RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Evropská komise navrhla snížit počet firem, jež mají informovat o udržitelnosti.*
Konec mlíček a cukříků do kávy: Nařízení EU se pořádně prodraží, varují odborníci.*
Kontrola fritovacích olejů v restauracích: desetina byla přepálená.*
Nové povinnosti vyplývající pro živnostníky z novely AML zákona.*
Zrušení oboru činnosti živnosti volné pro služby spojené s virtuálním aktivem.*
Devizový trh 10. – 11. týden.*
Evropská komise navrhla snížit počet firem, jež mají informovat o udržitelnosti.
26.2.2025, Zdroj: ČTK
Evropská komise (EK) dnes navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí. Významně například snížila počet firem, které musejí podávat zprávy o udržitelnosti.
Informoval o tom eurokomisař Valdis Dombrovskis, podrobnosti zveřejnila EK na svém webu. Cílem změn je zajistit vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jde o součást úsilí nové unijní exekutivy o snížení byrokratické zátěže firem.
Změny se týkají směrnice o vykazování podnikové udržitelnosti (CSRD), která na firmy v EU klade řadu požadavků. Podniky by podle CSRD měly podávat množství nefinančních informací o environmentálních, sociálních a správních tématech, tedy o dopadech svého podnikání na okolí. Podle návrhu by se ale nově povinnosti o reportování vztahovaly pouze na firmy s více než 1000 zaměstnanci.
Pravidla se v současné době zaměřují na firmy s více než 250 zaměstnanci a Evropská komise uvedla, že tato změna osvobodí 40.000 společností, tedy 80 procent všech firem, na které se měla pravidla původně vztahovat. Návrhy bude muset projednat a schválit Evropský parlament a členské státy EU.
Změny se netýkají pouze jednoho předpisu, Evropská komise dnes přijala celý nový balíček návrhů na zjednodušení pravidel EU, posílení konkurenceschopnosti a uvolnění další investiční kapacity. „Jde o významný krok vpřed při vytváření příznivějšího podnikatelského prostředí, které pomůže společnostem v EU růst, inovovat a vytvářet kvalitní pracovní místa,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
Cílem komise je snížit do konce svého mandátu administrativní zátěž podniků alespoň o 25 procent, pro malé a střední podniky alespoň o 35 procent. „Pokud budou návrhy přijaty a provedeny tak, jak je dnes stanoveno, podle konzervativního odhadu přinesou celkové úspory na ročních administrativních nákladech přibližně za 6,3 miliardy eur a zmobilizují dodatečné veřejné a soukromé investiční kapacity v objemu 50 miliard eur na podporu politických priorit,“ uvádí Evropská komise.
Další zjednodušení se týká směrnice o náležité péči o udržitelnosti podniků (CSDDD). Ta vyžaduje, aby firmy působící v EU identifikovaly a zmírňovaly environmentální a lidskoprávní rizika v rámci svých dodavatelských řetězců, předcházely jim, a zajistily tak odpovědné podnikání. Poslední změna by se měla týkat takzvané taxonomie EU, která definuje, co se považuje za udržitelnou investici.
Ke změnám směrnice CSDDD komise uvádí, že je potřeba „zjednodušit požadavky na hloubkovou kontrolu udržitelnosti, aby se společnosti v rozsahu vyhnuly zbytečným složitostem a nákladům, například soustředěním požadavků na systematickou náležitou péči na přímé obchodní partnery; a snížením frekvence pravidelných hodnocení a monitorování jejich partnerů z jednoho roku na pět let“. Rovněž je podle unijní exekutivy potřeba snížit zátěž pro malé a střední podniky.
Nové návrhy zmiňují i takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má za cíl zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky. O zavedení systému CBAM, označovaném také jako uhlíkové clo, rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří budou muset plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU. Od října 2023 mají dovozci povinnost čtvrtletně předkládat zprávy o emisích obsažených v dováženém zboží. Od roku 2026 mělo uhlíkové clo fungovat v plné míře.
Nyní ale komise rozhodla o několika změnách. První je osvobození malých dovozců od povinnosti podílet se na systému CBAM, většinou jde o malé a střední podniky a jednotlivce. Druhým cílem je pak zjednodušit pravidla pro firmy, které v oblasti působnosti mechanismu CBAM i nadále zůstávají.
Legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě EU, tedy členským státům, k posouzení a přijetí. Změny týkající se CSRD, CSDDD a CBAM vstoupí v platnost, jakmile strany dosáhnou dohody o návrzích, a po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Konec mlíček a cukříků do kávy: Nařízení EU se pořádně prodraží, varují odborníci.
13.3.2025, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Kávu si baleným mlíčkem nebo cukrem již brzy neochutíte. Začátkem února totiž vstoupilo v platnost evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které mimo jiné zakazuje jednotlivé porce ochucovadel v plastových obalech na jedno použití. Účinné má být až v srpnu příštího roku, už teď však odborníci upozorňují, že se regulace pořádně prodraží. Informoval o tom deník MF Dnes.
