RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Návrhy Komise nereflektují upadající konkurenceschopnost Evropy.*
Česku hrozí další zdražení potravin.*
Devizový trh 12. a 13. týden.*
Město pro byznys 2024: Na Královéhradecku za podnikáním nejlépe přímo do krajského města.
Podnikatelské prostředí je v rámci Královéhradeckého kraje nejvýhodnější v Hradci Králové. Vyplývá to ze srovnávacích výzkumu Město pro byznys. Na druhé příčce se umístilo Nové Město nad Metují, bronz bere Broumov.
21.03.2025 | BusinessInfo.cz
Srovnávací výzkum Město pro byznys, který z hlediska dat připravuje analytická agentura Datank, hodnotí v rámci celé České republiky každoročně 205 měst a obcí s rozšířenou působností a městské části Hlavního města Praha.
Hradec Králové dominuje v podnikatelském prostředí i v přístupu veřejné správy
Krajské město se může pochlubit nejvyšším počtem firem v přepočtu na 1000 obyvatel. Meziroční změna počtu ekonomických subjektů je zde navíc také nejvyšší. Vysoce nadprůměrný je rovněž nárůst počtu obyvatel, což je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucích let.
Velmi vysoký je tu podíl firem s více než 250 zaměstnanci na celkovém počtu ekonomických subjektů. Město může těžit z výborné dopravní dostupnosti. Pokud jde o přístup veřejné správy, je na prvním místě třeba zmínit nejlepší výsledek v mystery testování, které prostřednictvím fiktivních podnikatelských dotazů zjišťuje rychlost a kvalitu odpovědí živnostenských úřadů.
Skvělého výsledku dosáhl Hradec Králové také v hodnocení webových stránek z pohledu podnikatelů, kteří na nich naleznou přehledně vše potřebné pro komunikaci s veřejnou správou a mnohé další. Radnice vynakládá nadprůměrné finanční prostředky zejména do oblasti veřejné dopravy a také do oblasti sportu.
„Velmi mě takového ocenění těší. Je to výsledek našeho úsilí o to, aby se tady lidem nejenom dobře žilo, ale to souvisí samozřejmě i s podnikatelským prostředím. Poskytujeme podnikatelům takové podmínky, že tu jsou rádi a přispívají k růstu našeho města. V brzké době budeme mít nový územní plán, budou zde nové rozvojové zóny, zejména v areálu letiště. Tam se budou nabízet obrovské možnosti pro podnikatelské prostředí, pro výzkum, vývoj a inovace. A to je to, co nás extrémně zajímá s ohledem na budoucnost Hradce Králové. Oblast inovací a technologií je v Hradci Králové hodně spojená s biomedicínským prostředím, je tu skvělé univerzitní prostředí, jsou tu možnosti, jak propojit byznysové zájmy s výzkumem,“ říká primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.
V Novém Městě nad Metují je hodně živnostníků, Broumov umí čerpat dotace
Druhé Nové Město nad Metují se v rámci krajského srovnání může pyšnit vysoce nadprůměrným počtem živnostníků. Lákadlem pro nové podnikatele při rozhodování například o umístění své výroby může být v rámci regionu nízká průměrná měsíční mzda. Radnice se může v rámci Královéhradeckého kraje pochlubit nejnižšími náklady na dluhovou službu. Město vynakládá nadprůměrné finance do oblasti sociální péče. Velmi dobrý výsledek zaznamenalo město v testu elektronické komunikace i v hodnocení webových stránek z pohledu podnikatele.
Přečtěte si také základní informace o výzkumu.
Bronzový Broumov má v rámci kraje nadprůměrný počet dobíjecích bodů v přepočtu na 1000 firem. Firmy zde mají z čeho vybírat zaměstnance, alespoň o tom svědčí nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání na 1000 obyvatel. Podíl dotací na příjmech je v Broumově v celokrajském srovnání dokonce vůbec nejvyšší. Vstřícnost k podnikatelskému prostředí vyjadřuje radnice mimo jiné velmi vysokým počtem úředních hodin, během nichž si nejen oni můžou vyřídit vše potřebné.
