvážit vypuštění možnosti požadovat podklady pro posuzování vlivu na životní prostředí i v listinné podobě. Požadovat je jen v elektronické podobě.
14) Změny v udělování pokut dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Budeme diskutovat o oblastech, ve kterých by bylo možné aplikovat snížení výše sankce/pokuty za včasné zaplacení. Pokud by pokutovaný zaplatil peněžitou sankci ve lhůtě např. 1 týdne od jejího udělení, snížila by se její výše automaticky např. o polovinu. O navrhovaných parametrech se bude ještě jednat. Okamžikem zaplacení této snížené sankce by řízení skončilo bez možnosti dalšího odvolání. Podnikatel by zaplatil nižší pokutu, státu (dozorujícím orgánům) by odpadla administrativa s vedením dlouhých odvolacích řízení.
15) Zmírnění povinnosti pro zpracování lesních hospodářských plánů
Zrušení povinnosti právnických osob nakládajících se státními lesy do limitu 50 ha výměry lesa zpracovávat lesní hospodářské plány.
16) Způsob zdanění ostatních kapitálových fondů ze zahraničí – potvrzení dosavadního výkladu
Publikovat sdělení, ve kterém se uvede, že výplaty, které nejsou součástí základního kapitálu, ale přesto představují kapitálové fondy, budou pro české daňové rezidenty zdaněny 15 % s tím, že při výpočtu daně je možné snížit základ daně o částku, kterou daný podíl původně stál. Jedná se o potvrzení/upřesnění dosavadního výkladu.
17) Limit u daňové ztráty
Ministerstvo financí prověří, zda by bylo možné upravit či zrušit limit 30 milionů korun u daňové ztráty. Stejně tak resort prověří další případné změny týkající se daňových ztrát. Tyto úpravy budou součástí připravované novely zákona o daních z příjmů.
18) Definice automatizované provozovny
Provést vyhodnocení stávající legislativy ve vztahu k novým způsobům prodeje, zejména automatizovanému prodeji bez fyzické přítomnosti personálu v provozovně.
19) Automatizované provozovny – reklamace
Navrhnout možné řešení vyřizování reklamací v automatizovaných provozovnách bez fyzické přítomnosti personálu v provozovně.
20) Automatizované provozovny – kontroly
Připravit metodické pokyny a návrh možného řešení součinnosti při kontrole dozorového orgánu v automatizovaných provozovnách bez fyzické přítomnosti personálu v provozovně.
21) Automatizované provozovny – prodej o státních svátcích
Rozšířit ustanovení zákona o prodejní době v maloobchodě o automatizované provozovny bez fyzické přítomnosti personálu. Případně vydat metodický výklad k těmto případům.
22) Oznamovací povinnosti příjemce při dovozu nebaleného vína
Prodiskutovat možnosti častějšího předávání dat, rozšíření jejich rozsahu a struktury mezi Generálním ředitelstvím cel a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí pro potřebu její kontrolní činnosti. Cílem je následné odstranění dvou separátních oznamovacích povinností.
Devizový trh 47. týden.
24-11-26 IN Devizový trh 47. týden