Řešené otázky z praxe k DPP po 1. 7. 2024.* 

Příplatky u dohodářů.* 

Stravné při tuzemských pracovních cestách – zvýšené stravovací výdaje.* 

Změna v odměňování řidičů autobusů.* 

Řešené otázky z praxe k DPP po 1. 7. 2024.

11.7.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

• Stručný popis změn u DPP
• 10+1 odpovědí na praktické otázky
• Další odpovědi

Dne 1. 7. 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 163/2024 Sb., který přinesl mj. změny v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a dohod o provedení práce (dále DPP).

Stručný popis změn u DPP

Změny jsou časově rozděleny do dvou fází:

• „registrační a ohlašovací“ fáze od července 2024. Nová právní úprava zavádí evidenci všech DPP a měsíční hlášení příjmů z těchto dohod.
• Od ledna 2025 fáze sjednocení úpravy DPP s úpravou běžných pracovních poměrů/dohod pracovní činnosti (DPČ) a zavedení režimu tzv. oznámené dohody.

Konkrétně lze změny shrnout takto:

• Od 1. 7. 2024 – povinnost registrace všech dosud nepojištěných DPP
• Od 1. 8. 2024 – povinnost zasílat pravidelně hlášení o příjmech všech jednotlivých zaměstnanců na DPP
• Od 1. 1. 2025 – možnost uplatnit režim tzv. oznámené dohody, při kterém lze využívat u DPP vyšší limit pro účast na pojištění a placení pojistného; jinak budou pro DPP platit obdobné podmínky jako pro pracovní poměry či dohody o pracovní činnosti

Podrobnější informace jsme zveřejnili v článku Nové povinnosti v oblasti evidence dohod o provedení práce

10+1 odpovědí na praktické otázky

Nejen mzdové účetní v souvislosti s těmito změnami mohou mít řadu nejasností a otázek, se kterými se neví rady. Odpovědi na některé z nich naleznete dále.

1. Co se mění pro zaměstnavatele po 30. červnu 2024?

Zavádí se evidence všech zaměstnanců činných na základě DPP a hlášení jejich příjmů.

2. Kdy vstoupí v účinnost právní úprava a kdy budou zaměstnavatelé plnit poprvé nové povinnosti?

Právní úprava vstoupí v účinnost 1. 7. 2024. Poprvé budou zaměstnavatelé plnit nové povinnosti v srpnu 2024.

3. Do kdy platí, že zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění jen v těch kalendářních měsících, do kterých jim je zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč?

Platí až do konce roku 2024.

4. Co všechno budou muset zaměstnavatelé od 1. 7. 2024 hlásit?

Zavádí se nová povinnost elektronicky nahlásit seznam zaměstnanců, kteří pracují na dohodu o provedení práce, a jejich příjmy, a to do 20. dne následujícího měsíce. Poprvé nastane ohlašovací povinnost v době od 1. 8. 2024 do 20. 8. 2024 za měsíc červenec 2024.

5. Zaměstnavatelé zaměstnance na DPP přihlašovali do registru pojištěnců ČSSZ pouze v případě, že jim z DPP vznikla účast na nemocenském pojištění. Bude tato registrační povinnost nově platit u každého zaměstnance na DPP?

Ano, nově bude tato registrační povinnost platit u každého zaměstnance na DPP, který k zaměstnavateli nastoupil, bez ohledu na to, zda mu účast na pojištění vznikla či nikoli.

6. Jak tedy zaměstnavatel má tyto zaměstnance přihlašovat?

Zaměstnanci mohou být přihlašováni standardně tak, jak jsou zaměstnavatelé zvyklí. Buďto přes formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), (zaměstnavatelé jej mohou mít implementován ve svém mzdovém a personálním SW), případně je tato funkce zahrnuta i v novém formuláři pro hlášení příjmů – e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Zaměstnavatel má na výběr, kterou možnost využije.

