RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Nová vyhláška o technicko-ekonomických parametrech.*
Úřad vydal další sborník rozhodnutí o veřejných zakázkách, tentokrát z oblasti stavebnictví.*
Firmy vyvážejí, ale zboží nevykazují.*
Nová vyhláška o technicko-ekonomických parametrech.
15.9.2023, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 275/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2022 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení referenčních výkupních cen a zelených bonusů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech).
Vydáno: 14. 9. 2023
Účinné od: 15. 9. 2023 a 1. 1. 2024
Oproti dosavadnímu znění vyhlášky o technicko-ekonomických parametrech návrh vyhlášky:
a) Navyšuje výše parametrů spojených s výstavbou nových výroben elektřiny, tepla, biometanu, nebo modernizací výroben elektřiny od roku 2024, které odráží reálnou situaci na trhu (zejména zvýšení investičních nákladů, případně nákladů na pořízení paliva v případě biomasy, bioplynu, biometanu). Navýšení parametrů je žádoucí s ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a plnění cílů České republiky.
b) V souladu s notifikačním řízením provozní podpory na biometan a aktuálními požadavky Evropské komise z července 2023 došlo k zavedení samostatných technicko-ekonomických parametrů výroben biometanu, které vznikly konverzí výroben elektřiny využívající bioplyn, a to jak pro rok 2023, tak pro rok 2024.
c) Navyšuje výše měrných provozních nákladů existujících výroben tepla využívajících biomasu (v procesu čistého spalování, nebo společného spalování s neobnovitelným zdrojem energie) od roku 2024, které odráží reálnou situaci na trhu. Navýšení parametrů je žádoucí s ohledem na udržení existujících výroben tepla v provozu, a tedy i plnění cílů České republiky.
d) V reakci na zákon č. 19/2023 Sb. rozšiřuje stávající parametry – náklady na pořízení paliva týkající se biomasy využité nejen v procesu čistého spalování, ale nově také v procesu energetického využití (spalování) nevytříděného směsného komunálního odpadu, a to na jeho biologicky rozložitelnou část (pro provozní podporu tepla). Tato změna je nezbytná, v opačném případě by nebyly vyhláškou stanoveny parametry, a tedy ani provozní podpora pro ty podporované zdroje energie, na které se vztahuje podpora prostřednictvím cenového rozhodnutí (podmíněné aktivací nařízením vlády a potvrzením slučitelnosti s vnitřním trhem Evropské unie).
e) V reakci na zákon č. 19/2023 Sb. a probíhající novelizaci nařízení vlády č. 189/2022 Sb. upravuje parametry pro druhotné zdroje – důlní plyn s předpokládanou účinností ještě pro rok 2023. Tato změna je nezbytná, v opačném případě by nebyly vyhláškou stanoveny parametry, a tedy ani provozní podpora pro podporované zdroje energie, na které se vztahuje podpora prostřednictvím cenového rozhodnutí (podmíněné aktivací nařízením vlády a potvrzením slučitelnosti s vnitřním trhem Evropské unie).
Možnosti regulace umísťování bikesharingových kol a koloběžek na veřejná prostranství z pohledu obcí.
14.8.2023, Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
K umísťování elektrokol a elektrokoloběžek na veřejná prostranství a odhodlání některých měst regulovat bikesharing na lokální úrovni.
a) Regulace prostřednictvím nástrojů soukromého práva
- Umístění sdílených kol nebo koloběžek na veřejná prostranství za účelem jejich nabídky ke krátkodobému pronájmu představuje zvláštní užívání veřejného prostranství, které je možné pouze se soukromoprávním souhlasem jeho vlastníka, jímž je ve většině případů obec.
- Podmínky a rozsah uděleného souhlasu se zvláštním užíváním závisí na smluvním ujednání vlastníka veřejného prostranství a konkrétního
provozovatele služby „bikesharing“; souhlas může být poskytnut zejména formou nájmu (úplatně) nebo výpůjčky (bezúplatně), strany si mohou sjednat smluvní pokuty za nedodržení podmínek udělení souhlasu apod. - Proti zvláštnímu užívání veřejného prostranství, k němuž nedal jeho vlastník souhlas, se lze bránit z titulu ochrany vlastnického práva civilními žalobami, případně za splnění zákonem stanovených podmínek svépomocí.
