RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Změna státního dozoru v oblasti společného stravování od 1. 1. 2025.*
Zamyšlení nad během lhůt v novém stavebním zákonu.*
Uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru. Verze 2024.*
Situace s mařiči energie je absurdní. Řešením je podpora bateriových úložišť namísto fotovoltaiky.*
Jurečka představil změny příspěvku na mzdu postižených či tzv. náhradního plnění.*
Změna státního dozoru v oblasti společného stravování od 1. 1. 2025.
13.1.2025, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vykonává dozor u provozovatelů potravinářských podniků v oblasti společného stravování od 1. ledna 2015. Kompetence pro kontrolu dodržování povinností PPP jsou definovány v § 16 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích.
Výkon dozoru nad výrobou a uváděním pokrmů na trh je rozdělen zejména mezi Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice).
ZMĚNA DOZORU od 1. ledna 2025:
V návaznosti na zákon č. 321/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dochází ke změně zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. a SZPI bude od 1. 1. 2025 vykonávat dozor u širokého spektra provozoven stravování:
- restaurace
- cukrárny, kavárny a čajovny
- provozovny rychlého občerstvení včetně řetězců a franšízových sítí
- bufety, kantýny
- stravovací služby poskytované v rámci maloobchodu a čerpacích stanic
- vinárny a vinotéky
- pivnice, výčepy
- bary, herny, diskotéky
- stánky s občerstvením
- výroba a rozvoz pokrmů
- catering
- stravování pro zaměstnance
- stravování v rámci ubytování (hotely, penziony)
S účinností od 1. 1. 2025 v návaznosti na nové znění § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. mají orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice – KHS) kompetence ke kontrole pouze u níže uvedených provozoven společného stravování – v souvislosti s:
- poskytováním zdravotních služeb – nemocniční stravování, stravování v lázeňských zařízeních
- poskytováním sociálních služeb – např. stravování v domovech pro seniory
- poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině
- stravováním v zařízeních školního stravování nebo VŠ stravování – školní jídelny, VŠ menzy
- ve Vězeňské službě České republiky, ve vazebních věznicích, ve věznicích, v ústavech pro výkon zabezpečovací detence
- v rámci školy v přírodě, zotavovacích akcí pro děti a jiných podobných akcí pro děti
S výše uvedeným souvisí i změna registrační povinnosti, provozovny pod dozorem SZPI se budou registrovat u SZPI. Registrace provozoven stravování po dozorem KHS zůstává v kompetenci místně příslušných KHS – viz dále sekce Oznamovací povinnost. (pozn.: před 1. 1. 2025 se všichni provozovatelé potravinářského podniku provozujícího stravovací službu registrovali u místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví – KHS).
Provozovatelé poskytující stravovací službu, kteří oznámili zahájení/změnu/ukončení činnosti místně příslušné KHS před 1. 1. 2025, splnili svoji registrační povinnost a již nemusí zasílat oznámení SZPI.
Základní povinnosti provozovatelů společného stravování:
- Oznamovací povinnost
Základní povinností provozovatelů společného stravování je povinnost oznamovací, a to v souladu s § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nově od 1. 1. 2025 platí, že se údaje při provozování stravovací služby uvedené v § 16 odst. 1 písm. a) oznamují krajské hygienické stanici, která je neprodleně předává Státní veterinární správě, a při provozování stravovací služby jiné než uvedené v § 16 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a) a § 16 odst. 3 písm. a) se oznamují Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která je neprodleně předá Státní veterinární správě.
Bližší informace, jak provést oznámení o zahájení činnosti PPP včetně registračního formuláře, najdete v sekci Informace nejen pro začínající podnikatele.
Zdroj: SZPI
Zamyšlení nad během lhůt v novém stavebním zákonu.
