Krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné. 

Nejčastější otázky k dočasné pracovní neschopnosti. 

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující poskytování přestávek v práci. 

 

Krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné.

20.4.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Potřebujete se postarat o osobu blízkou či svého potomka, kteří onemocněli? Zákon o nemocenském pojištění na takové situace pamatuje a umožňuje čerpat dávky krátkodobého či dlouhodobého ošetřovného.

Krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné jsou dávky ze systému nemocenského pojištění. Podmínkou nároku na obě varianty ošetřovného je, že jste jako zaměstnanci takzvaně nemocensky pojištěni (účastni nemocenského pojištění). Níže si shrneme základní informace o čerpání těchto dávek.

Krátkodobé ošetřovné

Je vám poskytováno, pokud ošetřujete své dítě mladší 10 let, které onemocnělo nebo kterému se stal úraz. V případě nemoci či úrazu staršího dítěte (či starší osoby obecně) náleží ošetřovné, pokud je jeho ošetřování podle ošetřujícího lékaře nezbytné. V obou případech o potřebě ošetřování rozhodne ošetřující lékař. Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy musíte pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídatelnou událost (např. z důvodu havárie, epidemie, přírodní katastrofy), dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Podmínkou nároku na ošetřovné je také společná domácnost. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o:

• vašeho příbuzného v přímé linii,
• vašeho sourozence,
• manžela/manželku,
• registrovaného partnera / registrovanou partnerku,
• rodiče manžela/manželky,
• rodiče registrovaného partnera / registrované partnerky.
• OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění, nárok na ošetřovné nevzniká.

Doba, po kterou lze krátkodobé ošetřovné čerpat

Krátkodobé ošetřovné lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů (vyplácí se i za soboty, neděle, svátky). Rodiče se v průběhu těchto 9 dnů mohou v ošetřování jednou vystřídat. Samoživitel, který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů.

Dlouhodobé ošetřovné

Dávka vám umožňuje zůstat doma, pokud potřebujete pečovat o člena rodiny, u kterého byla poskytována lůžková péče v rámci hospitalizace alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Dále se předpokládá, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Nesmí však přitom jít, řečeno lékařskou terminologií, o akutní lůžkovou péči standardně poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. To znamená, že důvody k hospitalizaci nesmí být diagnostické, ale léčebné.

Hospitalizace není vyžadována u osoby v inkurabilním neboli nevyléčitelném stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. U osoby v nevyléčitelném stavu rozhodne o potřebě dlouhodobé péče její ošetřující lékař.

Okruh osob, které mohou čerpat dlouhodobé ošetřovné, je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha, druh/družka ošetřované osoby nebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti). U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Doba, po kterou lze dlouhodobé ošetřovné čerpat

Doba poskytování dávky činí nejdéle 90 kalendářních dnů a začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče.

Výše krátkodobého a dlouhodobého ošetřovného

Ošetřovné činí za kalendářní den 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Ošetřovné vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení nejpozději do 1 měsíce od data, kdy obdržely kompletní podklady ke zpracování výplaty. Výplata ošetřovného se provádí bankovním převodem na účet nebo poštovní poukázkou na adresu příjemce.

---

Nejčastější otázky k dočasné pracovní neschopnosti.

18.2.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Nemoc či úraz as tím související výpadek příjmu nejsou určitě nic příjemného. Jako kompenzaci mohou pracující čerpat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a nemocenské. Jaký je v tom rozdíl?

V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne náleží nemocenské hrazené Českou správou sociálního zabezpečení. Tento princip funguje i u nynějších karantén a izolací.

Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Pojistné na nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné se mohou účastnit nemocenského pojištění (a hradit pojistné) dobrovolně.

Na nemocenské (dávka vyplácená státem) má nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným pro nemoc nebo úraz (nebo mu byla nařízena karanténa) a jehož dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Trvá-li nemoc déle než 14 dní, pak mu od 15. dne vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušná podle sídla zaměstnavatele (event. jeho mzdové účtárny) nemocenské.

Podmínky nároku

Podmínkou nároku na nemocenské je účast na nemocenském pojištění, tedy že osoba je takzvaně nemocensky pojištěna. Účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance zpravidla dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. U OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala.

Jestliže zaměstnání (pojištění) skončilo a následně zaměstnanec onemocněl, vztahuje se na něj ze zákona ochranná lhůta, kdy mu může vzniknout nárok na nemocenské. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá nejdéle 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud tedy onemocníte v těchto 7 dnech, prvních 14 dní nemáte na náhradu mzdy nárok, ale od 15. dne vám nemocenskou vyplácí OSSZ. Trvalo-li pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenky).

