RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
I přístavby a zastřešené zahrádky vyžadují každoroční kontrolu požární bezpečnosti.*
Příplatek mimo základní kapitál.*
Reakce na zavádějící článek webu iDnes.cz: Za chybějící papíry k domu pokuta.*
Vláda schválila novelu zákona o specifických zdravotních službách a dalších předpisů.*
I přístavby a zastřešené zahrádky vyžadují každoroční kontrolu požární bezpečnosti.
15.1.2025, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)
Každoroční kontroly odborně způsobilou osobou v oblasti požární ochrany, zodpovědné zajištění kvalitní projektové dokumentace a striktní dodržování návodů k instalaci a provozu tepelných zařízení, včetně vyvarování se použití hořlavých materiálů. To jsou klíčové faktory pro zajištění bezpečného provozu pergol, přístřešků a jiných přístaveb. Jak uvádí Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), tyto zásady představují základní pilíře pro prevenci rizik spojených s těmito stavebními úpravami. Nezbytnou součástí každého takového projektu je také respektování stavebního zákona, zákona o požární ochraně a dalších navazujících vyhlášek a předpisů, které regulují jak samotnou výstavbu, tak i provoz a údržbu těchto objektů.
„Stavební zákon stanoví, že každá stavba musí mít platnou projektovou dokumentaci, která je v souladu se skutečným provedením stavby, včetně všech dodatečných změn a úprav. Není-li tomu tak, musí majitel zajistit takzvanou pasportizaci stavby, případně dodatečné povolení provedených úprav, a to včetně dodržení předpisů požární ochrany,“ konstatuje na okraj tragického požáru v Mostě Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Podle odborníků z ČKAIT u řady zastřešených prostor (například zahrádek, přístřešků a pergol) dochází k souběhu několika rizikových faktorů, které mohou ohrozit požární bezpečnost. Mezi ně patří zejména kombinace dřevěných konstrukcí, zastřešení či zakrytí hořlavými materiály a použití plynových ohřívačů napojených na tlakové propanbutanové lahve. I když tato kombinace materiálů a zařízení však nemusí být sama o sobě nebezpečná, musí být vždy doprovázena odpovídajícími preventivními opatřeními. Neměla by vznikat chaotickým nebo nepřesným způsobem, kdy se jednotlivé komponenty postupně instalují bez dostatečné koordinace a odborného dohledu.
Ing. Josef Král, předseda profesního aktivu ČKAIT pro požární bezpečnost staveb a autorizovaný inženýr v oboru požární bezpečnosti, upozorňuje, že každá taková přístavba, byť malá, je ve skutečnosti stavbou, která musí splňovat přísná pravidla: „Parametry únikových cest, jako je jejich počet, šířka a maximální délka, jsou řešeny s ohledem na způsob využití objektu, počet osob, které jej budou užívat, a jeho umístění. Dále je nutné zajistit bezpečné používání plynových ohřívačů, které musí být instalovány podle předepsaného návodu, včetně dodržování bezpečných vzdáleností od hořlavých materiálů, umístění na pevný základ a opatření proti převržení nebo zhasnutí plamene. Odpovídající větrání je rovněž nezbytné pro zajištění bezpečného provozu těchto zařízení.“
Ing. Král zároveň upozorňuje na problém, který se často objevuje v praxi – plynové ohřívače, stejně jako další zařízení, jsou dnes běžně dostupné v obchodních řetězcích a často se dostávají do rukou majitelů, kteří je instalují do prostor bez konzultace s projektanty a nezřídka v rozporu s platnými normami a bezpečnostními předpisy. Tato zařízení bývají hojně instalována nevhodně, což může mít za následek závažné požární riziko. Předejít by mu šlo pravidelnými revizemi a kontrolami.
Jak konstatuje Bc. Zbyněk Tuček, člen profesního aktivu oboru požární bezpečnost staveb ČKAIT a předseda Cechu požární ochrany, pravidelné preventivní kontroly a revize jsou klíčové pro odhalování a odstranění nedostatků, které mohou vést k vážným nehodám. Pravidelná kontrola skutečného stavu stavby a jeho porovnání se schválenou projektovou dokumentací, kontrola dodržování požárních předpisů a průchodnosti únikových cest jsou zásadními kroky pro zajištění požární bezpečnosti. „Bohužel, i přes varování a doporučení odborníků se v některých případech nedostatky neodstraní včas, což může vést k nežádoucím následkům,“ upozorňuje Bc. Zbyněk Tuček.