- Je-li v důsledku protiprávního zásahu do vlastnického práva obce (nedovoleným zvláštním užíváním veřejného prostranství v jejím vlastnictví) způsobena škoda, není vyloučena povinnost provozovatele služby „bikesharing“ tuto škodu obci (poškozenému) nahradit.
- Obce nejsou odkázány pouze na uzavírání na právně nezávazných memorand s provozovateli služby „bikesharing“.
- Při udělování dlouhodobějších souhlasů obce se zvláštním užíváním veřejného prostranství v jejím vlastnictví (nad 30 dnů) nelze opomíjet obecná pravidla hospodaření s obecním majetkem stanovená zákonem o obcích (zejména zveřejňování záměrů).
b) Regulace za využití fiskálního nástroje – místního poplatku za užívání veřejného prostranství
- Za zvláštní užívání veřejného prostranství spočívající v umístění zařízení pro poskytování služeb, pod které je pořiditelné též umístění sdíleného kola či sdílené koloběžky nabízené v rámci komerční služby „bikesharing“ ke krátkodobému pronájmu, lze vybírat místní poplatek za užívání veřejného prostranství, má-li jej obec formou obecně závazné vyhlášky zavedený.
- Poplatek lze jakožto veřejnoprávní platbu vybírat vedle nájemného za zvláštní užívání veřejného prostranství (platby mají odlišnou povahu a sledují jiné účely).
- Poplatek se vybírá pouze za zvláštní užívání těch veřejných prostranství, která obec v obecně závazné vyhlášce konkrétně označí (určí), čímž může provozovatele služby „bikesharing“ motivovat k tomu, aby uživatelům neumožňovali ukončovat jízdu na zpoplatněných místech.
- Obce mohou v rámci obecně závazné vyhlášky stanovit podmínky, za kterých vzniká poplatníkovi nárok na osvobození či úlevu od poplatku, čímž mohou provozovatele služby ekonomicky motivovat k určitému (z jejich pohledu žádoucímu) jednání.
- Provozovatel služby „bikesharing“ musí ve vztahu ke správci poplatku ve vyhláškou stanovených lhůtách plnit ohlašovací povinnost – zejména oznamovat všechny údaje rozhodné pro stanovení poplatku a jejich změny (§ 14a zákona o místních poplatcích).
- Pro zjednodušení správy poplatku lze obcím doporučit stanovení týdenní, měsíční nebo roční paušální částky poplatku za každý jednotlivý sdílený dopravní prostředek.
c) Veřejnoprávní ochrana obecného užívání veřejných prostranství
- Nedovolený zábor veřejného prostranství, k němuž může při umísťování sdílených kol a koloběžek na veřejná prostranství docházet, lze postihovat jako přestupek dle § 5 odst. 1 písm. g) či § 5 odst. 2 písm. c) zákona o některých přestupcích.
- Přestupek nedovoleného záboru veřejného prostranství se uplatní pouze v případech, které nelze postihnout podle jiných zákonů (zpravidla jednánív rozporu se zákonem o pozemních komunikacích nebo zákonem o silničním provozu).
- Dle judikatury Nejvyššího správního soudu není pro naplnění skutkové podstaty přestupku rozhodná ani doba, po kterou došlo k neoprávněnému záboru, ani rozsah (plocha) neoprávněného záboru.
- O tom, kde lze ukončit jízdu a kde bude sdílený dopravní prostředek dále nabízen k pronájmu rozhoduje prostřednictvím nastavení v mobilní aplikaci vždy provozovatel služby – nelze vyloučit jeho odpovědnost za přestupek.
d) Umísťování sdílených kol a koloběžek na pozemní komunikace z pohledu právních předpisů upravujících provoz a užívání pozemních komunikací
- Za nemotorová vozidla se považují i kola a koloběžky opatřené elektromotorem, a to za podmínek, kdy splňují technické parametry vyplývající z příslušných právních předpisů.
- I pro řidiče sdílených kol a koloběžek platí pravidla upravující zastavení a stání (§ 25 odst. 1 a § 27 odst. 1 zákona o silničním provozu), jejichž porušení je přestupkem.
- Platí obecný zákaz užití chodníků nebo stezek pro chodce jinými účastníky provozu než chodci – elektrokola a elektrokoloběžky na chodnících nesmí obecně ani stát, ani jezdit (§ 53 odst. 2 zákona o silničním provozu).
