PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Úprava cestovních náhrad pro rok 2025.*
Kdy začíná a končí dočasná pracovní neschopnost?*
Zahraniční stravné v roce 2025.*
Úprava cestovních náhrad pro rok 2025
27.12.2024, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Vyhláška č. 475/2024 Sb. nahrazuje od 1. ledna vyhlášku č. 398/2023 Sb.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025.
Vydáno dne: 27. 12. 2024
Účinné od: 1. 1. 2025
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2024
o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:
§ 1
Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u
- a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,60 Kč,
- b) osobních silničních motorových vozidel 5,80 Kč.
Stravné
§ 2
Výše stravného podle § 163 odst. 1 zákoníku práce za každý kalendářní den pracovní cesty činí nejméně
- a) 148 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- b) 225 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- c) 353 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
§ 3
Výše stravného podle § 176 odst. 1 zákoníku práce za každý kalendářní den pracovní cesty činí
- a) 148 Kč až 177 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- b) 225 Kč až 271 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- c) 353 Kč až 422 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
§4
Průměrná cena pohonných hmot
Výše průměrné ceny pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí
- a) 35,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
- b) 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
- c) 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty,
- d) 7,70 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.
§5
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024, se zrušuje.
§6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.
Ministr práce a sociálních věcí:
Ing. Jurečka v. r.
Kdy začíná a končí dočasná pracovní neschopnost?
19.11.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pokud vás zajímá, jak přesně určit, kdy začíná a kdy končí dočasná pracovní neschopnost zaměstnance, čtěte dále. Tuto otázku objasníme na několika praktických příkladech.
Dočasná pracovní neschopnost (dále jen „DPN“) začíná první kalendářní den v 0.00 hodin, povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu mzdy končí ve 24.00 hodin 14. kalendářního dne, výplata nemocenských dávek začíná v 0.00 hodin 15. kalendářního dne a končí v 24.00 hodin posledního dne trvání DPN.
Příklad č. 1
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. do 23. 7. kalendářního roku (14 kalendářních dnů). Na 23. 7. má plánovanou pouze noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin a končí 23. 7. v 6.30 hodin ráno. Zaměstnanec nastoupí do práce dne 23. 7. na tuto noční směnu.
Náhrada mzdy při DPN mu za tento den již nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce (v rozsahu 2 hodin). Pokud by zaměstnanec do práce nenastoupil, nemůže zaměstnavatel zaměstnanci směnu nařizovat, protože DPN trvá do půlnoci. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec nemá možnost nastoupit na část směny v 0.00 hodin, musí zaměstnavatel upravit harmonogram směn v dalších obdobích, aby vyrovnal výpadek chybějících hodin v harmonogramu směn, nebo další část směny bude posuzovat jako pracovní volno bez náhrady mzdy.
Příklad č. 2
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. do 23. 7. kalendářního roku (14 kalendářních dnů). Na 22. 7. má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin a končí 23. 7. v 6.30 hodin ráno. Další směna začíná 23. 7. ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce dne 23. 7. na noční směnu.
Náhrada mzdy při DPN mu za tento den náleží v rozsahu 6 hodin (jedná se o pokračování noční směny z 22. 7. kalendářního roku – tedy doba počítaná bez přestávky v práci od 0.00 do 6.30 hodin dne 23. 7.) a mzda za výkon práce v rozsahu 2 hodin (doba od 22.00 do 24.00 hodin dne 23. 7.).
Příklad č. 3
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. do 23. 7. kalendářního roku (14 kalendářních dnů). Na 22. 7. má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin a končí 23. 7. v 6.30 hodin ráno. Další směna začíná 23. 7. ve 22.00 hodin. Zaměstnanec do práce večer nenastoupí.
Náhrada mzdy při DPN mu za tento den náleží v rozsahu 8 hodin (doba počítaná bez přestávky v práci od 0.00 do 6.30 hodin a doba od 22.00 hodin do 24.00 hodin, vše 23. 7.). Většina zaměstnavatelů nebude požadovat, aby zaměstnanec nastoupil na směnu v 0.00 hodin dne 24. 7., a to především z provozních a dopravních důvodů. Musí však v následujícím období upravit harmonogram směn o výpadek části směny, nebo bude tuto část směny posuzovat jako neplacené volno, případně jako překážku na straně zaměstnavatele.
Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá 15 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy:
Příklad č. 4
Zaměstnanec je uznán DPN od 1. 7. do 15. 7. (15 kalendářních dnů). Na 15. 7. kalendářního roku má plánovanou pouze noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanec na tuto noční směnu nastoupí.
Zaměstnanci za tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náleží započitatelný příjem v rozsahu celé plánované pracovní doby (v rozsahu 2 hodin, protože v rámci harmonogramu směn nebylo na tento den více stanoveno).
Příklad č. 5
Zaměstnanec je uznán DPN od 1. 7. do 15. 7. (15 kalendářních dnů). Na 14. 7. má plánovanou noční směnu od 22.00 hodin, která končí dne 15. 7. v 6.30 hodin ráno. Do práce nastoupí na noční směnu dne 15. 7., která začíná ve 22.00 hodin.
Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 14. 7. kalendářního roku do 24 hodin (tímto dnem končí 14 kalendářních dnů DPN). Od 15. kalendářního dne náleží nemocenské, ovšem v daném případě jen v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Započitatelný příjem mu bude náležet za 2 hodiny (doba od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 15. 7.) a nemocenské za 6 hodin, protože za tuto dobu mu nenáleží příjem (doba počítaná bez přestávky v práci od 0.00 hodin do 6.30 hodin ráno dne 15. 7.).
Příklad č. 6
Zaměstnanec je uznán DPN od 1. 7. do 15. 7. kalendářního roku (15 kalendářních dnů). Na 14. 7. má plánovanou noční směnu od 22.00 hodin, která končí dne 15. 7. v 6.30 hodin ráno. Další směna začíná ve 22.00 hodin dne 15. 7., na tuto směnu zaměstnanec nenastoupí.
Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 14. 7. kalendářního roku do 24.00 hodin (tímto dnem končí 14 kalendářních dnů DPN). Za 15. kalendářní den náleží nemocenské v plné výši.
Nemocní, a přesto v práci.
15.11.2024, Zdroj: ČTK
Více než 40 procent zaměstnanců obvykle pracuje, i když jsou nemocní.
Nejčastějším důvodem, proč nežádají lékaře o vystavení pracovní neschopnosti, je nižší vyplácená částka nemocenské proti běžnému příjmu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up Česká republika. Meziročně podle údajů Českého statistického úřadu vystavených neschopenek ubylo, když za první pololetí letošního roku jich bylo 1,3 milionu, tedy o 52 tisíc méně než ve stejném období roku 2023. Celkový počet zaměstnanců je zhruba pět milionů.
Alespoň někdy pracuje během nemoci 84 procent zaměstnanců, pětina lidí pokaždé. Naopak nikdy během nemoci nepracoval jen jeden ze 30 zaměstnanců. „Mohlo by se zdát, že to ukazuje na vysokou angažovanost a pracovitost zaměstnanců, ale velký důvod k jásání to pro zaměstnavatele není. Je totiž prokázáno, že zdravotní stav zaměstnanců se podepisuje na jejich pracovním výkonu,“ uvedl v tiskové zprávě k výsledkům průzkumu ředitel společnosti Up Stéphane Nicoletti.
Téměř třetina zaměstnanců v průzkumu deklarovala, že je závislá na plném příjmu a nemůže si dovolit být na nemocenské. První dva týdny platí zaměstnance na nemocenské zaměstnavatel, vyplácí mu 60 procent průměrného výdělku za poslední čtvrtletí. Při delší nemoci nemocenskou ve stejné výši vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, při delší neschopnosti více.
Jako druhý nejčastější důvod respondenti uváděli charakter práce, který jim umožňuje zaměstnání vykonávat i jako nemocní. Obvykle jde o kancelářské profese, které umožňují práci z domova.
Denně letos v prvním pololetí chybělo v zaměstnání téměř 228.000 lidí, jejich počet každoročně klesá, výkyv způsobila jen covidová epidemie. Průměrně strávili na nemocenské 32,5 dne, což je ale naopak více než před rokem. Lékaři za šest měsíců vystavili téměř 1,28 milionu neschopenek. Naprostou většinu kvůli nemoci, 22.700 kvůli pracovnímu úrazu a 84.700 kvůli ostatním zraněním. Kvůli nemoci zůstaly doma častěji ženy, po úrazu se častěji léčili muži.