7. Bude potřeba přihlásit již přihlášené zaměstnance?

Ne, již přihlášení zaměstnanci se znovu nepřihlašují.

8. Do kdy se musí zaměstnavatel, který doposud zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance na DPP, přihlásit do registru zaměstnavatelů?

Zaměstnavatel, který doposud zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance na DPP, se musí přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ nejpozději do 31. července 2024.

9. Kdy poprvé bude zaměstnavatel hlásit seznam všech zaměstnanců na DPP podle nových podmínek?

Poprvé za měsíc červenec 2024 musí zaměstnavatel seznam nahlásit do 20. srpna 2024.

10. Kam každý měsíc bude zaměstnavatel hlásit seznam všech zaměstnanců na DPP a v jakých termínech?

Zaměstnavatel elektronicky hlásí seznam všech zaměstnanců na DPP (pojištěné i nepojištěné) a výši jejich příjmu.

• Hlášení zasílá měsíčně prostřednictvím personálního SW nebo ePortálu ČSSZ,
• v termínu do 20. dne následujícího měsíce,
• poprvé za měsíc červenec 2024 do 20. srpna 2024,
• použije nové e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“.

11. Jaké hrozí sankce za to, že zaměstnavatel dohodu o provedení práce u ČSSZ nezaeviduje?

Pro fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby jako zaměstnavatele jsou již současné právní úpravě sankce zakotveny, včetně skutkové podstaty přestupků za neoznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání nebo skončení doby zaměstnání pro účely pojištění. Nově se zavádí sankce spojená s nepředložením výkazu DPP (možná pokuta až do výše 50 000 Kč).

Další odpovědi

Odpovědi na některé další otázky z praxe jsou k dispozici na webu ČSSZ.

Podrobnější výklad lze nalézt také v nové komplexní brožurce Dohodáři od A do Z, příp. e-dokumentu Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – přehled legislativních novinek s výhledem do roku 2025!

---

Příplatky u dohodářů.

10.7.2024, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak posuzovat příplatky za přesčas a příplatky za práci o víkendu u zaměstnance na dohodu o provedení práce?

Dotaz:

Mám dotaz týkající za zaměstnanců na DPP, tzv. „dohodářů“. Jde o trenéry fotbalu dětí a mládeže. Tito junioři hrají zápasy i o víkendu a trenéři je doprovází, vědí to dopředu a jsou tedy informováni. Chceme si potvrdit, že se u těchto zápasů o víkendu nejedná o práci přesčas a trenéři dostanou pouze příplatky za víkend. Je to tak?

Odpověď:

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemůže nikdy vzniknout práce přesčas. Důvodem je to, že u DPP platí omezení výkonu práce v rozsahu až 300 hodin v kalendářním roce a u DPČ je přípustný objem výkonu práce v rozsahu až poloviny stanovené týdenní pracovní doby v průměru v období, na které je DPČ uzavřena. Je-li uzavřena na dobu delší než 52 týdnů, posuzuje se tato podmínka za každých 52 týdnů po sobě jdoucích.

Budou-li zaměstnanci pracovat o víkendu, náleží jim odměna za počet odpracovaných hodin včetně příplatku za práci v sobotu a neděli ve výši alespoň 10% průměrného hodinového výdělku, pokud se smluvní strany písemně nedohodly na jiné výši tohoto příplatku.

---

Stravné při tuzemských pracovních cestách – zvýšené stravovací výdaje.

19.6.2024, Jaroslava Pfeilerová , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojem

Jednu z největších položek cestovních výdajů tvoří náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné). Jedná se o paušální příspěvek, který slouží ke krytí zvýšených výdajů vznikajících zaměstnanci tím, že se na pracovní cestě stravuje v různých stravovacích zařízeních. Při stravování v těchto zařízeních (restauracích, jídelnách, vývařovnách apod.) vznikají zaměstnanci vyšší náklady, než by činily při stravování v domácnosti. Pro rok 2024 je výše stravného stanovena v závislosti na délce pracovní cesty vyhláškou MPSV č. 341/2023 Sb. následujícím způsobem:

1. Stravné pro podnikatelskou sféru je určeno pouze v minimální výši. Horní hranice stravného není žádným právním předpisem stanovena a záleží pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, jakou částku zaměstnanci poskytne.