- Pokud nemotorové vozidlo představuje překážku provozu na pozemních komunikacích [§ 2 písm. ee) zákona o silničním provozu], může být v souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu odstraněno – o uvedeném rozhoduje policista nebo strážník obecní policie. Půjde o situace, kdy kolo či koloběžka bude omezovat či znemožňovat bezpečný pohyb po chodníku či jiné pozemní komunikaci (zejména pro slabozraké osoby, osoby s kočárkem či invalidními vozíky).
- Obec může iniciovat místní úpravu provozu na pozemních komunikacích, resp. pohyb dotčených kol a koloběžek regulovat dopravním značením (§ 77 zákona o silničním provozu).
e) Možnosti regulace umísťování sdílených kol a koloběžek na veřejná prostranství cestou obecní normotvorby
- Mimo zavedení a úpravy místního poplatku za užívání veřejného prostranství nelze umísťování sdílených kol a koloběžek na veřejná prostranství v rámcikomerční služby „bikesharing“ formou obecně závazné vyhlášky obce regulovat. Regulace provozu na pozemních komunikacích či podmínek výkonu živnostenského podnikání je upravena zákonem nebo na základě zákona svěřena správním úřadům jako výkon státní správy nebo orgánům územních samosprávných celků jako výkon jejich přenesené působnosti. Tato zákonná
regulace přitom dle judikatury Ústavního soudu chrání i hodnoty, které by mohly obce chránit prostřednictvím obecně závazných vyhlášek vydaných na základě § 10 písm. a) a c) zákona o obcích (sleduje tedy stejný předmět a cíl). - Za účelem závazného vymezení míst pro nabídku a poskytování služeb mimo „kamennou provozovnu“ mohou obce formou nařízení obce vydávat „tržní řády“ (§ 18 odst. 1 živnostenského zákona). Fakultativně pak tržní řád může obsahovat úpravu některých dalších záležitostí spojených s touto činností (§ 18 odst. 2 a 3 živnostenského zákona).
- Samostatným nařízením vydaným na základě § 18 odst. 4 živnostenského zákona lze stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu jsou v obci nebo v její části zakázány.
- Možnost regulovat nabízení komerční služby „bikesharing“ prostřednictvím nařízení vydávaných na základě § 18 živnostenského zákona je rozporována Ministerstvem průmyslu a obchodu, dle jehož stanoviska se má regulace na základě uvedených zmocnění dotýkat výhradně prodeje a poskytování služeb s osobní přítomností podnikatele a spotřebitele. Tento požadavek však ze zákona, soudní judikatury ani příslušných důvodových zpráv výslovně neplyne a není obecně přijímán.
- Prostřednictvím svého tržního řádu reguluje službu „bikesharing“ statutární město Brno, a to zejména cestou závazného určení stanovišť, na kterých může být předmětná služba mimo „kamennou provozovnu“ nabízena. Tato regulace nebyla příslušným dozorovým orgánem (Krajským úřadem Jihomoravského kraje) shledána jako odporující zákonu.
MPO: K regulaci služby zvané „bikesharing“
Obdobně jako ve velkých zahraničních městech se v posledních letech i ve většině českých měst rozmohl fenomén mikromobility a to především v podobě velmi populárního bikesharingu.
Bikesharing představuje službu spočívající v užívání zejména sdílených kol a koloběžek, které jsou ve vlastnictví provozovatele této služby. Za předpokladu, že uvedená služba naplňuje znaky živnostenského podnikání podle § 2 živnostenského zákona (tj. pokud se jedná o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem; tedy nejedná se o činnost provozovanou nahodile či nepodnikatelským způsobem, např. spolkem), lze ji v České republice provozovat na základě živnosti volné v oboru činnosti pronájem a půjčování věcí movitých a dle okolností případu ji také lze, ovšem nikoliv komplexně, regulovat dalšími prostředky živnostenského práva.