30.10.2024, Zdroj: Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR, z.s. (www.bytovadruzstva.cz)
Cílem nového stavebního zákona mělo být předně zjednodušení a zrychlení procesů, jelikož stávající neutěšený stav byl spíše ostudou, kdy doba trvání vyřízení stavebního povolení podle dosavadních stavebních předpisů nás posunula do poslední čtvrtiny všech zemí světa. Dojde s novými stavebními předpisy ke zrychlení? V některých ohledech určitě ano, bohužel však přetrvávají některé slabiny stávajícího systému, nebo dokonce již teď je zřejmé, že některé procesy povedou k oslabení procesního postavení stavebníka, což může vést naopak k prodloužení procesů.
Oproti stávajícímu stavu budou stavebníci podávat pouze jednu žádost o vydání jednotného povolení stavebního záměru. Jak je známo, dříve se v samostatném řízení posuzovalo umístění stavby a v navazujícím řízení se řešilo stavební povolení. To je jistě vhodné řešení.
Obdobným způsobem jako doposud platí, že stavební úřad si může vyžádat potřebná závazná stanoviska dotčených orgánů sám, nicméně praxe ukáže, která si budou stavebníci obstarávat v předstihu, aby nedocházelo k prodlevám nebo jiným negativním situacím. Výhodou je, že bude vydáváno koordinované závazné stanovisko v rámci jednoho správního orgánu (například odboru životního prostředí a památkové péče). Dotčené orgány budou muset vydat stanovisko do 30 a ve složitějších případech do 60 dnů od podání žádosti. Pokud to nestihnou, nastane tzv. fikce souhlasného stanoviska; to neplatí v případech posuzování vlivu na životní prostředí a jednotného environmentálního stanoviska.
Mediálně známá digitalizace stavebního řízení by měla zjednodušit komunikaci a urychlit proces schvalování žádostí. Stavebník může nadále v přechodném období předkládat některé dokumenty v listinné podobě, které stavební úřad následně digitalizuje.
Nový stavební zákon stanovuje konkrétní termíny, které by měly stavební úřady dodržet. U jednoduchých staveb by měl stavební úřad vydat rozhodnutí do 30 dnů od podání žádosti a v ostatních případech do 60 dnů. Stavební úřad si může tyto lhůty prodloužit, a to maximálně o 60 dnů. Původní záměr zákona počítal s tím, že po uplynutí těchto lhůt by došlo k automatickému schválení žádosti (tzv. fikce), od čehož však bylo nakonec upuštěno. Výše uvedené lhůty je nejen z tohoto důvodu potřeba brát s rezervou a stavebníci, zejména laická veřejnost, by měla krotit svá očekávání.
Po podání žádosti o vydání jednotného povolení stavebního záměru má stavební úřad stanovenu lhůtu 10 dnů, během které by měl žádost přezkoumat a pokud by v ní objevil jakékoliv nesrovnalosti, měl by vyzvat stavebníka k doplnění a/nebo opravě žádosti a současně stavební úřad řízení přeruší. V řízení podle dosavadních předpisů se stavebník mohl bránit přerušení řízení a obsahu výzvy stavebního úřadu podáním odvolání. Podle příslušných pravidel nového stavebního zákona však odvolání po novu přípustné není. To znamená, že pokud podle názoru stavebníka stavební úřad požaduje opravu nebo doplnění žádosti (v některých ohledech) protiprávně, může se stavebník bránit jedině v rámci správního soudnictví žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. To s sebou přinese nejistotu, zdržení a nade vší pochybnost také prodražení projektu.
Předcházet nejen výše uvedenému je možné konzultací s příslušným stavebním úřadem před podáním žádosti, kterému může stavebník formálně položit konkrétní dotazy a požádat stavební úřad o předběžnou informaci. V rámci přípravy zejména velkých projektů lze tedy tento přístup jedině doporučit. Otázkou zůstává, nakolik bude možné v předstihu vyřešit veškeré případné „sporné“ záležitosti, jelikož dokumentace velkých projektů bývá velmi rozsáhlá a komplexní. Pokud by stavební úřad poskytl svůj předběžnou informaci k určité problematice a následně by změnil názor, mohlo by to stavebníkovi případně usnadnit cestu k náhradě škody.
