RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
ČOI kontrolovala nové povinnosti prodávajících při poskytování slev z cen výrobků.*
SZPI: Lhůty trvanlivosti potravin.*
Povinnosti obchodníka označovat zboží (balené potraviny) na regále.*
ČOI kontrolovala nové povinnosti prodávajících při poskytování slev z cen výrobků.
11.8.2023, Zdroj: Česká obchodní inspekce (http://http://www.coi.cz/)
A zjistila, že čtyři z deseti prodejců nastavili slevy špatně.
Praha, 11.8.2023
Dne 6. ledna 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jejíž součástí je i nová právní úprava poskytování informací o slevách z cen výrobků. Česká obchodní inspekce reagovala na tyto změny a v prvním pololetí tohoto roku provedla celkem 1 142 kontrol. Při 456 kontrolách zjistila nesplnění požadavků na rozsah nebo obsah informací o slevách z ceny výrobků, tak jak požaduje ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele. „Výsledky této akce potvrdily, že kontrolované osoby v řadě případů nedodržovaly povinnosti, které jim plynou z novely zákona o ochraně spotřebitele, konkrétně ust. § 12a, které se týká informací o slevách z cen výrobků. Při kontrolách se převážně prokázaly nesprávné výpočty slev. Dále inspektoři zjistili případy, kdy deklarovaná sleva z ceny výrobku neobsahovala informaci o nejnižší ceně, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy. ČOI také zaznamenává od nabytí účinnosti novely zákona vyšší množství spotřebitelských dotazů a podnětů týkajících se uvádění nesprávných informací o slevách,“ řekl ústřední ředitel České obchodní inspekce Jan Štěpánek.
Česká obchodní inspekce uskutečnila v období od 6. 1. do 30. 6. 2023 kontroly zaměřené na dodržování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, konkrétně na dodržování ust. § 12a, které vychází z čl. 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli.
Uvedená evropská právní úprava reaguje na některé marketingové praktiky prodávajících, které mohly ve spotřebiteli vyvolávat mylný dojem o slevách z cen výrobků a podmínkách, za kterých byly tyto slevy poskytnuty. Typickým příkladem takového jednání bylo krátkodobé navýšení ceny, z které byla následně vypočítána sleva. V některých případech pak konečná cena zboží po poskytnutí slevy z navýšené ceny mohla být i vyšší, než cena zboží před jejím krátkodobým navýšením. Právní úprava rozšiřuje informační povinnost prodávajícího, který v případě, že deklaruje slevu z ceny výrobku, musí spotřebitele informovat o nejnižší ceně, za kterou byl výrobek prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nebo od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší něž 30 dnů. V případě postupného zvyšování slevy z ceny výrobku může prodávající uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával 30 dnů před poskytnutím první slevy. Spotřebitel tak má možnost porovnat nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dnů a aktuální cenu výrobku po poskytnutí slevy. Uvedená povinnost prodávajícího nedopadá na výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.
Před zahájením kontrol, respektive před účinností novely zákona obsahující novou právní úpravu požadavků na informace o poskytování slev z cen výrobků, Česká obchodní inspekce na svých webových stránkách zveřejnila a se zástupci odborné veřejnosti a profesních sdružení komunikovala své postoje a přístup ke kontrole nových povinností.
V rámci dozoru nad trhem zaměřeného na plnění informačních povinností při poskytování informací o slevách provedla Česká obchodní inspekce v prvním pololetí letošního roku 1 142 kontrol. Porušení právních předpisů bylo zjištěno při 668 kontrolách (58,5 %) a porušení povinností vyplývajících prodávajícímu z ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele při 456 kontrolách (39,9 %). Mezi nejčastější porušení, kterých se prodávající dopustili, patřilo opomenutí uvedení nejnižší ceny výrobku, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy a výpočet slevy z jiné než nejnižší ceny, za kterou byl výrobek v době 30 dnů před poskytnutím slevy nabízen a prodáván. V souvislosti s porušením ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele bylo doposud uloženo 39 pokut v celkové hodnotě 563 500 Kč.
SZPI: Lhůty trvanlivosti potravin.
22.8.2023, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)
- Druhy lhůt
- Datum použitelnosti (DP, anglicky „Use by Date“)
- Datum minimální trvanlivosti (DMT, anglicky „Best before“)
- Potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti
- Jakým způsobem označovat
- Nejčastější problémy v souvislosti s DP a DMT
Jedním z povinných údajů při označování drtivé většiny potravin je uvedení lhůty trvanlivosti potraviny. Používají se dva typy lhůt: buď datum použitelnosti („Spotřebujte do:“), nebo datum minimální trvanlivosti („Minimální trvanlivost do:“ nebo „Minimální trvanlivost do konce:“). Nelze místo těchto lhůt použít označení „záruka“, „záruční lhůta“ apod. případně ani pouhé datum výroby.
Druhy lhůt
Datum použitelnosti (DP, anglicky „Use by Date“)
Datum použitelnosti se uvádí slovy „Spotřebujte do…“. Za tímto výrazem následuje buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. Datum se uvádí v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok. Je-li potravina označena dobou použitelnosti, tedy slovy: „Spotřebujte do…“, musí výrobce na obal doplnit i údaje
o podmínkách uchování, které musí být dodrženy.