Odvolání výpovědi.
29.11.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Rozhodnutí o ukončení pracovního poměru výpovědí musí účastník dobře zvážit, protože je-li výpověď doručena druhé straně, nastupují její právní účinky, kterými je skončení pracovního poměru po uplynutí výpovědní doby. Smluvní strana, která výpověď dá, je svým rozhodnutím ukončit pracovní poměr výpovědí vázána.
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou pracovní poměr ukončit mimo jiné i výpovědí. Výpověď je jedním ze způsobů ukončení pracovního poměru uvedených v § 48 ZP. Výpověď je jednostranné právní jednání, které ke své platnosti nevyžaduje souhlas ani jinou reakci té strany, které je výpověď určena. O podání výpovědi rozhoduje pouze ta smluvní strana, která chce pracovní poměr ukončit. Souhlas či souhlasné stanovisko druhé smluvní strany k rozvázání pracovního poměru výpovědí se nepotřebuje. Zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu anebo i bez uvedení důvodu, zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů výslovně uvedených v § 52 ZP. Zaměstnavatel musí při ukončení pracovního poměru výpovědí dodržet i zákaz dát výpověď zaměstnancům u některých výpovědních důvodů v ochranné době (§ 53 ZP).
Rozhodnutí o ukončení pracovního poměru výpovědí musí účastník dobře zvážit, protože je-li výpověď doručena druhé straně, nastupují její právní účinky, kterými je skončení pracovního poměru po uplynutí výpovědní doby. Smluvní strana, která výpověď dá, je svým rozhodnutím ukončit pracovní poměr výpovědí vázána.
To platí i pro zaměstnavatele, který musí před dáním výpovědi pečlivě posoudit, zda jsou všechny podmínky platné výpovědi splněny. Zjistí-li zaměstnavatel až v průběhu výpovědní doby, že některá ze zákonných podmínek splněna není, je možné hrozícímu soudnímu sporu předejít odvoláním výpovědi. K odvolání výpovědi nemusí ale zaměstnavatele vést pouze její neplatnost, ale i změna náhledu anebo možnost či potřeba dalšího zaměstnání zaměstnance, např. i na jiném pracovním místě.
Pracovní poměr na základě výpovědi skončí po uplynutí výpovědní doby, která je dvouměsíční, není-li sjednána delší, a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Rozhodne-li se smluvní strana, která výpověď dala, svou výpověď odvolat, protože se změnily podmínky, za kterých byla výpověď dána, musí současně s odvoláním výpovědi požádat druhou smluvní stranu o souhlas s tímto odvoláním. Odvolání výpovědi i k souhlas druhé smluvní strany s odvoláním musí být písemný.
Smluvní strana, které byla výpověď doručena, nemusí s odvoláním výpovědi souhlasit, záleží výhradně na její úvaze, zda s odvoláním vysloví souhlas. To platí i pro odvolání výpovědi zaměstnavatele. Ani zaměstnanec nemusí s odvoláním výpovědi souhlasit a to ani kdyby mu zaměstnavatel nabídl jiné (lepší) pracovní řazení. Důvodem nedání souhlasu může být i to, že si mezitím našel jiné zaměstnání. Souhlas s odvoláním výpovědi je podle § 50 odst. 5 ZP vyžadován proto, že smluvní strana, které je výpověď doručena, se skončením pracovního poměru již musela počítat a mohla činit některé právní kroky. Např. časté je, že si zaměstnanec mezitím našel jiné zaměstnání anebo již nechce u zaměstnavatele pracovat anebo má zájem obdržet odstupné, jde-li o výpověď z organizačních důvodů.
Zaměstnanec neudělení souhlasu nemusí nijak zdůvodňovat, nemusí mít k neudělení souhlasu ani věcný důvod. Nemusí proto neudělení souhlasu ani zaměstnavateli sdělovat.
Nutnost mít k odvolání výpovědi souhlas zaměstnance platí bezvýhradně bez ohledu na to, jaké důvody zaměstnavatele k odvolání výpovědi vedou. Jakmile zaměstnanec s odvoláním výpovědi nesouhlasí, pracovní poměr na jejím základě skončí.