Celkové pořadí – Město pro byznys 2024 v Královéhradeckém kraji
- Hradec Králové
- Nové Město nad Metují
- Broumov
- Dobruška
- Rychnov nad Kněžnou
- Nový Bydžov
- Vrchlabí
- Hořice
- Náchod
- Trutnov
- Kostelec nad Orlicí
- Dvůr Králové nad Labem
- Jičín
- Nová Paka
- Jaroměř
Ke stažení
Srovnávací výzkum Město pro byznys již osmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v ČR. Pořadí se vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom. Zpracovatelem ratingu je CRIF.
Redakčně upravená tisková zpráva projektu Město pro byznys
Návrhy Komise nereflektují upadající konkurenceschopnost Evropy.
3.3.2025, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)
Za návrhy opatření Komise v rámci Clean Industrial Deal (CID) je snaha začít řešit zásadní problémy včetně vysokých, globálně nekonkurenceschopných cen energií, přebujelé byrokracie včetně povolovacích procesů či pravidel veřejné podpory či zaostávání v digitální oblasti nebo nedostatku investic.
Samotný Clean Industrial Deal je ale spíše jen obecný dokument s návrhem opatření, která jsme od Komise již v různých podobách slyšeli. Varovným signálem pro byznys je, že Komise i nadále trvá na snížení emisí o 90 % do roku 2040 a uhlíkové neutralitě do roku 2050, čímž fakticky velmi omezuje možnost změny. Pro byznys budou důležité konkrétní akce a legislativní návrhy s viditelnými efekty.
„Je dobře, že si Evropská komise konečně uvědomila, do jak velkých problémů se dostal evropský průmysl a evropská ekonomika obecně kvůli klimatickým a jiným politikám EU, stále ale nenašla odvahu ke skutečnému přehodnocení kurzu. Evropa nedokáže konkurovat Číně, USA a dalším zemím. Přicházíme o farmaceutický, chemický, obranný průmysl či ocelářství. Nebudeme dost odolní vůči krizím, hlavně té bezpečnostní, která je v současné geopolitické situaci urgentní.”
„Svaz průmyslu dlouhodobě odmítá cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040, protože je ideologický a pro řadu odvětví průmyslu smrtící. Nikdo nám nevysvětlil, jak toho má Evropa dosáhnout a jaké to bude mít dopady, aniž to nezničilo průmysl. Pojďme chránit klima, ale musíme to dělat jinak. Evropská komise stále nechápe aktuální geopolitickou situaci ani upadající konkurenceschopnost Evropy,“ říká Jan Rafaj.
Hlavní body:
- Rámcový cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tyto cíle jsou buď nereálné anebo dosažitelné jen za tak obrovských nákladů, že to dále sníží již tak nízkou konkurenceschopnost evropských firem a způsobí výrazný pokles životní úrovně občanů.
- problém vysokých cen energií, stále chybí jasná opatření na jejich snižování: Komise chce řešit skrze sníženou sazbu daně či apelem na vlády, aby síťové poplatky byly hrazeny ze státního rozpočtu. Problémem je, že přijímání těchto opatření závisí na jednotlivých státech, a státy jako Německo budou mít k dispozici vždy více prostředků než státy jako Česko. Hrozí tedy další rozevírání nůžek mezi firmami v jednotlivých členských státech.
- opatření k rozvoji obnovitelných zdrojů energie, sítí a čistých technologií v průmyslu: chvályhodná opatření, ale všechna výše uvedená opatření budou velmi nákladná, a nakonec je budou muset zaplatit občané a firmy buď v regulovaných složkách ceny energií anebo skrz daně. Komise nezohledňuje jadernou energetiku jako strategickou linku.