Nová unijní legislativa může nepříznivě ovlivnit ceny potravin, upozorňují někteří odborníci. „V současnosti se zvyšují náklady na obaly. Jeden z hlavních problémů je i povinný podíl recyklátu v plastových obalech stanovený EU,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek MF Dnes.
Kromě zdražování potravin má regulace podle odborníků ještě další úskalí. Třeba taková okurka ukazuje, že obaly mohou mít smysl. Plast jí totiž pomáhá chránit před vysycháním a poškozením. „V létě dochází v horkém počasí při teplotním šoku k orosení a rychlému šíření plísně. Bez obalu okurka vydrží čerstvá čtyři až sedm dní, v plastovém obalu podle Sdružení ochrany spotřebitelů až čtrnáct dní,“ zmínil Zemánek.
Jednorázová porcovaná smetana do kávy zase vznikla proto, aby spotřebitel nemusel kvůli ochucení kávy otevírat celé mléko, které by později nespotřeboval a zbytečně ho vylil.
Více k tématu: https://cnn.iprima.cz/konec-plastovych-mlicek-i-cukru-do-kavy-narizeni-eu-se-poradne-prodrazi-varuji-odbornici-468234
Kontrola fritovacích olejů v restauracích: desetina byla přepálená.
11.3.2025, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)
V rámci pravidelné kontrolní akce Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) prověřila jakost a bezpečnost fritovacích olejů, které provozovatelé restaurací a rychlých občerstvení používají k přípravě pokrmů. Každý desátý hodnocený vzorek inspektoři vyhodnotili jako přepálený. Nepřijatelný stav fritovacích olejů inspektoři konstatovali v každé dvanácté kontrolované provozovně.
V roce 2024 inspektoři SZPI hodnotili stav olejů a fritovacích zařízení v celkem 206 provozovnách společného stravování a posoudili zde 228 vzorků fritovacích olejů. U 22 hodnocených vzorků inspektoři zjistili použití tzv. přepálených olejů, u 2 z nich laboratorní rozbor potvrdil dokonce velmi vysoký stupeň tepelného rozkladu olejů s více než trojnásobným překročením limitní hodnoty známek nepřijatelného stupně tepelného rozkladu.
Při hodnocení vzorků inspektoři posuzovali, zda vykazují jeden nebo více ukazatelů tepelného rozkladu olejů a tuků podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 121/2023 Sb. a nelze je tedy použít při výrobě pokrmů a jejich uvádění na trh. Provedli jednak senzorické posouzení – vůně, chuti, barvy, přítomnosti zuhelnatělých zbytků atd., ale i stanovení obsahu tzv. polárních látek (TPM), u vybraných vzorků fritovacích olejů bylo provedeno také laboratorní stanovení polymerních triacylglycerolů (PTG) v akreditované laboratoři SZPI v Praze.
Součástí kontroly bylo i dodržování správné fritovací praxe a hygienických požadavků na fritézy, což je předpoklad pro produkci bezpečných a kvalitních potravin. V 8 kontrolovaných provozovnách inspektoři uložili opatření související s nedodržením hygienických požadavků na zařízení (fritézy) stanovených v příloze II, kapitoly V nařízení (ES) č 852/2004. Provozovatelé nevyhovující stav odstranili a musí zajistit pravidelné čištění fritézy v dostatečné frekvenci. V jednom případě fritéza neměla funkční termostat a byla uložena s tím související opatření.
Přepálené fritovací oleje obsahují látky škodlivé pro lidské zdraví.
Ve srovnání s výsledky kontrol v předchozích 4 letech lze konstatovat trend mírného zlepšování situace. Tehdy inspektoři zjišťovali nevyhovující parametry až u 17 % hodnocených fritovacích olejů. Celkovou situaci ale nelze ani v současnosti považovat za uspokojivou, a proto bude SZPI v kontrolách fritovacích olejů v provozovnách společného stravování pokračovat s potřebnou intenzitou i v budoucnu.
Kontrolovaným osobám, u kterých došlo k porušení předpisů, inspektoři uložili, aby odstranily zjištěná pochybení a zahájí s nimi správní řízení o uložení pokuty.
Přehled všech vyhovujících i nevyhovujících vzorků hodnocených v rámci kontrolní akce je k dispozici na webu Potraviny na pranýři v sekci Tematické kontroly: Fritovací oleje.
Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva – tiskový mluvčí SZPI
Nové povinnosti vyplývající pro živnostníky z novely AML zákona.
3.3.2025, Zdroj: MPO/Portál ŽP
Od 30. 12. 2024 je v účinnosti zákon č. 280/2024 Sb., resp. novela AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, které musejí Finanční analytický úřad informovat o určení tzv. kontaktní osoby. Lhůta pro nahlášení této kontaktní osoby se posunuje na 10. 3. 2025.
