RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Zákony pro podnikatele přehledně a na jednom místě.*
K novelizaci nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností.*
Znovuzavedení mistrovských zkoušek.*
Zákony pro podnikatele přehledně a na jednom místě. Ministerstvo spustilo Databázi informačních povinností.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo on-line Databázi informačních povinností, kde podnikatelé najdou přehled legislativních povinností na jednom místě.
11.02.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Veškeré informace jsou k dispozici jako otevřená data s možností exportu zdarma, u každé povinnosti je zároveň jednoduchý popis, včetně informací o tom, jak a jakou formou ji lze splnit. Jednotlivé povinnosti doplňují a aktualizují příslušná ministerstva, která mají zákony v gesci. Databáze, která je dostupná na https://dip.gov.cz, je součástí opatření na snižování byrokracie v rámci Podnikatelského balíčku MPO.
„Databáze poskytuje přehled informačních povinností pro podnikatele na jednom místě. Součástí je také srozumitelný popis a konkrétní zakotvení v příslušném právním předpisu. Díky tomu podnikatelé nemusí své povinnosti složitě hledat v zákonech,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že databáze, kterou resort vytvořil ve spolupráci s podnikateli a podnikatelskými svazy, spouští pro letošní rok v pilotním režimu.
Databáze informačních povinností centralizuje povinnosti do jednoho přehledného rozhraní a poskytuje podrobnosti o každé z nich. Kromě popisu u každého právního předpisu obsahuje také informace o tom, jak a jakou formou lze povinnost splnit. Pokud je možné splnit ji elektronicky, databáze nabízí ID datové schránky, odkazy na formuláře či příslušné informační systémy úřadů.
Další užitečné informace zahrnují frekvenci plnění povinnosti, časovou náročnost, velikostní kategorie podniků, jaká hrozí sankce za nesplnění povinnosti a který orgán kontroluje její plnění. Uživatelé mohou také filtrovat povinnosti dle různých parametrů jako je oblast podnikání či dle klíčového slova. V záložce „Aktuality“ najdou podnikatelé informace o změnách v povinnostech za zvolené období nebo v rámci jednotných dat účinnosti k 1. lednu a 1. červenci. Je možné přihlásit se k odběru novinek a být tak průběžně informován o změnách týkajících se podnikání. Jednoduchý videoprůvodce je dostupný na tomto odkazu.
„Databáze zahrnuje povinnosti z různých oblastí, jako jsou daně, živnostenské podnikání, obchodní právo, pracovně-právní vztahy, ekologie a další. Našimi prioritami jsou jednoduchost, rychlý export dat a provázanost informací. Podnikatelé či zájemci o podnikání mohou kromě informačního servisu požádat o živnostenské oprávnění či zařídit si on-line zápis s.r.o. do Obchodního rejstříku,“ říká ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Pavel Vinkler.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
„Všechny informace jsou dostupné v českém jazyce, ale také v angličtině, němčině, ukrajinštině a vietnamštině. Zároveň jsme databázi optimalizovali i pro zdravotně postižené občany, a zde bych chtěl poděkovat Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých za spolupráci. Tato opatření zajišťují přístupnost pro široké spektrum uživatelů. Děkuji také všem podnikatelským svazům, které se na přípravě podíleli. Věřím, že se databáze stane užitečným pomocníkem především pro nejmenší podnikatele,“ dodává Pavel Vinkler.
Databáze je součástí digitálních projektů, které resort realizuje v rámci Národního plánu obnovy. Do budoucna se počítá například s propojením s Portálem podnikatele, zapojení umělé inteligence či prohlubování individualizace poskytnutých informací.
„Poprvé v historii máme podrobný přehled administrativních povinností, díky kterému si může každý podnikatel jednoduše dohledat, co všechno musí plnit. A je to také užitečný nástroj pro rušení zbytečné byrokracie, protože půjde jednoduše měřit, kolik času a peněz nás všechny byrokracie stojí a kam má smysl říznout nejdříve,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
Nástroj zjednoduší život zejména malým a středním firmám
„Databázi informačních povinností vnímám jako naprosto zásadní pomoc pro podnikatele v České republice při jejich podnikání. Především malé a střední podniky nemají odbornou a časovou kapacitu pro orientaci v legislativě a povinnostech důležitých pro jednotlivé obory podnikání a tato databáze jim velmi jednoduchou formou pomůže nejen se zorientovat, ale současně jim dá návod, jak podnikat řádně, bez rizika různých sankcí,“ říká předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
„Vítáme iniciativu MPO a vytvoření této databáze jako užitečného nástroje, který podnikatelům poskytne přehled o jejich informačních povinnostech na jednom místě. Zvýšení transparentnosti a možnost snazší orientace v právních předpisech jsou klíčové pro snižování administrativní zátěže, se kterou se malé a střední podniky i živnostníci každodenně potýkají. Podnikatelé zároveň očekávají, že pokud tento nástroj umožní tyto povinnosti odhalit, příslušné resorty je také rychle odstraní. Věříme, že se tento krok stane impulsem pro další zjednodušování podnikatelského prostředí,“ říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Josef Jaroš.