Stavební úřad do 7 dnů od obdržení bezvadné žádosti vyrozumí ostatní dotčené účastníky o zahájení řízení a vyzve je k případnému podání námitek ve lhůtě, která nebude kratší než 15 dnů. Současně může stavební úřad nařídit ústní jednání, popřípadě veřejné ústní jednání. Pokud je záměr dotčen posuzováním EIA, může být veřejné ústní jednání stanoveno nejdříve po uplynutí 30 dnů od zveřejnění vyhlášky. Pokud podají účastníci řízení námitky, stanoví stavební úřad stavebníkovi přiměřenou lhůtu k vyjádření. Stavební úřad řízení přerušuje po každé výše nastíněné období. Nadto platí, že pokud po podání žádosti stavebník žádost jakkoliv doplní, běží stavebnímu úřadu lhůta od počátku.
Poté, co stavební úřad vydá rozhodnutí o žádosti, má možnost se proti němu odvolat jak stavebník, tak další účastníci řízení. Nesporným stěžejním benefitem je zavedení tzv. apelačního principu, kdy odvolací stavební orgán sám ve věci rozhodne. Nebude tedy nastávat kolečko, že odvolací orgán rozhodnutí prvostupňového orgánu rozhodnutí zruší a vrátí jej, kdy tento proces se může opakovat i vícekrát. Na druhou stranu bude působit poměrně značné problémy to, že pokud odvolání podá jiný účastník řízení, tak stavebník nebude stranou sporu, ale pouze osobou zúčastněnou. Stavebník v odvolacím řízení nebude moci navrhovat důkazy a podávat návrhy, nebudou mu chodit veškeré písemnosti a také nebude mít například nárok na náhradu nákladů řízení.
Důležitou změnou je i prodloužení platnosti povolení na stavbu. Zákon stanoví, že povolení platí 2 roky od nabytí právní moci, přičemž v odůvodněných případech může být platnost prodloužena až na 5 let. Pokud je stavba zahájena v době platnosti povolení, prodlužuje se jeho platnost automaticky na 10 let.
Výše uvedené lhůty stanovené stavebním úřadům k činění příslušných kroků, včetně vydání příslušných rozhodnutí, tedy zjevně nejsou pevné a jejich běh bývá v rámci řízení přerušován, nebo se lhůty také obnovují. I pokud by došlo k marnému uplynutí lhůty ze strany stavebního úřadu, automaticky to neznamená, že se procesní postavení stavebníka zlepší. Stavebník se může proti prodlení stavebních úřadů bránit především podáním tzv. nečinnostní žaloby a domáhat se náhrady škody po státu. Stavebník taktéž může zvážit podání podnětu k nadřízeným orgánům, což však vzhledem ke stávající situaci stěží povede k řešení, jelikož jsou stavební úřady zavaleny přívalem žádostí podaných za dosavadních i nových stavebních předpisů, za což odpovědní pracovníci stavebních úřadů nemohou.
Mgr. Adam Joza, LL.M., MBA,
advokát
Uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru. Verze 2024.
29.1.2025, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)
V rámci úkolů PRZ byla vydána Publikace: „Uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru.
Postupy hospodářských subjektů. Služby zkušebních, inspekčních a certifikačních organizací České republiky – členského státu EU – pro hospodářské subjekty. Verze 2024, ve všech jazykových verzích. CS_Publikace_2024 CE, AN_Publikace 2024 CE, RU Publikace CE.
Tato publikace má za účel zvýšení informovanosti výrobců, o uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru, a dalších hospodářských subjektů (zplnomocnění zástupci, dovozci, distributoři), sídlících v zemích Evropského hospodářského prostoru, zejména pak sídlících v ČR, dále je užitečná pro pracovníky autorizovaných/notifikovaných osob, oznámených subjektů a uznaných nezávislých organizací, poskytovatelů služeb kompletního vyřízení objednávek i konečným uživatelům výrobků. Dále může být užitečná i pro sdružení hospodářských subjektů, školicí a výukové organizace a instituce, orgány státní správy a konečně i pro ostatní odbornou veřejnost.
Zdroj: https://unmz.gov.cz/uvadeni-vyrobku-na-vnitrni-trh-evropskeho-hospodarskeho-prostoru-verze-2024/
Komentář: Situace s mařiči energie je absurdní. Řešením je podpora bateriových úložišť namísto fotovoltaiky.
