RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

 26. 4. 2022

Méně dokladů při žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Nabídka pracovních míst pro ukrajinské občany.

Blíží se termín pro podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021.

Finanční trh 15. – 16. týden. 

 

Méně dokladů při žádosti o zprostředkování zaměstnání.

5.4.2022, Zdroj: Úřad práce ČR

Chystáte se požádat o zprostředkování zaměstnání? Dokládání podkladů je nově jednodušší.

Od 1. 4. 2022 už lidé, kteří chtějí požádat o zprostředkování zaměstnání nebo podporu v nezaměstnanosti a nemají potřebné dokumenty od svého zaměstnavatele, nemusí tyto podklady složitě shánět. Úřad práce ČR si je v rámci podpory proklientského přístupu zajistí sám od České správy sociálního zabezpečení, a to na základě údajů, které jí předávají zaměstnavatelé.

Jedním ze základních poslání Úřadu práce ČR je zprostředkování zaměstnání. Pokud tedy člověk ztratí práci nebo se například po ukončení rodičovské dovolené chystá práci hledat, může požádat ÚP ČR o zprostředkování zaměstnání.

Kromě platného občanského průkazu či jiného dokladu, jímž žadatel prokáže svoji totožnost a místo trvalého pobytu, jsou k zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a případné posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti nutné i další podklady. Patří mezi ně doklad o ukončení pracovního poměru či o ukončení výkonu jiné výdělečné činnosti. U osoby samostatně výdělečně činné je také třeba doložit potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu. Pokud člověk žádá o zprostředkování zaměstnání např. po návratu z mateřské dovolené, po ukončení péče o osobu závislou nebo pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně atd., pak je třeba doložit potvrzení o ukončené náhradní době.

Ve většině případů lidé tyto podklady mají. Může se ale stát, že jim zaměstnavatel odmítne vydat potvrzení o výdělku. Celý proces se pak zbytečně protahuje. V rámci podpory proklientského přístupu nabízí Úřad práce ČR pomocnou ruku. V případě, že klient nebude tyto podklady dodávat sám, zajistí si je Úřad práce ČR od ČSSZ. Stačí tedy nahlásit tuto skutečnost na příslušném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR, kde klient bude žádosti podávat.


Nabídka pracovních míst pro ukrajinské občany.

21.4.2022, Zdroj: ČTK

Od 24. 2. 2022 dosud využilo možnosti pracovat v České republice podle dostupných zdrojů celkem 23 973 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou.

Od 21. 3. 2022 mají ukrajinští občané volný vstup na český trh práce. Nastupují na pozice ve výrobě nebo v dopravě, ale také v logistice nebo třeba ve službách. Zpravidla se jedná o dlouhodobě neobsazená pracovní místa. Nejvíce příchozích cizinců pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Občané Ukrajiny prchající před válkou, kteří mají pobytové vízum za účelem strpění/dočasné ochrany, nepotřebují aktuálně povolení k zaměstnání ani zaměstnanecké karty. A nemusí se spoléhat na žádné zprostředkovatele. Mohou si najít sami zaměstnání u každého zaměstnavatele, který hledá nové zaměstnance. Ten následně nahlásí Úřadu práce ČR jejich nástup do pracovního poměru. „Stále platí, že do ČR přicházejí především ženy s dětmi, které v první řadě řeší především zajištění péče o potomky a ubytování. Následně se pak zajímají o možnost výdělku. Aktuálně vyhledávají spíše krátkodobé pracovní poměry, protože stále věří, že se vrátí brzy domů. S ohledem na děti také dávají přednost jednosměnným pracovním příležitostem,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Nejvíce občanů Ukrajiny momentálně pracuje v Plzeňském (3 672 osob), Středočeském (3 441 osob) a Jihomoravském kraji (2 785 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci ve výrobě, pomocníci ve stavebnictví, v dopravě, řidiči nebo obsluha stacionárních strojů či pojízdných zařízení. „Naši zaměstnanci jsou v pravidelném kontaktu se zaměstnavateli, kteří nabízejí volná pracovní místa nebo je v minulosti prostřednictvím Úřadu práce ČR poptávali, a ta jsou vhodná i pro cizince. Ověřujeme, zda jsou tyto pozice stále aktuální a snažíme se je co nejdříve obsadit osobami, které přichází z Ukrajiny,“ vysvětluje generální ředitel ÚP ČR.

Momentálně ÚP ČR eviduje v celé ČR přes 8 500 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou, kteří podali žádosti o zavedení jako zájemci (8 313 osob) nebo uchazeči (194 osob) o zaměstnání. Přibližně 38 % z nich uvádí maximálně základní vzdělání nebo praktickou školu, 25 % vysokoškolské vzdělání, 22 % má úplné střední odborné vzdělání s maturitou a 15 % tvoří lidé vyučeni. Úřad práce ČR využívá údaje o dosaženém vzdělání a požadovaném zaměstnání – a to nejen u občanů Ukrajiny, které vede ve svých evidencích, ale stejně pracuje s údaji ostatních uchazečů a zájemců o zaměstnání – k párování nabídky pracovní síly s poptávkou ze strany zaměstnavatelů (vyhledávání vhodného volného pracovního místa) a případně k návrhu zařazení do vzdělávacích aktivit. Tak, aby vzdělání, dovednosti, znalosti daného uchazeče odpovídaly požadavkům a potřebám zaměstnavatelů. Tedy byly přizpůsobeny potřebám trhu.

