PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Odpovědi na vybrané dotazy z oblasti zaměstnanosti.*
Právní úprava zkušební doby ve flexinovele zákoníku práce.*
Obliba dohod o provedení práce.*
Odpovědi na vybrané dotazy z oblasti zaměstnanosti.
20.3.2025, Zdroj: SUIP
Státní úřad inspekce práce se při kontrolách zaměřuje také na dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti. Podívejme se na zjišťovaná pochybení, ke kterým v praxi dochází.
Dotaz č. 1 – Prokázání pracovněprávního vztahu na pracovišti
Zaměstnávám osoby na pracovní smlouvu, DPP a DPČ. Je mojí povinností zajistit, aby zaměstnanci měli pracovní smlouvu nebo dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti v místě pracoviště?
Podle zákona o zaměstnanosti je právnická nebo fyzická osoba jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.
Dotaz č. 2 – Práce bez smlouvy
Pokud zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele a nemá s ním uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu, dostane pokutu jen zaměstnavatel, nebo také zaměstnanec?
Pokud zaměstnavatel zaměstnává fyzické osoby bez uzavřené pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dopouští se přestupku. Za tento přestupek lze zaměstnavateli uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.
Nejen zaměstnavatel, ale i fyzické osoby svým výkonem nelegální práce spáchaly přestupek, za který by jim mohla být dle zákona o zaměstnanosti uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.
Dotaz č. 3 – Výpomoc rodinných příslušníků
Jsem živnostník (OSVČ) a vlastním malý krámek. Já sám tam nepracuji. Moje manželka je v současné době na rodičovské dovolené a občas potřebuji, aby tam vypomáhala. Jak mám postupovat, abych se nedostal do rozporu se zákonem.
Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že se samostatně podnikající fyzickou osobou (OSVČ), může manžel (manželka) a registrovaný partner (tj. registrovaný partner stejného pohlaví) spolupracovat bez uzavřeného pracovněprávního vztahu.
Výkon práce v základním pracovněprávním vztahu mezi manžely a partnery vylučuje ust. § 318 zákoníku práce, dle kterého základní pracovněprávní vztah uvedený v ust. § 3 zákoníku práce nemůže být mezi manžely nebo partnery.
Při kontrole inspekce práce by manželce postačilo prokázat svou totožnost a manželství s Vámi (majitelem obchodu), ve kterém vykonává práci.
Toto však neplatí, pokud by firma byla právnickou osobou, např. s.r.o., i kdyby byl manžel jediným jednatelem a společníkem. Pak by manželka musela mít se společností uzavřený pracovněprávní vztah.
Další možností je, že spolupráce manželů má charakter provozování rodinného závodu podle ust. § 700 Zákona č. 89/20012 Sb., občanský zákoník, kdy se za rodinný považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.
Ke vzniku rodinného závodu se nevyžaduje žádného zvláštního úkonu, jako např. zakládací listiny apod. Rodinný závod není právnickou osobou a není nikde evidován. O rodinný závod se však nebude jednat v případě, kdy mezi členy bude existovat společenská nebo pracovní smlouva. Účast na rodinném závodu může vzniknout pouze členu rodiny, pokud trvale pracuje pro rodinný závod. Podle převažujících právních názorů se jedná o právní institut, akceptující bezesmluvní výpomoc rodinných příslušníků s podnikáním člena rodiny jako právem aprobované jednání, které by nemělo být hodnoceno jako výkon nelegální práce.
Právní úprava zkušební doby ve flexinovele zákoníku práce.
20.3.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zkušební doba je pracovněprávní institut hojně využívaný zaměstnanci i zaměstnavateli. Podívejme se, jaké změny se v této oblasti očekávají.
Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou sjednat v souvislosti se sjednáním pracovního poměru zkušební dobu. Důsledkem zkušební doby je jednodušší způsob ukončení pracovního poměru v době, kdy zkušební doba trvá. Zkušební doba nemusí být sjednávána, jedná se o dobrovolné ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není-li sjednána, nemá to vliv na vznik pracovního poměru, avšak zaměstnavatel ani zaměstnanec nemohou využít jednoduššího způsobu ukončení pracovního poměru.
Flexinovela zákoníku práce, která čeká na projednání Senátem, přinese řadu změn, mezi jinými se dotkne také úpravy zkušební doby. Podívejme se na novelizované ustanovení § 35 zákoníku práce:
Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Zkušební doba musí být sjednána písemně.
Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než:
- 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,
- 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.
Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena v mezích předchozího odstavce písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem.
Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
Obliba dohod o provedení práce.
19.3.2025, Zdroj: ČTK
V České republice pracuje na základě dohod o provedení práce více než milion osob. O čem toto vysoké číslo podle odborníků vypovídá?
ČSSZ evidovala v prosinci přes 1,02 dohodářů a dohodářek. Měli 1,27 milionu dohod o provedení práce. Pojistné se odvádělo u 25.346, kde výdělek překročil loňskou hranici 10.000 korun. Z více než 1,24 milionu dohod se nehradilo. ČSSZ vede evidenci dohodářů od loňského července. Zaměstnavatelé musí nahlásit své pracovníky na dohodu i jejich příjmy. Údaje zasílají pak každý měsíc. U dohod se odvody platí od výdělku přes čtvrtinu průměrné mzdy, tedy letos nad 11 500 korun. Podle expertů tak často nahrazují běžné zaměstnání. Odborníci mluví o švarcsystému.
Dohodáře mělo v prosinci skoro 190.700 zaměstnavatelů. Za práci na dohodu zaplatili v posledním měsíci loňského roku přes 6,5 miliardy korun, průměrně si člověk s dohodou vydělal 5 122 korun. Sociální pojištění se platilo z 478,7 milionu korun, tedy asi ze sedmi procent vydělané částky. Za druhé loňské pololetí eviduje sociální správa celkový příjem dohodářů ve výši 40,73 miliardy korun. Z toho 38,01 miliardy korun se odvody nedotkly, hradily se ze 2,72 miliardy korun.
Podle zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) a poradce ministra práce Filipa Pertolda v mezinárodních statistikách ČR vysokým počtem dohodářů vybočuje. „Jsou to daňové optimalizace. Lidé jsou v dohodách z poloviny až dvou třetin nedobrovolně. Vychýlili jsme to tam, kde to nemá být. Je to náhražka pracovního poměru,“ uvedl Pertold nedávno na semináři IDEA k představení studie o částečných úvazcích. Podotkl, že dohody mají sloužit pro krátké brigády. Stát podle ministrova poradce daňově pobízí ke krátkodobým kontraktům, které nemají perspektivu.
Dohodami se podle expertů nahrazují i částečné úvazky. V jejich nabídce je ČR pod průměrem EU. Má je desetina zaměstnaných. Z výdělku platí odvody. Zaměstnavatelé mají snížené pojistné pro některé skupiny, a to třeba pro rodiče malých dětí či lidi před penzí.
Agentura PAQ navrhuje úpravu daní ke snížení zátěže nízkých výdělků. „Česko nadměrně daní práci, hlavně nízkopříjmovou a částečné úvazky… Reforma by motivovala až 50.000 lidí, aby místo dohod, švarcsystému, šedé ekonomiky či neaktivity přecházeli na hlavní pracovní poměr,“ uvedli experti PAQ. Doporučují zvýšit slevy na poplatníka a děti, čerpat je v daňovém bonusu a snížit danění kratších úvazků.
Analytický tým ministerstva práce chce podle analytičky Magdalény Klimešové údaje o dohodách prozkoumat. Chce mimo jiné zjistit, kde jsou bariéry pro případné rozšíření částečných úvazků. Klimešová podotkla, že u dohod bez odvodů nemají lidé sociální zabezpečení a práce se jim nezapočítává na důchod. Důvodem velkého využívání dohod je i malá flexibilita trhu práce, míní analytička.
Nižší a spravedlivá.
1.4.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nespravedlivost spojenou s rozdílnými odměnami za stejnou práci vnímají zaměstnanci velmi citlivě, což potvrzují nejen zkušenosti z praxe, ale i psychologické studie zabývající se vnímáním spravedlnosti v odměňování.
Jedním z nejznámějším z nich byl experiment, při kterém měli lidé možnost volit mezi dvěma situacemi:
- zaměstnancům byla za určitou činnost nabídnuta poměrně vysoká odměna, která však byla ve srovnání se odměnou, kterou za stejnou činnost dostávali ostatní, nepoměrně nižší, a tedy nespravedlivá,
- zaměstnancům byla nabídnuta za danou práci odměna nižší, ale „spravedlivá“, tedy zhruba stejně vysoká jako odměna, kterou dostávali druzí.
Výzkumy ukázaly, že většina osob si v dané situaci zvolila možnost druhou, a poukázaly na významnou skutečnost. Stejná či rovná odměna za stejnou práci byla chápána jako spravedlivá. Spravedlivé rozdělení odměny bylo pro ně stejně důležité jako výše odměny, kterou mohly dostat. Toto rozdělení bylo dokonce tak důležité, že byly ochotni se pro něj části své odměny vzdát.
Výzkumy tak nepřímo potvrdily, že spravedlnost, a to i v odměňování, patří k základním, vrozeným lidským potřebám a její neuspokojení vede tak u většiny lidí k pocitům nespokojenosti a s ním často i poklesu výkonu.