Tabulka 1

Časové pásmo trvání pracovní cesty v jednom dni	Minimální výše stravného v Kč
5 až 12 hodin	140
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	212
déle než 18 hodin	333

2. Pro zaměstnance zaměstnavatele ve státní a příspěvkové sféře je vymezeno rozpětí, v jehož rámci může zaměstnavatel o výši stravného rozhodovat. Částky nad stanovený limit v této sféře nelze poskytovat.

Tabulka 2

Časové pásmo trvání pracovní cesty v jednom dni	Rozpětí stravného v Kč
5 až 12 hodin	140 až 166
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	212 až 256
déle než 18 hodin	333 až 398

Zaměstnavatel ve státní a příspěvkové sféře před vysláním zaměstnance na pracovní cestu v závislosti na délce trvání určí v rámci povoleného rozpětí náhradu stravného. Nárok na stravné zaměstnanec vykáže ve vyúčtování pracovní cesty a stravovací výdaje už žádným dokladem neprokazuje.

Stanovení stravného

Vedení organizace vypracovalo vnitřní směrnici k poskytování cestovních náhrad, ve které byly mimo jiné stanoveny sazby stravného, které zaměstnanec obdrží v závislosti na době trvání pracovní cesty platné pro rok 2024.

Tabulka 3

Doba trvání pracovní cesty	Sazby stravného stanovené organizací v Kč
5 až 12 hodin	150
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	220
déle než 18 hodin	350

Organizace vyslala pracovnici mzdové účtárny paní Holou na pracovní cestu, která trvala od 7:00 do 17:00 hodin. Zaměstnavatel poskytl paní Holé stravné ve výši 150 Kč.

Nárok na stravné

Vedení školy vyslalo dvě učitelky se studenty na dvoudenní exkurzi. Po návratu z pracovní cesty vyúčtovaly učitelky nárok na stravné, které jim zaměstnavatel následně proplatil. Studenti nárok na cestovní náhrady (stravné) nemají, protože nemají uzavřen pracovní poměr a nevztahuje se na ně zákoník práce.

Dobrovolné stravné

Zákoník práce umožňuje zaměstnavatelům, kteří vyslali své zaměstnance na pracovní cestu kratší než 5 hodin a tím jim znemožnili stravovat se obvyklým způsobem, aby jim poskytli stravné do limitu stanoveného zákoníkem práce při pracovních cestách trvajících 5–12 hodin.

Poskytnutá částka je daňově účinným nákladem, který nepodléhá odvodům zákonného pojistného. V této souvislosti je však potřebné připomenout, že se ze strany zaměstnavatele jedná o dobrovolné plnění (zákoník práce stanoví pouze možnost, nikoliv povinnost toto plnění poskytovat). To znamená, že se zaměstnanci nemohou dobrovolného stravného domáhat.

Zaměstnanec nemocnice, který se obvykle stravoval v dietní jídelně, ve které jsou obědy vydávány v době od 11:00 do 13:00 hod., byl vyslán na pracovní cestu od 10:00 do 14:00 hodin. Pracovní cesta sice netrvala 5 hodin, ale zaměstnavatel zohlednil skutečnost, že se zaměstnanec nemohl stravovat jako obvykle v dietní jídelně, a poskytl mu dobrovolné stravné ve výši 100 Kč. Plnění nepodléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a ani nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod povinného pojistného, z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.

Snížení stravného

Zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře v případě zajištění jídla, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, musí stravné snížit. Zaměstnavateli také není dána možnost snižovat stravné až o 70 % (resp. o 35 %, 25 %), ale stravné je nutné snížit vždy o celou zákonem stanovenou částku.