- starý koncept Green Dealu je překonaný, priority nereflektují aktuální situaci. Zrušit nelze, ale je potřeba ho nastavit znovu a odstranit překážky, které zdražují průmysl. Nezbytné je změnit přístup od ideologického zákazového a pokutového systému do motivačního a dobrovolného.
Zdroj: https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/17149-sp-cr-ke-clean-industrial-dealu-navrhy-komise-dostatecne-nereflektuji-upadajici-konkurenceschopnost-evropy-ani-geopolitickou-situaci
Česku hrozí další zdražení potravin. Výrobcům potravin se mají od července navýšit poplatky za obaly.
26.3.2025, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Potravinářské podniky mají od července platit vyšší poplatky za obalové materiály, do nichž balí své produkty. Rostoucí náklady tak budou potravináři zřejmě muset promítnout do cen svých výrobků. Důvodem je dříve schválená legislativa, která zvyšuje zcela zbytečně povinnou finanční rezervu autorizované obalové společnosti EKO-KOM na 50 % ročních nákladů. Potravinářská komora však současnou rezervu ve výši 25 procent, kterou producenti platí, považuje za dostačující.
Potravinářská komora upozorňuje, že poplatky za obaly rostly již v posledních letech. Další zvýšení tak přinese jen zbytečné náklady pro potravinářské podniky, které ve svém důsledku povedou k promítnutí do koncových spotřebitelských cen.
„Za téměř dvacet let, co jsem v cukrovaru, nepamatuji tak extrémní a rychlý nárůst cen vstupních surovin, materiálů a různých poplatků, jako to vidíme v poslední době. Některé položky během roku zdražují několikrát po sobě. Provozní náklady se nám za poslední roky zvýšily o desítky milionů korun,“ řekl generální ředitel společnosti Tereos TTD Martin Kolář.
V Poslanecké sněmovně přitom současně „leží“ ministerská novela zákona o obalech, v níž resort životního prostředí navrhuje navrácení schválené povinné rezervy z 50 % na v současnosti platných 25 % z celkových ročních nákladů. Sněmovna však zatím nedokončila při projednávání novely ani její první čtení. Komora proto upozorňuje, že pokud nemá schválené znění zákona vejít v platnost, jedinou možností je projednat ministerskou novelu ve zrychleném režimu.
„Nejistota ohledně dalšího navyšování poplatků za obaly je pro firmy frustrující. Není za pět minut dvanáct, je už pět minut po dvanácté,“ uvedl generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář.
„Potravinářský a nápojový průmysl už teď čelí vysokým nákladům a nečinnost Poslanecké sněmovny přinese další zbytečné zatížení. Místo toho, aby poslanci usnadnili situaci podnikatelům, nechali projednání zákona u ledu, což může znamenat zdražení produktů na pultech obchodů,“ říká předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková.
Na nutnost úpravy zákona upozorňuje Potravinářská komora opakovaně už poslední dva roky. Naposledy to bylo na začátku března, kdy potravináři poslali dopis premiérovi Petru Fialovi a ministrům životního prostředí Petru Hladíkovi, zemědělství Marku Výbornému a průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi. Výrobci žádají, aby legislativní návrh byl projednán co nejrychleji. Jakékoliv další prodlení totiž povede pouze k navyšování nákladů v celém dodavatelském řetězci, což v důsledku pocítí spotřebitelé ve svých peněženkách.
„My už nevíme, jakým způsobem na to politiky ještě více upozornit. Je ale pozoruhodné, že právě politici chtějí levné potraviny, ale svými kroky naopak neustále zvyšují firmám náklady. Už není prostor pro nějaké další debaty. Je nutné urychleně přijmout řešení, včera bylo pozdě,“ uvádí k možným dopadům zákona, který má začít platit od července, prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Devizový trh 12. a 13. týden.
25-04-01 IN Devizový trh 12. a 13. týden