24.1.2025, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)
Do tuzemské sítě jsou aktuálně připojeny mařiče energie o výkonu v řádech desítek megawatt. Nejčastěji jde přitom o velké fény. Deklarovaný výkon okolo 1 gigawattu v žádostech o připojení se stane realitou, pokud bude i nadále přibývat fotovoltaik a dalších nestabilních zdrojů. Řešením by měla být podpora bateriových úložišť, která přebytečnou energii využijí jednoznačně efektivněji než mařiče. V opačném případě budou běžní spotřebitelé absurdně finančně podporovat jak fotovoltaiky, tak fény, které energii z nich pouští do vzduchu, uvádí ve svém komentáři Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.
Téma mařičů elektřiny výrazně rozproudilo debatu o smysluplnosti některých aspektů české energetiky. Zároveň se objevovaly i hlasy, že instalace mařičů je pouhý hoax či bouře ve sklenici vody. Faktem nicméně je, že do konce loňského roku dostali tuzemští distributoři žádosti o připojení mařících zařízení o výkonu zhruba tisíc megawatt. Což odpovídá jednomu bloku v Temelíně. Z celkového pohledu se tedy jedná o brutální výkon.
Na druhou stranu je třeba také uvést, že většina z těchto zařízení zatím neexistuje. Žádost o připojení totiž znamená, že projekt je teprve v plánu a připojený může být klidně až za několik let. Ve smlouvách o připojení se poměrně běžně uvádí jako maximální lhůta 36 měsíců od vzniku kontraktu. Pokud je k síti připojen do roka, je to malý zázra
Současně však platí, že řada mařičů je již nyní v provozu, jejich celkový výkon se však pohybuje v desítkách megawatt. A drtivá většina jsou právě často skloňované fény. Některá zařízení jsou pak certifikována jako bojlery, žádná voda se v nich však neohřívá, a naopak pouští teplo do ovzduší. Z hlediska investorů se jedná o čistě byznysovou příležitost, které je aktuálně nakloněná konstelace legislativy, množství nestabilních zdrojů i cen elektřiny. Pokud by však došlo k jejich poklesu nebo nepříznivému vývoji na burze, investoři ze svých záměrů mohou velmi rychle vycouvat.
Placení fotovoltaikám i mařičům
Oproti deklarovanému tisíci megawattů je tedy k síti aktuálně připojen jen zlomek výkonu. Na druhou stranu se jedná o problém, který v tuzemské energetice již několik měsíců potichu probublává. Dříve se debata stáčela hlavně k cenám elektřiny, tento absurdní aspekt však byl nasvícen až zkraje letošního roku. Energetika přitom zná řadu způsobů, jak se zbytkovým teplem efektivně naložit pro jiné účely. Například mrazírny ho využívají k ohřevu vody či vytápění haly.
U mařičů však situace z pohledu spotřebitele příliš logiku nedává. Na trhu existuje obrovské množství fotovoltaik. Jejich provozovatelům přitom nepřímo platíme, aby mohli elektřinu vyrábět. Energie je však zejména v letním období příliš. Proto platíme i provozovatelům fénů, že tuto elektřinu v podobě tepla vypouštějí do ovzduší. Je to absurdní situace sama o sobě, aniž bychom do celé rovnice přidali ještě skutečnost, že tyto mařiče zároveň ohřívají vzduch.
Namísto podpory fotovoltaiky investice do baterií
Pokud by se v Česku přestaly ze dne na den stavět fotovoltaiky, dalších žádostí o připojení mařičů tepla by začalo rychle ubývat. Nicméně situace je přesně opačná. I přes určitý pokles poptávky je zájem o fotovoltaiku stále vysoký. Stát zároveň chce dále podporovat nestabilní obnovitelné zdroje a spolu s tím postupně vypínat zdroje stabilní, konkrétně uhelné elektrárny. To znamená další výkyvy v síti, růst cen odchylek a také nutnost dalšího vyrovnávání sítě pomocí záporných zdrojů. Tedy i mařičů, které by měly přebytek elektřiny v síti v určitých momentech řešit.