Pokud se občan Ukrajiny pod dočasnou ochranou zaeviduje na ÚP ČR jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, může požádat o financování kurzu českého jazyka. ÚP ČR může poskytnout prostředky z projektu Vzdělávání a dovednosti pro trh práce II (VDTP II). V jeho rámci mohou klienti využívat také doprovodná opatření. Jedná se např. o proplácení prokázaných cestovních výdajů, poplatků za lékařské prohlídky, resp. za vyšetření nutná ke vstupu do rekvalifikací zabezpečovaných ÚP ČR, rekvalifikací zvolených či do zaměstnání. V odůvodněných případech budou moci rovněž využít služeb hlídání dětí a jiných závislých členů rodiny.

Kurz českého jazyka může pro účely rekvalifikace realizovat například škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsán v rejstříku škol a školských zařízení, nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního předpisu. Největším problémem je nyní malý počet dostupných kurzů. Touto oblastí se proto intenzivně zabývá MPSV společně s MŠMT a dalšími organizacemi. Během 1. čtvrtletí letošního roku proběhly cca čtyři desítky takových kurzů, s jejichž financováním ÚP ČR pomohl. Od dubna jsou zahajovány a realizovány další kurzy nejen v Praze, ale třeba i v Olomouci nebo v Brně.

ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i tehdy, když daný občan Ukrajiny už pracuje. V takovém případě může jeho zaměstnavatel požádat o příspěvek na vzdělávání v rámci projektu POVEZ II (Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II). ÚP ČR eviduje nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, případně zájemce o zaměstnání. Pokud se občané Ukrajiny na Úřadu práce ČR nezaevidují, nemá o nich informace týkající se jejich profesí či vzdělání.


Blíží se termín pro podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021.

15.4.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Včetně nejčastějších chyb, které se v Přehledech dělají.

Každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý rok příslušné správě sociálního zabezpečení.

Základním termínem pro podání je 2. květen 2022. Výjimkou jsou OSVČ, jejichž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, protože ty Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný rok nepodávají. Preferovanou formou podání je elektronické podání prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

Termíny pro podání přehledu

Základní lhůta podání je do 2. května 2022. Ta platí, pokud daňové přiznání podala přímo OSVČ nebo daňový poradce, a to ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky, či v papírové podobě.

Lhůta do 1. června neboli tzv. prodloužená lhůta platí, pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. dubnu.

Pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. dubnu, platí lhůta do 1. srpna.

Jakými způsoby lze přehled podat

Preferovanou a zároveň nejjednodušší formou je elektronické podání prostřednictvím interaktivního formuláře dostupného na ePortálu ČSSZ bez nutnosti chodit na pracoviště místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražské, v Brně Městské (dále jen „OSSZ“). Vyplnění tiskopisů na ePortálu ČSSZ není podmíněno přihlášením ke službám ePortálu. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ prostřednictvím své datové schránky nebo Národní identitní autority přihlásí, budou mu při práci s formulářem automaticky předvyplněny nejen identifikační údaje z databází ČSSZ, ale i další údaje potřebné pro správné vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Oblíbeným způsobem přihlášení je bankovní identita.

Podání lze učinit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu místně příslušné OSSZ (přesnou adresu naleznete na webu v sekci Kontakty), popřípadě je možné využít schránku pro příjem fyzických podání, která je umístěna obvykle u vstupu do budovy příslušné OSSZ. Detailní návod „Jak vyplnit a podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2021“ je dostupný také na ePortálu ČSSZ.

Nejčastější chyby při podání přehledu

Jednou ze stále se opakujících chyb při vyplňování Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ je špatné uvedení úhrnu zaplacených záloh na pojistné na důchodové pojištění. Další častou chybou je také uvedení nesprávného počtu měsíců výkonu činnosti v případě, že ji OSVČ nevykonávaly po celý rok, nebo uvedení nesprávného počtu měsíců, v nichž chtějí být považovány za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Vedle těchto chyb je třeba zmínit i chybné uvedení variabilního symbolu důchodového pojištění dané OSVČ.

Nicméně většině chyb lze jednoduše předejít, a to díky pečlivému prostudování Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ, která je dostupná pro přihlášené uživatele na ePortálu ČSSZ online.

Služba pojištěncům z řad OSVČ poskytuje přehledné a srozumitelné informace o výši jejich předpisu záloh na pojistné na důchodové pojištění, stavu jejich úhrad a přehled o uhrazených platbách.

Součástí služby je i přímý odkaz na vyplnění a podání formuláře Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za předchozí kalendářní rok. Pokud OSVČ zvolí tento způsob, předejde tak možným chybám, protože do přehledu se automatizovaně spolu s identifikačními údaji vyplní také úhrn zaplacených záloh na pojistné, formou nepovinné nápovědy i informace o počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a jejím charakteru a další údaje.

Co hrozí za opožděné podání či nepodání přehledu

Pokud není Přehled o příjmech a výdajích OSVČ podán včas nebo vůbec, může být dle zákona uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Případné potíže s placením pojistného a plněním dalších povinností je vhodné řešit bez odkladu s příslušnou OSSZ. Zaměstnanci OSSZ podají klientům také potřebné informace týkající se důchodového a nemocenského pojištění OSVČ a poradí, jak postupovat v konkrétních situacích.


Finanční trh 15. – 16. týden

22-04-26 Finanční trh 15. - 16. týden

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526