PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době.*
Informace pro zaměstnavatele k procesu vyřizování eDávek.*
Dohody o provedení práce – pravidla pro účast na pojištění od 1. 1. 2025.*
Nové vyhlášky v oblasti zaměstnávání od 1. 1. 2025.*
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
7.1.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době může přistoupit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, a to z jakéhokoliv důvodu, nebo bez uvedení důvodu.
Zrušení ve zkušební době je jedním ze způsobů skončení (rozvázání) pracovního poměru. Aby je bylo možné použít, musejí být splněny dva základní předpoklady:
- mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byla platně sjednána zkušební doba a
- tato doba ještě trvá (nedošlo tedy k jejímu uplynutí).
Na straně zaměstnavatele nemůže jít o důvody, které by měly třeba diskriminační charakter.
Ve vztahu ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době není zaměstnavatel omezen výčtem jakýchkoliv ochranných dob. K rozvázání pracovního poměru tímto způsobem může z jeho strany dojít např. též v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance (s níže uvedenou výjimkou), s těhotnou zaměstnankyní nebo se zaměstnanci čerpajícími mateřskou či rodičovskou dovolenou. „Výhodou“ je i to, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době nemusí zaměstnavatel předem projednat s odborovou organizací a že neplatí ani žádná speciální ochrana odborových funkcionářů.
Jedno omezení pro zaměstnavatele (a pouze pro něj) ale přece jen platí. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Účelem tohoto zákonného omezení je, aby zaměstnavatel namísto poskytování náhrady mzdy nebo platu ve smyslu § 192 ZP nezrušil se zaměstnancem pracovní poměr ve zkušební době, a zaměstnanec se tak nedostal v důsledku této skutečnosti do situace, že by nebyl nijak finančně zabezpečen. Pokud by totiž pracovní poměr skončil, zaniklo by i právo zaměstnance na poskytování zmíněné náhrady. Nárok na nemocenské by mu ale vznikl nejdříve od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Cílem je tedy zamezit spekulativnímu jednání zaměstnavatele v této věci.
Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době předepisuje zákoník práce písemnou formu. Jinak než písemnou formou pracovní poměr zrušit ve zkušební době ani nelze, protože její nedodržení spojuje ZP s následkem, že se k takovému právnímu jednání vůbec nepřihlíží.
V písemnosti o zrušení pracovního poměru ve zkušební době nemusí být nutně uveden den, k němuž má pracovní poměr skončit. V takovém případě dojde ke skončení pracovního poměru dnem doručení této písemnosti druhé smluvní straně. Pokud ovšem zaměstnavatel nebo zaměstnanec den, k němuž pracovní poměr zrušuje, v dotčené písemnosti označí (a v praxi se to v drtivé většině případů děje), nesmí tak učinit zpětně (ZP jasně hovoří pouze o dnu, který nastane později, než je datum doručení písemnosti) nebo za tento den určit den, kdy zkušební doba již netrvá. Obsahuje-li přesto projev zaměstnance nebo zaměstnavatele zpětné zrušení pracovního poměru ve zkušební době, skončí pracovní poměr dnem doručení tohoto projevu druhé smluvní straně (samozřejmě za předpokladu, že zkušební doba ještě trvá). V případě označení dne následujícího až po uplynutí zkušební doby skončí pracovní poměr posledním dnem zkušební doby.
Informace pro zaměstnavatele k procesu vyřizování eDávek.
20.1.2025, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Jak postupovat, pokud lékař vystavil starý tiskopis?
Praha, 10. ledna
- 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která završuje elektronizaci dávek nemocenského pojištění. ČSSZ informuje o situacích, kdy lékaři teprve nastavují nový proces a dočasně vydají rozhodnutí nebo potvrzení na původním tiskopisu.
Změny od 1. 1. 2025
Dosavadní postupy zaměstnavatelů související s dávkami nemocenského pojištění jejich zaměstnanců se zásadním způsobem mění. Ošetřující lékaři jsou povinni vydávat rozhodnutí nebo potvrzení týkající se dávek nemocenského pojištění elektronickou formou na nových tiskopisech platných od 1. 1. 2025.
V prvních dnech roku 2025 může v některých výjimečných případech docházet k tomu, že ošetřující lékaři i po 1. 1. 2025 pro nový případ (ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného) použijí starý papírový tiskopis používaný do 31. 12. 2024. ČSSZ takový postup v rámci proklientského přístupu dočasně akceptuje.
Jak mají zaměstnavatelé postupovat, pokud lékař vystavil starý tiskopis
Pokud ošetřující lékař vystavil rozhodnutí nebo potvrzení na starém tiskopisu, na který pojištěnec doplnil potřebné údaje, ČSSZ doporučuje zaměstnavatelům postupovat stejně, jako postupovali do 31. 12. 2024. Zaměstnavatelé tiskopis naskenují a zašlou ho v elektronické podobě na příslušnou správu sociálního zabezpečení spolu se starou verzí tiskopisu „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ (NEMPRI_2020).
Pokud tento doporučený postup nebude pro zaměstnavatele možný, mohou nadále pokračovat novým způsobem (jak je nově nastaveno od 1. 1. 2025). Zaměstnavatelé pošlou příslušné správě sociálního zabezpečení nový tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“ (NEMPRI_2025), a to s určitými odchylkami:
- pojištěnec oznámí zaměstnavateli vznik sociální události a současně přiloží tiskopis vystavený ošetřujícím lékařem,
- zaměstnavatel v novém tiskopise „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“ (NEMPRI_2025) zaškrtne pole „zahraniční (bez čísla rozhodnutí)“ a nebude vyplňovat pole „Číslo rozhodnutí (identifikátor)“,
- nový tiskopis a kopii tiskopisu od ošetřujícího lékaře (v elektronické podobě jako přílohu k NEMPRI_2025) zašle na příslušnou správu sociálního zabezpečení.
Pokud ošetřující lékař vystavil příslušná rozhodnutí před 1. 1. 2025, budou dokončena podle stávající právní úpravy, tedy na příslušných „starých“ papírových tiskopisech. Zaměstnavatelé budou také postupovat dosavadním způsobem. To znamená, že zašlou stávající formulář „Příloha k žádosti o dávku“ (NEMPRI_2020) a kopii žádosti zaměstnanců o dávky.
Dohody o provedení práce – pravidla pro účast na pojištění od 1. 1. 2025.
9.1.2025, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce. Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. Pokračuje povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na DPP.
ČSSZ informuje, že 1. 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která ruší změny u dohod o provedení práce (DPP) plánované od počátku roku 2025 v souvislosti se zákonem č. 163/2024 Sb. Touto novelou se ruší celá právní úprava režimu tzv. oznámené dohody.
Příjmy u různých zaměstnavatelů se sčítat nebudou
Dosavadní podmínky pro zaměstnance na DPP, které se týkají sčítání příjmů u různých zaměstnavatelů, se nemění. Platí tak i nadále, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v příslušném měsíci sčítají příjmy zaměstnance, který má u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP. Příjmy z DPP, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se nesčítají. K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), ani kdyby je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele.
Změna limitů pro účast na pojištění
Od 1. 1. 2025 se u DPP mění částka rozhodná pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v daném kalendářním měsíci. Povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění vznikne, pokud bude zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Průměrná mzda vychází pro tyto účely z § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výši rozhodné částky pak vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Sdělení MPSV bylo publikováno stejně jako samotná novela DPP ve Sbírce zákonů v pátek 27. 12. 2024 (pod číslem 476/2024 Sb.).
Částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění je od 1. 1. 2025 ve výši 11 500 Kč. Účast vzniká při jejím dosažení a již z příjmu 11 500 Kč se tak odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
PŘÍKLAD:
Zaměstnanec v pracovním poměru pracuje u svého zaměstnavatele od ledna 2025 také na výpomoc. Na ni má uzavřenou DPP za 11 000 Kč měsíčně. Z DPP není účasten nemocenského ani důchodového pojištění. Stejně tak to platí v situaci, kdy by namísto pracovního poměru zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Pokud uvedený zaměstnanec uzavře se stejným zaměstnavatelem další DPP, ze které mu je měsíčně zúčtováno dalších 500 Kč, příjmy z obou DPP se sečtou, vznikne mu účast na pojištění a ze souhrnné částky 11 500 Kč odvede pojistné na sociální zabezpečení. Přitom se nezohledňují příjmy z pracovního poměru ani z DPČ.
Pokud by stejný zaměstnanec měl uzavřenu ještě další DPP u jiného zaměstnavatele, nemá to vliv na účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení u prvního zaměstnavatele. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se pro tyto účely nesčítají. Účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení se řeší u každého ze zaměstnavatelů zvlášť.
Povinnost hlásit zaměstnance na DPP zůstává
Novela se netýká povinností zavedených s účinností od 1. 7. 2024 – tedy povinnosti zaměstnavatelů evidovat a elektronicky hlásit každý měsíc všechny zaměstnance, kteří pracují na DPP (pojištěných i nepojištěných), včetně výše jejich příjmu.
Nové vyhlášky v oblasti zaměstnávání od 1. 1. 2025.
2.1.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od ledna 2025 platí opět některé nové vyhlášky a sdělení, které se vztahují k oblasti zaměstnávání.
Sazby cestovních náhrad
Vyhláška č. 475/2024 Sb. určuje nové sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a výši průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025.
Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u:
- a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,60 Kč,
- b) osobních silničních motorových vozidel 5,80 Kč.
Stravné
Výše stravného podle § 163 odst. 1 zákoníku práce za každý kalendářní den pracovní cesty činí nejméně:
- a) 148 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- b) 225 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- c) 353 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Výše stravného podle § 176 odst. 1 zákoníku práce za každý kalendářní den pracovní cesty činí:
- a) 148 Kč až 177 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- b) 225 Kč až 271 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- c) 353 Kč až 422 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Průměrná cena pohonných hmot
Výše průměrné ceny pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí:
- a) 35,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
- b) 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
- c) 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty,
- d) 7,70 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.
Zahraniční stravné
Výše sazeb zahraničního stravného pro rok 2025 určuje nová vyhláška č. 373/2024 Sb. Bližší informace o sazbách, které se změnily, obsahuje zpráva Zahraniční stravné v roce 2025.
Účast na nemocenském pojištění u DPP
Sdělením č. 476/2024 Sb. vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí výši částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění. Tato částka je od 1. 1. 2025 ve výši 11 500 Kč.
Paušální náhrady při práci na dálku
Vyhláška č. 474/2024 Sb. určuje pro rok 2025 novou výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to ve výši 4,80 Kč.