U většiny přístřešků a podobných přístaveb u restauračních zařízení je nutné v rámci stavebního řízení vypracovat autorizovanou osobou detailní projektovou dokumentaci, která nejenže zajišťuje dodržení všech stavebních předpisů, ale především řeší otázky požární bezpečnosti a ochrany osob. Součástí této dokumentace je také požárně bezpečnostní řešení, které musí obsahovat specifikace týkající se vytápění, použití tepelných zařízení a dalších instalací. V případě, že toto požaduje Zákon o požární ochraně, je nutné zajistit souhlasné stanovisko příslušného územního odboru Hasičského záchranného sboru, stejně jako stanovisko dalších dotčených orgánů státní správy, například hygieny.
Po dokončení stavby je nezbytné požádat příslušný úřad o závěrečnou prohlídku, při níž je kontrolováno, zda stavba odpovídá projektové dokumentaci. Tato kontrola zahrnuje i ověření vlastností použitých konstrukčních materiálů a zařízení, což často vede k odhalení případných nedostatků, které by mohly být přehlédnuty v průběhu výstavby.
V nedávné novele stavebního zákona došlo k úpravám povinností vlastníků staveb, kteří jsou nyní povinni uchovávat dokumentaci skutečného stavu stavby. V případě, že tuto povinnost nedodrží, může být uložena pokuta až do výše 400 000 Kč. Tento krok má za cíl zlepšit transparentnost a kontrolu nad stavbami, přičemž se vztahuje na všechny vlastníky, bez ohledu na stáří objektu. Chybějící dokumentace nebo neexistující kolaudační souhlas bývá často příčinou vážných problémů při kontrolách, a to jak v průběhu výstavby, tak po jejím dokončení.
Celkově je tedy nezbytné, aby vlastníci a provozovatelé stavebních objektů byli plně informováni o všech požadavcích týkajících se požární bezpečnosti a stavebních předpisů. Podle ČKAIT je třeba, aby byli ochotni spolupracovat s odborníky, kteří zajistí správné naplnění všech těchto požadavků. „Pouze tak mohou předejít vážným nehodám a zajistit bezpečný a legální provoz svých objektů,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.
Příplatek mimo základní kapitál.
3.12.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Příplatkem lze řešit nedostatek financí ve společnosti.
Zákon o obchodních společnostech a družstvech umožňuje společníkům poskytnout dobrovolný příplatek mimo základní kapitál, popř. zakotvit příplatkovou povinnost ve společenské smlouvě, což není v praxi příliš obvyklé.
Pokud dojde k převodu podílu společníkem, který poskytl příplatek, pak se příplatek automaticky nevrací. V případě vrácení jej již nabude nový společník. Proto by při prodeji podílu měla být zohledněna okolnost, že byl vložen příplatek.
Poskytnutí příplatku navyšuje daňovou nabývací hodnotu podílu. Jeho případné vracení tedy není příjmem, ale snižuje nabývací hodnotu podílu. Příjmem může být tedy až případný rozdíl mezi vracenou částkou a nabývací hodnotou podílu, např. po prodeji podílu, s kterým se pojí poskytnutý příplatek.
Reakce na zavádějící článek webu iDnes.cz: Za chybějící papíry k domu pokuta. Polovině Čechů hrozí sankce až 400 tisíc.
15.1.2025, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na článek webu iDnes a deníku Mladá fronta Dnes: Polovině Čechů hrozí sankce až 400 tisíc. Povinnost mít aktualizovanou dokumentaci ke stavbě, případně pasport stavby mají vlastníci stavby déle než 20 let. Potřeba je při prodeji, rekonstrukci, bouracích pracích a z pohledu katastrálního úřadu i bezpečnosti. Maximální výši pokuty udělí stavební úřady pouze ve výjimečných případech a po předchozích upozorněních.
Autor článku například uvádí: „Je projektová dokumentace k vašemu domu zastaralá a neaktuální? Anebo ji vůbec nemáte? Pak budete platit.“ Ministerstvo pro místní rozvoj v této souvislosti upozorňuje, že uložení pokuty stavebním úřadem není automatické. Jak je obvyklé i v jiných případech, pokud úřad zjistí nedostatky, v tomto případě, že vlastník nemá dokumentaci, majitele stavby na to nejprve upozorní a vyzve ho k doplnění nebo k vypracování pasportu stavby. Pokuta je až poslední řešení, například pokud majitel stavby nereaguje na opakované výzvy úřadu.
