Cestovní náhrady od 14.5.2022. 

Inspekce práce bude dohlížet na pracovní podmínky ukrajinských uprchlíků. 

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky u agenturních zaměstnanců. 

Zaměstnání občana Ukrajiny pod dočasnou ochranou musí zaměstnavatelé ohlásit.

Cestovní náhrady od 14.5.2022.

Inspekce práce bude dohlížet na pracovní podmínky ukrajinských uprchlíků.

5.5.2022, Zdroj: Státní ústav inspekce práce (http://www.suip.cz/)

Státní úřad inspekce práce se v následujícím období nad rámec plánovaných kontrol rovněž zaměří na kontroly dodržování pracovních podmínek ukrajinských uprchlíků, kteří po příchodu na území České republiky nastoupili či plánují nastoupit do zaměstnání.

Předmětem těchto kontrol zaměstnavatelů je zejména dodržování právních předpisů při jejich odměňování, dodržování pracovní doby a doby odpočinku, dodržování principů rovného zacházení a zákazu diskriminace a v neposlední řadě i dodržování zákonných požadavků na jejich bezpečnost při práci.

Inspektoři Státního úřadu inspekce práce jsou v těchto dnech, kromě plnění své obvyklé kontrolní činnosti, současně přítomni i v Krajských asistenčních centrech pro pomoc Ukrajině, kde ukrajinským občanům poskytují praktické informace o jejich právech v zaměstnání, s cílem eliminovat riziko možného pracovního vykořisťování ze strany nekorektních zaměstnavatelů a nekorektních agentur práce. V současnosti je důležité upozornit uprchlíky na situace, kterým se mají vyhnout (nekalé agentury, zaměstnání na černo apod.), kontroly jejich pracovních podmínek přijdou na řadu až následně tj. po uzavření pracovního poměru a nástupu do zaměstnání. Samotné kontroly zaměstnavatelů budou probíhat následně ve spolupráci s krajskými pobočkami Úřadu práce ČR, které mají aktualizovanou evidenci zaměstnavatelů pracovníků ze zahraničí na českém pracovním trhu.

Státní úřad inspekce práce v reakci na příchod velkého množství uprchlíků s válkou postižené Ukrajiny a jejich plánovaným nástupem na trh práce předložil ke schválení Ministerstvu práce a sociálních věcí upravený Plán kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2022 s tím, že kontrolní činnost se vedle stávajícího zaměření rovněž soustředí na kontrolu pracovních podmínek držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Zvýšená pozornost bude soustředěna zejména na potírání jejich nelegálního zaměstnávání, pracovního zneužívání a případného vykořisťování.

„Citlivě vnímám, že uprchlíci z Ukrajiny k nám přicházejí v těžké životní situaci a často bez nebo s omezenými finančními prostředky. Jedním se základních předpokladů zlepšení jejich situace je bezesporu nástup do zaměstnání. Zaměstnání však musí být ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům ve všech ohledech zákonné a nediskriminační. Z tohoto důvodu se budou orgány inspekce práce v následujícím období intenzivně věnovat kontrolám dodržování pracovních podmínek ukrajinských zaměstnanců. Těm zaměstnavatelům, kteří nebudou vůči ukrajinským zaměstnancům pracovněprávní předpisy dodržovat, hrozí ze strany inspekce práce mimo jiné vysoký finanční postih. Například v případě prokázání nelegálního zaměstnávání hrozí pokuta od 50 tisíc až po 10 miliónů korun“ zdůvodnil připravované kontroly generální inspektor Rudolf Hahn.

Na kontrolu z inspektorátu práce budete připraveni. Zjistíte, jak obvykle probíhá kontrola oblastního inspektorátu práce (OIP) na pracovišti zaměstnavatele a také navazujícího řízení o uložení sankce. Dozvíte se, jaká máte práva a povinnosti jako zaměstnavatel v průběhu kontroly, kdy a jak mají uplatnit své námitky proti zjištěným skutečnostem a jak probíhá řízení o uložení případné sankce za přestupek.

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky u agenturních zaměstnanců.

10.5.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Srovnatelným pracovním a mzdovým podmínkám se věnoval ve svém rozhodnutí i Nejvyšší správní soud.

Jedním z principů spojených s agenturním zaměstnáváním je dle ustanovení § 309 odst. 5 zákoníku práce princip srovnatelných pracovních a mzdových podmínek.

Dle výše uvedeného ustanovení zákoníku práce platí, že agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele. Tím je zaměstnanec uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe. Informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance je proto povinnou náležitostí dohody o dočasném přidělení mezi agenturou práce a uživatelem (viz ustanovení § 308 odst. 1 písm. f) zákoníku práce).