Přes pozitivní rozměr uvedené služby, která si v České republice získává stále větší oblibu, se bohužel objevují četné problémy. Jmenujme především odkládání koloběžek do tramvajových pásů, odpadovou problematiku, zábor veřejných prostranství, díky kterému jsou ohrožovány zejména skupiny osob zrakově postižených apod. Vzhledem k tomuto často bezohlednému chování zákazníků se proto některá česká, ale i zahraniční města rozhodla problém řešit regulatorními prostředky a zakročit tak proti poskytovatelům této služby (např. aktuálně tak učinila Paříž, která po místním referendu zcela zakázala elektrické koloběžky na svém území).
Ministerstvo průmyslu a obchodu k danému problému sděluje, že podnikatelskou činnost v podobě bikesharingu, je-li uskutečňována v mezích zákona, podporuje. Zároveň ale podporuje úsilí měst řešit případné problémy s tím spojené a dodává, že z jednání s některými představiteli provozovatelů uvedené služby (Lime, Rekola, Nextbike a Bolt), ke kterému došlo dne 1. 6. 2023, vyplynulo, že uvedení podnikatelé jsou nejen nakloněni jednáním s městy a hledání vzájemných dohod, ale v řadě případů před samotným spuštěním služby již s městy běžně komunikují a koloběžky tak záměrně neumisťují na místa, na kterých není předchozí dohoda.
K regulatorním nástrojům služby bikesharing pro úplnost Ministerstvo průmyslu a obchodu, které zároveň plní působnost Živnostenského úřadu ČR a gestora živnostenského zákona, dodává, že je přesvědčeno o tom, že regulaci „bikesharingu“ nelze účinně řešit výhradně prostřednictvím tzv. tržních řádů, tzn. formou nařízení rady obce vydávaném v přenesené působnosti na základě zmocnění v živnostenském zákoně, a to se zřetelem k samotné podstatě problémů spojovaných s poskytováním předmětné služby, které by regulace měla právě účinně řešit. Rovněž s přihlédnutím ke studii Parlamentního institutu 5/2021 s názvem „Právní úprava mikromobility ve vybraných evropských státech – Česká republika, Dánsko, Francie, Rakousko, Německo, Španělsko a Švýcarsko“, která převážně pojednává o dopravně právních aspektech uvedeného problému.
Tržní řády, na rozdíl od obecně závazných vyhlášek zastupitelstev obcí, v rámci kterých si obce mohou dovolit poměrně širokou škálu regulace místních záležitostí veřejného pořádku (tam, kde uvedený problém není komplexně řešen zákonem), mají totiž primárně sloužit k regulaci „stánkového“ prodeje mimo provozovny podléhající kolaudačnímu rozhodnutí podle stavebního zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto zároveň nabádá města k opatrnosti před přílišnou regulací. Každá taková regulace, navíc na podzákonné úrovni, totiž znamená výrazný zásah do svobody podnikání. Podnikání přitom není jen o způsobu získávání prostředků pro životní potřeby, nýbrž je i prostorem pro autonomii jednotlivce a jeho seberealizaci.
Úřad vydal další sborník rozhodnutí o veřejných zakázkách, tentokrát z oblasti stavebnictví.
3.10.2023, Zdroj: ÚOHS (https://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html)
Po souhrnech rozhodovací praxe o veřejných zakázkách v oblasti dopravy a zdravotnictví vydává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže další sborník rozhodnutí, tentokrát týkajících se stavebních veřejných zakázek.
Cílem sborníku je předložit odborné veřejnosti věcně zajímavá meritorní prvostupňová a druhostupňová rozhodnutí ÚOHS dotýkající se problematiky stavebnictví, která byla vydána v rámci správních řízení zahájených na návrh či z moci úřední v období 01/2021 až 12/2022, a podat čtenáři stručné shrnutí merita projednávané věci v jednotlivých případech, jakož i nastínit některé úvahy prezentované v rámci uvedených rozhodnutí s cílem napomoci dobré zakázkové praxi.
Sborník zahrnuje zakázky na realizaci stavebních prací a souvisejících činností (zejména architektonické, projektové a inženýrské činnosti ve výstavbě včetně dozoru) s výjimkou stavebních prací a souvisejících činností v oblasti dopravy, které byly obsaženy již v předchozím sborníku. Závěry vyjádřené v rozhodnutích zahrnutých do tohoto sborníku mají mnohdy přesah a dopad i na zakázky mimo sféru stavebnictví, v důsledku čehož tak mohou být tyto vyslovené závěry případně aplikovatelné i na postupy zadavatelů v jiných odvětvích.