„Doposud se to tolerovalo. Nutnost mít papíry v pořádku však vyplynula z loňské úpravy stavebního zákona, který pokuty za chyby v dokumentaci zdvojnásobil.“ Povinnost vlastníka uchovávat ověřenou dokumentaci stavby obsahoval už zákon 50/1976 Sb., platí tedy déle než 20 let. Nejde o žádnou nově zavedenou povinnost. Jediný rozdíl ve srovnání s takzvaným novým stavebním zákonem spočívá v navýšení maximální výše pokuty z 200 tisíc korun na 400 tisíc korun. Ke zvýšení došlo v roce 2021 s přijetím nového stavebního zákona. Ten obecně zvýšil pokuty za jeho porušení v reakci na rostoucí ceny.
„Stavební úřad má podle loni novelizovaného stavebního zákona pravomoc vám uložit pokutu až 400 tisíc korun.“ Stavební úřad musí ze zákona dbát na to, aby pokuta byla přiměřená závažnosti přestupku a zohledňuje také finanční situaci pokutované fyzické nebo právnické osoby. Částka 400 tisíc korun dle našich informací nebyla nikdy uložena, stejně jako pokuta 200 tisíc podle starého stavebního zákona.
„V klidu nemůže být ani ten, kdo do stavební dokumentace nezanesl sebemenší úpravu, kterou na bytě či domě provedl. Netoleruje se nic.“ Dokumentace musí odpovídat stavu povolení, resp. kolaudace stavby. Všechny změny vyžadující povolení tak musí mít zpracovanou dokumentaci. Změna dokončené stavby je například její přístavba, nástavba, změna účelu užívání stavby, případně stavební úpravy, které nemění výšku ani půdorys stavby. Může jít například o změnu velikosti oken nebo dveří.
Proč je důležité mít dokumentaci stavby v pořádku?
Stavební úřad nemá povinnost uchovávat dokumentaci ke stavbám po neomezenou dobu. Je tedy v zájmu vlastníka tuto dokumentaci uchovávat, protože slouží jako doklad, že stávající stavba odpovídá legálnímu povolenému stavu a nedošlo k nepovoleným úpravám. Dokumentace také může obsahovat důležité údaje o návrhu stavby, materiálech, konstrukcích, technologiích použitých při realizaci stavby atd. Pokud by se v budoucnu zjistilo, že některé materiály, konstrukční prvky nebo i vlastní projekční návrh jsou problematické z hlediska požadavků na stavby (mechanická odolnost a stabilita, ochrana zdraví, životního prostředí, bezpečnost atd.), dá se na základě uchované dokumentace určit, jestli se problém dotýká i konkrétní stavby. Také pokud by na stávající stavbě došlo k havárii (např. selhání statiky) a bylo by třeba řešit odpovědnost, je důležité vědět, zda stavba odpovídala projekčnímu návrhu a stavebním úřadem povolenému stavu, nebo jestli došlo k nepovoleným zásahům. Dokumentace může stavebníkovi do budoucna také sloužit jako projekční podklad pro změnu dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava), nebo při obnově stavby zničené nebo poškozené mimořádnou událostí.
Co je to pasport stavby?
Pokud dokumentace není aktuální, je potřeba ji ze strany vlastníka doplnit. Pokud se dokumentace nedochovala, což se může stát především u starších nemovitostí, měl by si její vlastník nechat vypracovat tzv. pasport stavby. Jeho náležitosti stanoví vyhláška č. 131/2024 Sb. (příloha č. 11). De facto jde o zjednodušenou dokumentaci skutečného stavu stavby, jejich rozměrů a celkového provedení a nahrazuje původní projektovou dokumentaci.
Kdo může vyhotovit pasport stavby?
Ze své podstaty může pasport stavby zpracovat pouze kvalifikovaný odborník. Územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace musí být zpracovány projektantem. Dokumentaci jednoduchých staveb a dokumentaci stávajícího stavu stavby („pasport stavby“) může zpracovat také osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Pokud zjistíte, že vaše stavební či projektová dokumentace už není aktuální, případně, že vám chybí úplně, kontaktujte některého z výše zmíněných odborníků.
Vláda schválila novelu zákona o specifických zdravotních službách a dalších předpisů.
7.11.2024, Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví (www.mzcr.cz/titulni.php)
Mezi hlavní změny patří zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek pro profese v 1. kategorii.
