VYHLÁŠKA o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel. 

Zákonné pojištění Kooperativa. 

Přehled povinností vůči ČSSZ. 

VYHLÁŠKA

ze dne 10. května 2022,

kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 189 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

Čl. I

Vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 4 písm. a) se částka „37,10 Kč” nahrazuje částkou „44,50 Kč”.
2. V § 4 písm. c) se částka „36,10 Kč” nahrazuje částkou „47,10 Kč”.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.

Ministr práce a sociálních věcí:

Ing. Jurečka v. r.

Účinná je už od soboty 14. května 2022!

---

Zákonné pojištění Kooperativa.

2.5.2022, Ing. Lenka Haráková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Musí se SVJ jako zaměstnavatel (zaměstnanci na DPP, DPČ, odměny statutárů) registrovat k zákonnému pojištění u Kooperativy?

Odpověď:

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP) v § 365, který jsou součástí přechodných ustanovení k zákonu.

Zaměstnavatel za podmínek stanovených zákoníkem práce odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Odpovědnost má jak vůči zaměstnancům v pracovním poměru, tak i zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Pro případ této odpovědnosti jsou zaměstnavatelé (nejedná se o pojištění zaměstnanců) povinně pojištěni za podmínek stanovených vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška) – dále jen „zákonné pojištění“.

Podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky jsou zaměstnavatelé, kteří neměli sjednáno zákonné pojištění k 31.12. 1992 s Českou pojišťovnou, tzn. i všichni zaměstnavatelé z řad SVJ (ta vznikala až od r. 2000), pojištěni u Kooperativy, pojišťovny, a.s.

Zaměstnavatelem je podle ZP (§ 7) osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými jsou dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Zaměstnavatelem je tedy i každé SVJ, pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, přitom nezáleží na tom, o jaký pracovně právní vztah se jedná.

Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele (§ 1 odst. 3 vyhlášky).

Povinnost platit pojistné vzniká SVJ, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance a tuto skutečnost je povinno bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má SVJ sídlo (§ 12 odst. 1 vyhlášky).

Výkon funkce členů orgánů SVJ (např. člen výboru, předseda SVJ, člen kontrolní/revizní komise nebo kontrolor/revizor) není prací vykonávanou na základě pracovně právního vztahu. SVJ nenese ve vztahu k těmto osobám odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, které by jim při výkonu jejich funkce vznikly, a není pro tento případ pojištěno.

Více v článku Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

---

Přehled povinností vůči ČSSZ.

10.5.2022, Zdroj: ČSSZ

Jaké jsou rozdíly mezi zaměstnancem a OSVČ v povinnostech vůči ČSSZ? Dozvíte se dále…

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) k 31. březnu 2022 evidovala cca 4,5 milionu zaměstnaných pojištěnců, kteří platí pojistné na sociální zabezpečení. Oproti tomu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které jsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, bylo více než 700 tisíc. Celkový počet poplatníků pojistného tak činil téměř 5,3 milionu a v porovnání s předchozím rokem mírně vzrostl.

Povinnost platit pojistné mají zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, a osoby samostatně výdělečné činné. V obou případech ale neplatí stejné podmínky a níže vám přinášíme souhrn rozdílů mezi povinnostmi zaměstnanců a OSVČ.

Zaměstnanec

Pokud jste zaměstnanci, je to s vašimi povinnostmi vůči ČSSZ o něco jednodušší, protože zaměstnavatel je povinen vás přihlásit a odvádět za vás pojistné. Veškerá komunikace s ČSSZ tak probíhá prostřednictvím vašeho zaměstnavatele. Zaměstnancům však ČSSZ nabízí celou řadu elektronických služeb, díky kterým si můžete zkontrolovat, zda zaměstnavatel splnil své povinnosti a k nemocenskému pojištění vás přihlásil či za vás odevzdal evidenční list důchodového pojištění, který je jedním ze zásadních dokladů pro výpočet důchodu. Přehled nejdůležitějších služeb ePortálu, které můžete pro vlastní kontrolu využít, najdete níže. Služby jsou dostupné po přihlášení na ePortál, například prostřednictvím bankovní identity (jak se přihlásit na ePortál ukáže návodné video).

