PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Vláda se chystá od listopadu upravit kvóty pro zaměstnávání cizinců.
Postih za instalaci atrapy kamery.
Hledáte nové zaměstnance a máte zaměstnance v předdůchodovém věku? Nabízíte práci na zkrácený úvazek?
Jste OSVČ nebo zaměstnavatel a potřebujete vzdělávat či rekvalifikovat sebe či své současné i potenciální zaměstnance?
22-11-01 ZP POVEZ II leták pro KHKVláda se chystá od listopadu upravit kvóty pro zaměstnávání cizinců.
18.10.2022, Zdroj: ČTK
Změny se týkají programu pro získání kvalifikovaných pracovníků.
Praha 18. října
Vláda se chystá upravit od listopadu kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Kvůli válce na Ukrajině nemohou přijíždět kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny, pracovní víza by tak mohlo získat víc zájemců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a Gruzie. Počítá s tím návrh nařízení, které má kabinet ve středu projednávat. Ministerstvo vnitra navrhuje snížit počet přijímaných žádostí ve Lvově o 2000 a zvednout naopak množství v Jerevanu, Kišiněvě, Skopje, Manile a Tbilisi.
„Celkovou výši kvót pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty není třeba měnit, pouze je zapotřebí provést několik dílčích úprav,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj jsou programy pracovní migrace pro cizince, o které má ČR zvýšený zájem.
Změny se týkají programu pro získání kvalifikovaných pracovníků. Ten zaměstnavatelům umožňuje přivézt do ČR síly ze zemí mimo EU, které jim chybí. Zaměstnanecké karty jsou pro úředníky, pracovníky ve službách a prodeji, řemeslníky a opraváře, montéry, obsluhu strojů a zařízení a síly do zemědělství, lesnictví a rybářství.
Zaměstnavatel musí v Česku podnikat nejméně dva roky, platit tu daně a odvody a nedlužit na nich. Musí mít minimálně šest zaměstnanců a nesměl také dostat v posledních dvou letech pokutu za porušování povinností či nelegální zaměstnávání. Volné místo musela firma zveřejnit v evidenci úřadu práce a na post si musí vybrat i konkrétního cizince. Ten podává žádost na českém zastupitelském úřadu ve své zemi. Dostane smlouvu na plný úvazek minimálně na rok, nesmí vydělat méně než 1,2násobek zaručené mzdy pro danou pozici.
Podle ministerstva vnitra není možné kvůli válce na Ukrajině tamní kvótu naplnit. Mohla by se tak ve Lvově snížit ze 40.000 na 38.000. Jiné země naopak budou moci přijmout žádostí celkem o 2000 ročně víc. Na úřadě v Jerevanu by to mohlo být v tomto programu nově 550 lidí, v Kišiněvě místo 1000 pak 1500, v Manile místo 2000 nově 2300, ve Skopje 400 a v Tbilisi 600. Celková roční kvóta pro kvalifikované i vědce se v Jerevanu může zvednout pak o 470 víz, v Kišiněvě o 500, v Manile o 300, ve Skopje o 330 a v Tbilisi o 400, celkem je to tedy právě 2000 žádostí.
Prodloužit se má i vydávání mimořádných pracovních víz pro lidi z Ukrajiny do zemědělství, potravinářství a lesnictví, a to do konce roku 2025. Úřad ve Lvově mohl ročně přijmout 1500 žádostí. Znovu je začne nabírat poté, co to situace v zemi dovolí, uvedli autoři návrhu. Lidé museli nastoupit přímo k zaměstnavatelům, nemohli pracovat přes agenturu. Pracovní vízum bylo nejvýš na rok, nedalo se prodloužit.
Kvóty k zaměstnávání kvalifikovaných cizinců ze států mimo EU se zavedly od září 2019. Maximální počty žádostí, které mohou přijmout zastupitelské úřady v jednotlivých zemích, stanovuje vláda v nařízení. Po čase je pak přehodnocuje.
Zaměstnavatelé si na nedostatek pracovníků opakovaně stěžují a žádají síly ze zahraničí. Usilovali také o zrychlení a zjednodušení procesu.
Místo výpočtu paušál.
26.8.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Paušalizace cestovních náhrad může výrazně zjednodušit administrativu spojenou s jejich opakovaným poskytováním těm zaměstnancům, kteří jsou s určitou pravidelností vysíláni na pracovní cesty.
Při používání paušálu již není třeba provádět za každou pracovní cestu vyúčtování cestovních náhrad. Postup při paušalizaci cestovních náhrad upravuje ustanovení § 182 zákoníku práce.
Formou paušálu je možno poskytovat zaměstnanci nejen náhrady výdajů, které mu vznikly při pracovní cestě definované v § 42 zákoníku práce, ale i při ostatních cestách uvedených v § 152 zákoníku práce. Paušální náhradu lze přitom stanovit za všechny nebo jen vybrané druhy cestovních náhrad, za všechny opakující se cesty, nebo jen za cesty do určitých míst, za tuzemské pracovní cesty i za pracovní cesty zahraniční.