Jestliže zaměstnanec k odvolání výpovědi souhlas nedá anebo se k němu vůbec nevyjádří, odvolání žádné právní účinky nemá a pracovní poměr skončí na základě podané výpovědi uplynutím výpovědní doby.
Odvolat výpověď a dát souhlas s jejím odvoláním lze pouze do dne skončení pracovního poměru. Jakmile nastanou právní účinky výpovědi a pracovní poměr na jejím základě skončí, nelze po skončení pracovního poměru výpověď odvolat.
Jinak je tomu ale v případě, kdy se vede spor o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a zaměstnanec zaměstnavateli oznámí, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, je možné výpověď odvolat do doby právní moci rozsudku, kterým se určuje neplatnost výpovědi. I v tomto případě je k odvolání výpovědi potřeba souhlas zaměstnance. Běžný je tento postup při smírném řešení soudního sporu sjednáním dohody o narovnání.
Zahraniční stravné v roce 2025.
12.12.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nová vyhláška MF č. 373/2024 Sb. určuje výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2025.
Následující tabulka uvádí státy, u kterých dochází pro příští rok – oproti roku letošnímu – ke změně. Vedle výše sazby se u některých zemí mění i měna.
| Stát/země | Rok 2024 | Rok 2025 |
| Angola | 60 USD | 60 EUR |
| Argentina | 50 USD | 55 USD |
| Arménie | 45 EUR | 50 EUR |
| Austrálie a Oceánie – ostrovní státy1) | 65 USD | 70 USD |
| Botswana | 55 USD | 50 EUR |
| Černá Hora | 40 EUR | 45 EUR |
| Čína | 45 EUR | 50 EUR |
| Dánsko | 60 EUR | 65 EUR |
| Finsko | 55 EUR | 65 EUR |
| Francouzská zámořská území2) | 45 EUR | 50 EUR |
| Chorvatsko | 45 EUR | 50 EUR |
| Irák | 50 EUR | 55 EUR |
| Irsko | 50 EUR | 55 EUR |
| Itálie | 50 EUR | 55 EUR |
| Jihoafrická republika | 40 EUR | 50 EUR |
| Korejská republika | 55 EUR | 60 EUR |
| Lesotho | 50 USD | 45 EUR |
| Libanon | 55 USD | 60 USD |
| Libye | 45 EUR | 50 EUR |
| Lichtenštejnsko | 70 CHF | 75 CHF |
| Madagaskar | 40 EUR | 45 EUR |
| Maďarsko | 45 EUR | 50 EUR |
| Mauretánie | 40 EUR | 45 EUR |
| Mauricius | 55 USD | 55 EUR |
| Mosambik | 50 USD | 55 EUR |
| Namibie | 50 USD | 50 EUR |
| Pákistán | 40 EUR | 50 EUR |
| Panama | 45 USD | 50 USD |
| Polsko | 45 EUR | 50 EUR |
| Portugalsko | 40 EUR | 45 EUR |
| Rumunsko | 40 EUR | 45 EUR |
| San Marino | 50 EUR | 55 EUR |
| Singapur | 60 USD | 65 USD |
| Spojené státy americké | 60 USD | 65 USD |
| Srbsko | 35 EUR | 40 EUR |
| Svazijsko | 55 USD | 50 EUR |
| Sýrie | 50 EUR | 60 EUR |
| Turecko | 40 EUR | 45 EUR |
| Uruguay | 55 USD | 60 USD |
| Vatikán | 50 EUR | 55 EUR |
Poznámky pod čarou
1) Americká Samoa, Cookovy ostrovy, Fidži, Guam, Kiribati, Kokosové ostrovy, Marshallovy ostrovy, Midwayské ostrovy, Mikronésie, Nauru, Niue, Norfolk, Palau, Papua Nová Guinea, Pitcairnův ostrov, Šalamounovy ostrovy, Společenství Severních Marian, Tokelau, Tonga, Tuvalu, Vanuatu, Velikonoční ostrov, Východní Timor, Ostrov Wake, Západní Samoa.
2) Francouzská Guyana, Francouzská Polynésie, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Nová Kaledonie, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Svatý Bartoloměj, Svatý Martin, Wallis a Futuna.