- Všechny dosud vydané sborníky naleznete zde
- Sborník rozhodnutí o veřejných zakázkách v oblasti stavebnictví (1.1 MB), citujeme z obsahu:
Stavební práce
1. Druhy a režimy veřejných zakázek
- Stavba sportovní haly včetně zázemí přístupových komunikací parkovišť a areálových rozvodů
- Přístavba ZŠ Nehvizdy v ulici Bedřicha Mouchy 243
- Revitalizace památníku J. Kaluse; Zpevněné plochy a terénní úpravy kolem objektu památníku J. Kaluse, přidružené stavební objekty
- Restaurace Těrlicko
- Přístavba ZŠ Nehvizdy v ulici Bedřicha Mouchy 243
- Dokončení obnovy objektu a technických systémů Letenského historického kolotoče
- Provedení stavebních prací týkajících se odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice
- Ludvíkovice – intenzifikace ČOV pro 1500 EO
- Rekonstrukce – polyfunkční dům Dvorce, Olomoucká č. p. 50
2. Zadávací podmínky
- Snížení energetické náročnosti Hotelu ILF
- Provozní úsek I.D pražského metra – úsek Pankrác – Olbrachtova – stavební část
- Mateřská škola Drahelčice
- Výstavba nové plavecké haly v Litvínově
- Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par. č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k. ú. Hulín
- Přístaviště Davle – zhotovitel stavby
- Cyklostezka Cheb – Dřenice – I. etapa
- Výměna oken a provedení nových vstupů bytového domu v ulici Nová č.p. 183-186, 407 01 Jílové
- Snížení energetické náročnosti lůžkového bloku FN Ostrava – Rekonstrukce fasády a střechy
- Stavba č. 45029 Rek. a dost. Průmyslového paláce; zhotovitel
- Suchý, Žďárná – ČOV a kanalizace
- Splašková kanalizace a ČOV 850 EO Mutějovice
- Rekonstrukce administrativní části areálu Emauzy
- Modernizace Dělnického domu ve Studénce
3. Hodnocení nabídek
- Vybudování školních venkovních sportovišť ve Ptení
4. Posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení
- Snížení energetické náročnosti Hotelu ILF
- ROZŠÍŘENÍ BAZÉNOVÉ HALY V BŘECLAVI O SAUNOVÉ CENTRUM
- ZATEPLENÍ A VÝMĚNA OKEN BUDOVY DOPRAVA
- Začlenění části Výstaviště ke krajinářskému parku Stromovka
- Stavební úpravy objektu Puškinova č. p. 7 v Javorníku – vznik multifunkčního domu
- VD Jezeří – rekonstrukce
- Revitalizace rybníka Svratka (II), registrační číslo projektu: CZ.05.4.27/0.0/0.0/20_138/0013439
- SZ Lednice – zámek a zámecký park
- Rekonstrukce fotbalového hřiště s umělým povrchem
- Dům přírody Pálavy – 2. řízení
- Budova č. 21 – Obnova páternosteru
- Zhotovitel stavby Zámek a Panský dům Litomyšl
- Rekonstrukce fotbalového hřiště s umělým povrchem
- Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP II. etapa
- obec Janovice – ČOV a stoková síť
5. Vyloučení dodavatele z účasti v zadávacím řízení
- B.j. 10 PB – KoDus Krnov
- Multifunkční dům obce Nelahozeves
- Novostavba tělocvičny, Velké Přílepy
- Revitalizace rybníka Svratka (II), registrační číslo projektu: CZ.05.4.27/0.0/0.0/20_138/0013439
- Stavba č. 4679 Maniny PPO, snížení nivelety Karlín, etapy 0001 poldr s oddychovou zónou a 0002 poldr Karlín; zhotovitel stavby
- Zdravotnické centrum Kosmos, Praha 4
- Modernizace stávajícího městského koupaliště a novostavba krytého plaveckého bazénu
- Kanalizace Podlesí-Petřvald, II. etapa
Související činnosti
6. Druhy a režimy veřejných zakázek
- Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.; Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.
- Vypracování projektové dokumentace pro stavbu Městské polikliniky Neratovice
- Technická pomoc objednateli v rámci provedení kontroly vybraných dílčích staveb
- financovaných z národních, vlastních anebo jiných dotačních zdrojů; Technická asistence při zatřídění změn během výstavby (ZBV) dle jejího charakteru a obsahu staveb KSUS dle požadavků zák. č. 134/2016 Sb.