Paušální částku podle § 182 zákoníku práce může zaměstnavatel stanovit (nebo sjednat) jako měsíční nebo denní náhradu. Určení paušální částky musí být provedeno písemnou formou (vnitřní předpis, rozhodnutí, dohoda) tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, kterých zaměstnanců (jmenovitě, profesních skupin apod.) se paušalizace týká, při jakých pracovních cestách (do kterých míst) a za jakých podmínek konaných (např. druh dopravního prostředku), o které druhy cestovních náhrad přitom jde, zda jde o denní nebo měsíční paušál a jak bude jeho vyplácení příslušným zaměstnancům (do kolika dnů po stanoveném období, v hotovosti, při vyúčtování mzdy apod.) prováděno.
Jde-li o měsíční paušál, musí být stanoven způsob krácení paušálu za dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci např. z důvodu dovolené, nemoci apod., příp. za dobu, kdy je na pracovní cestě, která není součástí paušálu.
Pojem paušalizace není sice v zákoníku práce definován, ale obecně to znamená stanovit něco průměrem, přičemž průměr musí být vždy stanoven z dostatečně velké skupiny homogenních hodnot. Jinak by nebyl vypočtený průměr spolehlivý a použitelný. Z ustanovení § 182 ZP je zřejmé, že při stanovení výše paušálu se vychází z průměrných podmínek konání příslušných cest, za které bude paušální náhrada poskytována, ze skutečné výše již vyplacených cestovních náhrad a příp. také z předpokládaných průměrných náhrad v dalším období.
Způsob stanovení výše paušálních částek musí být zaměstnavatel schopen kdykoliv předložit (a zdůvodnit) zaměstnanci a příp. i kontrolnímu orgánu.
Vzhledem k neustále se měnícím podmínkám by měl zaměstnavatel vždy za určité období stanovený paušál přezkoumat, tzn., ověřit, zda se nezměnily podmínky, za kterých bylo o poskytování cestovních náhrad formou paušálu rozhodnuto a částky paušálních náhrad vypočteny. Pokud se změnily, měl by zaměstnavatel rozhodnutí upravit tak, aby paušál odpovídal nové situaci. Ke změně by tak mělo dojít např. vždy, dojde-li ke změně místa, kam je příslušný zaměstnanec (zaměstnanci) vysílán na pracovní cesty, ke změně používaného dopravního prostředku, času potřebného pro uskutečnění příslušných pracovních cest, cen jízdného, ubytování, pohonných hmot, výše sazeb stravného apod.
Jakkoliv je používání paušálu administrativně výhodné, neznamená to, že zaměstnanci již nemusí být prokazatelně vysíláni na pracovní cesty. Evidence uskutečněných pracovních cest je např. jedním z podkladů pro stanovení výše paušálu (nebo jeho změny) pro následující období. Zaměstnavatel také zpravidla při vnější kontrole bude muset prokázat, že paušální částky cestovních náhrad byly zaměstnancům poskytnuty za cesty související se zdaňovanými příjmy zaměstnavatele.
Vedle paušálních částek cestovních náhrad zaměstnanci přísluší cestovní náhrady, které stanovený paušál neobsahuje. Bude-li např. pro zaměstnance stanovena měsíční paušální náhrada cestovních výdajů za jeho pracovní cesty do všech organizačních složek zaměstnavatele a uskuteční-li v příslušném měsíci pracovní cestu do jiného místa, pak mu za pracovní cestu do tohoto jiného místa přísluší náhrady cestovních výdajů na základě předloženého vyúčtování. Měsíční paušální částka však bude předem stanoveným odpovídajícím způsobem krácena.
Postih za instalaci atrapy kamery.
9.5.2022, Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů (http://www.uoou.cz/)
Umístění atrapy kamerového systému ke kontrole zaměstnanců sice neporušuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů, ale může být považováno za porušení pracovněprávních předpisů a zaměstnavateli může hrozit postih od inspektorátu práce.
Úřad pro ochranu osobních údajů šetřil podnět týkající se instalace kamerového systému, který měl sloužit ke kontrole zaměstnanců. Místním šetřením Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo zjištěno, že se nejedná o funkční kamerový systém, ale o atrapu, nedošlo tak k porušení obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Vzhledem k tomu, že taková instalace může být ovšem považována za možné porušení pracovněprávních předpisů, ÚOOÚ věc předal k prošetření místně příslušnému inspektorátu práce.
Inspektorát práce pochybení potvrdil a konstatoval, že zaměstnavatel instalací atrapy technologických prvků kamerového systému porušil zákoník práce (§ 302, písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., konkrétně povinnost „vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci“).
„Atrapou kamerového systému není možné sbírat osobní údaje zaměstnanců, a proto nejde o porušení GDPR. Ovšem z pohledu zákoníku práce už to může být hodnoceno jako vytváření nepřiměřeného tlaku ze strany zaměstnavatele na zaměstnance. Jinými slovy, pokud zaměstnavatel nainstaluje atrapy kamer, neznamená to, že za to nemůže být postižen. Orgánem příslušným k projednání porušení zákona v takovém případě nebude Úřad pro ochranu osobních údajů, ale příslušný Inspektorát práce,“ okomentoval situaci předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký.