Pracovní poměr na dobu určitou – nejčastější chyby a jejich prevence.* 

Rodičovská dovolená a její zápočet.* 

Významné úpravy pravidel pro podporu v nezaměstnanosti a rekvalifikace.* 

Pracovní poměr na dobu určitou – nejčastější chyby a jejich prevence.

25.2.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pracovní poměr na dobu určitou, jeho sjednání a podmínky jeho prodlužování upravuje ustanovení § 39 zákoníku práce. V praxi v této oblasti není nouze o chyby, proto si připomeneme, jak se některým z nich vyhnout.

Druh práce

Právní úprava týkající se uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou nemá žádnou vazbu na druh práce sjednaný se zaměstnancem. Pokud zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou k druhu práce A, tento pracovní poměr následně skončí a mezi týmiž smluvními stranami dojde např. po půl roce k uzavření dalšího pracovního poměru na dobu určitou, ale k druhu práce B, nemůže platit domněnka, že nejde o žádné opakování a že má zaměstnavatel nové „tři pokusy“ ve smyslu § 39 ZP. Je zcela nerozhodné, že nový pracovní poměr se zaměstnancem byl uzavřen k jinému druhu práce než v pracovním poměru předchozím. Tento pracovní poměr musí být posouzen jako první opakování (druhý pokus).

Zástupy

Na skutečnost, že zástup za dočasně nepřítomného zaměstnance už nepatří mezi výjimky, reagují někteří personalisté tak, že pracovní poměr na dobu určitou s novým (zastupujícím) zaměstnancem sjednávají právě a jen na dobu 3 let, bez jakékoliv zmínky o překážce v práci v podobě např. mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené. Jinak to prý podle právní úpravy nejde. To není pravda a zaměstnavatel se může takovým sjednáním dostat do velmi nepříjemné situace – to když překážka v práci skončí dříve, než uplyne pevně sjednaná doba. (Zastupovaný) zaměstnanec se vrátí do zaměstnání, ale (zastupujícímu) zaměstnanci na jeho pracovním místě pracovní poměr tím ještě nekončí.

Právní úprava nenutila a nenutí zaměstnavatele k tomu, aby se „vzdal“ sjednání pracovního poměru na dobu určitou, která bude vázána na dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance. Aby byla ovšem dodržena zákonem předepsaná pravidla (protože už nejde o výslovnou výjimku), je nutné uvést ještě dovětek o maximální délce trvání pracovního poměru. Je to dáno skutečností, že součet délky např. mateřské dovolené, dovolené čerpané bezprostředně po skončení mateřské dovolené dle ustanovení § 217 odst. 5 ZP (u zaměstnance muže tomu odpovídající části rodičovské dovolené) a rodičovské dovolené může přesáhnout maximální dovolenou hranici 3 let, tím spíše, že zastupovaný zaměstnanec je může čerpat kontinuálně na více dětí po sobě. Další trvání „zástupu“ je pak proto třeba řešit prodloužením doby trvání pracovního poměru, zase s omezením na dobu maximálně 3 let.

Pokud jde o vhodnou formulaci doby trvání pracovního poměru v těchto případech, je možné použít např. tuto: „Pracovní poměr se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu trvání mateřské a rodičovské dovolené, případně dovolené čerpané bezprostředně po skončení mateřské dovolené zaměstnankyně XY, nejdéle však do …“ (nebo „nejdéle však na dobu 3 let“).

Minulost nezavazuje

Občas se lze setkat s názorem, že pokud poslední pracovní poměr u téhož zaměstnavatele měl zaměstnanec již na dobu neurčitou, musí být případný další sjednán zase a jen na dobu neurčitou. Neboli když už se zaměstnavatel uvolil sjednat se zaměstnancem nebo po dohodě s ním změnit pracovní poměr na dobu neurčitou, ovlivňuje to dobu trvání jakéhokoliv následujícího pracovního poměru mezi nimi tím způsobem, že již nelze uvažovat o pracovním poměru na dobu určitou.

Nic takového ale právní úprava neobsahuje a veden touto nesprávnou domněnkou se může zaměstnavatel připravit o možnost využít právní úpravu pracovního poměru na dobu určitou v souladu s jejím účelem.

Způsob skončení

Neobstojí ani názor, že pokud pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončí jinak než uplynutím doby (např. dohodou nebo výpovědí), nejde tím pádem o pracovní poměr na dobu určitou a nelze ho započítat do třech pokusů. To samozřejmě není pravda, způsob skončení pracovního poměru sjednaného výslovně na dobu určitou, jeho povahu nijak neovlivňuje a jde o pracovní poměr, jak s ním počítá § 39 odst. 2 ZP.

Vztah k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr

V § 39 ZP jde o omezení týkající se výhradně pracovního poměru, na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se nevztahuje a nedává to s ohledem na jinou povahu tohoto pracovněprávního vztahu a způsob jeho zrušení ani smysl. Zaměstnavatel není se zaměstnancem, s nímž uzavírá dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, nijak omezen v tom, aby tyto pracovněprávní vztahy sjednávali jak na dobu neurčitou, tak na dobu určitou, a to i opakovaně.

---

Rodičovská dovolená a její zápočet.

4.2.2025, Zdroj: ČTK

Zaměstnanci veřejných služeb a státu, kteří byli se svými dětmi na rodičovské déle než šest let, mohou zaměstnavatele požádat o přepočet a dorovnání platu.

Do praxe se jim od letoška může započítat celá doba péče, tedy i ta nad šestiletou hranicí. Mohli by se tak posunout do vyššího stupně, vydělávali by víc. Podle ministra práce Mariana Jurečky by se úprava platu mohla týkat i 20.000 až 30.000 lidí. Započítání celé péče do praxe schválila vláda loni před Vánocemi v nařízení o zvýšení platů ve veřejném sektoru.

„Rodiče, kteří byli s dětmi na rodičovské déle než šest let, si mohou nechat přepočítat platové stupně, které by zohlednily i tu dobu nad šest let. To by mohlo znamenat zvýšení o jeden i dva platové stupně, což už jsou řádově tisíce korun měsíčně navíc. Je ale potřeba, aby o to zaměstnanec svého zaměstnavatel požádal,“ uvedl Jurečka.

Do konce loňska se pracovníkům do doby praxe pro stanovení platového stupně a výše výdělku započítávalo nejvýš šest let rodičovské. Ministerstvo práce loni navrhlo šestiletý limit zrušit. Uvedlo, že znevýhodňuje v odměňování pracovnice či pracovníky, kteří zůstali s potomky doma déle, proti kolegyním a kolegům, kteří o děti pečovali kratší dobu a vrátili se do práce dřív. Resort zrušení omezení zdůvodnil i tím, že se tak omezí dopad rodičovství a péče na plat, a to hlavně u matek. Snížit by se měly rozdíly ve výdělcích žen a mužů.

Ministerstvo vnitra s tím, aby se započítávala do praxe delší rodičovská než šest let, nesouhlasilo. Podle něj jsou potřeba spíš kratší úvazky a školky, které umožní rodičům dřívější návrat do práce. Výhrady měly i další resorty či samosprávy. Kabinet v nařízení šestiletou hranici ale nakonec zrušil.

---

Významné úpravy pravidel pro podporu v nezaměstnanosti a rekvalifikace.

10.3.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Efektivnější ochrana a motivace k hledání lepší práce – to jsou cíle navrhovaných změn v podpoře v nezaměstnanosti.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila významné úpravy pravidel pro podporu v nezaměstnanosti a rekvalifikace. Klíčovou novinkou je zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvním podpůrném období až na 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Novela rovněž maximální výši podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, která bude činit jednotně 80 % průměrné mzdy – v letošním roce by to odpovídalo 36 086 Kč.

Další změny se zaměřují na posílení ochrany uchazečů o zaměstnání nad 52 let, dále dochází k zvýšení podpory v nezaměstnanosti pro osoby bez předchozích příjmů, které potřebnou dobu důchodového pojištění získaly zápočtem náhradní doby zaměstnání, ruší se tzv. redukce výše podpory v nezaměstnanosti, pokud uchazeč o zaměstnání ukončil poslední zaměstnání bez vážných důvodů sám nebo dohodu a v neposlední řadě dochází ke zvýšení motivace k účasti v rekvalifikaci. Tato opatření jsou úzce propojena s flexibilní novelou zákoníku práce.