- dílčí smlouvy související s rekonstrukcí veřejných prostor lokality „Anenský trojúhelník“ (Praha 1)
- smlouvy na zhotovení architektonické studie a projektové dokumentace pro rekonstrukci haly č. 24 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích; smlouvy na vývoj implementace a provozu portálu Praha.eu
- Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov; Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov – projektová dokumentace
- Zpracování projektových dokumentací výstavby a rekonstrukcí staveb pro Nemocnici Nymburk s.r.o.
7. Zadávací podmínky
- Projektové dokumentace pro energetiku II – liniové stavby vvn, rozvodny vnn a transformovny vvn/vn
8. Hodnocení nabídek
- Rekonstrukce budovy radnice v Mariánských Lázních – PD
- Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM – Centrální depozitář pro Liberecký kraj
- Technický dozor stavebníka a koordinátor BOZP Zámek a Panský dům Litomyšl (část I „Technický dozor stavebníka“)
9. Posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení
- INVALIDOVNA PRAHA – ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE, VEŘEJNOPRÁVNÍ PROJEDNÁNÍ ÚR, SP, ZPRACOVÁNÍ REALIZAČNÍ DOKUMENTACE V ÚROVNI DPS, PROJEKTU INTERIÉRŮ A VÝKON ČINNOSTI AD
II
10. Vyloučení dodavatele z účasti v zadávacím řízení
- Výstavba nové plavecké haly v Litvínově
- INVALIDOVNA PRAHA – ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE, VEŘEJNOPRÁVNÍ PROJEDNÁNÍ ÚR, SP, ZPRACOVÁNÍ REALIZAČNÍ DOKUMENTACE V ÚROVNI DPS, PROJEKTU INTERIÉRŮ A VÝKON ČINNOSTI AD
- Technický dozor investora při realizaci stavby NPK, a.s., Pardubická nemocnice, výstavba pavilonu centrálního urgentního příjmu s centralizací akutních provozů
- Rekonstrukce Domu kultury Šumperk – zpracování projektové dokumentace
- Návrh architektonického řešení základní školy Rohan, Praha 8
11. Zrušení zadávacího řízení
- Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu
- Dům pro nový začátek – zajištění činností pro stavbu
Více ve Sborníku rozhodnutí o veřejných zakázkách v oblasti stavebnictví (ke stažení v pdf – 1.1 MB).
Firmy vyvážejí, ale zboží nevykazují.
19.10.2023, Zdroj: Celní správa ČRDoba čtení: 1 minuta
Nárůst případů, kdy obchodníci nevykazují zboží prodávané do Evropské unie, zjistili pardubičtí celníci porovnáním svých statistických dat v rámci ukončených kontrol INTRASTATU.
Statistický systém INTRASTAT je založen na povinném vykazování dovozu či vývozu zboží v rámci Evropské unie, pokud fakturovaná hodnota zboží na straně dovozu či vývozu překročí 12 000 000 korun v průběhu kalendářního roku.
Od začátku roku do poloviny září zahájil celní úřad 43 kontrol údajů o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou (INTRASTAT), z toho 41 ukončil s pozitivním výsledkem. Na straně dovozu nevykázaly firmy zboží v hodnotě 428 milionu korun a u vývozu vysoko před miliardu korun.
Statistická data ukázala, že na straně dovozu zboží došlo k poklesu nevykázané hodnoty zboží v porovnání s loňským rokem za stejné období o 250 milionů. Naopak u zboží vyvezeného do Evropské unie a nevykázaného v rámci INTRASTATU došlo k enormnímu nárůstu. Zjištěná hodnota zboží vyvezeného do zahraničí a neevidovaného v rámci statistiky činila v předchozím roce 209 milionů. Letos celníci evidují vyvezené a ve statistice nepřiznané zboží v hodnotě 1.433 milionů.
Prozatímním rekordmanem roku se stala firma, která nevykázala unijní obchod v hodnotě více než 621 milionů korun. Zkreslováním statistiky obchodu mezi zeměmi Evropské unie dochází ke ztrátě cenných makroekonomických i regionálních informací.