„Databáze informačních povinností je významným krokem ke snižování administrativní zátěže podnikatelů a zvyšování transparentnosti právního prostředí. Tento nástroj umožní firmám lépe se orientovat v legislativních požadavcích a zákonodárcům efektivně identifikovat a odstranit nadbytečné povinnosti. Věříme, že tento projekt přispěje k lepším podmínkám pro podnikání v České republice,“ říká prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký.
„Databáze informačních povinností připravená MPO ve spolupráci s podnikatelskými a zaměstnavatelskými svazy může pomoci firmám, zejména malým a středním, orientovat se lépe v předpisech upravujících podnikatelské prostředí a z nich vyplývajících povinností. Praxi pomůže, že u každé povinnosti je uvedeno konkrétní zakotvení v příslušném právním předpisu, jakou formou a jakým způsobem lze povinnost splnit a frekvence plnění povinnosti,“ říká poradkyně generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hlaváčková.
K novelizaci nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností.
4.2.2025, Zdroj: MPO ČR, Verlag Dashöfer
S účinností od 1. 1. 2025 došlo zákonem č. 458/2024 Sb. k novelizaci nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností.
Novela upravuje především názvy některých živností tak, aby byly v souladu s živnostmi uvedenými v jednotlivých přílohách živnostenského zákona.
Jedná se zejména o následující změny:
- název a obsahová náplň koncesované živnosti „Silniční motorová doprava“ se upravuje v návaznosti na změny vyvolané novelou zákona o silniční dopravě (zákon č. 111/1994 Sb.) v souvislosti s tzv. balíčkem mobility (balíček nařízení EU mající za cíl zlepšit sociální podmínky řidičů, zlepšit jejich pracovní flexibilitu a nastavit rovné podmínky mezi přepravci v Evropské unii);
- názvy a obsahové náplně živností v oblasti provádění veřejných dražeb se upravují v souvislosti s přijetím nového zákona o veřejných dražbách (zákon č. 250/2023 Sb.) a změnového zákona novelizujícího mj. živnostenský zákon (zákon č. 251/2023 Sb.), jež nabývají účinnosti k 1. 1. 2025;
- obsahové náplně řemeslných živností z oblasti provádění činností s vyhrazenými technickými zařízeními se upravují v návaznosti na přijetí zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení (zákon č. 250/2021 Sb.) a jeho prováděcími předpisy a dále rovněž v souvislosti s požadavky vyplývajícími z aplikační praxe;
- v obsahové náplni vázané živnosti „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické“ se reflektuje vymezení vodíku jako plynu dle energetického zákona a jako alternativního paliva podle zákona o pohonných hmotách.
Nad rámec výše uvedených změn jsou dále upřesněny obsahové náplně některých živností; těmito změnami nedochází k žádným věcným zásahům do obsahových náplní živností, které by měnily rozsah oprávnění podnikatele.
Pokles reálných mezd v ČR.
31.1.2025, Zdroj: ČTK
České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší.
Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Vyplývá to z analýzy, kterou představil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Letos očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.
Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku. Druhé největší snížení zaznamenala Itálie, kde jsou reálné mzdy o pět procent nižší než v roce 2019, průměr eurozóny je pokles o jedno procento. Nejvýrazněji naopak rostly reálné mzdy v Bulharsku, kde se od roku 2019 zvýšily o 36 procent.
Reálné mzdy v Česku výrazně klesly hlavně kvůli tomu, že země zaznamenala jednu z nejvyšších kumulovaných inflací ze zemí EU. Od konce roku 2019 spotřebitelské ceny vzrostly o 41 procent, výraznější růst zaznamenaly pouze Polsko s kumulovanou inflací 42 procent a Maďarsko s 52 procenty. V obou těchto zemích ale byl růst nominálních mezd rychlejší než v Česku.