Tabulka 4

Časové pásmo trvání pracovní cesty v jednom dni	Snížení stravného za každé bezplatně poskytnuté jídlo
5 až 12 hodin	o 70 %
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	o 35 %
déle než 18 hodin	o 25 %

Úprava pro podnikatelskou sféru při snižování stravného je obdobná s tím rozdílem, že zaměstnavatel může stravné krátit až o hodnotu:

• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta více než 18 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta 12–18 hodin,
• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5–12 hodin.

To znamená, že v podnikatelské sféře může být stravné kráceno i méně, ale cestovní náhrady nad rámec limitů stanovených pro nepodnikatelskou sféru budou pro zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti.

Zaměstnavatel v podnikatelské i v nepodnikatelské sféře bude stravné snižovat pouze v případě, kdy je zaměstnanci zajištěno některé z hlavních denních jídel, tj. snídaně, oběd nebo večeře. To znamená, že stravné nelze krátit za občerstvení podávané např. při školeních, poradách nebo obchodních schůzkách.

Nárok na stravné

Zaměstnavatel ve vnitřní směrnici v souladu se zákoníkem práce stanovil následující postup při vyčíslení nároku zaměstnance na stravné podle doby délky trvání v jednom dni a také stanovil postup při snižování stravného:

Tabulka 5 – Výše stravného a snížení stravného

Délka pracovní cesty v jednom dni	Výše stravného v Kč	Snížení stravného za každé bezplatně poskytnuté jídlo
5–12 hod.	150	o 70 %
déle než 12, maximálně 18 hodin	220	o 35 %
déle než 18 hodin	350	o 25 %

Zaměstnanec vykonal tuzemskou pracovní cestu – počátek dne 10. ledna v 16:00 hodin, konec dne 24. ledna v 15:00 hodin. První a poslední den pracovní cesty bylo zaměstnanci poskytnuto jedno hlavní denní jídlo, ostatní dny měl zaměstnanec bezplatně zajištěna všechna tři hlavní denní jídla.

Tabulka 6 – Výpočet

Datum	Délka pracovní cesty	Sazba stravného	Snížení stravného	K výplatě zaměstnanci
10. 1.	8 hodin	150Kč	snížení o částku 105 Kč (70 %) za 1 jídlo	45 Kč
11. 1. až 23. 11.	13 dnů	– denní stravné 350 Kč – stravné celkem 4 550 Kč (13 x 350)	– snížení za jeden den o 262,50 Kč, tj. o 75 % (3 x 25 %) za 3 jídla – snížení celkem za 13 dnů o částku 3 412,50 Kč (13 x 262,5)	Kč 1 137,50 (4 550 – 3 412,5)
24. 1.	15 hodin	220 Kč	snížení o částku 77 Kč (tj. 35 %) za 1 jídlo	143 Kč
Celkem – zaokrouhleno				1 326

Občerstvení

Zaměstnavatel vyslal zaměstnance na školení, v jehož průběhu zaměstnanec obdržel kávu, chlebíček a minerálku. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nebylo zajištěno žádné z hlavních denních jídel, není zaměstnavatel oprávněn krátit stravné.

Hlavní jídlo je součástí ceny za ubytování

Většina ubytovacích zařízení poskytuje ubytování včetně snídaně. To znamená, že zaměstnanci je poskytnuto hlavní denní jídlo a stravné by se mělo snížit.

V praxi se však můžeme setkat s celou řadou souvisejících komplikací, které je potřeba zohlednit. Např. v případech, kdy zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů v hotelu podávanou snídani konzumovat nebo se podávání jídla z časového důvodu nemůže zúčastnit. V těchto případech je správné využít možnost stanovenou zákoníkem práce a stravné nekrátit.

Snídaně je součástí ceny za ubytování

Zaměstnanec vykonal podle pokynů zaměstnavatele dvoudenní pracovní cestu. Nedílnou součástí ceny za ubytování byla také snídaně, kterou ubytovací zařízení podávalo v době od 6:30 do 8:30 hodin. Zaměstnanec však musel z pracovních důvodů vyjet již v 5:30 hodin. Zaměstnavatel zohlednil skutečnost, že zaměstnanci nebyla snídaně poskytnuta, a stravné nesnížil.