Nejčastější otázky a odpovědi k dočasné pracovní neschopnosti

Dotaz č. 1

Opravdu stačí zaměstnavateli pouze oznámit, že jsem práce neschopný, a již mu nemusím nosit neschopenku ani lístek na peníze?

Zaměstnanec má dle zákoníku práce povinnost zaměstnavateli neprodleně sdělit, že u něj nastala dočasná pracovní neschopnost. Tuto informaci postačí sdělit telefonicky nebo e-mailem. Stejným způsobem bude zaměstnanec informovat zaměstnavatele po kontrole zdravotního stavu, že jeho dočasná pracovní neschopnost dále trvá.

Lékař pojištěnci předá Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, ve kterém jsou informace o dočasné pracovní neschopnosti a lékaři, který o ní rozhodl. Do tohoto průkazu lékař vyznačuje termín příští kontroly, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti či její ukončení. Ostatní doklady týkající se pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ, a to včetně potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (dříve tzv. lístek na peníze). Pojištěnec tedy nemusí předávat zaměstnavateli žádné doklady. Zaměstnavatel si bude moci informaci o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím trvání ověřit prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ.

Dotaz č. 2

Jak si zažádám o výplatu nemocenského?

Od 1. 1. 2020 již pojištěnec nemusí podávat samostatnou žádost o výplatu nemocenského (dříve šlo jeden z dílů propisovacího tiskopisu). Žádost o nemocenské se ze zákona považuje za podanou, pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, a to na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ.

Jako dočasně práce neschopný musím dodržovat režim, tedy být doma, na adrese, kterou jsem sdělil ošetřujícímu lékaři. Musí být tato adresa stejná jako adresa trvalého bydliště?

Není podmínkou, aby nahlášená adresa byla totožná s adresou trvalého bydliště. Důležité je dodržovat léčebný režim a rozsah stanovených vycházek a umožnit kontrolu jeho dodržování. Adresu pobytu lze změnit se souhlasem ošetřujícího lékaře, protože jde o součást režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. U žádostí o změnu pobytu do zahraničí je nutný souhlas lékaře OSSZ.

Dotaz č. 3

Co si musím ještě pohlídat?

Určitě je nutné označit místo pobytu (zvonek) jmenovkou. Také je dobré si pamatovat, že možnost kontroly není omezena pouze na denní dobu, která odpovídá běžné pracovní době v kalendářním týdnu, tj. kontrolor může přijít i o víkendu nebo mimo pracovní dobu. Je nutné dodržovat dobu
a rozsah stanovených vycházek.

Dotaz č. 4

Kontrola mě doma nezastihla. Hrozí mi nějaký postih?

V případě, že pracovníci OSSZ nemocného nezastihnou na uvedené adrese, vyzvou ho písemným oznámením, aby kontaktoval OSSZ. Pokud se prokáže porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odejmutí nemocenského, tzv. postih.

Během prvních 14 dnů má také zaměstnavatel právo kontrolovat své zaměstnance „na neschopence“. Pokud zjistí nedodržování léčebného režimu, řeší se postih podle zákoníku práce.

Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu, může být nemocenské kráceno nebo odňato za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne (každého) porušení tohoto režimu nebo ode dne nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu.

Dotaz č. 5

Jakou formou mi bude nemocenské vypláceno?

Nemocenské bude pojištěnci vypláceno stejným způsobem, jakým mu zaměstnavatel vyplácí mzdu nebo plat. Tuto informaci sděluje OSSZ zaměstnavatel.

Zákon nestanovuje pro výplatu nemocenského určitý konkrétní termín (např. den v měsíci). Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění se podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.

V případě OSVČ je nemocenské vypláceno stejným způsobem, jakým tato osoba platí pojistné na nemocenské pojištění.

Pojištěnec může písemně požádat o jiný způsob výplaty, kdy k této žádosti může využít tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který je dostupný na ePortálu ČSSZ anebo v tištěné podobě na OSSZ.

Jako OSVČ si také nemusím žádat o výplatu nemocenského a bude mi vypláceno automaticky?

Pro všechny pojištěnce je v tomto případě postup stejný. OSVČ nemusí podávat žádost o výplatu nemocenského, jelikož ji lékař elektronicky zasílá přímo OSSZ. Pokud nemoc trvá déle než 14 dnů, lékař elektronicky odesílá i potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které nárok na výplatu dávky nemocenského zakládá.

Dotaz č. 6

Kolik dostanu peněz?

Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.

Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenské. Výše nemocenského je do 30. dne trvání pracovní neschopnosti stanovena ve výši 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, mezi 31. až 60. dnem se zvyšuje na 66 % a od 61. dne na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Redukovaný denní vyměřovací základ se počítá postupem podle zákona o nemocenském pojištění. Vychází ze součtu příjmů za rozhodné období (obvykle 12 kalendářních měsíců, pokud zaměstnání netrvalo např. kratší dobu), z něhož se určuje průměrná částka na kalendářní den (s některými dny se však nepočítá, protože by výsledný podíl nespravedlivě rozmělnily – jde např. o dny, za které nenáležela mzda, protože zaměstnanec pobíral některou z dávek nemocenského pojištění). Vypočtený průměr se redukuje za pomoci redukčních hranic, které se každoročně zvyšují.

Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV.

Dotaz č. 7

Komu musí OSVČ hlásit, že ukončila DPN?

OSVČ ukončení DPN nikam nehlásí, oznámení o ukončení DPN zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ. Povinností OSVČ je neprodleně po ukončení DPN lékařem vyplnit tiskopis „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“, který je dostupný na ePortálu ČSSZ anebo v tištěné podobě na OSSZ. Bez doložení tohoto hlášení nelze vyplatit poslední dávku nemocenského.

---

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující poskytování přestávek v práci.

18.2.2022, JUDr. Věra Bognárová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Vnitřní předpis zaměstnavatele

upravující poskytování přestávek v práci

Zaměstnavatel ……………………………………………….. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ……………………………

vydává tento vnitřní předpis

upravující poskytování přestávek v práci.

1. Tento vnitřní předpis upravuje poskytování přestávek v práci.
2. Zaměstnavatel je povinen podle § 88 ZP zaměstnanci poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, a to nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Mladistvému zaměstnanci, tj. zaměstnanci do 18 let věku, je zaměstnavatel povinen přestávku nejméně v rozsahu 30 minut poskytnout již po 4,5 hodinách nepřetržité práce.
3. Poskytovaná přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena a minimální rozsah 30 minut nemusí být poskytován vcelku. Alespoň jedna část poskytované přestávky v práci při jejím rozdělení však musí činit nejméně 15 minut.
4. Přestávka na jídlo a oddech může být poskytována i ve větším rozsahu, než je 30 minut, případně může být poskytováno i více přestávek v jedné směně.
5. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Přestávka na jídlo a oddech musí být vždy poskytnuta v průběhu směny, a to zpravidla tak, aby byla poskytnuta v její půli.
6. Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Při jejich čerpání zaměstnancům nepřísluší žádné finanční plnění.
7. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, nebo je-li zaměstnanec povinen v případě vzniku určité události vždy zasáhnout, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Mladistvým zaměstnancům, kteří konají práce, které nemohou být přerušeny, však musí být vždy poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle bodu 2 tohoto vnitřního předpisu. Přiměřená doba na jídlo a oddech se započítává do pracovní doby a zaměstnanci je při jejím čerpání poskytován plat (nebo mzda podle systému odměňování).
8. O poskytování přestávek za shora uvedených podmínek rozhoduje zaměstnavatel při rozvrhování pracovní doby, které zahrnuje i stanovení počátku a konce jednotlivých směn. Za dodržení podmínek stanovení přestávek na jídlo a oddech odpovídá ………………. (např. personální ředitel).
9. Posouzení prací, které nemohou být přerušeny nebo je zaměstnanec povinen v případě vzniku určité události vždy zasáhnout, pro účely poskytování přiměřené doby na oddech a jídlo, provádí ………………. (např. personální ředitel)……. (např. po předchozím projednání s odborovou organizací).
10. Zaměstnavatel je povinen přestávky na jídlo a oddech v minimálním rozsahu za splnění zákonných podmínek poskytovat. Za splnění této povinnosti odpovídá ………. (např. personální ředitel). Všichni vedoucí zaměstnanci jsou při přidělování práce povinni zohlednit skutečnost, že zaměstnanec během přestávky na jídlo a oddech práci nekoná. Vedoucí zaměstnanci mají povinnost kontrolovat, zda jejich podřízení zaměstnanci přestávky na jídlo a oddech čerpají a zda dodržují jejich stanovený počátek a konec.
11. Zaměstnanec není povinen v době čerpané přestávky na jídlo a oddech práci konat a nemusí se zdržovat na svém pracovišti. Zaměstnanci mohou pro svůj odpočinek využít prostor …………………………… (např. kulturní místnost, tělocvičnu apod.).
12. Úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele jsou úkony přímo související s plněním pracovních úkolů, a pokud se při nich zaměstnanci stane úraz, jedná se o úraz pracovní (viz § 274 odst. 1 ZP).
13. Zaměstnancům, kteří mají při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, je zaměstnavatel při rozvržení pracovní doby povinen bezpečnostní přestávky podle konkrétně vykonávané práce ve stanoveném rozsahu zvláštními předpisy určit. Za splnění povinnosti poskytovat bezpečnostní přestávky v rozsahu stanoveném právními předpisy odpovídá ………………….. (např. personální ředitel). Bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby a zaměstnanci je při jejich čerpání poskytován plat (nebo mzda podle systému odměňování). Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítává se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.
14. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnankyni, která kojí své dítě, kromě přestávek v práci podle bodu 2 tohoto předpisu, také zvláštní přestávky ke kojení. Přestávky se poskytují v rozsahu a za podmínek upravených v § 242 odst. 2 ZP a jejich určení se stanoví individuálně v každém jednotlivém případě zaměstnankyni, která pro poskytování těchto přestávek ke kojení splňuje podmínky. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
15. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem: ……………………….