Mezi největší bariéry pro růst mezd v Česku patří podle analýzy nízká produktivita práce například ve stavebnictví či v zemědělství. Český pracovní trh se také potýká s nízkou ochotou zaměstnanců stěhovat se za prací nebo měnit pracovní místo. „Je přitom empiricky prokázáno, že zvýšení mezd snáz dosáhnete změnou zaměstnání než vyjednáváním se současným zaměstnavatelem,“ podotkl Peterka. Mzdový růst podle něj také v minulosti tlumilo snížení spotřebitelské poptávky, kvůli kterému firmy přistupovaly k přidávání opatrně, s ekonomickým oživením by se ale tato situace měla změnit.
V letošním roce analýza očekává zvýšení nominálních mezd o šest až sedm procent, reálně vzrostou o 3,5 až 4,5 procenta. Největší růst mezd by měl ve zpracovatelském průmyslu, ve zdravotnictví a ve vysoce specializovaných oborech, kde musejí zaměstnavatelé zvyšovat nabídky kvůli udržení kvalifikovaných pracovníků. Na předpandemickou úroveň by se reálné mzdy měly dostat v roce 2026. Rizikem pro mzdový růst ale jsou hospodářská stagnace hlavních obchodních partnerů v čele s Německem nebo riziko obchodních válek, uzavřel Peterka.
Znovuzavedení mistrovských zkoušek.
15.1.2025, Zdroj: ČTK
Mistrovské zkoušky by řemeslníci mohli skládat od ledna příštího roku.
Vyplývá to z návrhu příslušného zákona, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Na zavedení těchto zkoušek řemeslníci i zaměstnavatelé čekají mnoho let – v roce 2021 je těsně před volbami schválila předchozí vláda Andreje Babiše, zákon ale poslanci nestihli projednat a současný kabinet se ho posléze rozhodl upravit. Aktuální návrh například počítá s tím, že za zkoušku uchazeči zaplatí průměrně 30 000 korun, v předchozím návrhu bylo 25 000 korun. Materiál je teď v připomínkovém řízení.
Myšlenka znovuzavedení mistrovských zkoušek se objevila už v polovině 90. let. Za cíl si to vytyčil například kabinet někdejšího šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky v programovém prohlášení z roku 2014. Podobu zákona následně v roce 2016 navrhlo ministerstvo školství. Označení mistra řemesel zaniklo na začátku 50. let minulého století. Do té doby bylo nejvyšším stupněm posloupnosti učeň – tovaryš – mistr.
Po úspěšném složení zkoušky by řemeslníci mohli podle aktuálního návrhu používat označení Mistr před názvem svého povolání, tedy například Mistr pekař. V současné době podle MPO existují návrhy standardů a zadání zkoušek pro 48 povolání, jako je i číšník, florista, kadeřník nebo kuchař. Mistrovský list by byl uznatelný také v jiných zemích EU.
Pro připuštění ke zkoušce bude nutný výuční list či maturitní vysvědčení. Dále budou muset zájemci mít nejméně pět let praxe v oboru za uplynulých deset let. Samotná zkouška se pak bude skládat z teoretické a praktické části.
Zedník by v praktické části například musel zhotovit sklípek se specifickou klenbou za použití vhodných materiálů. Úkolem číšníka by pak bylo třeba připravit slavnostní hostinu pro šest osob, udělat několik druhů drinků, káv, čajů či zvládnout prezentaci a servírování vína. Návrh mistrovského díla nejprve uchazeč předloží komisi, u které ho bude obhajovat.
MPO zároveň předpokládá, že by mistrovské dílo většinou bylo součástí reálné zakázky uchazeče. Teoretická část by pak prověřila to, jak se řemeslník orientuje v podnikatelském prostředí nebo zda dokáže vést tým pracovníků. Návrh počítá také s vytvořením veřejné evidence držitelů mistrovského listu, podle kterého by si zákazníci mohli řemeslníky vybírat. Zkoušky budou podle MPO organizovat Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR na své náklady.
Po získání mistrovského listu by řemeslníci mohli dosáhnout na vyšší finanční ohodnocení. MPO si tak od zákona slibuje i větší atraktivitu řemeslnických pozic. Výhody ale budou plynout také spotřebitelům, míní resort.
Zájem o učňovské obory dlouhodobě klesá. Například zatímco ve školním roce 2005/2006 získalo výuční list 35.047 středoškoláků, ve školním roce 2022/2023 to bylo 22.986 absolventů, vyplývá z údajů statistické ročenky ministerstva školství.