Snížení stravného při zajištění stravy třetí osobou

Zaměstnavatel předem informoval zaměstnance, že jej v průběhu pracovní cesty pozve obchodní partner na oběd a z toho důvodu mu bude stravné sníženo o 35 % (pracovní cesta trvala 15 hodin). Postup není v rozporu se zákoníkem práce, neboť zaměstnavatel je oprávněn krátit stravné za poskytnuté jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl (krácení není podmíněno tím, že jídlo musí ze svých prostředků hradit pouze zaměstnavatel).

Doba, po kterou je zaměstnanci poskytováno stravné

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci stravné po celou dobu trvání pracovní cesty. Pracovní cesta je v § 42 ZP definována jako doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Místo a čas počátku i konce pracovní cesty určuje zaměstnavatel. Poskytování stravného nelze vázat na vlastní výkon práce.

Nárok zaměstnance na stravné

Zaměstnavatel určil počátek i konec pracovní cesty v místě bydliště zaměstnance. Zaměstnanec vyjel v 7:00 hodin z místa bydliště na pracovní cestu, do místa výkonu práce dorazil v 10:00 hodin a určenou práci vykonával do 16:00 hodin. Pracovní cesta byla ukončena v místě bydliště ve 21:30 hodin. Doba trvání pracovní cesty rozhodná pro nárok zaměstnance na stravné 14,5 hodin (7:00 až 21:30 hod.).

S výjimkou níže uvedených případů nelze důvody pro neposkytnutí stravného rozšiřovat.

• Zaměstnanci nenáleží stravné po dobu návštěvy člena rodiny a po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance. V těchto případech je obvykle stanoveno, že doba poskytování stravného končí ukončením výkonu práce a opět bude poskytováno současně s opětovným začátkem výkonu práce. Zákoník práce připouští, aby byl dohodnut i jiný postup.
• Zaměstnanci nenáleží stravné při vyslání na pracovní cestu do místa jeho bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. V těchto případech přísluší zaměstnanci stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.

Pracovní cesta, která spadá do dvou kalendářních dnů

Při poskytování cestovních náhrad platí obecné pravidlo, že se pro účely stanovení náhrady stravného posuzuje každá pracovní cesta a také každý den pracovní cesty samostatně. Zákoník práce však stanoví výjimku a umožňuje sčítání doby dvoudenních pracovních cest. Uvedený postup je však možné využít pouze v případech, kdy je to pro zaměstnance výhodnější. Tato možnost se týká výhradně dvoudenní pracovní cesty, nelze sčítat doby trvání pracovní cesty, která trvá více dnů.

Pracovní cesta spadá do dvou dnů

• Pracovní cesta začala 7. října ve 20:00 hodin a ukončena byla 8. října ve 3:00 hodiny. První den trvala pracovní cesta 4 hodiny, druhý den 3 hodiny. Pro zaměstnance je výhodné dobu trvání cesty ve dvou dnech sečíst, protože mu tak vznikne nárok na stravné v prvním časovém pásmu.
• Pracovní cesta začala 7. října v 10:00 hodin a ukončena byla 8. října v 10:00 hodin. První den trvala pracovní cesta 14 hodin, druhý den 10 hodin. Pro zaměstnance je výhodnější posoudit oba dny samostatně, neboť mu v obou dnech vznikne nárok na stravné v prvním časovém pásmu.
• Pracovní cesta začala dne 7. října v 8:00 hodin a byla ukončena dne 9. října ve 4:00 hodin. Vzhledem k tomu, že se jedná o třídenní pracovní cestu (přes dvě půlnoci), nelze pro účely stravného dobu trvání cesty v jednotlivých dnech sčítat.