„Češi se často obávají změnit zaměstnání a dávají přednost jistotě, i když jim práce nevyhovuje. Při současném nastavení podpory v nezaměstnanosti je to pochopitelné. Lidé mají závazky, děti, hypotéky a nemohou si dovolit zůstat bez příjmu. Stávající systém podpory v nezaměstnanosti není dobře nastaven. Chceme motivovat lidi, aby hledali lépe placenou a kvalitnější práci, a nemuseli brát tu první, která se naskytne,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Podtitulem dalšího ročníku konference Flexinovela zákoníku práce 2025 a sporné postupy zaměstnavatelů by mohlo být motto Jak se neztratit v současné legislativní džungli. Renomovaní odborníci vám představí změny vyplývající z flexinovely zákoníku práce a další právní novinky a upozorní na možná úskalí při jejich aplikaci v praxi. Na mušku si ale vezmou také některé postupy, které se v praxi vyskytují, překračují hranici tzv. šedé zóny a zaměstnavatelé riskují nemalé finanční postihy

Zásadní zvýšení maximální výše podpory

V souvislosti s plánovanými změnami zákoníku práce, které mají zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů, je klíčové zajistit dostatečnou ochranu a finanční zabezpečení zaměstnanců při ztrátě zaměstnání. Výše podpory v nezaměstnanosti i při rekvalifikaci by měla lépe reflektovat předchozí příjmy, aby lidem umožnila překlenout období bez práce a zvýšila jejich šanci na nalezení vhodného pracovního uplatnění.

Novela zavádí sjednocení maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Nově se navrhuje, aby tato podpora dosahovala 80 % průměrné mzdy, což by v roce 2025 odpovídalo  36 086 Kč. Pro srovnání, současná maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 26 163 Kč, zatímco při rekvalifikaci je to   29 320 Kč.

Nové parametry podpory

Novela zvyšuje podporu v prvním období nezaměstnanosti na 80 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (dosud 65 %). Ve druhém období zůstane podpora na 50 %, zatímco ve zbývající části podpůrčí doby se sníží na 40 % (nyní 45 %).

Změna délky poskytování podpory

Délka poskytování podpory v nezaměstnanosti se také změní podle věku uchazečů:

• do 52 let věku 5 měsíců (v současnosti do 50 let),
• nad 52 do 57 let věku 8 měsíců (v současnosti nad 50 do 55 let),
• nad 57 let 11 měsíců (v současnosti nad 55 let).

Zvýhodnění pro osoby nad 52 let

Pro osoby nad 52 let budou zavedeny výhodnější podmínky čerpání podpory v nezaměstnanosti:

• první 3 měsíce podpůrčí doby 80 % předchozího příjmu (do 52 let věku první 2 měsíce),
• další 3 měsíce podpůrčí doby 50 % předchozího příjmu (do 52 let věku další 2 měsíce),
• po zbývající podpůrčí dobu 40 % předchozího příjmu.

Narovnání podmínek pro osoby, které sami ukončily zaměstnání

Novela také ruší snížení podpory pro uchazeče, kteří odešli ze zaměstnání sami nebo dohodou bez vážných důvodů. Tito uchazeči v současnosti pobírají podporu ve výši 45 % svého předchozího příjmu po celou podpůrčí dobu.

„Podpora v nezaměstnanosti bude nově jednotná pro všechny, bez ohledu na důvod ukončení předchozího zaměstnání. Stávající systém odrazuje lidi od dobrovolné změny práce a v podstatě je za ni trestá. Přitom si pojištění pro tento případ platíme všichni,“ uvedl ministr Jurečka.

Vyšší podpora při rekvalifikaci

Nově bude podpora při rekvalifikaci vyplácena v procentní sazbě ve výši 80 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (dosud 60 %). Podpora bude nově vyplácena i za dny účasti na kurzech u tzv. zvolených rekvalifikací.

Vyšší podpora pro osoby bez předchozích příjmů

Novela také upravuje výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci pro uchazeče o zaměstnání bez předchozích příjmů:

• první 2 měsíce: 0,4násobek průměrné mzdy – v roce 2025 by to bylo 18 043 Kč (dosud 0,15násobek – 6 767 Kč)
• další 2 měsíce: 0,2násobek průměrné mzdy – v roce 2025 by to bylo 9 022 Kč (dosud 0,12násobek – 5 413 Kč)
• zbývající doba: 0,15násobek průměrné mzdy – v roce 2025 by to bylo 6 766 Kč (dosud 0,11násobek –   4 962 Kč)

Prodloužení doby důchodového pojištění pro nárok na podporu

Aby se zabránilo zneužívání opakovaného čerpání podpory uchazeči, kteří nevyčerpali celou podpůrčí dobu, bude prodloužena doba důchodového pojištění nutná pro získání nároku na novou podporu ze 6 na 9 měsíců. Pokud uchazeč nesplní tuto podmínku, bude podpora vyplácena pouze po zbývající dobu a v odpovídající výši.