Aktuální situaci přitom nemohou zabránit ani distributoři, neboť by porušovali legislativu. Pokud je na konkrétním místě kapacita v síti, distributor nemá jinou možnost než smlouvu o připojení zájemci vydat. A je jedno, zda jde o fotovoltaiku, mařič, dieselový agregát nebo jiné zařízení.
Řešení současné situace může být dvojí. První variantou je legislativní úprava, kterou by se možnost instalace mařičů omezila. Ještě jednodušším řešením pak může být dotační podpora bateriových úložišť, která představují výrazně smysluplnější cestu, jak nakládat s přebytečnou elektrickou energií. Zatím se však setkáváme se záměry peníze tomuto řešení spíše vzít a pumpovat je do fotovoltaiky. Jak už bylo ovšem zmíněno výše, s přibýváním těchto nestabilních zdrojů by pravděpodobně narůstal i počet mařičů. Věřme, že taková situace nenastane.
Jurečka představil změny příspěvku na mzdu postižených či tzv. náhradního plnění.
4.2.2025, Zdroj: ČTK
Letos se příspěvek zvýšil z 15.700 na 17.300 korun. Příští rok se zvedne o dalších 1300 korun na 18.600 korun.
Praha 4. února
Příspěvek od státu na zaměstnávání lidí s postižením se letos zvýšil z 15.700 na 17.300 korun. Příští rok se zvedne o dalších 1300 korun na 18.600 korun. Odstupňovaly se také odvody pro firmy, které nezaměstnávají stanovený počet handicapovaných. Stanovil se nově i strop na další podpory, tedy třeba na asistenty pracovníků. Opatření představil dnes na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změny platí od ledna.
„Hlavní cíl je pro nás ten, abychom co nejvíc podpořili přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Udělali jsme opatření, aby firmy měly větší motivaci zaměstnávat je na otevřeném trhu práce,“ uvedl ministr. Podle něj k tomu má přispět třeba odstupňování limitů u takzvaného náhradního plnění, tedy odvodů za nepřijetí handicapovaných.
Zaměstnavatelé s víc než 25 zaměstnanci musí mít aspoň čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud to neplní, mohli do loňska za každého nepřijatého odebrat ročně výrobky a služby od handicapovaných za nejvýš 28násobek průměrné mzdy, nebo zaplatit státu 2,5násobek průměrné mzdy. Nově zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců platí 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu. Ministerstvo už dřív uvedlo, že novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Stát přispívá na výdělek postižených pracovníků, jejichž výkon bývá omezený. Příspěvek je pro firmy s víc než polovinou handicapovaných zaměstnanců. Podniky mohly do konce loňska získat tři čtvrtiny mzdových nákladů, ale nejvýš 15.700 korun. Podle nařízení, které vláda schválila loni, se příspěvek zvedl o 1600 korun až na 17.300 korun a v roce 2026 se upraví o dalších 1300 korun až na 18.600 korun. Předpis začne platit od dubna. Podpora se ale vyplácí zpětně na předchozí kvartál, tedy už od ledna.
K příspěvku je možné dostat ještě paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu. Nově součet všech navýšení na další náklady nesmí přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. Navýšení se nemá vyplácet na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa.
Podle ministerstva loni ve třetím čtvrtletí fungovalo na chráněném trhu práce 3868 firem. Zaměstnávaly 76.184 handicapovaných. Jejich počet postupně roste. Podle podkladů k nařízení o zvýšení příspěvku pracovalo v roce 2018 v chráněných podnicích 59.000 lidí s postižením. Tehdy zaměstnavatelé dostali od státu 6,8 miliardy korun, předloni 10,8 miliardy a loni za první pololetí 5,6 miliardy korun. Podle dřívějšího odhadu ministerstva práce by stát zaměstnávání mohl letos podpořit částkou 12,6 miliardy korun a v dalším roce by firmy mohly dostat 13,8 miliardy korun na 79.400 zaměstnanců.
Devizový trh 6. týden.
25-02-10 IN Devizový trh 6. týden