Více tuzemských pracovních cest vykonaných v jednom dni

Při poskytování stravného musíme vycházet ze zásady, že každou pracovní cestu posuzujeme samostatně, a to i v případě více pracovních cest vykonaných v jednom dni.

Více krátkých pracovních cest v jednom dni

Zaměstnanec vykonal během jednoho dne tři krátké pracovní cesty. Podle pokynů zaměstnavatele vyjel z místa pravidelného pracoviště do místa, kde měl vykonat práci, a následně se opět vrátil do místa pravidelného pracoviště:

• I. cesta: od 7:30 do 9:30 hod., tj. 2 hodiny,
• II. cesta: od 11:00 do 12:30 hod., tj. 1,5 hodiny,
• III. cesta: od 13:30 do 16:30 hod., tj. 3 hodiny.

Protože žádná pracovní cesta netrvala 5 hodin, nemá zaměstnanec nárok na stravné.

Více pracovních cest v jednom dni

Zaměstnanec vykonal během jednoho den dvě pracovní cesty. Podle pokynů zaměstnavatele vyjel z místa pravidelného pracoviště do místa, kde měl vykonat práci a následně se opět vrátil do místa pravidelného pracoviště:

• I. cesta: od 6:00 do 11:30 hod., tj. 5,5 hodiny,
• II. cesta: od 14:00 do 20:30 hod., tj. 6,5 hodiny.

Zaměstnavatel ve vnitřní směrnici určil pro pracovní cesty v délce 5–12 hodin stravné v minimální částce stanovené vyhláškou MPSV, tj. ve výši  140 Kč. Zaměstnanec vykonal během jednoho dne dvě samostatné pracovní cesty a náleží mu stravné maximálně ve výši 280 Kč (2 x 140 Kč).

Poskytování stravného v souvislosti se vzděláváním zaměstnanců

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci cestovní náhrady, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce.

Odborným rozvojem se rozumí:

• zaškolení a zaučení (§ 228 ZP),
• odborná praxe absolventů škol (§ 229 ZP),
• prohlubování kvalifikace (§ 230 ZP),
• zvyšování kvalifikace (§ 231).

.

Prohlubování kvalifikace

Povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance ve vazbě na prohlubování kvalifikace jsou obsaženy v § 230 ZP. Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce, udržování a obnovování kvalifikace např. prostřednictvím školení, kurzů, seminářů apod. V souladu s § 230 odst. 3 ZP se účast na školení za účelem prohlubování kvalifikace považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Zaměstnavatel je povinen nést související náklady (mzdové náklady a náklady spojené se vzděláváním zaměstnanců).

Zaměstnanec musí svoji kvalifikaci potřebnou k výkonu práce prohlubovat a pokud se příslušné prohlubování kvalifikace (školení, kurz apod.) zaměstnance koná mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě případně mimo pravidelné pracoviště, jde o pracovní cestu a zaměstnanec má nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce.

Pracovnice mzdové účtárny se pravidelně několikrát do roka účastní školení v oblasti mzdové problematiky. Účast na školení za účelem prohlubování kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Zaměstnavatel je povinen nést související náklady (mzdové náklady a náklady spojené se vzděláváním zaměstnanců).

Pokud se příslušné prohlubování kvalifikace (školení, kurz apod.) zaměstnance koná mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, jde o pracovní cestu a zaměstnanec má nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce.

Vzhledem k tomu, že prohlubování kvalifikace je posouzeno jako výkon práce v případech, kdy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci účast na školení mimo rozvrh pracovní doby, bude se jednat o práci přesčas.

Zaměstnavatel rozvrhl zaměstnancům účtárny pracovní dobu do pětidenního pracovního týdne a současně určil počátek směn v 7:00 hod a konec směn v 15:30 hod. Dne 2. května zaměstnavatel nařídil zaměstnancům účtárny školení v souvislosti se zavedením nového SW, které trvalo od 10:00 hod do 18:00 hod. Doba od 15:30 hod do 18:00 hod je považována za přesčas (doba prohlubování kvalifikace je posouzena jako výkon práce).