Novela ruší povinné pracovnělékařské vstupní prohlídky pro profese v 1. kategorii. Zaměstnavatel i uchazeč o zaměstnání však provedení vstupní lékařské prohlídky mohou i nadále vyžadovat. Cílem je odstranění administrativních povinností se zachováním shodné úrovně ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví na pracovišti.
Záznam v ODOku ZDE
| Návrh usnesení | ZDE |
| Předkládací zpráva | ZDE |
| Materiál | ZDE |
| Důvodová zpráva | ZDE |
| Závěrečná zpráva RIA | ZDE |
| Návrh prováděcích právních předpisů | ZDE |
| Rozdílová tabulka | ZDE |
| Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění | ZDE |
Z kanceláře i z domova.
8.11.2024, Zdroj: ČTK
Jeden až dva dny v týdnu pracovat z domova – toto nastavení považuje za optimální převážná většina manažerů. A co zaměstnanci?
V říjnu se opět zvýšil počet zaměstnanců pracujících v pražských kancelářích namísto z domova. Obsazenost byla 61 procent a poprvé od pandemie koronaviru tak přesáhla 60procentní hranici. Meziročně jde o nárůst devět procentních bodů a oproti říjnu v roce 2022 o 23 procentních bodů. Vyplývá to z dat realitně-poradenské společnosti Savills. Podle nich je nejvytíženějším dnem v pražských kancelářích středa a nejméně pátek.
„Před pandemií byla fyzická obsazenost přibližně 70 procent a nyní očekáváme stabilizaci na úrovni okolo 60 procent. Výsledky průzkumu naznačují, že na této hranici firmy i zaměstnanci nacházejí rovnováhu mezi prací v kanceláři a z domova. Pozorujeme však také, že stále více firem zavádí přísnější hybridní pracovní systém,“ řekl Pavel Novák, vedoucí oddělení kanceláří v Savills.
Ve středu docházejí do kanceláří dvě třetiny zaměstnanců, o šest procentních bodů více než v letošním únoru a o deset procentních bodů více než v loňském říjnu. Po středě se nejvíce lidí fyzicky objeví v zaměstnání v úterý, a to o dva procentní body méně než ve středu. V pátek v Praze navštěvuje kancelář 53 procent zaměstnanců, o osm procentních bodů více než začátkem roku a o čtyři procentní body více než loni.
Podle analytičky ze Savills Lenky Pechové může být důvodem větší návratnosti zaměstnanců do práce například potřeba osobní interakce mezi zaměstnanci nebo lepší zázemí a klid na práci. Firmy na to pak reagují a hledají řešení, aby se zaměstnanci cítili v kancelářích spokojeně a pro výkon své práce měli optimální podmínky.
Například podle říjnového průzkumu JobsIndex společnosti Alma Career nejběžněji mohou zaměstnanci z domova pracovat v režimu jeden až dva dny v týdnu, což je zároveň nejsilnější preference na straně manažerů firem. Možnost práce pouze nebo převážně z domova se aktuálně týká zhruba šesti procent ze všech zaměstnanců. Z domova nemůže pracovat z povahy své pozice 44 procent zaměstnanců a dalších 16 procent ani nechce. Zbylých 40 procent si to přeje, ale jen 29 procent ze všech zaměstnanců už nyní alespoň občas na dálku pracovat může.
Na základě průzkumu poradenské společnosti Deloitte více než 50 procent mladých respondentů, tedy lidí narozených po roce 2000 a takzvaných mileniálů, uvedlo, že jejich zaměstnavatel nedávno zavedl návrat do kanceláří a oni nyní mají povinnost být v určité dny na pracovišti. Většina mladých momentálně pracuje plně z kanceláře. Třetina z nich pracuje hybridně a výhradně na dálku pracuje osm až devět procent z nich.
Podle dat Savills je Praha s fyzickou obsazeností na třetím místě mezi evropskými městy. Prvním je Madrid, kam do kanceláří docházejí v průměru dvě třetiny všech lidí. Důvodem může být podle poradenské společnosti vyšší podíl obyvatel žijících v centru města, kratší doba dojíždění a dobrá pracovní atmosféra. Po Madridu nejvíce lidí dochází do kanceláří v londýnském West Endu, kde je průměr fyzické obsazenosti 63 procent.
Devizový trh 3. týden.
25-01-20 IN Devizový trh 3. týden