Doba použitelnosti se používá pro potraviny, které z mikrobiologického hlediska podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.
Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné v souladu s čl. 14 odst. 2 až 5 nařízení (ES)
č. 178/2002 a nesmí se uvádět do oběhu.
Datum minimální trvanlivosti (DMT, anglicky „Best before“)
Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do…“ obsahuje-li dané datum i kalendářní den, v ostatních případech „Minimální trvanlivost do konce …“, tedy když datum obsahuje pouze měsíc a rok, nebo jen rok.
K údajům „Minimální trvanlivost do …“ a „Minimální trvanlivost do konce …“ se připojí buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. V případě potřeby se tyto údaje doplní údajem
o nezbytných podmínkách pro uchování, jejichž dodržení umožní zajistit uvedenou trvanlivost.
DMT se uvádí v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a rok. Pokud je DMT kratší než 3 měsíce, postačí uvedení dne
a měsíce, pokud je DMT delší než 3 měsíce, ale nepřesahuje 18 měsíců, postačí uvedení měsíce a roku, a pokud je DMT delší než 18 měsíců, postačí uvedení roku.
DMT vyjadřuje datum, do kterého si potravina uchovává své specifické vlastnosti při správném způsobu uchovávání. Označují se jím většinou potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.
Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné
a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleně umístěny. (Označení slovem „sleva“, „akce“ není v žádném případě dostačující).
Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce.
Jestliže za slovy „Spotřebujte do“ nebo „Minimální trvanlivost do“ nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obale vyznačeno.
Potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti
Existují potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, houby, nijak neupravené konzumní brambory, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nejméně 10 % objemových, víno, pekařské výrobky, které se spotřebují do 24 hodin po výrobě, jedlá sůl, cukr v pevné formě, žvýkačky, ocet.
Jakým způsobem označovat
Podle nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být všechny údaje, tedy
i datum, pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté nebo nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě.
Nejčastější problémy v souvislosti s DP a DMT
- Datum bývá nečitelné (např. tvarohy ve staniolové fólii nebo výrobky typu tavený sýr v „salámovém“ balení
s kovovou sponou, uzeniny, datum umístěné ve svaru sáčku atp.), - Datum bývá přelepeno cenovkou nebo bývá uvedeno příliš malým písmem,
- Datum bývá vyjádřeno např. ve formě 020306 a spotřebitel tak neví, co údaj znamená,
- Špatná orientace v informacích uvedených na obale v souvislosti s několikajazyčnými údaji
Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/informace-nejen-pro-zacinajici-podnikatele.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d
Povinnosti obchodníka označovat zboží (balené potraviny) na regále.
22.8.2023, Doc. Ing. Kamila Míková, CSc., Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Jaké další údaje je obchodník povinen uvádět na cenovce u zboží kromě názvu balené potraviny ?
např.:
– Když je v názvu Fernet Stock Citrus – nemusím zkoumat, zda-li citrus je nebo není pouze příchuť, abych to uvedla na regálovou etiketu?
– Kdy stačí na regálové etiketě uvést pouze název výrobku na přední straně? Povinné doplnění bývá u výrobků jako je víno či olivový olej či výrobky povinně označované jakostí?
Například:
Baronova zahrada ost. alk. náp. na bázi ovoc. vína – postačí „ostatní alkoholické nápoje“
Bylo by možné zkrátit i například tato označení?
– Bohemia Sekt Ice Pink demi jak. šumivé víno růž. 11 %
– BIRGO Citron-limentka nealko nápoj z piva
Jde o to, že v některých prodejnách nejsou tak velké lišty na etikety a mají omezený počet znaků…
Odpověď:
Legislativní předpisy nestanovují, jaké údaje musí být uvedeny na regálových etiketách balených potravin, ale stanovují pouze požadavky na označování balených potravin. V případě balených potravin musí být povinné informace o dané potravině uvedeny přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené a musí být snadno dostupné.
Pro regálové etikety platí pouze obecný požadavek nařízení (EU) 1169/2011, že informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné. Zároveň nesmí být klamavé nebo uvádět spotřebitele v omyl. Záleží na prodejci, zda použije obchodní nebo zákonný název potraviny, podstatné je, aby údaj na regálovém štítku charakterizoval výrobek a aby spotřebitel dostal základní informaci o jaký výrobek se jedná. Název výrobku lze zkrátit, není nutné uvádět přesně členění na druhy, skupiny a podskupiny výrobků, je-li to uvedeno na etiketě, ale musí být zřejmé, co je to za výrobek. Z uvedených příkladů např. u výrobku Baronova zahrada stačí uvést jen alkoholický nápoj na bázi ovocného vína, není nutné uvádět zařazení „ostatní alkoholické nápoje“ nebo u Bohemia Sekt Ice Pink demi stačí šumivé růžové víno, není nutné uvádět % alkoholu, která jsou na etiketě. U vžitých všeobecně známých názvů stačí uvést pouze obchodní název, např. jen Fernet Stock Citrus, není nutné uvádět, zda obsahuje citron nebo jen aroma, to musí být uvedeno na etiketě.
Devizový trh 36. týden.
23-09-12 IN Devizový trh 36. týden