………………………………….

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Přestávka v práci na jídlo a oddech (dále jen přestávka) je krátkodobé volno zaměstnance poskytované během směny určené k odpočinku, stravování i k výkonu fyziologických potřeb. Zaměstnavatel je povinen přestávky poskytovat, a to nejméně v rozsahu a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Zaměstnanec není povinen si přestávku určovat, to musí zajistit zaměstnavatel. Zaměstnavatel se nemůže povinnosti poskytnout přestávku zprostit ani v dohodě se zaměstnancem, takový postup by byl v rozporu se zákoníkem práce. Neposkytování přestávek v práce nebo jejich neposkytování ve stanoveném rozsahu je porušením právních předpisů a zaměstnavatel může být při jeho zjištění sankcionován Státní inspekcí práce.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci v trvání nejméně 30 minut. Mladistvým zaměstnancům (tj. zaměstnancům do 18 let věku) musí zaměstnavatel poskytnout přestávku dříve, a to nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávku je možné poskytnout kdykoliv během směny, nikoliv však na jejím počátku nebo konci. Zaměstnavatel může přestávku poskytnout i dříve, musí přitom zvážit náročnost vykonávané práce, potřebu krátkodobého odpočinku během směny tak, aby přestávka sloužila skutečně k oddechu a napomohla zaměstnanci ke krátkodobé regeneraci pracovních sil. Zaměstnavatel může poskytovat přestávku jednotlivým pracovištím či provozům diferencovaně tak, aby bylo zajištěno plynulé stravování. U všech zaměstnanců musí být ale splněna minimální doba odpočinku po 6 hodinách nepřetržité práce, u mladistvých dokonce po 4,5 hodinách.

Je-li sjednána kratší pracovní doba podle § 80 ZP nebo povolena na základě žádosti podle § 241 odst. 2 ZP, která nedosahuje délky 6 hodin v jedné směně, nemá zaměstnavatel povinnost přestávku v této směně určit. Jejímu určení ani v těchto kratších směnách však nic nebrání. Rozhodnutí o poskytnutí přestávky je na zaměstnavateli, protože pracovní dobu, včetně přestávek, rozvrhuje zaměstnavatel.

Přestávka nemusí být stanovena vcelku v rozsahu 30 minut, přestávek může být i několik v kratší výměře, avšak nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce musí poskytnuté přestávky dohromady činit alespoň 30 minut. Je-li přestávka v práci rozdělena do několika částí, musí alespoň jedna z nich trvat nejméně 15 minut. Délka přestávky nebo jejich počet nad minimální výměru omezen není.

Poskytování přestávky na jídlo a oddech je součástí rozvržení pracovní doby, jedná se proto o hromadnou úpravu pracovní doby, kterou je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací (§ 99 ZP). Právo projednání má výhradně odborová organizace, nikoliv rada zaměstnanců. Zaměstnavatel rozhoduje sám, jestliže u něj odborová organizace nepůsobí.

Do pracovní doby se poskytnuté přestávky nezapočítávají. Po dobu jejich čerpání nepřísluší zaměstnanci proto mzda nebo plat. Záleží výhradně na zaměstnanci, jak přestávku využije, zaměstnanec nemusí pracovat a nemusí ani setrvat na svém pracovišti. Zaměstnanec může pracoviště opustit za účelem občerstvení nebo nákupu či výkonu jiných činností. Zaměstnavatel není oprávněn zaměstnanci nařizovat, co může či nemůže v této době činit. Zůstane-li zaměstnanec i v době přestávky na pracovišti (nebo v areálu zaměstnavatele), je i během přestávky povinen dodržovat bezpečnostní předpisy.