Vedly se, vedou a budou vést diskuse o tom, co všechno spadá pod srovnatelné pracovní a mzdové podmínky a co konkrétně je povinen uživatel dočasně přiděleným zaměstnancům agentury práce poskytovat. Zákoník práce výslovně ničeho nestanoví. Orientačně lze vycházet z Metodického pokynu generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce č. 2/2016 ze dne 2. 3. 2016 (dohledatelného na internetových stránkách www.suip.cz), jehož přílohou jsou „Zásady pro hodnocení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek agenturního zaměstnance a zaměstnance uživatele”. Svojí troškou do mlýna už ale přispěl též Nejvyšší správní soud. To když řešil oprávněnost uložení pokuty orgánem inspekce práce jedné agentuře práce za přestupek na úseku agenturního zaměstnávání spočívající údajně právě v tom, že nezabezpečila, aby mzdové podmínky jí dočasně přidělených zaměstnanců nebyly horší než mzdové podmínky srovnatelných zaměstnanců uživatele, u kterého tito zaměstnanci práci konali.

Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (ze dne 29. 5. 2020, sp. zn. 2 Ads 335/2018) lze vysledovat zejména tyto důležité závěry:

• Při posouzení splnění výše popsané povinnosti je třeba se zaměřit na to, zda u pracovníků na obdobných pozicích nebyly takové rozdíly mezi skupinou kmenových a skupinou agenturních, jež opravňovaly ke mzdové diferenciaci. Rozdíly tohoto typu mohou být například zběhlost v obsluze strojů, míra zapracování, výkonnost, spolehlivost, míra sepětí s uživatelem a loajality k němu, ale i zkušenost a schopnost adekvátně čelit nestandardním situacím. Legitimním rozdílem může být i jakási „seniorita” či „juniorita” zaměstnanců, neboť z manažerských a ekonomických hledisek může být pro zaměstnavatele (resp. pro uživatele u agenturních zaměstnanců) výhodné, aby pro něho, ať již kmenově, či agenturně, pracovali lidé, kteří se s ním identifikují a u nichž lze i do budoucna předpokládat, že se na jejich služby lze spolehnout.
• „Srovnatelnost” ve smyslu ustanovení  309 odst. 5 zákoníku práce mezi agenturními a kmenovými zaměstnanci neznamená, že na obdobných pracovních pozicích musí být odměňováni obdobně; znamená, že pokud jsou na obdobných pozicích odměňováni rozdílně, musí k tomu existovat ekonomicky racionální a obecně pochopitelné důvody, spočívající v rozdílech v přínosu té či oné kategorie pracovníků pro jejich zaměstnavatele (resp. pro uživatele v případě zaměstnanců agenturních). Lze pochopit, že typově mohou agenturní zaměstnanci, kteří se u uživatele střídají po několika měsících, mít obvykle (tj. ne nutně v každém případě, ale často) nižší odměny na stejných pracovních pozicích než zaměstnanci kmenoví, neboť při zohlednění různých legitimních rozdílů mohou pro zaměstnavatele být kmenoví zaměstnanci vyšším přínosem či menším rizikem než zaměstnanci agenturní (z důvodu vyšší výkonnosti, zapracování, spolehlivosti, loajality atd.).
• V žádném případě nemůže existenci neodůvodnitelných rozdílů agentura práce omlouvat tím, že od uživatele nedostal potřebné informace. Svoji veřejnoprávní povinnost podle ustanovení  309 odst. 5 ZP jsou jak agentura práce, tak uživatel, jenž je jejím smluvním partnerem, povinni splnit, a to i nástroji soukromého práva (typicky nastavením smluvních podmínek), které jsou v jejich moci.

Zaměstnání občana Ukrajiny pod dočasnou ochranou musí zaměstnavatelé ohlásit.

Podle zákona o zaměstnanosti musí zaměstnavatelé, kteří přijmou do pracovního poměru (včetně DPP, DPČ) občana Ukrajiny pod dočasnou ochranou, informovat o této skutečnosti Úřad práce ČR.

10.05.2022 | Úřad práce ČR

Podle informací od zaměstnavatelů, které podali Úřadu práce ČR, k nim ke konci dubna nastoupilo celkem 35 943 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce jich v ČR momentálně pracuje v Plzeňském (5 885 osob), Středočeském (5 278 osob) a Jihomoravském kraji (3 875 osob).

Přestože Úřad práce ČR zaměstnavatele opakovaně informuje o tom, že pokud zaměstnají občana Ukrajiny se speciálním pobytovým vízem, musí tento fakt ohlásit, dochází v některých případech k tomu, se tak nestane. Zaměstnavatelé tak porušují platnou legislativu.

Tato povinnost zaměstnavatelů je upravena v § 87 zákona o zaměstnanosti a vztahuje se na všechny zaměstnance ze zahraničí, bez ohledu na jejich státní příslušnost (nezáleží na tom, zda jde o země EU nebo státy mimo EU), pobytový status nebo povinnost získat některé z pracovních oprávnění.

Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu

„Přestože zaměstnanci Úřadu práce ČR na tento fakt v rámci celé ČR opakovaně upozorňují, objevují se případy, kdy firmy svou povinnost neplní a zbytečně se tak mohou dostat do potíží,“ uvádí generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

„Neplnění této povinnosti mimo jiné zjišťují i zástupci Státního úřadu inspekce práce během kontrol primárně zaměřených na pracovní podmínky občanů Ukrajiny, držitelů dočasné ochrany. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že při porušení zákonem stanovených podmínek hrozí zaměstnavateli ze strany Státního úřadu inspekce práce pokuta ve výši až 100 000 Kč,“ dodává generální inspektor Rudolf Hahn.