1. Informativní důchodová aplikace (IDA)

Nejjednodušší způsob, jak zkontrolovat, zda máte v naší evidenci uvedeny veškeré doby zaměstnání či podnikání, je využití Informativní důchodové aplikace. Kromě toho, že služba ukáže odhadovanou výši důchodu a informaci, kolik let a dní vám do získání doby potřebné pro nárok na starobní důchod ještě chybí, ji lze zároveň využít ke kontrole evidence. Kompletní přehled evidovaných dob pojištění, který je součástí aplikace, zobrazí veškeré doby pojištění či případné náhradní doby pojištění evidované k datu použití služby. Jak postupovat, když zjistíte, že některá doba chybí, ukáže návod pod záložkou „Co dělat když“.

1. Informace o pojistných vztazích zaměstnance

Každý zaměstnavatel je povinen oznámit den nástupu svého zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a den skončení zaměstnání, a to do 8 kalendářních dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání nebo skončení zaměstnání. U zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce má zaměstnavatel povinnost podat oznámení o nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. Zda zaměstnavatel skutečně toto oznámení učinil, si můžete ověřit prostřednictvím služby Informace o pojistných vztazích zaměstnance. Ověření je vhodnější provést s určitým časovým odstupem, neboť může dojít k výjimečným případům zpoždění zápisu dat (např. je-li podání potřeba došetřit).

1. Náhled na evidenční listy důchodového pojištění

Každý zaměstnavatel je povinen dobu důchodového pojištění svého zaměstnance vykazovat na evidenčním listu důchodového pojištění, a to za jednotlivý kalendářní rok. Současně je zaměstnavatel povinen tento evidenční list odevzdat do evidence ČSSZ po účetní uzávěrce (nejpozději do 30. 5.). Zároveň je zaměstnavatel povinen předat jeho stejnopis zaměstnanci. Nezapomínejte, že evidenční list důchodového pojištění je základním dokladem prokazujícím dobu důchodového pojištění plynoucí z vašeho zaměstnání. Pokud chybí, může to mít negativní vliv na vaše důchodové nároky. Zda váš evidenční list do ČSSZ skutečně dorazil, zjistíte snadno právě prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Využít můžete službu Náhled na evidenční listy důchodového pojištění od roku 2004. Pokud zjistíte, že zaměstnavatel svou povinnost nesplnil, můžete jej vyzvat, ať tak učiní co nejdříve, nebo se můžete obrátit na OSSZ v místě svého bydliště.

Osoba samostatně výdělečná činná

Pokud patříte mezi osoby samostatně výdělečně činné, k vašim hlavním povinnostem v rámci sociálního zabezpečení náleží placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě účasti na nemocenském pojištění OSVČ placení pojistného na nemocenské pojištění a podávání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok. K dalším povinnostem OSVČ patří oznamování rozhodných skutečností (tj. zejména oznámení zahájení, přerušení a ukončení činnosti nebo zániku důvodů pro posouzení činnosti jako vedlejší).

OSVČ a placení pojistného na důchodové pojištění

Jako OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost máte povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti. Pokud vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší, platíte zálohy v případě, že jste v předchozím kalendářním roce vykonávali samostatnou výdělečnou činnost a daňový základ za tento kalendářní rok dosáhl výše zakládající účast na důchodovém pojištění, anebo v případě, že se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásíte. Výši minimálních záloh pro tento rok naleznete na našem webu.

Podání přehledu o příjmech a výdajích

Jestliže jste alespoň část kalendářního roku vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, jste povinni podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok příslušné správě sociálního zabezpečení. Výjimkou jsou OSVČ, jejichž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, protože ty přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok nepodávají. Více o termínech a způsobech podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ naleznete v této části webových stránek.

OSVČ a placení nemocenského pojištění

Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ zcela dobrovolná. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne OSVČ při splnění zákonem stanovených podmínek. Jednou z nich je, aby OSVČ každý měsíc zaplatila pojistné na nemocenské pojištění. Minimální měsíční pojistné letos činí 147 Kč. Další podmínkou je délka účasti na nemocenském pojištění před vznikem sociální události. Pro nemocenské, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné jsou to tři měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku sociální události. Pro PPM je třeba 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM, z toho minimálně 180 dnů z nemocenského pojištění OSVČ v posledním roce před nástupem na PPM. Nástup na PPM je možný šest až osm týdnů před očekávaným dnem porodu.