Dne 30. 12. 2024 vstoupilo v účinnost novelizované znění § 22 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), kterým dochází k rozšíření okruhu povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 nebo v § 2 odst. 2 písm. d) AML zákona, vyjma advokátů a notářů, jež jsou povinny určit a oznámit kontaktní osobu Finančnímu analytickému úřadu. Podle téhož zákona Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formát a strukturu podání; jde o vyhlášku č. 420/2024 Sb., o formátu a struktuře podání Finančnímu analytickému úřadu obsahujícího informace o kontaktní osobě, která nabyla účinnosti dne 1. 2. 2025. Podrobnosti viz též: https://fau.gov.cz/blog/zmeny-v-oznamovani-kontaktni-osoby-od-1-2-2025.
Podle platné a účinné právní úpravy musí tzv. povinná osoba určit konkrétního zaměstnance nebo člena statutárního orgánu k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 a k zajišťování průběžného styku s Finančním analytickým úřadem (dále jen „FAÚ“) v provozní době povinné osoby a v době, kdy uskutečňuje povinná osoba obchody. Pokud je povinná osoba fyzickou osobou a je to opodstatněno rozsahem její činnosti, určí jako kontaktní osobu sama sebe.
Povinná osoba informuje FAÚ prostřednictvím datové schránky do 30 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, nebo do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změnám v údajích podléhajících informační povinnosti. Oznámení kontaktní osoby je požadováno výlučně prostřednictvím datové schránky povinné osoby dle § 22 odst. 2 AML zákona.
Na internetových stránkách FAÚ (dále viz https://fau.gov.cz/blog/prodlouzeni-lhuty-pro-hlaseni-kontaktni-osoby-z-3-3-2025-do-10-3-2025) informuje o prodloužení přechodného období pro hlášení kontaktní osoby z 3. 3. 2025 do 10. 3. 2025.
Z pohledu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se výše uvedená povinnost týká povinných osob podle § 2 odst. 1 AML zákona, které podnikají na základě živnostenského oprávnění pro:
- vázanou živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“
- vázanou živnost „Realitní zprostředkování“
- vázanou živnost „Nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty“
- volnou živnost „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ v
- oboru činnosti 80. „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“,
- oboru činnosti 81. „Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem (pokud byla živnost ohlášena, resp. obor činnosti ohlášen před 30. 12. 2024) a
- oboru činnosti 49. „Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím“ (zejména při provozování zastaváren a autobazarů).
Oznamovací povinnost se na podnikatele provozujícího činnost v rámci živnosti volné vztahuje pouze tehdy, pokud se jedná o činnost povinné osoby podle AML zákona.
Při přerušení či pozastavení provozování živnosti není plnění této povinnosti vyžadováno.
Zrušení oboru činnosti živnosti volné pro služby spojené s virtuálním aktivem.
4.3.2025, Zdroj: MPO/Portál ŽP
Od 15. února 2025 již není možné na živnostenském úřadě ohlásit volnou živnost s oborem činnosti 81. „Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“, neboť tento obor činnosti byl zrušen.
Dne 15. 2. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 32/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, mimo jiné i zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Novelou živnostenského zákona dochází k explicitnímu vyloučení provozování některých činností z oblasti finančního trhu z režimu živnostenského podnikání.
Negativní vymezení § 3 odst. 3 živnostenského zákona se rozšiřuje o činnost vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, činnost vydavatelů elektronických peněžních tokenů, činnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, činnost osob poskytujících služby spojené s virtuálním aktivem a činnost poskytovatelů služeb skupinového financování. Tyto činnosti již nadále nebude možno provozovat jako živnost ve smyslu živnostenského zákona.
Virtuální aktiva se podle přímo použitelného evropského nařízení MiCA (které je účinné od 30. 12. 2024) dělí na 2 kategorie – a to tzv. virtuální aktiva zastupitelná (např. kryptoměny) a virtuální aktiva nezastupitelná (např. digitální umění). Každá z těchto kategorií nově spadá pod jiný povolovací režim.
Zastupitelná aktiva, resp. činnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhá povolovacímu režimu přímo podle nařízení MiCA, přičemž orgánem dozoru plnění povinností poskytovateli těchto služeb je Česká národní banka.
Druhá skupina, tzv. nezastupitelná aktiva, resp. činnost osob poskytujících služby spojené s virtuálním aktivem není upravena nařízením MiCA, ale podléhá nově povolovacímu režimu podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povolení podle tohoto zákona vydává Finanční analytický úřad, který je zároveň i dozorovým orgánem pro plnění povinností poskytovatelů služeb spojených s virtuálním aktivem.
Devizový trh 10. – 11. týden.
25-03-17 IN Devizový trh 10. - 11. týden