Zaměstnanec s pracovní dobou rozvrženou do pětidenního pracovního týdne s počátkem směn v 6:00 hod a koncem ve 14:30 hod., byl zaměstnavatelem vyslán na školení. Vzhledem k tomu, že se školení konalo v jiném místě, než které měl zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce, jednalo se o pracovní cestu. Pracovní cesta trvala od 7:00 hod do 14:00 hod, přičemž školení trvalo od 8:00 hod do 13:00 hod. V době od 7:00 hod do 8:00 hod zaměstnanec cestoval do místa konání školení a v době od 13:00 do 14:00 hod. zaměstnanec cestoval zpět do místa výkonu práce.

• Posouzení nároku zaměstnance na cestovní náhrady → Zaměstnanec má po celou dobu trvání pracovní cesty (od 7:00 hod do 14:00 hod) nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce (např. stravné, jízdní výdaje)
• Výkon práce → Přestože zaměstnanec po celou dobu trvání pracovní cesty nevykonával práci sjednanou v pracovní smlouvě (tj. po dobu cesty do místa konání školení a zpět), plat nebo mzda se mu nekrátí (§ 210 ZP).

---

Změna v odměňování řidičů autobusů.

1.7.2024, Zdroj: ČTK

Řidiči linkových autobusů budou mít od července vyšší odměnu za dobu čekání mezi spoji.

Zvednout by se měla na 140,60 koruny za hodinu, tedy zhruba o 11 korun. Odpovídat by tak nově měla 1,25násobku hodinové minimální mzdy. Návrh vládního nařízení  schválil kabinet.

Návrh vycházel z memoranda, které koncem května podepsali ministři práce a dopravy se zástupci krajů, dopravců a odborů.

Řidičům linkových autobusů náleží za každou celou hodinu čekání teď 90 procent hodinové sazby pátého stupně zaručené mzdy. Ten pro letošek činí 143,30 korun na hodinu, odměna v době přestávky tedy odpovídá 129 korunám.

Nově by se měla odměna za čekání stanovit jako 1,25násobek minimální mzdy. Ta letos činí 18 900 korun měsíčně, tedy 112,50 korun za hodinu. Výsledná částka pro řidiče je 140,60 korun za hodinu mezi spoji. Od ledna by se s valorizací minimálního výdělku měla zvednout.

Podle ministerstva práce nové nastavení bude mít mírný dopad na náklady zaměstnavatelů v dopravě. Autoři ale poukázali na to, že v posledních letech se daný stupeň zaručené mzdy nezvedal. Označili to za „bezprecedentní stagnaci“ tohoto zaručeného výdělku. „Uvedené zvýšení odměny tak lze v daném kontextu považovat za mírné,“ uvedlo ministerstvo v podkladech. Dodalo, že zaměstnavatelé mohou délku čekání mezi spojit ovlivnit, když práci vhodně zorganizují. Víc by opatření mohlo stát i obce a kraje. Resort práce napsal, že jejich výdaje ale není možné vyčíslit kvůli různým smlouvám o úhradách s dopravci.

Podle podkladů zrušení zaručených mezd „vyvolá také problém ve smlouvách na zajištění dopravní obslužnosti“. Některé z nich při valorizaci cen za dopravu vycházejí ze zaručené mzdy. Ministerstvo předpokládá, že objednatelé smlouvy upraví a navážou v nich ceny na minimální mzdu.

Na zachování proplácení přestávek řidičů mezi linkovými spoji se dohodli ministři se zástupci krajů, dopravců a odborů. Stanovili i výši odměny. Memorandum podepsali v Praze 30. května. Většina služeb v autobusové dopravě je dotovaná. Ministerstvo dopravy už dřív uvedlo, že kraje by měly změnu odměn dopravcům kompenzovat, pokud to umožní smlouvy a předpisy o veřejných zakázkách.